esk republika Pamtky Podorlicka Hospodsk zempis Centrum pro

Česká republika: Památky Podorlicka Hospodářský zeměpis Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Hrady a zámky Nejznámějšími zámky jsou Opočno, Rychnov nad Kněžnou, Doudleby nad Orlicí a Častolovice. Dále zde jsou zámky v Chocni, Kostelci nad Orlicí, Lanškrouně, Letohradu, Tatenicích, Potštejně a zámeček u Rudoltic Mezi nejnavštěvovanější zříceniny hradů Podorlicka patří Potštejn a Litice, dále také Žampach a Lanšperk. Dalšími hrady jsou Brandýs nad Orlicí a Frymburk.

Zřícenina hradu Potštejn Hrad Potštejn byl založen Půtou z Potštejna z rodu Drslaviců patrně před r. 1287 jako mohutný gotický hrad, jeden z nejpevnějších v celé podorlické oblasti. Jeho syn Mikuláš, loupeživý rytíř, zde našel bezpečné útočiště. Během času hrad vystřídal několik majitelů. Ve 14. století byl dobyt a značně poškozen. V 16. století byl hrad Potštejn reprezentačním sídlem Pernštejnů a plnil funkci správního centra. Bylo to období jeho největší slávy. Po opuštění hradu Hrzány z Harasova, kteří zde v 16. století prováděli poslední stavební úpravy, Potštejn postupně chátral. Dílo zkázy dovršil Jan Ludvík Harbuval de Chamaré, který zde v letech 1747 - 1782 hledal poklad loupeživého rytíře Mikuláše. V současné době je hrad v majetku obce a prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

Hrad Litice Nad stejnojmennou obcí se tyčí zřícenina hradu Drslaviců z 13. století. Vybrali si příhodné místo, skalnatý ostroh obtékaný ze tří stran řekou Orlicí. Mezi majiteli byli později např. králové Václav II. a Jiří z Poděbrad, který jej nechal přestavět na jeden z nejmocnějších hradů té doby. Na Liticích věznil husitského radikála V. Korandu. Přizvaní kameníci vytvořili na průčelí vstupní věže několik plastických reliéfů, ojedinělý dokument sochařského umění 15. století. Za Pernštejnů obývali Litice úředníci. Zachovalá hradní věž s palácem, kde se nachází malé muzeum, nabízí široký rozhled do okolí.

Zámek Opočno Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Události třicetileté války spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo - Mansfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky využívané údolí nahradil nově založený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udržel obrovskou historickou hodnotu, ale i značné kouzlo a svého genia loci. Prohlídka expozice zámku zahrnuje bohatě vybavené historické interiéry s cennými solitérními kusy mobiliáře, náznakovou expozici vývoje nábytku, jedinečné sbírky obrazů, evropských i asijských zbraní, knih i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky.

Zámek Častolovice Dějiny zámku sahají až do 13. století. Byla to původně vodní tvrz, v jejímž držení se v průběhu 15. a 16. století vystřídali různí majitelé. Rodina Oppersdorfů přestavěla v letech 1588 až 1615 tvrz na renesanční zámek. Z té doby pocházejí výjevy z Liviových římských dějin, které zdobí nádvorní fasádu. V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové a zůstali zde až do roku 1948, kdy zámek přešel do majetku státu. Po roce 1989 byl vrácen rodu Šternberků. V interiérech se nachází rozsáhlá sbírka obrazů a malované kazetové stropy. Na nádvoří galerie současných umělců, kavárna a restaurace. K zámku náleží rozsáhlý anglický park s růžovou a vodní zahradou, zámeckým zvěřincem, oborou s bílými daňky a jeleny sika a s dětským hřištěm. Prohlídková trasa obsahuje ukázky bydlení šlechty v 17. - 19. století. Dominantou prohlídky je rytířský sál, zámecká jídelna zvaná Tobiáška se sbírkou portrétů českých panovníků a kaple Božího těla. Rytířský sál, jídelnu a další dva přilehlé salonky zdobí unikátní renesanční kazetové stropy z počátku 17. století. Bohaté sbírky obrazů, zbraní apod.

LIDOVÁ ARCHITEKTURA Kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově Hostinec K rčma v La nškrouně Rotunda sv. Kateřiny v České Třebové v Ja Náměstí blonném

PEVNOSTI BOUDA A HANIČKA Dělostřelecká tvrz Bouda byla vybudována v letech 1936 - 1938 jako součást československého pevnostního systému na obranu proti Německu. Jako jediná z pěti stavebně dokončených tvrzí je zpřístupněna veřejnosti. Je skvělou ukázkou toho, jak se Československá republika připravovala na svoji obranu, a je nejmohutnějším prvkem pevnostní linie budované po celé délce státní hranice. Byla vybudována na stejnojmenném kopci nad obcí Těchonín v těžce přístupném terénu na sestupném hřebenu ze Suchého vrchu (995 m). Tvrz je komplexem pěti objektů, tzv. srubů, které propojuje rozsáhlý systém chodeb a sálů (délka 1, 5 km). Dělostřelecká pevnost Hanička patří do systému předválečného hraničního opevněné vybudovaného v letech 1935 – 38 na obranu před nacistickým Německem. Nachází se nedaleko stejnojmenné osady u státní hranice s Polskou republikou. V roce 2007 byla pevnost Hanička vyhlášena technickou kulturní památkou. Pevnostní komplex se skládá z 6 bojových objektů na povrchu, které jsou v podzemí propojeny stovkami metrů chodeb a sálů. Od roku 1975 do roku 1995 byla Hanička veřejnosti nepřístupná, protože v ní Federální ministerstvo vnitra budovalo protiatomové válečné stanoviště Kahan (krycí název), které mělo zabezpečit přežití několika vyvoleným. Podzemí bylo upraveno a vybaveno moderní technologií jako je např. strojovna s agregáty na výrobu elektrické energie, úpravna vody, místnosti pro osádku atd.

TECHNICKÉ PAMÁTKY Dřev ěný Železárna - Růženina huť ve Skuhrově nad Bělou věša dlov ý mo st ve Zdo bnic Staročeský pivovárek v Dobrušce i

SLAVNÉ OSOBNOSTI Rodný domek F. V. Heka Jedna z nejvýznamnějších památek města, představuje dobře dochovanou ukázku dobrušské předměstské architektury 18. století. Do dějin se však zapsal i další skutečností. Dne 11. 4. 1769 se v něm narodil František Vladislav Hek, známější jako hlavní postava Jiráskova pětidílného románu F. L. Věk. Expozice rodného domku má tři části. Obytná světnička připomíná způsob života a bydlení na počátku 19. století. Na ni navazuje kupecký krám a závěrečnou část expozice tvoří muzeum života a díla nejpopulárnější dobrušské osobnosti. Rodný domek Prokopa Diviše U helvíkovického mostu stojí roubenka, ve které je dnes umístěn památník žamberského rodáka, vynálezce „stroje proti bouřím" (zemněného bleskosvodu) Prokopa Diviše (1696 - 1765). Návštěvníci si zde mohou prohlédnout maketu slavného vynálezu, dobově vybavenou světnici a expozici věnovanou nejdůležitějším okamžikům Divišovy cesty za vzděláním a jeho dráhy premonstrátského kněze a vědce.

Domek Na Sboru v Kunvaldu V roce 1457 se v Kunvaldu usadila malá skupinka posluchačů arcibiskupa Jana Rokycany, která žila pod vlivem učení Petra Chelčického. Jednota bratrská, jak se později toto hnutí označovalo, si v místě dnešního domku č. p. 238 postavila Sbor Českých bratří. V roce 1929 upravila Českobratrská církev evangelická stavení na památník J. A. Komenského a Jednoty bratrské. Mezi ostatními exponáty si mohou návštěvníci prohlédnout i Bibli kralickou. Poblíž domku je pískovcový pomník J. A. Komenského, uprostřed obce roste tzv. Bratrská lípa, vysazená českými bratry v roce 1547.