esk poezie po roce 1945 Vtzslav Nezval 1900

Česká poezie po roce 1945

Vítězslav Nezval (1900 – 1958) - představitel poetismu a surrealismu, básník, prozaik dramatik, překladatel, výtvarník a hudebník - narodil se v Biskoupkách na Moravě, - studia na UK nedokončil - stal se spisovatelem z povolání - člen Devětsilu - lehká tvorba, usiloval o životní optimismus Poválečná léta Zpěv míru – touha po míru, protiválečné názory, budovatelské nadšení Z domoviny – vyznání lásky k domovu Chrpy a města – důvěrný vztah k rodné zemi, k vesnici z dětství

Jan Zahradníček (1905 -1960) - křesťansky orientovaná poezie - odmítavý postoj k socialismu - 1951 byl zatčen - 1960 umírá ve vězení - Poválečná tvorba: Stará země La Saletta Znamení moci Čtyři léta

Jaroslav Seifert (1901 – 1986) - první český spisovatel, kterému byla udělena Nobelova cena za literaturu - básník, prozaik, novinář, překladatel - narodil se v Praze na žižkovském předměstí - spoluzakladatelem a členem hnutí Devětsil - 1969 -70 předsedou Svazu českých spisovatelů - v 70. letech odešel do ústraní - jeden z prvních signatářů Charty 77 Období po válce: Přilba hlíny – nadšení z konce války, cítí s lidem a vojáky Šel malíř chudě do světa – inspirace kresbami M. Alše a českou krajinou Píseň o Viktorce – skladba, písňová forma, tragika osudu Viktorčina v paralele s lidským údělem B. Němcové Maminka – Působivé vyznání lásky k matce jako ochránkyni života a domova, návrat do svého dětství, vzpomínky na rodný kraj, maminku, mládí. Matka vyobrazena jako prostá, tvrdě pracující žena, uštvaná prací, vyčerpána životem, ale symbolem lásky a jistoty. Chudoba vyvážena jemností a čistotou lidských vztahů a pocitu bezpečí. b. Maminčino zrcátko, Tatínkova dýmka, Večerní píseň, První dopis mamince

Období 60. let: - tvorba po desetileté odmlce - reflexivní lyrika, úvahy, bilancování, intimní osobní vyznání, motiv smrti - pocit úzkosti z totalitní moci, hořké životní zkušenosti Koncert na ostrově Halleyova kometa Odlévání zvonů Období 70. a 80. let: - publikace v samizdatu Deštník z Piccadilly, Morový sloup Býti básníkem – vzpomínky, životní bilance, verše přátelům, Praze „Život už mě dávno naučil, že hudba a poezie jsou na světě nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem. “

Vladimír Holan (1905 – 1980) - originální moderní básník světového významu - nepřijat totalitním režimem → meditativní a expresivní lyrika - 1968 - jmenován národním umělcem - 1977 - přestal psát (jeho dcera zemřela) Rudoarmejci Tobě- b. Na dvoře polikliniky- lidé se přicházejí vyléčit např. z chudoby, bídy, zklamání Noc s Hamletem- autor vystupuje ve třech postavách (básník, Hamlet, Orfeus) - filozofický dialog na různá témata – smrt, osud člověka, dějiny lidstva, štěstí, dobro a zlo, láska, poznání „Tím větší báseň, čím větší básník. Nikoli obráceně“ Mozartiana- meditativní poezie

František Hrubín (1910 – 1971) - básník, prozaik, dramatik, překladatel (z francouzské poezie), knihovník, po válce pracoval na ministerstvu - zakladatelem moderní poezie pro děti u nás (Říkejte si se mnou) Poválečná tvorba: Hirošima – lyricko-epická rozsáhlá básnická skladba, varování před nebezpečím nové války - kritikou odmítnuta- odmlčel se na 8 let „A tam je ráno osm hodin a patnáct minut japonského času. Tam v tu chvíli právě to padá na Hirošimu“ Můj zpěv – reflexivní lyrika, b. Zpěv lásky k životu- prožitek života všemi smysly -přilnutí k přírodě Proměna – vychází z Ovidiových Proměn, prolínání 2 dějových rovin – mýtické (Daidalos a Irakos) a reálné (zpráva a pokusu s atomovou bombou),

Romance pro křídlovku – vrcholné básnické dílo - výrazný epický základ - vzpomínka na rodný kraj (Posázaví), dětství, mládí, první lásku, štěstí i smrt - forma deníku, jednotlivé části přesně datovány - nechronologické (prolínání přítomnosti, minulosti i budoucnosti) - vzpomínky během 3 posázavských poutí - hl. postavy: František (20 let, poprvé nese „břímě lásky a smrti“), - Terina (holka od kolotoče, nesmělá, hezká) - Viktor (starší než František, myslí si na Terinu, žárlivý, hraje na křídlovku, po její smrti se s Františkem usmíří) - Tonka („prsatá, lehká holka“, hloupá, povrchní) - dědeček (po mozkové mrtvici) - křídlovka=trumpeta, symbol života i smrti

Josef Kainar (1917 – 1971) - básník, dramatik, textař, autor veršů pro děti, kreslíř vtipů, fotograf, hudebník jeho studium na UK (čeština, francouzština) bylo násilně ukončeno uzavřením vysokých škol v roce 1939 stal se členem Skupiny 42, po válce se věnoval žurnalistice, spolupracoval s rozhlasem a divadlem Poválečná tvorba: Nové mýty – b. Stříhali dohola malého chlapečka - první stříhání dětských vlásků -krok k dospělosti Velká láska Český sen- b. Svazáci Člověka hořce mám rád – sbírka 20 básní, smutek, ale víra v člověka b. Člověka hořce mám rád –je si vědom nedokonalostí člověka, ale vyzdvihuje to dobré (statečnost, bojovnost, odvaha, síla, umí žít a radovat se z obyčejných věcí, milovat, nenechá se ovlivnit) „Vždyť člověk se i z hrobečku vydrapká“ Lazar a píseň, b. Jaký to s ním bylo, b. Lazar a píseň Moje blues Miss Otis lituje

Poezie všedního dne =skupina básníku, kteří se v roce 1956 seskupili kolem časopisu Květen -Jiří Šotola, Karel Šiktanc, Miroslav Holub Jiří Šotola (1924 -1989) -sbírky: Svět náš vezdejší, b. Dary otce synovi „skleněné sklíčko - a jestli v něm nic není alespoň prosbu za odpuštění. . . “ Venuše z Mélu Bylo to v Evropě Co a jak? Karel Šiktanc (1928) sbírky: Žízeň Heinovské noci Ostrov štvanice

Miroslav Holub (1923 -1998) -lékař, vědec, mikrobiolog -typický intelektuální přístup k životu sbírky: Achilles a želva Jdi a otevři dveře, b. Dveře, b. Učitel Naopak Oldřich Mikulášek (1910 -1985) sbírky: Divoké kačeny, b. Tráva Ptal jsem se trávy: „Jak je ti, trávo? “ A ona řekla mi, že zeleně. Svlékání hadů

Jan Skácel (1922 -1989) sbírky: Kolik příležitostí má růže Co zbylo z anděla Hodina mezi psem a vlkem Smuténka Odlévání do ztraceného vosku Proč ten ptáček z větve nespadne