ESK POEZIE 1 POLOVINY 20 STOLET CHARAKTERISTIKA DOBY

ČESKÁ POEZIE 1. POLOVINY 20. STOLETÍ CHARAKTERISTIKA DOBY PROLETÁŘSKÁ POEZIE Mgr. Michal Oblouk

SPOLEČENSKOHISTORICKÁ SITUACE • 20. léta – rozvoj svobodného státu po rozpadu Rakouska-Uherska (T. G. Masaryk), euforie a optimismus, hospodářský rozvoj, politická pluralita • 30. léta – světová hospodářská krize, sociální a politické problémy, hrozba fašismu a rasismu (1938 Mnichovská dohoda, 1939 Protektorát, okupace Československa, 2. světová válka) • jedno z nejplodnějších období české poezie, doznívání války, vstup nové generace, vyhraňování programových skupin, nové básnické směry a tendence: vlna vitalismu, odmítnutí civilismu (varování před zneužitím techniky proti lidstvu), rozrůznění spisovatelů podle ideologického zaměření, pronikání moderních avantgardních směrů • vzniká proletářská poezie, utváří se meziválečná avantgarda, rozvíjí se poetismus, vytváří se surrealismus • koncem 30. let reakce na válku a fašismus

DEVĚTSIL • • • svaz moderní kultury Devětsil, sdružení levicově avantgardních umělců založen r. 1920 v Praze (název podle jarní byliny), r. 1923 vznikla brněnská pobočka r. 1922 vyšel sborník Devětsil po založení se členové věnovali proletářskému umění, od roku 1923 se angažovali v poetismu členové věřili, že k umělecké revoluci je potřeba organizovanou skupinu, že jednotlivec sám o sobě nemůže nic změnit, ba ani umělecky něčeho velkého dosáhnout – potřebuje být organizován, staví se proti „staré“ literatuře, jež je psána pro bohatou vrstvu, jdou s revoluční vrstvou – s dělnictvem program je vcelku jednoduchý a jasný - snaží se přiblížit umění co nejširšímu publiku, chce, aby akce, které pořádá, byly co nejpopulárnější, co nejpřístupnější, co nejrozličnější v r. 1929, poté co Jaroslav Seifert spolupodepsal s dalšími spisovateli Manifest sedmi, sepsali Teige, Nezval a Halas protimanifest a Seifert byl na návrh Julia Fučíka z Devětsilu vyloučen, postupem času odcházeli mnozí členové, architekti, filmoví a divadelní umělci, hudebníci a nakonec i zakládající umělci v r. 1927 ukončila svoje působení brněnská skupina, r. 1930 padla pražská skupina členové – zakladatelé V. Vančura (1. předseda), J. Seifert, K. Teige, A. Hoffmeister, dále J. Wolker, V. Nezval, F. Halas, K. Biebl, K. Konrád, Toyen, J. Štýrský, J. Honzl, J. Frejka, Voskovec a Werich, J. Ježek, E. F. Burian

PROLETÁŘSKÁ LITERATURA • • • český literární směr 20. let 20. století inspirací byla marxistická filozofie a sen o revoluční přeměně světa základy položil roku 1922 Jiří Wolker ve své stati Proletářská umění zobrazuje především dělnickou třídu, její útlak a vykořisťování, typickými znaky je nenávist k válce, touha po spravedlivém světě proletářskou poezii ovlivnil ruský básník Vladimír Majakovskij svou agitační poezií - v této době mnoho mladých básníků sympatizuje s levicí (KSČ) program proletářské literatury u nás se formoval v časopise Kmen, Červen, Var, v duchu proletářské poezie vzniká první avantgardní skupina Devětsil období proletářské poezie končí smrtí jejího hlavního představitele Jiřího Wolkera reakce na sociální bídu a důsledky války, kritika sociální nespravedlnosti, příprava revoluce – příchod nového světa požadavky – třídnost, revolučnost, stranickost a tendenčnost, kolektivismus, politická angažovanost, sociální spravedlnost, optimismus

JIŘÍ WOLKER (1900 – 1924)

ŽIVOT J. WOLKERA • básník, představitel vitalismu a proletářské poezie, člen Literární skupiny (sdružení moravských autorů, kteří se hlásili k expresionismu, 1921 - 1922) a Devětsilu (1922 – 1923) • narodil se v Prostějově jako syn bankovního úředníka • na jeho vývoj měla největší vliv matka, která ho vedla k různým druhům umění – byl nadán výtvarně, hudebně i literárně • vystudoval gymnázium, poté studoval na přání svého otce práva v Praze (zároveň studoval i filozofii) • byl politicky činný v KSČ • žil a tvořil ve vile na Svatém Kopečku u Olomouce • v r. 1923 mu byla zjištěna tuberkulóza - léčil se ve Vysokých Tatrách, nakonec byl smrtelně nemocný převezen domů • zemřel a je pochován v Prostějově

DÍLO J. WOLKERA Host do domu – tzv. poezie prostých věcí, vliv vitalismu, chlapecký pohled na svět, radost ze života, má 3 oddíly (Chlapec, Ukřižované srdce, Host do domu), např. básně Poštovní schránka, Svatý Kopeček (polytematická báseň – pásmo, autobiografické prvky, nazvané podle místa, kde žili prarodiče) Těžká hodina – proletářská poezie, sociální tematika, celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická, srdce chlapecké se mění v srdce muže, obsahuje sociální balady (O snu, O očích topičových, O nenarozeném dítěti, O námořníkovi), dále např. básně Umírající, U rentgenu (lékař nachází v dělníkově těle „plíce rozežrané hladem a tuberkulózou“) O milionáři, který ukradl slunce, O kominíkovi – moderní pohádky Epitaf Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let. [

JOSEF HORA (1891 – 1945) - básník, prozaik, novinář, překladatel (hlavně z ruštiny) a literární kritik, jako první jmenován národním umělcem - narodil se v Dobříni u Roudnice nad Labem (k rodné obci se v dílech často vracel) v selské rodině - v Roudnici vystudoval gymnázium - po rozchodu s rodiči ho vychovávali prarodiče - vystudoval v Praze práva, stal se novinářem - od r. 1921 působil v Rudém právu - stal se programovým mluvčím české proletářské a expresionistické poezie - po rozchodu s KSČ (1929 – Manifest sedmi) se stal redaktorem Českého slova, později vydával vlastní časopis Plán - jeho tvorbu ovlivnilo i cestování (SSSR, Francie, Maďarsko, Itálie, Estonsko, Jugoslávie) - válku prožil těžce nemocný, zemřel v Praze

DÍLO J. HORY Básně, Strom v květu – vliv civilismu a vitalismu Pracující den - jedná se o první sbírku proletářské poezie, básně se zamýšlejí nad osudem dělníků Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro – sbírky proletářské poezie Socialistická naděje, Hladový rok – romány, téma politických bojů a 1. světové války Itálie – začíná se více prosazovat lyrika, sociální motivy zde nechybí, ale ustupují do pozadí, autor obdivuje krásy Itálie, tak je viděl, často je srovnává se svým domovem Struny ve větru – lyrika přírodní a intimní, motiv plynoucího času, autor se vyznává ze vztahu k Rusku a k Leninovi Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha – meditativní, subjektivní lyrika, námětem pro básně je zde čas Máchovské variace - protifašistická sbírka, 16 jambických básní (Mácha jako symbol revolučnosti a nepoddajnosti) Domov – tzv. poezie národního ohrožení, obava o osud rodné země, oslava Čech a její slavné minulosti Jan houslista – lyrickoepická skladba, návrat hudebníka, který se vydal do světa, do rodné země

JINDŘICH HOŘEJŠÍ (1886 – 1941) - básník a překladatel francouzské poezie - narodil se v Praze v dělnické rodině - r. 1905 odjel do Francie, kde vystudoval filozofii a ekonomii - 1. světovou válku prožil na ruské frontě - po r. 1918 pracoval jako redaktor a později byl úředníkem statistického ústavu - během své tvorby neprošel žádným vývojem, jako jediný z tehdejších básníků zůstal u proletářské poezie - zemřel v Praze - dílo/sbírky: HUDBA NA NÁMĚSTÍ – obraz sociální bídy velkoměstské periferie KORÁLOVÝ NÁHRDELNÍK – milostná poezie jako součást proletářské, do milostného vztahu tragicky zasahuje sociální realita DEN A NOC - osobní dojmy autora

KONSTANTIN BIEBL (1898 – 1951) - lyrický básník, představitel proletářské poezie, poetismu a surrealismu - narodil se ve Slavětíně u Loun v rodině zubaře - po maturitě musel narukovat na frontu do 1. světové války - r. 1918 byl na balkánské frontě, raněn, zajat a odsouzen k trestu smrti, popravě unikl útěkem ze zajetí - po válce studoval na lékařské fakultě, věnoval se ale zcela básnické tvorbě, přátelil se J. Wolkerem - v r. 1926 cestoval do exotických zemí (Sumatra, Jáva, Cejlon, Alžír, Tunis) - po r. 1934 byl členem Skupiny surrealistů - po 2. světové válce jej rozpory mezi jeho básnickou vizí a skutečností i osobní problémy a nemoc pankreatitida (zánět slinivky) dohnaly k sebevraždě skokem z okna - zemřel v Praze - jeho manželka Marie byla také básnířkou

DÍLO K. BIEBLA a) proletářská poezie Cesta k lidem – poezie prostých věcí, spoluautorství se strýcem A. Rážem Věrný hlas (věnována památce J. Wolkera), Zlom, Zloděj z Bagdádu (věnováno přítelkyni, která zemřela na tuberkulózu) – sbírky b) poetismus Zlatými řetězy - experimentoval s eufonickou stavbou verše S lodí, jež dováží čaj a kávu – sbírka vznikla jako ohlas na cestu, kterou uskutečnil v pol. 20. let, milostná tematiky, lyrický cestopis Nový Ikaros – vrchol meziválečné tvorby, polytematická báseň – pásmo (4 zpěvy), mnohotvárnost (dětství, zážitky z tropů, milostné vzpomínky, válečné hrůzy, smutek a tíha života), volný proud představ c) surrealismus Nebe, peklo, ráj – volný proud asociací Zrcadlo noci - vydáno těsně před druhou světovou válkou 1939, reaguje na okupaci, spojení surrealismu s vnější situací d) poválečná tvorba Bez obav – básně z let 1940 – 1950, vzpomínky, zážitky z války, sociální motivy, současná budovatelská tematika

ZDROJE • • • http: //cs. wikipedia. org/wiki/Ji%C 5%99%C 3%AD_Wolker http: //www. knihovnaslany. cz/kalendarium/2008/12/kalendarium-leden/ http: //www. kutzik. jirpa. cz/rservice. php? akce=tisk&cisloclanku=2011030026 http: //czechfolks. com/plus/2011/04/20/milos-ondrasek-cechove-jsou-naroddobry/ http: //cs. wikipedia. org/wiki/Josef_Hora http: //www. cojeco. cz/index. php? zal=2&id_desc=34546&s_lang=2&a_type=2 http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jind%C 5%99 ich_Ho%C 5%99 ej%C 5%A 1%C 3%A D http: //kutzik. jirpa. cz/view. php? nazevclanku=30 kvetna&cisloclanku=2009050048 http: //cs. wikipedia. org/wiki/Konstantin_Biebl • • https: //cs. wikipedia. org/wiki/Svaz_modern%C 3%AD_kultury_Dev%C 4%9 Btsil https: //cs. wikipedia. org/wiki/Prolet%C 3%A 1%C 5%99 sk%C 3%A 1_poezie • •