ESK LITERRN MODERNA PEDSTAVITEL Mgr Michal Oblouk SPOLEENSKOHISTORICK

ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE 90. LET n n n rozvoj průmyslu v českých zemích – růst měst, prohloubení politické krize, vrcholí národně politický boj s Vídní (nedořešeno úsilí o politickou svobodu národa), sociální rozpory – radikalizace dělnictva i inteligence skepse a pocity hořkého zklamání, rozchod kultury s vládnoucí společností, program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů starší generace (představitelka národně obrozeneckých tradic) x mladší generace (vliv zahraniční literatury, zvl. francouzských prokletých básníků, obdiv k individualismu, nové způsoby vyjádření, projevy moderních uměleckých směrů)

ČESKÁ MODERNA generace básníků, literárních kritiků a politických novinářů v české literatuře v 90. letech 19. a na počátku 20. století n 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy n autoři – J. S. Machar, F. X. Šalda (literární kritik), podepsali ho např. A. Sova, O. Březina, V. Mrštík n volné sdružení spisovatelů, bez jednotného uměleckého programu n různorodost umělecká i názorová – důraz na individualitu, osobité pojetí tvorby n jednotící prvek = nonkonformismus, rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky (proti církvi, mladočechům) n návaznost na Havlíčka a Nerudu, útoky proti lumírovcům i realistům n kritizovali nacionalismus, žádali všeobecné hlasovací právo, podporovali dělnické hnutí a ženskou emancipaci n pronikání nových uměleckých směrů = tvůrčí inspirace, ne napodobování n nové pojetí literární kritiky (svébytná literární tvorba) n

JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942) - básník (autor politické poezie), satirik a publicista, spoluautor Manifestu České moderny, představitel kritického realismu - narodil se v Kolíně v rodině mlynáře - vystudoval gymnázium v Praze - po roční vojenské službě odešel jako bankovní úředník do Vídně, kde zůstal přes 30 let - sblížil se s Masarykem a stal se členem Realistické strany, na Masarykovo přání se po r. 1918 vrátil do Československa - přijal úřad generálního inspektora československé armády, funkce se však r. 1924 vzdal, protože měl názorové rozpory s Masarykem, později se stal stoupencem krajní pravice - patřil mezi svobodné zednáře, byl také navržen na Nobelovu cenu za literaturu - zemřel v Praze

MACHAROVO DÍLO Confiteor I. – III. – z lat. zpovídám se, vyznávám, sbírka politické a společenské lyriky Čtyři knihy sonetů – společenská lyrika, kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky Tristium Vindobona – Žalozpěvy z Vídně, politická poezie, vrchol Macharova díla, poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života Zde by měly kvést růže – veršované povídky, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti Svědomím věků – devítidílný básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky

ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

ŽIVOT A. SOVY n n n básník a prozaik, impresionista a symbolista obliba jižních Čech a Vysočiny – básník české krajiny narodil se v Pacově v rodině venkovského učitele maturoval na gymnáziu v Písku, poté odešel do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek peněz se musel vrátit domů díky A. Heydukovi a J. Vrchlickému se uchytil v Ottově slovníku naučném aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy r. 1892 navštívil Itálii r. 1895 podepsal Manifest České moderny v letech 1898 – 1920 byl 1. ředitelem pražské Městské knihovny (navštívil knihovny v Německu a Belgii) před 1. světovou válkou se u něj projevila těžká a bolestná choroba (nejspíš syfilis), která mu nakonec znemožnila volný pohyb zemřel v Pacově

SOVOVO DÍLO Květy intimních nálad – impresionistická přírodní lyrika, obrazy české krajiny, do krajiny promítá své duševní stavy Z mého kraje – subjektivní a přírodní lyrika, básnický portrét rodného kraje, Pacovska a Lukavecka Zlomená duše - symbolistická sbírka, rozpor mezi snem a skutečností, v tomto díle se rozchází se společností, psáno volným veršem Vybouřené smutky, Údolí Nového království, Ještě jednou se vrátíme – symbolistické sbírky Zpěvy domova - vlastenecká poezie, reakce na 1. světovou válku, odpor k válce, obavy o osud národa, přimknutí k základním hodnotám - rodině, tradici a české krajině Ivův román – psychologický román

OTOKAR BŘEZINA (1868 – 1929)

ŽIVOT O. BŘEZINY n n n n n básník, představitel symbolismu vlastním jménem Václav Jebavý narodil se v Počátkách v rodině venkovského ševce po maturitě složil učitelské zkoušky a stal se učitelem v Nové Říši, později v Jaroměřicích nad Rokytnou v letech 1892– 1893 převládá v Březinově rozpoložení deprese, melancholie, pochybnosti o smyslu tvorby - přijal Šaldovy teoretické zásady a zcela odmítl svou dosavadní tvorbu r. 1919 se stal členem České Akademie a získal čestný doktorát Karlovy univerzity r. 1925 odešel do výslužby - učitelství považoval za nutné zlo vedl samotářský život byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel na vrozenou srdeční vadu v Jaroměřicích nad Rokytnou, náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek

BŘEZINOVO DÍLO Tajemné dálky – intimní lyrika, píše o svém trpkém mládí (musel si vše zařídit sám) a o zbytku trpkosti svého života, snaží se přiblížit k „dokonalému principu“ a nalézt spojení mezi člověkem a vesmírem Svítání na západě – oxymorón (západ = symbol smrti), naděje v podobě víry, smrt je začátek něčeho nového Větry od pólů - objevuje se velký mysticismus, hledá odpověď na otázku, která tajemná síla řídí svět, odpověď nenajde, ale každý člověk má pocit tajemné viny, překonat vinu pomůže pouze přátelství Stavitelé chrámu – vedle reflexí se vyskytují lyrické básně a monumentální epika, nejgeniálnější jedinci ve společnosti jsou nositelé pokroku Ruce – překonání individualismu, mlhavá představa o sbratření lidstva, každý člověk je nositelem pokroku a je přínosem pro svět

JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC (1871 – 1951) - český básník, spisovatel a kritik, přední představitel české dekadence - narodil se v Praze jako Josef Karásek - vystudoval gymnázium - po r. 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu - v roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue - během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu a sbírku slovanského umění a grafiky - duchovní souznění ho spojovalo s malířem Janem Zrzavým - zemřel v Praze na zápal plic - dílo: ZAZDĚNÁ OKNA – básnická sbírka SODOMA – sbírka, cenzurou zakázaná

KAREL HLAVÁČEK (1874 – 1898) - básník a výtvarník, významný český dekadent a představitel symbolismu - narodil se v Praze - svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, zde otiskoval své výtvarné kritiky - za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy - působil jako první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze – Libni - zemřel v Praze na tuberkulózu - dílo: POZDĚ K RÁNU – baladická melancholická poezie, zajímavá zvuková stavba a melodie MSTIVÁ KANTILÉNA – 12 básní inspirovaných historickou událostí (postavy Gézů – zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století)

FRANTIŠEK XAVER ŠALDA (1867 – 1937) - český literární kritik, novinář a spisovatel narodil se v Liberci studoval práva, ale studium nedokončil od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na FFUK v Praze - bývá považován za vůdčí osobnost literární generace 90. let, byl spoluautorem Manifestu České moderny - přispíval do mnoha časopisů, od roku 1925 vydával časopis Tvorba - v letech 1928 – 1937 vydával Šaldův zápisník, ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje, ale také básně, prózu a politickou publicistiku - zemřel v Praze - dílo: BOJE O ZÍTŘEK, DUŠE A DÍLO – eseje, úvahy

RUDOLF TĚSNOHLÍDEK (1882 - 1928) - český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel, narodil se v Čáslavi, zemřel v Brně (spáchal sebevraždu zastřelil se), 8 let žil v Bílovicích nad Svitavou (tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova), dílo: LIŠKA BYSTROUŠKA - lyrická pohádka, podle které napsal Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky RŮŽENA SVOBODOVÁ (1868 - 1920) česká spisovatelka, její dílo je ovlivněno impresionismem, hlavním hrdinou jejích knih bývá žena nebo dítě, např. PŘETÍŽENÝ KLAS, ČERNÍ MYSLIVCI

ZDROJE n n n n http: //cs. wikipedia. org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar http: //cs. wikipedia. org/wiki/Anton%C 3%ADn_Sova http: //cs. wikipedia. org/wiki/Otokar_B%C 5%99 ezina http: //cs. wikipedia. org/wiki/Karel_Hlav%C 3%A 1%C 4%8 Dek http: //muzeum. mestopacov. cz/stranka-2/ http: //www. cesky-jazyk. cz/zivotopisy/antonin-sova. html http: //otokar-brezina. czechian. net/OB. htm http: //basne. webzdarma. cz/brezina_tys_nesla. html https: //cs. wikipedia. org/wiki/Franti%C 5%A 1 ek_Xaver_%C 5%A 0 alda https: //cs. wikipedia. org/wiki/%C 4%8 Cesk%C 3%A 1_moderna https: //cs. wikipedia. org/wiki/Manifest_%C 4%8 Desk%C 3%A 9_moderny https: //cs. wikipedia. org/wiki/Rudolf_T%C 4%9 Bsnohl%C 3%ADdek https: //cs. wikipedia. org/wiki/R%C 5%AF%C 5%BEena_Svobodov%C 3%A 1 https: //cs. wikipedia. org/wiki/Ji%C 5%99%C 3%AD_Kar%C 3%A 1 sek_ze_L vovic