ESK BAROKN LITERATURA VZNAMN PEDSTAVITEL Mgr Michal Oblouk

ČESKÁ BAROKNÍ LITERATURA VÝZNAMNÍ PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

ČESKÁ POBĚLOHORSKÁ LITERATURA - poznamenána nucenou rekatolizací, přesto autoři (často jezuité) působící v českých zemích navazovali na předchozí tradice, znali tvorbu minulosti a cítili se být Čechy - z důvodu nepříznivých politicko-kulturních okolností byla žánrově omezená, jedná se především o náboženskou literaturu - kazatelská próza, rozsáhlé kancionály, duchovní poezie, modlitební knihy, dále dějepisná próza, mluvnice, kuchařky, kalendáře či hospodářské příručky - v letech 1719 – 1772 vycházely Pražské poštovské noviny - popularitě se těšily i překlady a adaptace zahraničních autorů - čeština byla postupně vytlačována z nejvyšších společenských funkcí, především z oblasti elitní kultury a státní správy, byla mluvou středních a nižších vrstev, psaná čeština si stále udržovala velice vysokou úroveň v jezuitských tiscích - českému jazyku byla věnována značná teoretická pozornost v podobě několika gramatik - v oblasti školství došlo k zásadním organizačním změnám, monopol na vyšší vzdělání získal jezuitský řád - roku 1654 se sloučila Karolínská akademie a Univerzita Karlova - okleštění stavovských svobod a zrovnoprávnění němčiny s češtinou

SPECIFICKÉ RYSY ČESKÉHO BAROKA n n n n spjato s protireformací – náboženský charakter nadvláda Habsburků (1526 – 1918), vítězství Habsburků v bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) – 27 hlavních účastníků odboje popraveno na Staroměstském náměstí (27. 6. 1621), konfiskace jejich majetku, hospodářský rozvrat, vydáno Obnovené zřízení zemské násilná rekatolizace a germanizace, utužování nevolnictví, nositelé kultury – jezuité, kult sv. Jana Nepomuckého a mariánský kult podstatná část vzdělanců odešla do emigrace, např. Pavel Skála ze Zhoře, Jiří Třanovský, J. A. Komenský oslabené postavení češtiny cenzura knih – ničení nekatolických knih, soupis nábožensky nepřípustné literatury převažuje tvorba náboženská a díla naučná, psaná většinou latinsky

DOMÁCÍ LITERATURA – oficiální, jezuitská SVATOVÁCLAVSKÁ BIBLE - katolický barokní překlad celé Bible pořízený jezuity - vyšla v letech 1677 (Nový zákon), 1712 a 1715 (Starý zákon) - nový, katolický překlad Bible měl uspokojit českou katolickou potřebu tohoto textu - šlo o reakci na již existující bratrský překlad kralický, který jezuité po jazykové stránce sice velmi chválili, avšak nesouhlasili s mnoha překlady a hlavně komentáři, které byly poznamenány bratrskou teologií

BEDŘICH BRIDEL (1619 – 1680) - spisovatel, básník a jezuitský misionář - narodil se ve Vysokém Mýtě jako syn radního písaře, vystudoval teologii a filosofii - působil jako profesor rétoriky na Karlově univerzitě, založil zde tiskárnu - v roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru - zemřel v Kutné Hoře na mor při ošetřování nemocných - dílo: CO BŮH? ČLOVĚK? – vrcholné dílo české barokní poezie, promluva samotného básníka v první osobě k Bohu, básník vede úvahu nad mladostí a pomíjivostí člověka v protikladu k nekonečnosti a velikosti Boha ŽIVOT SVATÉHO IVANA – spis o životě svatého Ivana, syna charvátského krále, který se na své pouti dostal až do Čech a žil zde jako poustevník JESLIČKY – vánoční kancionál

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC (1600 – 1676) - básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník - narodil se a zemřel v Jindřichově Hradci - pocházel ze staré vladycké rodiny - studoval na škole Řádu Tovaryšstva Ježíšova - ve svém rodišti byl dlouhá léta varhaníkem, měl zde i dům a obchod s vínem - byl dvakrát ženatý - dílo: ČESKÁ MARIÁNSKÁ MUZIKA – kancionál, obsahuje ukolébavky (např. Hajej, můj andílku), milostné písně (např. Pod našima okny) a vánoční koledy (např. Chtíc, aby spal) LOUTNA ČESKÁ – kancionál duchovních písní, cyklus třinácti písní, věnovaných mystickému sňatku Ženicha a Nevěsty, tedy Krista a církve nebo Boha Otce a Panny Marie

BOHUSLAV BALBÍN (1621 – 1688) - spisovatel, literární teoretik, historik, jezuita, všestranný vzdělanec a český vlastenec - narodil se v Hradci Králové v měšťanské rodině - studoval klasické jazyky, literaturu a filozofii v Praze, Olomouci a Brně - r. 1648 se zúčastnil obrany Prahy proti švédským vojskům, byl vážně zraněn - r. 1650 byl vysvěcen na kněze a na vlastní žádost se stává misionářem, především na Kunvaldsku, Rychnovsku a Žambersku - po ukončení misionářské činnosti působil jako profesor na gymnáziu - učil až do r. 1661, kdy byl zbaven oprávnění pracovat s mládeží - do r. 1676 byl nucen pro své názory žít mimo Prahu (Klatovy), poslední léta života strávil v pražském Klementinu - rok před smrtí ochrnul na následky mrtvice - zemřel v Praze - psal výhradně latinsky

BALBÍNOVO DÍLO Rozmanitosti z historie Království českého – latinsky psaná souborná česká vlastivěda (historie, zeměpis, etnografie), plánoval celkem 30 svazků, ale do své smrti stihl dokončit pouze část a něco nebylo napsáno vůbec Učené Čechy – české kulturní a literární dějiny Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého – latinsky psaná obrana češtiny proti germanizaci, vyšla až r. 1775, přesvědčuje zde o schopnosti češtiny a snaží se o její vzkříšení Životopis Jana Nepomuckého - zasloužil se o popularizaci Jana z Pomuku, shromáždil existující prameny, pověsti i lidové zkazky, ze kterých vznikla nepomucká legenda Výtah z českých dějin - od počátků křesťanství v Čechách do roku 1526, vyzdvihuje hlavně vládu císaře Karla IV.

TOMÁŠ PEŠINA Z ČECHORODU (1629 – 1680) - český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel - narodil se v Počátkách v rodině řezníka - studoval na jezuitské akademii v Klementinu, stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie - roku 1653 byl vysvěcen na kněze - stal se děkanem, biskupským vikářem, kanovníkem a biskupem samandrijským - byl moravským historiografem, sběratelem a pořadatelem svatých relikvií - byl první, kdo pojmenoval autora nejstarší české kroniky, tak zvaného Dalimila - zemřel v Praze na morovou nákazu - dílo: MORAVOPIS - pětisvazkové dílo o Moravě

JAN FRANTIŠEK BECKOVSKÝ (1658 – 1725) - český spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury a kněz - narodil se v Havlíčkově Brodě - studoval poezii a rétoriku, od roku 1680 byl posluchačem filozofie ve Vídni - v době jeho studia zachvátila Vídeň morová epidemie - pomáhal u hromadných šachtových hrobů (zážitky rozhodly, že složil řeholní slib v rytířském řádu křižovníků s červenou hvězdou) - věnoval se studiu teologie, po vysvěcení na kněze působil jako správce klášterní kuchyně - zemřel v Praze - psal především česky, ale i latinsky a německy - dílo: POSELKYNĚ STARÝCH PŘÍBĚHŮV ČESKÝCH – převyprávění kroniky Václava Hájka z Libočan, opravil některé nepřesnosti a chyby, vydal pouze první díl (události do r. 1526), druhý díl nedopsal

Felix Kadlinský (1613, Horšovský Týn – 1675, Uherské Hradiště) - český spisovatel a překladatel, člen jezuitského řádu, profesor teologie, přírodních věd, uznávaný učitel, dílo: Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený – písně o přírodě a náboženské písně, oslava života a krásy, Zrcadlo bolestné Matky Boží Panny Marie – dílo oslavující Pannu Marii, Pokladnice duchovní – meditace a úvahy Matěj Antonín Koniáš (1691, Praha – 1760, Praha) - český kazatel, misionář, cenzor a náboženský spisovatel, člen jezuitského řádu, celý svůj život zasvětil protireformaci v českých zemích věnoval se jí jak v kázáních, tak i ve své literární činnosti, jeho boj proti protestantské literatuře vedl k zabavení značného množství knih (30 000 podle pečlivě vedených záznamů), z nichž některé byly poté spáleny, dílo: Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající - seznam závadné literatury, byl schválen až roku 1770, zakazuje většinu evangelické literatury z let 1414 – 1620 a exulantskou protikatolickou literaturu

PURISTÉ n n brusiči z latiny purus = čistý snaha očistit český jazyk, zbavit ho cizích slov nesetkali se s ohlasem, přeceňovali tvorbu českých slov skládáním Václav Jan Rosa (1620, Zdice – 1689, Praha) - český jazykovědec, básník, purista a právník, dílo: Čechořečnost - latinsky psaná česká mluvnice, má 4 části: orthographia, etymologia, syntaxis & prosodia, poslední část obsahuje překlady do češtiny a mnoho neologismů, navrhoval také řadu reforem v českém pravopisu: chtěl nahradit psaní ů písmenem ú, místo dia, tia, nia a ie psát ďa, ťa, ňa či ě, doporučoval odstranit spřežky a psát ř místo rz Matěj Václav Šteyer (1630, Praha – 1692, Praha) - český jezuitský kněz, kazatel, překladatel, náboženský spisovatel a jazykovědec, podílel se na novém překladu bible (Svatováclavská bible), dílo: Kancionál český – sbírka českých katolických duchovních písní, mnoho z nich se při bohoslužbách zpívá dodnes

POLOLIDOVÁ TVORBA n n n o lidu, ale z měšťanských pozic knížky lidového čtení kramářské (jarmareční) písně – šířeny potulnými kramáři s flašinetem a obrázkovým doprovodem Václav František Kocmánek (1607, Čáslav - 1679, Praha) - český básník, spisovatel a kronikář, autor interludií (interludium = mezihra, krátká instrumentální skladba nebo i scénka jiného žánru, která se vkládala mezi jednotlivé scény barokní opery nebo dramatu)

KNÍŽKY LIDOVÉHO ČTENÍ n n n zábavná četba různé příběhy, v nichž děj probíhal bez úvah a bez motivace a končil šťastným rozuzlením na způsob pohádky v době baroka byly distribuovány v jednodušší úpravě a s dřevorytovými ilustracemi do širokých lidových vrstev součást české slovesné kultury ve většině případů šlo o dobrodružně fantastická vyprávění cizího původu, často velmi stará, společná s jinými evropskými literaturami náměty: Ezop příběhy o proslulém německém šibalovi Enšpíglovi Faust Don Juan (vyprávění o proslulém španělském svůdci žen) vyprávění o šaškovi Palečkovi krále Jiřího z Poděbrad Krakonoš Kocourkovské příběhy o obyvatelích fiktivního německého městečka - -

LIDOVÁ TVORBA n tvorba lidu, zvl. venkovského, odraz životních zkušeností n ústní lidová slovesnost n inspirační zdroj pro krásnou literaturu dodnes, zvl. za národního obrození n bohatství tematické, žánrové, výrazové n folklorní žánry - lidová próza (pohádky, legendy, pověsti, pověrečné povídky, humorky, povídky ze života), malé folklorní žánry (přísloví, pranostiky, pořekadla, hádanky, zaříkání a zaklínání), textová složka lidové písně, lidové divadlo (obřadní, obchůzkové, selské a loutkové hry), dětský folklor (říkadla, rozpočitadla, dětské hry a obřady), psaný folklor (nápisy či verše na domech, džbánech, kraslicích, šátcích apod. )

ZDROJE n n n n n http: //cs. wikipedia. org/wiki/Bohuslav_Balb%C 3%ADn http: //www. spisovatele. cz/adam-vaclav-michna-z-otradovic http: //cs. wikipedia. org/wiki/Adam_V%C 3%A 1 clav_Michna_z_Otradovic http: //cs. wikipedia. org/wiki/Bed%C 5%99 ich_Bridel https: //cs. wikipedia. org/wiki/Pob%C 4%9 Blohorsk%C 3%A 1_literatura https: //cs. wikipedia. org/wiki/Bible_svatov%C 3%A 1 clavsk%C 3%A 1 https: //cs. wikipedia. org/wiki/Tom%C 3%A 1%C 5%A 1_Pe%C 5%A 1 ina_z_% C 4%8 Cechorodu https: //cs. wikipedia. org/wiki/V%C 3%A 1 clav_Jan_Rosa https: //cs. wikipedia. org/wiki/Mat%C 4%9 Bj_V%C 3%A 1 clav_%C 5%A 0 teyer https: //cs. wikipedia. org/wiki/V%C 3%A 1 clav_Franti%C 5%A 1 ek_Kocm%C 3%A 1 nek https: //cs. wikipedia. org/wiki/Felix_Kadlinsk%C 3%BD https: //cs. wikipedia. org/wiki/Jan_Franti%C 5%A 1 ek_Beckovsk%C 3%BD https: //cs. wikipedia. org/wiki/Anton%C 3%ADn_Koni%C 3%A 1%C 5%A 1 https: //cs. wikipedia. org/wiki/Interludium https: //cs. wikipedia. org/wiki/Kram%C 3%A 1%C 5%99 sk%C 3%A 1_p%C 3%ADse%C 5%88 https: //cs. wikipedia. org/wiki/Kn%C 3%AD%C 5%BEky_lidov%C 3%A 9 ho_% C 4%8 Dten%C 3% AD https: //cs. wikipedia. org/wiki/Lidov%C 3%A 1_slovesnost