ern smrt Morov epidemie Mor zpsobuje bakterie Yersinia

Černá smrt – Morové epidemie

Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis (objevena Alexandrem Yersinem) Tato bakterie byla objevena: A-1455 B-1719 C-1894 D-1935 Největší epidemie v Evropě: A-1348 B-1520 C-1720 D-1918 Yersinia pestis pod mikroskopem *1

Yersinia pestis byla objevena v roce 1894. Největší morová epidemie se prohnala Evropou v roce 1348. 1. Tato epidemie k nám přišla A-z Afriky B-Asie C-vzniká v Evropě 2. Kolik lidí v Evropě při této epidemii o život? A-každý desátý B-každý pátý C-každý třetí 3. Nejvíce byla postižena A-střední Evropa B-jižní Evropa C-západní Evropa 4. V kterém známém literárním díle je morová epidemie ztvárněna? A-Božská komedie B-Dekameron C-Vladař

Morová epidemie v letech 1347 -1350 přišla do Evropy z Asie, podlehlo jí asi 25. 000 lidí – tedy asi třetina obyvatel. Nejvíce byla postižena jižní Evropa, kde se epidemie objevila jako první. Tato epidemie je mj. ztvárněna v Dekameronu od Giovanniho Boccaccia. Jak byly v této době zasaženy naše země? Výsledky: 1 B / 2 C / 3 B / 4 B *2

Do jižní Evropy se mor dostává z Asie již na konci roku 1347 díky obchodním kontaktům. Dále se šíří Francií a pak do Anglie. Co přispělo k rychlejšímu šíření moru z Francie do Anglie? Co se zde v této době odehrává? *3

K šíření moru v západní Evropě přispěla probíhající stoletá válka (na předchozím obrázku bitva u Kresčaku 1346) Českých zemí se dotkla tato největší evropská morová epidemie méně. Epidemie se ale pravidelně vracely. Druhá evropská pandemie se již Čechám nevyhnula a rozšířila se k nám v letech 1357 -1363. V dalším století se epidemie vracely přibližně po dvaceti letech. Později byly již epidemie slabší a omezené na určitá místa. K větším epidemiím patřil např. Velký londýnský mor (1665 -1666), mor v Itálii (1629 -1631) nebo vídeňský (1679). Naposledy se mor v Evropě objevil v letech 1720 -1721.

Jsou dvě hlavní varianty moru: Dýmějový Inkubační doba 1 -6 dní, nejčastější přenos – kousnutí blechou infikované morem, místo se barví do tmavomodra až černa, zduření mízních uzlin, Příznaky: prudké bolesti hlavy, vysoké teploty, otrava krve, úmrtnost 90% Plicní Inkubační doba 1 -2 dny, nejčastějí přenos – vzduchem Příznaky: teploty, dušnost, vykašlávání krve, udušení (zničení plicní tkáně), úmrtnost 100%

Tehdejší teorie příčin nemocí Středověký člověk si neuměl nemoc vysvětlit, pravá přičina byla známa až na konci 19. století. -náboženské: boží tresty, předzvěst apokalypsy -další: původcem je zamořený nezdravý vzduch (vlhké, dusné podnebí, výpary z bažin), původcem je potrava náchylná k hnilobě -nemoc je úmyslně šířena Židy, kteří tráví studně Marné snahy o léčbu: -pouštění žilou (snaha snížit množství otrávené krve) -klystýry a dávidla (snaha dostat z těla hnilobné plyny a zbytky potravy) -kouř, kadidla (snaha očistit otrávený vzduch) -neunavovat se (zamezit zrychlenému dýchání) Jediná rada, která byla účinná, byla…?

Jediné, co skutečně fungovalo, byl útěk od lidí, izolace nakažených. Vyobrazení morem nakažených (Toggenburská Bible 1411) Poznámka k obrázku: V bibli se píše, že jde o nakažené morem – vnější projevy spíše ukazují na neštovice. Při dýmějovém moru se tmavé zduřeniny objevovaly spíše v podaží a tříslech. *4

Postavy na obrázku se snaží „bojovat“ s morem. Co dělají? *5

Jedna z reakcí na mor bylo hnutí flagelantů, kdy se někteří věřící bičovali do krve důtkami, modlili se a putovali od města k městu. Svým utrpením, které má připomenout utrpení Krista, mají usmířit Boha, který trestá morem lidi za jejich hříchy. Paradoxně svým putováním sami přispívali k šíření moru. Důtky: hůl s provazy s velkými uzly, z nichž trčela dvě zkřížená ostrá železa. Tryskala jim z těla krev, někdy hluboké rány a vytržené kusy masa z těla. Při tomto sebemrskačství si dávali pozor, aby si nepřivodili životu nebezpečná zranění. Mrskaly se dokonce i děti.

V letech 1348 -1351 došlo v Evropě k největším protižidovským pogromům až do dvacátého století. Proč? Upalování Židů během morové epidemie v Anglii (1349) *6

Vyděšení lidé neznali příčinu smrtící epidemie. Objevovaly se proto často pomluvy, že mor se šíří kvůli Židům, kteří tráví studně. Tehdejší papež Kliment VI. proti těmto pogromům vystupovat – upozorňoval, že Židé umírají na mor stejně jako křesťané. Přesto se Židé stávaly častými terči útoků všude po Evropě. Upalování Židů podle Schedelské kroniky 1493 *7

Středověký oblek lékařů, kteří přicházeli k nakaženým. Snažili se tak zabránit tomu, aby se sami nakazili. V „zobáku“ byly různé vonné směsi, které měly čistit při dýchání nakažený vzduch. *8 -9

Důsledky: -úpadek autority církve (nedokázala si s nemocí poradit + již dřívější problémy v církvi) -pokles důvěry v lékaře -přetrhání rodinných vztahů (rodiče často raději opustili nemocné děti, děti rodiče, manželku – strach z nakažení byl silnější) -někteří reagují přehnanou pokorou a vírou -jiní naopak utrácí poslední peníze, holdují jídlu, pití, sexu (jako by čekali, že smrt přijde již toho dne) -brutalizace a kriminalizace každodenního života -pokles obyvatel o třetinu (více postižena města) -ekonomická krize

Novodobé umělecké ztvárnění moru: Arnold Böcklin – Mor (1898) *11

Pro ochranu před morem a jako díky za přežití epidemie se staví ve městech morové sloupy. Oblíbenými světci – ochránci před morem byli sv. Šebestián a sv. Roch. Socha sv. Šebestiána v Křeseticích (šípy jako symbol morových ran) Morový sloup na 1. náměstí v Mostě