Energetick politikasttn energetick koncepce pednka Ing Foltn David

Energetická politikastátní energetická koncepce přednáška Ing. Foltýn David Ph. D studium, FEL ČVUT

Osnova: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. PEZ- uhlí, jádro, plyn Dosluhování stávajících elektráren Výhledy po roce 2035 Česko versus Evropské souvislosti- spotřeba el. energie Konec těžby uhlí v ČR do roku 2035 Dostavba JE Temelín OZE: postačí výstavba OZE na pokrytí růstu spotřeby nebo je nutnost dostavět Temelín? Emisní limity- povolenky Závěr Literatura

1. PEZ- uhlí, jádro - Dosluhování stávajících elektráren 4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) do 2013, další retrofity do 2020 (Mělník II, Tisová I, II) Výhledy po roce 2035 (konec těžby uhlí? ), dle British Petroleum zásoby uhlí na 200 let (podíl uhelných ve světě 44%, ČR 50%) Dostavba JE Temelín Skupina ČEZ- jedna z 10 -ti největších energetických uskupení v Evropě- výroba, distribuce, obchod (většinový podíl v SČE, SME, STE, VČE, ZČE Těžba uhlí- černého na Ostravsku, hnědého v Podkrušnohoří (k dispozici 8, 2 mld. tun geologických, ale stanovený limit na 1, 18 mld. tun a dalších 870 mil. tun pouze při racionálním přehodnocení územně ekologických limitů (usnesení vlády č. 211 ke státní energetické koncepci z března 2004)

4 retrofity (ETU, EPR, EPC, ELE) • ETU II (nyní 4 x 200, plán 4 x 200 MW) - v současnosti se pracuje na bl. D (bl. C dokončen), 2009 - pokračování na bl. A, B • EPR II (nyní 5 x 200, plán 4 x 200 MW), výstavba 2010 -2013 • EPC (nyní 5 x 200, plán 3 x 200+ výstavba nového paroplynového zdroje 660 MW), výstavba 2008 -2013 • ELE (nyní 3 x 110, plán 1 x 110+ výstavba nového zdroje s kritickými parametry 660 MW), výstavba 2007 -2012

Obr. 1 - Mapa uhelných elektráren

Obr. 2

Obr. 3

2. Česko versus Evropské souvislosti • Závislost EU na dovozech PEZ (očekává se trvalý růst z dnešních 50% na 70% do roku 2050 a na 80% do roku 2050) • Bezpečnostní riziko- země původu » Dopravní trasy » Země původu » Blokace výstavbě energetických celků- rozpad profesionálních projekčních týmů

4 pilíře energetické politiky EU • Vytvoření efektivního vnitřního energetického trhu s cílem nepodlomit celkovou konkurenceschopnost evropských ekonomik • efektivní propojení přenosových sítí a budování nových sítí zejména ve směru sever- jih • podpora výzkumu a využití nízkouhlíkatých energetických technologií • úspory a zvýšení energetické účinnosti při vytápění, při využívaní el. spotřebičů, v oblasti přepravy energií a v nákladní i osobní dopravě, podpora OZE

• výroba tepla v největších elnách EPR, ETU, EME, ETI, EPC, EHO, ECHV, ELE • Světoví výrobci elektrárenských zařízení Alstom, Siemens a General Electric předvídají uhelným elnám větší budoucnost oproti plynným z důvodu zdražení a obav o bezpečnost dodávek (turbíny uhelné 40%, plynové 20 -30%)

Obr. 4 - Energetická náročnost

• Propojení soustav západní a východní Evropy v roce 2004 (připojení sítě Ukrajiny a Ruska nelze očekávat před rokem 2010)

Obr. 5

4. Dostavba JE Temelín • • Krytí nedostatku elektrické energie po roce 2015 Vyšší bezpečnost 2 bloky 1064 nebo 1700 MW Společnost ČEZ podala 11. 7. 2008 žádost o provedení EIA na MŽP (studie pro posouzení případné dostavby zveřejněny na webu ČEZ) • Dostavba vede ke snižování závislosti ČR na plynu a ropě ze zahraničí, pomůže udržet energetickou bezpečnost státu a doplní optimální energetický mix.

• Výroba elektřiny v JE Temelín má oproti jiným zdrojům nejnižší náklady. • Kompletace JE Temelín přinese pracovní příležitosti českým zaměstnancům, obchodní příležitosti tuzemským dodavatelům, investice do rozvoje regionu, umožní udržet v ČR vysokou lidskou kvalifikaci v high-tech oboru. • Jaderné elektrárny mají pozitivní vliv na životní prostředí, protože oproti uhelným či plynovým neemitují CO 2 • Ve světě je dostatečná zásoba uranu od množství dodavatelů, nehrozí závislost na potencionálně rizikových zemích.

Technologie • Pro dostavbu JE Temelín přichází do úvahy několik variant nejmodernějších technologických zařízení. Všechny zvažované možnosti patří mezi inovované projekty nazývané jako III. generace, popř. jako III. +generace.

Vliv JE na životní prostředí • Nejčastěji diskutovaným vlivem JE je radiační zátěž obyvatelstva a vliv na životní prostředí v jejím okolí. Pro objektivní posouzení vlivu JE na okolí je třeba si uvědomit, že radioaktivita a ionizující záření není specifikem JE.

Bezpečnost • Bezpečnost JE kontinuálně sleduje řada institucí, jako např. Mezinárodní agentura pro jadernou energii se sídlem ve Vídni (MAAE), nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). • Důležité systémy jsou několikanásobně- dnes většinou čtyřnásobně zálohovány. • Úniku radioaktivních látek do okolí brání 5 fyzických bariér- matrice paliva, pokrytí palivových proutků (tj. zirkonových trubiček), ocelové komponenty primárního okruhu s reaktorem, kontejment (ocelová ochranná obálka celého primárního okruhu) a betonová budova reaktoru. Všechny bariéry jsou on-line monitorovány a pravidelně testovány.

Radioaktivní odpady a jejich ukládání v ČR • Z hlediska objemu tvoří největší část radioaktivních odpadů z provozu českých jaderných elektráren odpady nízkoaktivní a středněaktivní. Svou radioaktivitu ztratí za několik set let. Kapacita úložiště radioaktivních odpadů, které provozuje SÚRAO v areálu JE Dukovany (55000 m 3) je dostatečná provoz obou českých jaderných elektráren na celou dobu jejich životnosti.

5. OZE • Otázka: postačí výstavba OZE na pokrytí růstu spotřeby nebo je nutnost dostavět Temelín? • Podíl energie z OZE (91 PJ) na primárních energetických zdrojích (1910 PJ) v roce 2007 - 4, 77% • závazek do roku 2020 z Evropské komise pro Česko dosáhnout podílu 13%

Obr. 1 - Návrh směrnice o podílu OZE

• V řadě uhelných elen se spaluje s uhlím i biomasa. Nejdéle v elně Hodonín. Následovaly spalovací zkoušky u fluidních kotlů v Tisové, Poříčí a Ledvicích. V roce 2004 byla biomasa zkušebně spalována v elně Chvaletice. Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích přibližně na úrovni 20% tepelného obsahu směsi. Celkem spalování biomasy dosáhlo v roce 2005 v elnách ČEZ 115 337 MWh.

Obr. 10 - Primární energie z OZE- výhled do roku 2050

Tab. 1 - Očekávaný vývoj výroby elektřiny z OZE k roku 2030 TWh 2005 2010 2015 2020 2025 2030 vodní 2, 38 2, 14 2, 24 2, 43 2, 46 2, 48 větrná 0, 02 0, 60 1, 75 2, 55 4, 02 4, 71 biomasa 0, 73 1, 62 3, 31 5, 26 6, 80 8, 02 geotermální 0, 00 0, 13 0, 48 0, 94 1, 58 sluneční 0, 00 0, 15 0, 50 0, 98 2, 73 5, 67 celkem 3, 13 4, 51 7, 93 11, 70 16, 94 22, 46

6. Emisní limity- povolenky • podle Kjótského protokolu by měla ČR do roku 2012 snížit oproti roku 1990 emise CO 2 o 8%. Zatímco snížení emise SO 2 představuje významné zvýšení provozních nákladů, protože se zvýší vlastní spotřeba elektrické energie, (finanční náklady vyplývají i ze spotřeby vápence), snížení emise NOx přináší kromě ekologických pozitivních efektů také snížení tzv. komínové ztráty a tedy zvýšení účinnosti kotle

Obr. 8

• V letech 1992 -98 bylo instalováno 28 odsiřovacích jednotek a 7 fluidních kotlů, došlo k rekonstrukci odlučovačů popílku a modernizaci řídících systémů

7. Závěr • Pokračovat v obnově stávajících uhelných elektráren a zajišťovat zvyšování účinnosti • Podporovat dostavbu JE Temelín • Vedle zákona o podpoře výroby elektřiny OZE přijmout legislativu pro výrobu tepla z OZE bez státního rozpočtu • Zjednodušit povolovací proces pro OZE dle směrnice 2001/77/ES • Zahájit účinnou ekologickou daňovou reformu • Podpořit výzkum a vývoj na fotovoltaiku a geotermální energii. • Vést informační kampaň

8. Literatura: • Časopis Energetika; číslo 7/ 2008; ročník 58; • novinky z internetu; • Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu; verze k oponentuře; 30. 9. 2008; • informace z webu skupiny ČEZ.