ELMY PSOVIT Vlk obecn Postupn domestikace tohoto druhu

ŠELMY - PSOVITÍ Vlk obecný ØPostupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení poddruhu – psa domácího. ØPůvodně byl rozšířen po celé severní polokouli, nyní je jeho výskyt značně omezen – jeho stavy radikálně poklesly a na mnoha místech byl vyhuben.

ŠELMY - PSOVITÍ ØV Česku se vyskytují poměrně v malé míře, pravidelně pouze při hranicích se Slovenskem.

ŠELMY - PSOVITÍ Vzhled ØHmotnost: 30– 60 kg ØDélka těla: 100 -170 cm, ocasu: 35 -50 cm ØVýška v kohoutku: 65– 115 cm ØRychlost běhu: 45 km/h (krátkodobě i 58 km/h)

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Délka života: 7 – 10 let, v zajetí až 20 let Ø Doba březosti: 61 – 64 dní Ø Počet mláďat: 4 – 7 mláďat

ŠELMY - PSOVITÍ ØVlk obecný je největší psovitá šelma. Ø Samice bývají menší než samci, velikost vlka záleží také na poddruhu. ØVlci žijící na severu jsou obecně větší než poddruhy z jižní části areálu. ØVlci mají 42 zubů. Vlčí špičák může být dlouhý až 6, 5 cm, silné trháky a mohutné žvýkací svaly umožňují vlkovi chytit a zabít kořist.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ØVlk se na první pohled podobá německému ovčáckému psu, liší se však od něj v několika drobnostech. Ø Má širší a zašpičatělejší hlavu, šikměji postavené oči a kratší, výrazně trojúhelníkovité uši. Vlk obecný arktický

ŠELMY - PSOVITÍ Vlčí srst ØVlčí srst se skládá ze dvou vrstev: vrchní vrstva je tvořena hustými chlupy, které odpuzují vlhkost, podsada je měkká a slouží jako tepelná izolace. ØIzolační schopnost vlčí srsti je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh. Ø Vlci mají huňatý ocas, který v zimě používají jako přikrývku.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ØSeverní poddruhy mají srst také podstatně delší a hustší než jižní. ØVlci jsou po lidech nejrozmanitějším druhem na světě – jejich srst může být čistě bílá, úplně černá, vybarvená ve všech odstínech šedé, skořicová, krémová, hnědá, stříbrná i zlatá. Možné jsou samozřejmě všechny přechody.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ØZbarvení také závisí na sezóně. Zimní srst bývá světlejší a hustší. ØVětšina vlků má tmavší hřbet a světlejší břicho, často mívají tmavší masku okolo očí. ØVlci obývající tundru a polární oblasti bývají i celoročně úplně bílí.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Změna barvy ØByly popsány případy, kdy vlk během několika let úplně změnil barvu. Štěňata polárních vlků mají krémovou barvu, až postupem času vyblednou. I úplně černí vlci mohou postupem let získávat stále světlejší barvu, někdy se z černého vlka stane i bílý vlk.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Rozšíření Ø Vlci jsou velmi přizpůsobivým živočišným druhem, dokážou žít v pouštích, suchých stepích, v lesích, bažinách i v tundře. Ø V mnoha poddruzích obývali celou severní polokouli. Na mnoha místech byl ale vlk člověkem vyhuben. Ø Vlivem pronásledování a lovu, které trvalo až do nedávných let, vlk zmizel z velké plochy svého původního areálu, a bylo nenávratně ztraceno i mnoho poddruhů vlka.

ŠELMY - PSOVITÍ Stavy v Evropě ØV západní Evropě vlk prakticky nežije. V Anglii vyhynul v roce 1486, ve Skotsku v roce 1743 a v Irsku v roce 1770. V Německu byl poslední vlk zastřelen v roce 1904, od konce 20. století se tam však znovu objevují vlci z Polska - usadili se v saské Horní Lužici a začali se rozmnožovat

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Větší populace přežívají ve Skandinávii (ve Švédsku žije 210 kusů, jsou i v Norsku a Finsku), jižní Evropě (Španělsku, Itálii, Řecku), Polsku, Slovensku, Rusku a Turecku. Ø Ve východní Evropě a na Balkáně nejsou chráněni a jejich stavy se snižují. Na mnoha dalších místech sice chráněni jsou, ale vlivem pytlačení a ztráty přirozeného prostředí jich také ubývá. Ve Skotsku a ve Francii běží programy na jejich reintrodukci.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Stavy na Slovensku Ø Vlci se na Slovensku vyskytovali zejména v jeho východní a střední části v lesnatých a hornatých oblastech, v Nízkých a Vysokých Tatrách. Ø Od roku 2006 je chráněn celoročně s výjimkou zimy, kdy je ovšem, každoročně, značná část populace ulovena. Ø Počet vlků na Slovensku se v současnosti odhaduje na 130 - 180 kusů.

ŠELMY - PSOVITÍ Stavy v Česku ØVlk obecný je v Česku chráněným druhem. Vlci žili na území Česka v hojném počtu do konce 17. století, poté jejich stav klesal kvůli lovu, až byli na přelomu 19. a 20. století zcela vyhubeni. ØPrvní potvrzené údaje o návratu vlků na území Česka pocházejí z roku 1994. Několik jedinců obývá Beskydy, kam přišli ze Slovenska.

ŠELMY - PSOVITÍ ØJsou velmi ohroženi nelegálním odstřelem. Odhaduje se že k roku 2006 bylo v Beskydech přibližně 10 jedinců. ØOjediněle se vlci vyskytují také v Rychlebských horách a Jeseníkách, pozorování osamělých jedinců bylo hlášeno i na Šumavě.

ŠELMY - PSOVITÍ Sociální chování a potrava Ø Vlci jsou sociální zvířata žijící v dobře organizovaných smečkách. Ø Vlci jsou predátoři, kteří žijí ve smečkách, jejichž velikost závisí na tom, zda je dostatek potravy. Ø Smečka se soustřeďuje kolem páru, který má mláďata (a sdružuje se na celý život), a může mít až 20 členů.

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Protože vlci loví ve skupině, mohou zabíjet zvířata větší, než jsou oni sami. Ø Živí se hlavně jeleny, losy a severoamerickými soby karibu. Hladová smečka se odváží napadnout i osamoceného bizona. Ø Vlk může najednou sníst asi 10 kg masa. Ø Průměrná spotřeba jedince na den je 2 kg masa, přičemž dokáže vydržet i několik dní bez potravy.

ŠELMY - PSOVITÍ ŠAKAL OBECNÝ ØPodobají se vlkům. Ø Podle oblasti a období mohou měnit barvu srsti, žijí v párech nebo menších smečkách. Ø Smečkovitě loví. ØCo nesežerou, to si schovají do křoví na horší časy.

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Nepohrdnou snad ničím a cokoli co uloví, taky sežerou - jedno jestli žábu, kopytníka, nějaké plody nebo odpadky nalezené u lidských sídel. Ø Stejně jako vlci pak po nocích silně kňouravě vyjí a štěkají.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ØVe své domovině jsou bráni jako kolegové naší lišky, plaší ale chytří. ØCelkově se ale podobají spíše vlku vysoké nohy i vlčí tvář. Ø Díky své příbuznosti s vlkem se může křížit se psi a jejich potomci jsou dále plodní.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ØPodle všeho se šíří z Balkánu do Maďarska na Slovensko a už se objevili i u nás. ØO to víc by nás měl jejich osud zajímat. Ø Nepříjemné je ale to, že jsou šakali podobně jako lišky nejspíše obávanými šiřiteli vztekliny.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ ŠAKAL ČABRAKOVÝ

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ LIŠKA OBECNÁ Vzhled ØTato krásná šelma má horní stranu svého těla pokrytu rezavými chlupy, spodní část tlamy, hrdlo, břicho a vnitřní část nohou je bílá. Ø Toto je ale pouze základní zbarvení. I u nás se totiž vyskytuje několik barevných variant. Charakteristický je její dlouhý huňatý ocas.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Od svých příbuzných volně žijících psovitých šelem se liší především šikmo položenýma očima s podlouhlou zřítelnicí, jemněji zašpičatělým čenichem a kratšíma nohama. Rozšíření ØVyskytuje se po celé Evropě, severní Africe i v Asii. ØRáda se pohybuje v lese, parcích a křovinných úborech.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Způsob života a potrava ØLiška je aktivní večer a v noci, kdy loví obratlovce do velikosti husy a zajíce, především však malé - hlodavce. ØPochutná si i na lesních plodech. ØV době, kdy má liška mláďata se její plachá a opatrná povaha mění v odvážnější. ØV tomto období dokáže napadnou i psa, který se objeví v blízkosti její nory.

ŠELMY - PSOVITÍ ØLišky žiji v naprosté většině případů samotářsky. ØJediné období, kdy se lišky sblíží je období páření. Samec však záhy od své družky odchází a o mláďata se stará matka. Ø Tento lstivý a loupeživý tvor díky vynikajícímu sluchu zraku i čichu snadno uteče našim očím, takže ho jen málokdy zahlédneme.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ Ø Liška i se svými mláďaty bydlí v norách pod zemí, nebo v dutém stromě. Ø Liščí páření začíná zhruba v půlce února. Ø Asi po 60 až 63 dnech pak přivádí na svět 5 -8 mláďat, která jsou zezačátku šedá a slepá. Ø Oči otvírají po 2 týdnech. Ø Matka mláďata kojí do 4 týdne jejich života. Po 3 -4 měsících života mláďata poprvé opouští noru. Ø Pohlavně dospívají v devíti měsících.

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ

ŠELMY - PSOVITÍ