Elektromagnetick jevy a zen Elektromagnetick zen Elektromagnetick zen

Elektromagnetické jevy a záření

Elektromagnetické záření • Elektromagnetické záření je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole. Elektromagnetickým zářením se zabývá obor fyziky nazvaný elektrodynamika, což je podobor elektromagnetismu. Infračerveným zářením, viditelným světlem a ultrafialovým zářením (viz níže) se zabývá optika. • Na elektromagnetické záření se stejně jako na cokoliv jiného dá nahlížet jako na vlnu nebo proud částic (fotonů).

Část viditelného spektra

Jak vzniká záření • Jakýkoli elektrický náboj pohybující se s nenulovým zrychlením vyzařuje elektromagnetické vlnění. Když vodičem (nebo jiným objektem, např. anténou) prochází střídavý elektrický proud, vyzařuje elektromagnetické záření o frekvenci proudu. • Elektromagnetické pole může ve vodiči indukovat proud a naopak, toho se využívá v anténách. Elektromagnetické vlnění mohou pohlcovat molekuly, přijatá energie se bude přeměňovat na teplo. Toho se využívá v mikrovlnné troubě. • Vlastní přenos energie je v případě elektromagnetického záření zajišťován změnami elektromagnetického pole. Přenos energie tedy není zajištěn prostřednictvím pohybujících se elektronů (takové záření se označuje jako záření beta), ale prostřednictvím časových a prostorových změn elektromagnetického pole. Tyto změny spojuje kvantová teorie s fotony, tzn. elektromagnetické záření lze označit za usměrněný pohyb fotonů.

Druhy záření • • Elektromagnetické záření se rozděluje podle vlnových délek: Rádiové vlny – – – • • • Dlouhé vlny Střední vlny Krátké vlny Velmi krátké vlny Ultra krátké vlny Centimetrové vlny a kratší, také nazývané mikrovlnné záření Infračervené záření Viditelné světlo Ultrafialové záření Rentgenové záření Gama záření

Elektromagnetické vlnění • Vlnový charakter elektromagnetického záření charakterizuje rychlost šíření, tedy fázová rychlost, která je ve vakuu rovna rychlosti světla ve vakuu, vlnová délka a frekvence. • Elektromagnetické záření se projevuje jako vlnění (se všemi jevy spojenými s vlněním, např. interference vlnění, disperze apod. ) především pro dlouhé vlnové délky, např. rádiové záření, infračervené záření, světlo a ultrafialové záření. V takovém případě se obvykle místo o záření hovoří přímo o vlnění (např. rádiové vlnění).

Korpuskulární záření • • • Korpuskulární (neboli částicové) je představováno proudem částic. Jedná se tedy o uspořádaný pohyb velkého množství částic. Mezi částicové záření patří např. : záření alfa - proud alfa částic záření beta - proud elektronů a pozitronů elektromagnetické záření - pokud jsou změny elektromagnetického pole popisovány pomocí fotonů (vychází z kvantové teorie). Speciálními případy jsou: – záření gama – ultrafialové záření – ionizující záření – tepelné záření – rentgenové záření – infračervené záření kosmické záření - proud velmi energetických částic přicházející ze vzdálených oblastí vesmíru reliktní záření - zbytkové záření pocházející z období těsně po vzniku vesmíru sluneční záření - záření přicházející ze Slunce světelné záření - v některých případech projevuje vlastnosti vlnění a v některých se projevuje jako proud částic