Ekosystm lesa a rybnka Autorem materilu a vech

Ekosystém lesa a rybníka Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802 -4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Ekosystém lesa Rozhodujícími abiotickými podmínkami pro existenci lesa je množství slunečního světla a vláhy. Producenty jsou stromy, keře a byliny, poutají do svých těl sluneční energii. Konzumenty 1. řádu jsou bezobratlí i obratlovci, kteří se živí těly rostlin (listy, semeny, dřevem). Jsou různě vybaveni k získávání potravy: Savci – okusují pomocí zubů (veverka, jeleni). Ptáci – mají silný zobák na vylupování semen (křivka). Býložravý hmyz – vysává rostlinné šťávy (mšice), živí se dřevem (tesařík).

Ekosystém lesa Konzumenty vyšších řádů jsou masožravci, všežravci a hmyzožravci. Patří mezi ně šelmy (kuna, liška), dravci (jestřáb, káně), obojživelníci (mlok, žába), plazi (užovka, ještěrka), pavoukovci (pavouci). Rozkladači jsou organismy, které drolí a drtí zbytky a odumřelá těla (žížaly), další rozkládají organické látky až na látky minerální (bakterie, prvoci, houby). Téměř každý druh organismu má ještě svého parazita, který se živí na jeho úkor (klíště, tasemnice). Potravními vazbami se vytvářejí složité potravní sítě.

Potravní řetězec (les)

Ekosystém rybníka V ČR jsou nejběžnějšími vodními nádržemi rybníky. Probíhá v nich stálý oběh látek, pro který je zdrojem energie sluneční záření. Producenty mohou být sinice a řasy (fytoplankton), plovoucí rostliny (okřehek, stulík), ponořené pobřežní rostliny (vodní mor, lakušník), pobřežní rostliny (orobinec, rákos), stromy na březích (olše, vrba). Konzumenty 1. řádu je zooplankton, býložravý hmyz (vodomil), měkkýši (okružák), pulci žab, býložravé ryby (plotice, amur).

Ekosystém rybníka Konzumenty vyšších řádů jsou vodní dravý hmyz (larva potápníka, larva vážky), dospělé žáby, všežravé a dravé ryby ( kapr, okoun, štika, sumec), ptáci (kachna, volavka, roháč, racek). Rozkladači jsou především vodní plísně a bakterie. Na každém stupni se objevují parazité (pijavice, kapřivec). Konzumenti a producenti spolu s parazity vytvářejí potravní řetězce pastevně kořistnické, od rozkladačů začínají potravní řetězce rozkladné.

Potravní řetězec (rybník)

Potravní síť

Test 1. Sestav konkrétní potravní řetězec lesa, ve kterém se objeví veverka. 2. Sestav konkrétní potravní řetězec rybníka, ve kterém se objeví kapr.

Řešení testu Například: 1. slunce smrk (šiška) veverka kuna liška bakterie 2. slunce fytoplankton pulec larva potápníka bakterie

Zdroje • KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3. , upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN 80 -716 -8902 -5. • Str. 4. Jjw. [online]. [cit. 2013 -07 -22]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Trophic_dynamics. png? uselang=cs> • Str. 7. Hati. [online]. [cit. 2013 -07 -22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Nahrungsnetz. See 2. png? uselang=cs> • Str. 8. Matthew C. Perry. [online]. [cit. 2013 -07 -22]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Chesapeake_Waterbird_Food_Web. jpg? uselang=cs>