EKONOMIKA SLUEB VEEJNHO SEKTORU Ing rka Hyblerov Ph
EKONOMIKA SLUŽEB VEŘEJNÉHO SEKTORU Ing. Šárka Hyblerová, Ph. D. sarka. hyblerova@tul. cz KH: úterý 14, 00 – 14, 30 středa 9, 00 – 10, 30 Tel. 2481 Budova H, 7. p.
Literatura Základní: PEKOVÁ, J. , PILNÝ, J. a M. JETMAR. Veřejný sektor – řízení a financování. Praha: Wolters Kluwer, 2012. STEJSKAL, J. a kol. Teorie a praxe veřejných služeb. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Doporučená: PEKOVÁ, J. Veřejné finance. Teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, 2011. HAMERNÍKOVÁ, B. , MAAYTOVÁ A. Veřejné finance. Praha: Wolters Kluwer, 2010. NAHODIL, F. , et al. Veřejná správa a financování veřejného sektoru. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2014.
Požadavky na ukončení předmětu p SEMINÁRNÍ PRÁCE včetně prezentace – je možné získat 40 bodů p p Každý student má přiřazeno jedno téma. Je možná výměna mezi jednotlivými studenty (nutné oznámit). Seminární práce v délce 20 stran včetně titulní strany, grafů, obrázků a tabulek (přibližně 30 řádků na stránku). Na závěr je nutné uvést použitou literaturu. Prezentace na cca 30 min. p ZKOUŠKOVÝ TEST – je možné získat 60 bodů p PRO CELKOVÉ HODNOCENÍ SE BODY SČÍTAJÍ Pro úspěšné ukončení předmětu je třeba dosažení min. 60 bodů (v součtu), p
Předmět – témata přednášek 1. Veřejná ekonomie jako vědní disciplína. 2. Smíšená ekonomika a Veřejný sektor 3. Veřejné statky a externality. 4. Veřejná volba. Teorie veřejné volby. 5. Veřejné výdaje. Efektivnost veřejných výdajů. 6. Veřejné služby - administrativa, veřejná správa, soudnictví. 7. Veřejné služby - školství, kultura. 8. Veřejné služby - regionální rozvoj, cestovní ruch. 9. Veřejné služby - zdravotnictví. 10. Veřejné služby - obrana, policie. 11. Státní rozpočet a veřejné služby. Příjmy státního rozpočtu. Výdaje státního rozpočtu v oblasti veřejných služeb. Státní deficit a dluh. 12. Shrnutí, závěr. Současný stav veřejných služeb a veřejného sektoru v ČR.
Veřejný sektor – vysvětlení pojmů Veřejný sektor: p Část národního hospodářství, p Ta sféra společnosti, která se nachází ve veřejném vlastnictví, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a probíhá v ní veřejná kontrola. p Instituce veřejného sektoru jsou částečně či úplně financovány z veřejných prostředků. Veřejné finance: p specifické finanční vztahy vznikající ve smíšené ekonomice mezi subjekty veřejného sektoru a mezi subjekty soukromého sektoru
VEŘEJNÝ SEKTOR model třísektorové ekonomiky Zdroj: Hejduková, P. Veřejné finance, teorie a praxe. C. H. Beck, 2015.
Vězňovo dilema Skupina, jejíž členové usilují pouze o svůj vlastní prospěch, může mít menší úspěch, než kdyby jedinci nesledovali své vlastní cíle individuálně, ale spolupracovali. p Příklad: p
EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU - historie p Adam Smith (2. pol. 18. stol. ) – mj. vyjádřil teorii státu a teorii veřejných financí. n Existují jen 3 povinnosti vládce (státu): Ochraňovat společnost před násilím a útokem jiných společností; p Ochraňovat jednotlivce před nespravedlností a útiskem ze strany ostatních členů společnosti; p Zřídit a udržovat veřejné instituce a projekty, které nezajistí jednotlivec (soukromý sektor), protože výnosy z nich by nepokryly vynaložené náklady jednotlivce. p
EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU - historie p p p Ucelená teorie veřejného sektoru a veřejných financí od 19. stol. ; Rozvoj veřejných financí byl a stále je podmíněn problémy souvisejícími s ekonomickými mechanismy, které ideálně mají zajišťovat efektivní a spravedlivou alokaci omezených zdrojů. Ve 20. stol. propracované hlubší teorie (jako důsledek světových válek, krize ve 30. let 20. st. a 70. let 20. st. ) mění se úkoly státu, k tradičním funkcím státu (zákonodárná, sociální, bezpečnostní, atd. ) se přiřazuje funkce ekonomická (někdy se také uvádí jako funkce fiskální či funkce veřejných financí). Náplní této funkce je vykonávat činnosti alokační, redistribuční a stabilizační (zejména v sektoru školství, zdravotnictví, sociální péče a sociálního zabezpečení). Aktuální úkol: zhodnotit důsledky hospodářské krize poč. 21. stol.
FUNKCE VEŘEJNÉHO SEKTORU p Alokační p p p Redistribuční p p p Zahrnuje činnosti související s produkcí, zabezpečováním a financováním veřejných statků a služeb ve vztahu k efektivnosti systému. Jaké veřejné statky a kolik produkovat? Kterým skupinám a v jakém množství odebrat zdroje? a Komu tyto získané zdroje redistribuovat? Kritérium spravedlnosti Stabilizační p p Použití VF k ovlivňování dynamiky hospodářského růstu. Kritérium stability ekonomiky. Sociálně orientované vlády kladou důraz na rozsáhlou alokační a redistribuční funkci.
Individualismus vs. Kolektivismus Veřejná debata o významu státních zásahů do ekonomických mechanismů: p Zásahy státu jsou pro ekonomiku nežádoucí, a proto jsou odmítány (individualistické názory). p Zásahy státu jsou obhajovány (kolektivistické názory). Individualismus respektive kolektivismus pak ve společnosti ovlivňuje veřejné finance v těchto aspektech: p p p Jak velká část statků bude rozdělována kolektivně. Jaká bude míra redistribuce důchodů a bohatství. Jaký objem prostředků odčerpají veřejné finance ze soukromého sektoru, aby byly fiskálním systémem přerozděleny podle principů veřejných financí.
Soukromá spotřeba a investice vládní spotřeba a investice
p VEŘEJNÝ SEKTOR má korigovat nedostatky standardních ekonomických mechanismů – tzv. tržní selhání. p V tržním systému rozhoduje trh na základě nabídky a poptávky prostřednictvím cenového mechanismu (tj. systém je dobrovolný).
EFEKTIVNOST TRŽNÍCH PRINCIPŮ Neviditelná ruka trhu (A. Smith, Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, 1776) p Uspokojování soukromých zájmů vede zároveň všechny členy společnosti k uspokojování potřeb celé společnosti tak, jako by byli vedeni neviditelnou rukou. Proč? p Existuje-li nějaký statek (služba), který někdo potřebuje a není současně na trhu, zákazník je ochoten za něj zaplatit. Pokud je zákazník ochoten zaplatit víc, než jsou výrobní náklady, vyplatí se jej vyrábět (prostor pro zisk). p Objeví-li výrobce efektivnější způsob výroby (jak vyrábět levněji), zvolí jej, aby snížil cenu a získal větší podíl na trhu a tím vyšší zisk. Není třeba žádný zásah zvenčí, ale ne ve všech oblastech tento mechanismus funguje. p Stiglitz, J. E. Ekonomie veřejného sektoru
EFEKTIVNOST TRŽNÍCH PRINCIPŮ teorém: Konkurenční prostředí vede k takové alokaci zdrojů, kdy nelze najít jinou alokaci, která by některému z účastníků prospěla, aniž by zároveň nepoškodila některého jiného účastníka (paretovské optimum)
Paretovské optimum p Vilfredo Pareto (1848 – 1923) p takový stav v ekonomice, kdy si žádný ze zúčastněných subjektů nemůže polepšit, aniž by si zároveň jiný subjekt pohoršil. Chce-li si tedy některý ze subjektů polepšit, musí tak učinit pouze na úkor druhého. Nutnou podmínkou pro to, aby mohlo být optima dosaženo, je dokonalá konkurence. Systém, který tohoto optima dosáhne, je v pojetí neoklasické ekonomie považován za efektivní, spravedlivý a stabilní. p
Paretovské optimum Paretovské zlepšení – stav, kdy je možné zlepšit situaci jednoho, aniž by si jiný pohoršil – je cílem všech politiků = paretovský princip (přesvědčení, že paretovská zlepšení by měla být realizována) p Celý balík opatření může vyvolat paretovské zlepšení, ale jednotlivá opatření nikoli. p
1. Paretovské optimum hranice dosažitelného užitku Paretovsky NEOPTIMÁLNÍ body Představuje všechny možné kombinace rozdělení dosažitelného (maximálně možného) užitku mezi dva spotřebitele. Body na ní jsou paretoefektivní.
Odvozuje se pro dva spotřebitele A , B a pro spotřebu a výrobu dvou statků X , Y Edgeworthův box: XB F . B YB . E YA IA IB A XA 21
p Pokud je paretoefektivní bod nespravedlivý, je možné zasáhnout přerozdělením zdrojů. Je možné dosáhnout křivky užitkových možností při požadovaném rozdělní příjmů.
BOD BLAŽENOSTI
Paretovská efektivnost a tržní rovnováha p Paretovsky efektivní alokace zdrojů má 3 podmínky: n n n Efektivnost směny (mezní míra substituce mezi jakoukoli dvojicí statků musí být stejná pro všechny účastníky trhu), Efektivnost produkce (všechny firmy musí mít stejnou mezní míru transformace mezi různými vstupy) Efektivnost výrobní struktury.
TRŽNÍ SELHÁNÍ Dochází k nim, když podmínky k dosažení tržně efektivního (paretoefektivního) řešení buď neexistují nebo jsou porušovány. DŮVODY: A) alokace zdrojů není efektivní (mikroekonomický problém), p n n nedokonalá konkurence (společnosti dokážou „diktovat“ ceny), existence veřejných statků (spotřebitelé nechtějí odkrýt své preference, proto nelze určit správnou cenu), externality (nejsou identifikováni všichni spotřebitelé). neúplné informace (spotřebitelé nebo výrobci nemohou cenu správně určit), B) ekonomika v oblasti makroekonomických ukazatelů osciluje (ale nedosahuje) kolem žádoucích hodnot (makroekonomický problém), nedostatečné využití zdrojů a lidského potenciálu; C) distribuce bohatství a důchodu se může rozcházet s konsensem ohledně spravedlnosti (mimoekonomický problém).
A) MIKROEKONOMICKÝ PROBLÉM 1. Nedokonalá konkurence p Aby neviditelná ruka trhu mohla efektivně fungovat, je nezbytná konkurence, p V některých odvětvích existuje 1 nebo několik málo firem s podstatným vlivem na trh, což brání konkurenčnímu prostředí – dochází k deformaci cen a ztrátě užitku jednotlivých spotřebitelů a tedy i celé společnosti (ovšem samotná existence malého počtu firem ještě neznamená, že se nebudou chovat konkurenčně (např. hrozba potenciální konkurence)
A) MIKROEKONOMICKÝ PROBLÉM 2. Veřejné statky p Některé statky nejsou zabezpečovány tržním mechanismem vůbec nebo ne v dostatečné míře veřejné statky Veřejné statky - charakteristika: p Náklady nezávisí na počtu uživatelů (např. obrana, maják), p Je nemožné či obtížně vyloučit kohokoli ze spotřeby veřejných statků. Např. Celkový užitek majáku je pro všechny lodě vyšší než náklady na jeho výstavbu, ale užitek pro každého jednotlivého majitele každé lodi je nižší než tyto náklady. Maják by nikdo ze soukromých subjektů nepostavil.
A) MIKROEKONOMICKÝ PROBLÉM 3. Externality p Situace, kdy činnost jedné firmy ovlivňuje podmínky činnosti (náklady) jiných firem; např. znečištění vody, ovzduší atp. p Negativní externality: činnost jednotlivce přináší vyšší náklady ostatním Pozitivní externality: činnost jednotlivce přináší ostatním prospěch. p p p Tržní mechanismy nefungují, protože jednotlivé subjekty nezapočítávají do svých nákladů plné důsledky své činnosti. Důvod pro vládní zásahy (emisní limity, uvalení poplatků na negativní externality, příp. subvencí na pozitivní externality).
A) MIKROEKONOMICKÝ PROBLÉM 4. Neúplné informace Efektivní rozdělení zdrojů vyžaduje, aby se informace šířily bezplatně, p Soukromé trhy ale poskytují jen omezené množství informací, p Stát zasahuje stanovením nejrůznějších informačních povinností. p
A) MIKROEKONOMICKÝ PROBLÉM Shrnutí: p Všechna mikreokonomická selhání deformují tržní ceny, které nemohou zprostředkovat efektivní alokaci zdrojů. p Mikroekonomická tržní selhání se tak stávají předmětem alokační funkce vlády, resp. alokační fiskální funkce vlády (je realizována prostřednictvím fiskálních nástrojů – daně, výdaje).
B) MAKROEKONOMICKÝ PROBLÉM p Spočívá v nestabilitě ekonomického systému. p Stabilitu ekonomického systému je možné vymezit: n n p p p HDP – vysoká úroveň a rychlé tempo růstu, Zaměstnanost vysoká, dobrovolná nezaměstnanost nízká, Stabilní cenová hladina, Stabilita měnového kurzu a platební bilance. Výkyvy v těchto oblastech (zejména zaměstnanosti) ekonomové považují za důkaz nefunkčnosti v tržním mechanismu. Stabilizační funkce státu, resp. stabilizační fiskální funkce státu Nejednoznačné názory na její účinnost.
B) MAKROEKONOMICKÝ PROBLÉM Magický čtyřúhelník
C) MIMOEKONOMICKÝ PROBLÉM p p p Souvisí s dosažením spravedlnosti v rámci rozdělení důchodů a bohatství společnosti. Trh při distribuci bohatství spravedlnost nevnímá, Redistribuční funkce státu, resp. redistribuční fiskální funkce státu. Cílem je dosáhnout stavu, který společnost považuje za spravedlivý. principy solidarity, sociálního cítění, charity atd. na základě společenského konsensu (politická soutěž) Sociálně orientované x liberální vlády
MIMOEKONOMICKÝ PROBLÉM Lorenzova křivka a Giniho koeficient p Měří rozdělení důchodů Hamerníková, B. , Maaytová, A. Veřejné finance, s. 16
MIMOEKONOMICKÝ PROBLÉM Giniho koeficient p p G je bezrozměrné číslo v intervalu ˂0; 1˃, G = 0 … absolutní rovnost (Lorenzova křivka má tvar úhlopříčky), G = 1 … absolutní nerovnost. Obvyklé rozmezí tohoto koeficientu v evropských zemích se pohybuje mezi 0, 24 až 0, 36; v rozvojových zemích 0, 3 – 0, 7.
MIMOEKONOMICKÝ PROBLÉM efektivnost vs. rovnost Mezi efektivností a rovností (spravedlností) existuje substituční vztah p Je předmětem diskuse. p
TRŽNÍ SELHÁNÍ - Shrnutí Cíle optimálního tržního systému Možná tržní selhání Fiskální funkce vlády k nápravě selhání Efektivnost Mikroekonomická – selhání při alokaci důchodů a bohatství Alokační Stabilita Makroekonomická – selhání ekonomického systému Stabilizační Spravedlnost Mimoekonomická – selhání při dosahování spravedlnosti Redistribuční - Funkce vlády se vzájemně ovlivňují, je třeba stanovit priority. Hamerníková, B. , Maaytová, A. Veřejné finance, s. 18
- Slides: 38