EKONOMIE Hospodsk cyklus hospodsk rst 8 Agregtn nabdka

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst 8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní poptávka • • tržní poptávka = vztah mezi cenou a poptávaným množstvím určitého statku agregátní poptávka = týká se všech statků dohromady, nebo-li domácího produktu Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí domácnosti a firmy nakupovat. Cenová hladina odvozena od cenového indexu. 2

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Ceny dluhopisů a úroková míra I. Cena dluhopisu = 1000, - Kč Pevný výnos = 100, -Kč Úroková míra = 10% Vzroste poptávka po dluhopisech (většinou z důvodu přebytečných cenových zůstatků, čili snížení cenové hladiny) cena dluhopisu se zvýší. Zvýšená cena dluhopisu = 1200, Pevný výnos = 100, -Kč Úrok = 8% 3

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Ceny dluhopisů a úroková míra II. Cena dluhopisu = 1000, - Kč Pevný výnos = 100, -Kč Úroková míra = 10% Klesne poptávka po dluhopisech (většinou z důvodu nedostatku cenových zůstatků, čili zvýšené cenové hladiny) cena dluhopisu se sníží. Snížená cena dluhopisu = 800, Pevný výnos = 100, -Kč Úrok = 13% 4

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Efekt reálných peněžních zůstatků Zvýší se cenová hladina vyšší důchody, vyšší výdaje, při zvýšené cenové hladině mohou nakupovat stejné množství zboží a služeb sníží se reálné peněžní zůstatky (vychází z existence potřeb domácností a firem držet nějaké peníze a nepouštět je znovu do oběhu, v nominální hodnotě zůstanou peněžní zůstatky stejné) poptávka po peněžních zůstatcích vyvolá prodej dluhopisů a jiných aktiv, což zvýší na trhu jejich nabídku, ale sníží jejich cenu vzroste úroková míra klesne však spotřeba a investice Při snížení cenové hladiny je jednání ekonomických subjektů přesně opačné. 5

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Rovnováha trhu peněz - poptávka po penězích se střetává s peněžní zásobou - model vychází z pevného výnosu dluhopisů – vzroste-li jejich cena, výnos je stejný, klesá úrok D - poptávka po peněžních zůstatcích (hotovost, peníze na účtech) úroková míra (r) MS - nominální peněžní zásoba MS P D MS 2 P MS - reálná peněžní zásoba P r 1 - při takové úrokové míře lidé a firmy nechtějí držet peněžní zůstatky a chtějí nakupovat dluhopisy. V důsledku toho stoupá cena (např. z 1000 na 1200) dluhopisu a klesá jejich úroková míra (výnos je pevně daný - např. 100) r 1 r. E r 2 - lidé chtějí spíše držet peníze, prodávají dluhopisy - jejich cena klesá, jejich úroková míra se zvyšuje r 3 r 2 (M/P)1 MS P pokud bankovní soustava zvýší peněžní zásobu, klesne úroková míra (M/P)2 MS P 6

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní poptávka P (cenová hladina) P 1 P P 2 AD 0 HDP 1 HDP 0 HDP 2 reálný HDP • Pohyb po křivce AD vzniká, když se při neměnné cenové hladině mění nominální peněžní zásoba. 7

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní poptávka P (cenová hladina) P AD 2 AD 1 HDP 0 HDP 2 AD 0 reálný HDP • Posun agregátní poptávky doprava je způsoben vyšší nominální peněžní zásobou a naopak. 8

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní nabídka = vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí firmy vyrábět Zvýší se cenová hladina firmy i lidé podlehnou tzv. peněžní iluzi firmy si myslí, že roste cena zboží, které produkují, ale „nevidí“ růst ostatních cen, proto se rozhodnou více vyrábět a poptávají práci za vyšší nominální mzdy jsou zaměstnanci leckdy ochotni i více pracovat roste produkce i nezaměstnanost Zvyšují-li všechny firmy výrobu, konkurují si přitom o výrobní faktory, vyvolávají po nich vyšší poptávku a tím zvyšují jejich ceny, tím ale dochází k vyšším nákladům těchto firem (rostou mzdy, renty, úroky) peněžní iluze vyprchá – zaměstnanci si uvědomí, že jejich zvýšené nominální mzdy stírají vyšší ceny zboží a služeb, sníží se tak nabídka jejich práce, zaměstnanost se vrací na původní úroveň 9

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní nabídka Sníží-li se cenová hladina firmy i lidé podlehnou tzv. peněžní iluzi firmy si myslí, že klesá cena zboží, které produkují, mají tendenci snížit produkci, a snížit zaměstnancům nominální mzdy za nižší nominální mzdy nejsou zaměstnanci ochotni tolik pracovat klesá produkce i nezaměstnanost peněžní iluze vyprchá – zaměstnanci si uvědomí, že jejich snížené nominální mzdy kompenzují nižší ceny zboží a služeb, zvýší se proto i nabídka jejich práce, zaměstnanost se vrací na původní úroveň Agregátní nabídka = vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí firmy vyrábět 10

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Kolektivní smlouvy • • mzdy nejsou tak pružné mzdové dohody jsou většinou dlouhodobějšího charakteru, snižování mezd naráží rovněž na fakt, že odbory zastřešují všechny zaměstnance, takže buď by se snižovalo všem nebo nikomu a většinou tedy nikomu…firmám nezbývá, než propouštět klesne–li poptávka po jejich produktech, jsou firmy nuceny snižovat výrobu propouštějí roste nezaměstnanost až s časovým odstupem, po vypršení mzdových dohod, dochází k novým vyjednáváním, při vysoké zaměstnanosti jsou odbory akceptovat nižší mzdy 11

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Agregátní nabídka ASL P AS HDPP = potenciální produkt (produkt vyráběný přirozené míře nezaměstnanosti) P 1 P 0 P 2 HDPP HDP 1 reálný HDP 12

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Poptávkové šoky ASL P AD´ AS´ AD C P 2 P 1 B P 0 A HDP 2 HDPP HDP 1 AS Ekonomika vyrábí potenciální produkt Centrální banka zvýší peněžní zásobu vzroste agregátní poptávka peněžní iluze (vyšší ceny, vyšší mzdy, vyšší produkt, vyšší zaměstnanost) pak se iluze „rozplynou“ ekonomika se vrací k potenciálnímu produktu, ale při vyšší cenové hladině Analogicky by klesla agregátní poptávka při snížení peněžní zásoby a potenciální produkt by se tak vrátil zpět do bodu A, vzhledem ke zmíněné nepružnosti mezd by to ale mohlo při zvýšené nezaměstnanosti trvat trochu déle… reálný HDP 13

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Nabídkové šoky K nabídkovým šokům dochází při náhlém zvýšení nákladů (proto také někdy tzv. „nákladové šoky“). ASL P AS´ AD AS Např. zvýší-li se mzdy, ale nevzroste-li produktivita práce (příčinou obvykle odbory). Firmy zareagují zvýšením cen, což však vyvolá snížení produkce a to vede k propouštění. B Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost a trvá, dokud se nesníží nominální mzdy. P 1 P 0 A HDP 1 HDPP V případě např. „ropného šoku) reálný HDP 14

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Hospodářský cyklus • zvyšování kapacity hospodářství k výrobě zboží a služeb, které lidé požadují HDP vrchol expanze trend recese délka cyklu t (čas) 15

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Příčiny hospodářských cyklů • monetární vs. reálné teorie cyklu Monetární teorie cyklu (mj. F. Hayek) • příčina v poptávkových „šocích“ vyvolaných změnami peněžní zásoby Reálná teorie cyklu (J. M. Keynes, Schumpeter) • příčiny ve vlnách investičního optimismu a pesimismu (Keynes) • příčiny v cyklech inovačních vln (v podstatě příznivých „nabídkových šoků“) 16

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Finanční krize • • • nižší úrokové míry = vyšší cena aktiv klesá-li úroková míra, roste investiční optimismus roste-li nezdravý optimismus u všech investorů, roste cena cenných papírů, aniž by rostla skutečná hodnota držených cenných papírů „bublina“ zhroucení cen vyvolává finanční krizi, která vyvolává hospodářskou recesi 17

EKONOMIE – Hospodářský cyklus, hospodářský růst Hospodářský růst • • v ekonomické teorii se tím rozumí zvyšování potenciálního HDP v praxi obvykle zaměňováno s růstem reálného HDP Potenciální HDP produkt, vyráběný přirozené míře nezaměstnanosti není ovlivněn změnami cenové hladiny jde o maximální úroveň HDP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž by došlo k urychlení inflace 18