Ekonomie emoc pbh behaviorln ekonomie Eva Kolcunov Ek
Ekonomie emocí příběh behaviorální ekonomie Eva Kolcunová, Ek. F, katedra ekonomie
Behaviorální ekonomie – studuje vliv psychologických, sociálních, kognitivních a emocionálních faktorů na ekonomická rozhodnutí jednotlivců, ale i institucí a jejich následné dopady na ekonomické veličiny
(neo)klasická versus behaviorální ekonomie ØNeo: racionalita, maximalizace hmotných/peněžních statků jako (jediná) motivace chování, bezbřehá volnost trhů, všechno víme (dokonalá informovanost), všechno si pamatujeme, neděláme chyby, když ano: neopakujeme je, stále stejné preference, neměníme názory, vkus…. . nereálnost předpokladů = R. Thaler „econ“ ØSkutečnost? Chováme se iracionálně, děláme a opakujeme stejné chyby, zapomínáme, měníme postoje v čase, „kontextový efekt“ (emoce, pocity, předsudky, vzory rodičů, lenost, nové zkušenosti, znalosti, zvyky atd. ) ØPomocník: psychologie, sociologie, antropologie atd. = behaviorální ekonomie (B. E. ), žádný disent!! NC: G. Becker-1992, A. Sen-1998, G. Akerlof-2001, D. Kahneman-2002, R. Shiller-2013, R. Thaler-2017
Lékaři bez hranic
1759 – Teorie mravních citů (260 let) Rozdělení lidského rozhodování na dvě sféry: emocionální (strach, radost, hněv) a rozumová (kontroluje, vyhodnocuje) Daniel Kahneman: Myšlení rychlé a pomalé 2012 1723 - 1790 1776 – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů „bible“ klasické ekonomie, neviditelná ruka trhu, spontánní řád – funguje díky svobodě, konkurenci, dělbě práce
Neo (=mainstream) mohou 100 x předpokládat, že se rozhodujeme (jen) racionálně – opak je pravdou… Ø rozhodování má i emocionální složku, Ø emoce evolučně mnohem starší než racionální uvažování (část mozku, kde probíhá racionální zpracování vjemů a informací se vyvíjela mnohem později – posl. 200 tis. let, zatímco emocionální centrum – 6 mil. let!!), viz D. Kahneman, A. Smith Co řešíme: Ø Jaká je role emocí v rozhodování? Ø Jak ovlivňují emoce naše chování při prosazování osobního zájmu? Ø Jaké typy motivací emoce vyvolávají? Ø Lze k emocím přistoupit z pozice cost-benefit analýzy?
Emoce = psychologicky pociťovaný náklad nebo prospěch (užitek), jež pramení z (ne)uspokojení materiálních a jiných potřeb Příkl. Beckerův žebrák G. S. Becker (1930 -2014), The Economic Approach to Human Behavior (1976) Ø Setkání se žebrákem provází pocit lítosti (nebo také viny), je vnímán jako náklad (psychické zatížení, kt. se chci zbavit) Ø Racio-chování = pocitová neutralita „econ“ , nedám mu nic
1. chodec nemá u sebe peníze, přejde raději na druhý chodník 2. chodec má peníze, dá žebrákovi almužnu, aby pocit lítosti snížil. Výše almužny = intenzita pociťované lítosti a alternativní náklady (např. ztráta času při obcházení žebráka, aby mu nemusel nic dát) Vznik emocí je daný, racionálně neovlivnitelný, není předmětem volby! Ø Volba nastává, až když subjekt porovnává současné emocionální uspokojení s jiným uspokojením. Ø Cost-benefit a. v příp. žebráka = vykoupila almužna pocit lítosti? Ø Porovnání nákladu (almužna, lítost) a výnosu (pocit z dobrého skutku), zpětně lze porovnat současné uspokojení (mám radost, že jsem žebrákovi pomohla) s pocity před tím (je mi žebráka líto, cítím se provinile), než něco vykonal
Analýza pocitu viny Student má možnost ukrást knihu v knihovně: morální zásady – neukrade, pokud ano, 2 možnosti: knihu vrátí nebo si ponechá Pocit viny = náklad (tíha svědomí, narušuje koncentraci, odvádí myšlenky, zhoršuje výkonnost), rozhodnutí knihu , nekrást‘ nebo ‚vrátit knihu zpět‘ výsledkem uplatnění cost-benefit analýzy. Lze tak vysvětlovat i rozhodování mezi morálkou a osobním zájmem (srov. racio-přístup) Širší rejstřík „zlodějů“: vezmou knihu je-li její hodnota vysoká (benefit) nebo naopak pro ostatní není důležitá (nízká společenská škoda) Student knihu vezme, dynamizace situace → mění se hodnota benefitu – mění se motivy rozhodnutí vrátit/nevrátit (vliv disonance na chování)
Analýza pocitu hanby sociální odsouzení a pronásledování vede subjekty k extrémním činům, např. sebevraždě. Báli se materiálního postihu, vězení nebo pocit hanby? (admirál, pedofilové) Subj. A odmítne spolupracovat (obchodovat) se subj. B (bere úplatky) Opovrhovaný (B) utrpí finanční újmu (ztratí další zákazníky, obchodní partnery apod. ) = začne se stydět. Uvalené sankce představují materiální náklad jak pro subj. A (B byl jeho významný obchodní partner), tak pro subj. B Náklady A mohou být vyšší než náklady B, náklady A = B, ale okolí B opovrhuje, odmítá s ním spolupracovat – náklady B rostou Intenzita pocitu hanby (problém objekt. posouzení situace) – různá řešení + různé náklady: sebevražda, změnit bydliště, čekat, až se na případ zapomene (stěhování, ztráta zaměstnání, kontraktů, rodiny, vězení…)
Analýza závisti, rozhořčení, ultimativní hra (UH) Závist je „typická“ pro ekonom. prostředí (peníze, podnikatel. úspěch) Závist spíše motiv chování než náklad, rozhořčení = zamaskovaná závist UH: A + B si musí rozdělit 100 Kč, A – diktátor (určuje podmínky dělení), B ne/akceptuje, tím rozhodne, zda se dělení ne/uskuteční Př. 90 A : 10 B – a) lepší něco než nic, B přijímá, b) nepřijatelné – nikdo nic nezíská (oba mají ztrátu). B stanoví „práh“ přijatelnosti, různé motivy „štědrosti“ A: spravedlnost, reputace, image. Motivy B: závidí-li, může A (ale i sebe) potrestat odmítnutím – nezáleží na penězích, vykompenzovány pocitem hrdosti (x ponížení = suma stačí)
ØI – status quo (já vs. rival, nerovné postavení), II – postavení rivala se zhoršilo, ale nikoliv mou vinou, III – viz II mým přičiněním, IV – svým přičiněním zlepším své postavení tak, abych se rivalovi vyrovnal/překonal ho Ø„standardně“ závistivá populace preferuje II před I a I před III. ØSituace IV – závist jako stimulační/motivační faktor, zdroj výnosu (nikoliv v ČR ) ØZávist x méněcennost (nikdy nezávidíme lidem, které sami považujeme za méněcenné!!)
Analýza lásky, pomsty, opovržení, nenávisti G. S. Becker: ekonomie rodiny, manželství, rozvodu, dítě jako ekonomický problém Viz Mikroekonomie, 3. vyd. R. Uzel: ekonomie sexu Láska (jen partnerská) x zamilovanost = sžíravá touha, trvá max 1 -2 roky, příp. týdny – iracionální rozhodnutí, krátkodobé preference, absentuje cost-benefit a. ekonomicky „zranitelní“- neúměrně riskují, zadlužují se, uzavírají nevýhodné kontrakty, obětují postavení, majetek (2009 bank. úřednice v OV – zpronevěra 5, 7 mil. Kč, 2012 žena z OP – 17 mil. Kč) Ø Stabilizovaná partner. láska – motivace k ekonom. aktivitám, které vedou k blahu+dobrým životním podmínkám PÁRU, prvky racionality
Pomstychtivost: i nepřekonatelná (A. Dumas: Hrabě M. Ch. ), obsese (trvalá emoce) na rozdíl od lásky není přirozeným jevem, živná půda tam, kde se toleruje krevní msta, masívní (makro)ekonom. důsledky – viz mafie (M. Puzo: Kmotr) Nenávist + opovržení: (latentní, ne/sžíravé), viz. rasismus Nenávist = zničení objektu, opovržení = stačí, když objekt trpí Zajímavý psycholog. poznatek – žádná z výše uvedených negativních emocí není tak silná, jako žárlivost! = touha někoho vlastnit Viz b. e. = majetnický efekt
Ekonomické důsledky působení mafie (Itálie)
ØTrvalé + stabilní + silné emoce = dlouhodobější preference, dobře rozpoznatelné, předvídatelné – užitečné pro (ne)navazování ekonom. vztahů, kontraktů ØNapř. nepřekonatelná pomstychtivost - neexistuje výběr mezi emocionálním uspokojením a materiálním zájmem – realizace ekonomické aktivity pouze potud, pokud naplní pomstychtivost ØNaopak hněv + hanba – racionální snaha se této psychické zátěže zbavit ØVztek – vede k impulzivnímu + iracionálnímu jednání Ø Nenávist - vede spíše k jednání chladnokrevnému + racionálnímu
Závěr ØSociální registr konfliktních, rizikových, nevhodných ekonom. partnerů (viz registr dlužníků) ØLze se jich vyvarovat – ale platí i to, že: kontrakt se vzteklým partnerem může být výhodný. Je schopen uplatnit nátlakové jednání vůči třetí straně ØEkonomické výnosy – domnění, že jedná správně! Alternativní náklady = výnosy z transakcí, o které kvůli své prchlivosti/agresivitě přišel ØKonečný efekt ekonomických transakcí závisí i na emocích, které motivují k určitému chování a není pravda, jak tvrdí mainstream, že lidé spolu „komunikují“ pouze prostřednictvím ceny a racionality
Behaviorální přístup k chování spotřebitele Viz Mikroekonomie, 3. vyd ØMainstream – hlavní vliv cena + důchod, ignoruje psycholog. pohnutky (např. závist, láska) + móda, změna preferencí, náboženství, životní styl 1. Omezená racionalita (bounded rationality) – množství informací, neznáme, nepamatujeme, nejsme schopni seřadit, zpracovat = intuitivní, náhodný výběr, první, co se namane, „mobil, co má kamarád“ 2. Pravidlo „vrchol-konec“ (peak and end rule) – mozek není schopen pamatovat vše, jen ty nejsilnější zážitky, pozitivní vytěsňují negativní, „konec dobrý, všechno dobré“
3. Mentální účetnictví (mental accounting, R. Thaler) – stejné peníze nemají stejnou hodnotu, „lehce nabyl, lehce pozbyl“, víc utratíme platbou kartou než hotovostí, nepřesouváme peníze „mezi obálkami“, je rozdíl, jestli ztratím již koupenou dálniční známku nebo mi někdo ukradne 1. 500 Kč 4. Averze ke ztrátě (loss aversion) – ztráta stejné sumy „bolí“ 2 x víc než její výhra. Srov. „sleva“ na zboží a „bonus“ (spíše utratíme) 5. Majetnický efekt (endowment efect) – víc si ceníme věcí, které vlastníme, „lepší vrabec v hrsti…“ 6. Paradox volby (paradox of choice) – čím víc věcí na výběr, tím horší (delší) rozhodování, jsme zoufalí… 7. IKEA efect - víc si ceníme věcí, které jsme sami zhotovili (prodáme dráž)
- Slides: 20