EKONOMIE Bankovn soustava trh a tvorba penz 5

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5. Bankovní soustava, tvorba peněz, trh peněz

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Peníze Barter – přímá výměna zboží a služeb Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení. 2

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Likvidita - schopnost, s jakou lze proměnit aktiva bez velkých ztrát na hotové peníze - nejlikvidnější aktiva akcie, které není problém přeměnit bez větších ztrát na akciovém trhu na hotovost - nejméně likvidní nemovitosti Ve firmě - zůstatek oběžných aktiv, která je možné využít k úhradě závazků 3

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Formy peněz Oběživo - hotové peníze - dělíme na mince a bankovky. Hotové peníze mají dokonalou likviditu. Bezhotovostní peníze – tzv. deposita. - jsou uloženy na účtech u peněžních ústavů - využívají se při bezhotovostním platebním styku (k platbám mezi bankami, podniky, placení pomocí platební karty atd. ) 4

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Funkce peněz Prostředek směny – všeobecný ekvivalent Zúčtovací jednotka - měřítko cen, společná jednotka pro porovnávání nákladů a výnosů, aktiv a pasiv, zisků a ztrát Standard odložené platby – uzavírání dohod orientovaných do budoucna (dodání zboží k určitému datu výměnou za současnou nebo pozdější platbu), půjčky efektivní přidělování zdrojů, investování Uchovatel hodnoty – úspory v podobě finančních aktiv nebo realit s malou likviditou, ale pravidelnými výnosy • dochází-li k inflaci, funkce peněz co by uchovatele hodnoty klesá 5

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Formy peněz (historie vzniku) I. 1. Barter 2. Komoditní peníze § § § užívání jedné nebo více obchodních komodit (sůl, dobytek) díky technologickému pokroku časem drahé kovy (zlato, stříbro) výhodou drahých kovů a mincí – trvanlivost, jednotnost, přenosnost a dělitelnost 3. Papírové peníze (bankovky) § § § poprvé se objevily v Evropě jako potvrzení od zlatníků, kteří se zavázali skladovat a ochraňovat zlato a jiné ceniny, později od bankéřů důležitá je anonymita těchto potvrzení – bylo nepodstatné, za čí zlato bylo potvrzení směněno a tak byl umožněn jejich volný oběh fakt, že se bankovky k bankéřům zřídkakdy vracely vedl banky k rozmnožování potvrzení nekrytých zlatem – spolehnutí se na určité rezervy – nominální hodnota bankove brzy převýšila množství drahých kovů, jimiž byly kryty zhroucení bank při obecné nedůvěře a požadavcích výběru vkladů opakované bankovní krize vedly ke kontrole bankovních aktivit – zéjmena pak k omezování pravomocí bankovky vydávat tak se oddělilo centrální od soukromého bankovnictví (dnes je vydávání bankovek v rukou centrálních bank) stanovené rezervy 6

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Formy peněz (historie vzniku) II. 4. Bankovní depozitní peníze § § § omezení bankovek podnítilo rozvoj šekového systému šek = list papíru na němž osoba s bankovním účtem (depozity na požádanou) převádí právo inkasa z účtu na někoho jiného nemusí být vydáno bankou – pružnější, relativně bezpečné obecně přijímaná forma odpovídajíc za mnohem větší hodnotu transakcí než bankovky a mince (dnes soupeří s bezhotovostními platbami a kreditními kartami) rezervy mohou „vytvářet peníze“ poměr nových vkladů ke zvýšení rezervy se nazývá multiplikátor peněžní nabídky při vkladu 100, - Kč se teoreticky celkové rezervy v bankovním systému navýší o 100, -Kč, půjčky o 900, -Kč a vklady o 1000, -Kč multiplikátor rovná se 10 (převrácená hodnota míry povinných rezerv) (viz. další slide) 7

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Vytváření „depozitních peněz“ vklad 100, -Kč (míra rezerv 10%) povinná rezerva 10, -Kč půjčka 90, - Kč vklad 90, -Kč povinná rezerva 9, -Kč půjčka 81, - Kč vklad 81, -Kč povinná rezerva 8, 10, -Kč atd… 8

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Formy peněz (historie vzniku) III. 5. Vysoce likvidní aktiva a) termínované vklady v bankách a jiných nebankovních institucích (spořitelnách atd. ) b) likvidní cenné papíry (zejm. státní obligace) • skoro-peníze (tzv. near money) – nižší stupeň likvidity oproti předchozím formám peněz 9

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Banky Komerční banky • • • soukromé instituce – finanční zprostředkovatelé příijmají vklady od těch kdo spoří a poskytují půjčky těm, kdo mají investiční příležitosti při nedostatku krytí rezervami fungují půjčky na mezibankovním trhu aktiva – rezervy, půjčky, dluhopisy pasiva – vklady, diskontní půjčky Centrální banka • • 1694 – Bank of England komerční banky u CB ukládají své rezervy aktiva – vládní dluhopisy, diskontní půjčky pasiva – bankovky (zákonné platidlo), rezervy komerčních bank 10

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Peněžní zásoba = suma bankovní soustavou vytvořených peněz a peněžní zůstatky lidí a firem Nástroje CB ke změně peněžní zásoby: a) operace na volném trhu § nákupy (+) nebo prodeje (-) vládních dluhopisů b) diskontní půjčky § půjčky komerčním bankám, jejichž atraktivitu stanoví diskontní sazbou = úroková míra požadována z těchto půjček (čím nižší, tím lákavější je pro komerční banky) c) povinná míra bankovních rezerv § § převrácená hodnota peněžního multiplikátoru čím míra rezerv, tím větší multiplikátor, tím více peněz je v oběhu 11

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Nabídka peněz • peníze lze kategorizovat do tzv. peněžních agregátů podle toho jaký mají dopad na ekonomickou aktivitu 1. Úzké peníze (M 1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. 2. "Střední" peníze (M 2) zahrnují úzké peníze (M 1) a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky. Definice M 2 odráží zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady. 3. Široké peníze (M 3) zahrnují M 2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M 3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější. 12

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Peněžní agregáty (harmonizované dle euorzóny) 13

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Rovnováha trhu peněz - poptávka po penězích se střetává s peněžní zásobou - model vychází z pevného výnosu dluhopisů – vzroste-li jejich cena, výnos je stejný, klesá úrok D - poptávka po peněžních zůstatcích (hotovost, peníze na účtech) úroková míra (r) MS - nominální peněžní zásoba MS P D MS 2 P MS - reálná peněžní zásoba P r 1 - při takové úrokové míře lidé a firmy nechtějí držet peněžní zůstatky a chtějí nakupovat dluhopisy. V důsledku toho stoupá cena (např. z 1000 na 1200) dluhopisu a klesá jejich úroková míra (výnos je pevně daný - např. 100) r 1 r. E r 2 - lidé chtějí spíše držet peníze, prodávají dluhopisy - jejich cena klesá, jejich úroková míra se zvyšuje r 3 r 2 (M/P)1 MS P pokud bankovní soustava zvýší peněžní zásobu, klesne úroková míra (M/P)2 MS P 14

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Kvantitativní teorie peněz • • spojitostí mezi peněžní zásobou a hladinou cen se zabývali již filozof John Locke a filozof David Hume, přítel Adama Smithe nejznámější verze pochází od Irvinga Fishera z jeho knihy „Kupní síla peněz“ z r. 1911 Fisherova rovnice: M = existující zásoba peněz (některý z agregátů) V = rychlost oběhu (frekvence změny majitele) P = průměrná cena transakce T = počet transakcí v daném období (směna komodity za peníze) Předpoklady • rychlost oběhu (V) je přibližně konstantní • počet transakcí je na své maximální úrovni (plná zaměstnanost) • pak průměrné ceny jsou přímo závislé na množství peněžní zásoby (potvrzeno merkantilisty atd. ) 15

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz Motivy držby peněz podle Keynese • přání držet hotovst raději než jiná finanční aktiva = preference likvidity 3 motivy pro držení peněz: a) transakční motiv b) preventnivní motiv c) spekulativní motiv 16