Ekologie vdeck studium vzjemnho psoben mezi organismy a
Ekologie - vědecké studium vzájemného působení mezi organismy a jejich prostředím (Haeckel 1869) - vědecké studium interakcí, které ovlivňují výskyt a hojnost organismů (Krebs 1972) Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem.
Ekologie oikos + logos dům (prostředí) věda, nauka Prostředí se skládá ze všech jevů a faktorů vně organismu, které na tento organismus působí. Jsou to fyzikální a chemické (ABIOTICKÉ) faktory a ostatní organismy (faktory BIOTICKÉ).
Vztahy v přírodě
Věda o životním prostředí Životní prostředí vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů (včetně člověka) člověka Složkami je především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie • Věda o životním prostředí: zkoumá znečištění ovzduší, vod, půdy a pod.
Termín ekologie je často nesprávně používán ve smyslu ochrany životního prostředí v České republice. ekologické prací prášky, ekologická rozhodnutí, ekologizace výuky, ekologie Prahy např. význam “ekologický” je zde posunut ve smyslu přírodě neškodící, prospěšný, netoxický a podobně
Kdo není ekolog • člověk protestující proti globalizaci • člověk napadající prodejny Mc. Donald´s • člověk brojící proti využívání jaderné energie • člověk sbírající odpadky v CHÚ • . . …
Co není ekologie !
Jedinec (organismus, individuum, exemplář) je celek živé hmoty reálně oddělený od vnějšího světa svéráznou strukturou, který je schopný samostatné existence pomocí výměny látek a energie (metabolismu) s vnějším okolím. Lokalita (naleziště, výskytiště) je konkrétní místo, kde se vyskytuje daný jedinec. Lokalita je určena: ● zeměpisnou délkou ● zeměpisnou šířkou ● nadmořskou výškou
Druh (species) je základní systematicko-taxonomická jednotka, tvořená souborem jedinců navzájem si podobných, geneticky úzce příbuzných, kteří se mezi sebou kříží, dávají plodné potomstvo a jsou reprodukčně izolováni (morfologicky, fyziologicky i etologicky) od jiných podobných skupin. Areál je oblast zeměpisného rozšíření druhu (taxonu) na zemském povrchu. Rozšíření Vakoveverky létavé
Populace je soubor všech jedinců téhož druhu vyskytujících se na určitém území v určitém čase. Arela je menší území, které je částí nesouvislého areálu. Rozšíření Dropa velkého
Společenstvo (biocenóza) je soubor všech populací vyskytujících se na určitém území v určitém čase. Biotop (stanoviště) je prostor, v němž žije společenstvo organismů. Sukcese = vývoj společenstva v čase Klimax = vrcholné stadium sukcese
Ekosystém je základní funkční jednotkou přírody. Jedná se o komplex živých organismů (společenstvo) spolu s prostředím (biotopem) - tok látek a energie Ekosystém = Společenstvo (Biocenóza) + Stanoviště (Biotop)
Ekologie – dělení podle úrovní organizace živé hmoty Autekologie JEDINEC Jak na jedince působí jeho abiotické a biotické prostředí a jak on ovlivňuje je? Demekologie POPULACE Synekologie SPOLEČENSTVO Proč jsou nebo nejsou určité druhy na daném místě přítomny? Proč je daný druh početný či nepočetný a proč se jeho početnost mění? Jaké je složení a struktura společenstva? Jak společenstvo funguje - jaké jsou dráhy energie, živin a dalších látek ?
Ekologie – dělení podle taxonomických skupin - se může zabývat obecnými principy a zákony (OBECNÁ EKOLOGIE), může se však věnovat také konkrétním taxonomickým skupinám organismů či konkrétním druhům (SPECIÁLNÍ EKOLOGIE) Ekologie mikroorganismů Ekologie rostlin Ekologie živočichů ptáků datla černého
Abiotické faktory Všechny fyzické a chemické vlastnosti vzduchu, vody, půdy Organismus Biotické faktory Vztahy mezi organismy, potravní vztahy …
Adaptace ježek ušatý Hemiechinus auritus zvětšené ušní boltce napomáhají při termoregulaci
Abiotické faktory • • • Teplota Vlhkost a voda Salinita Světlo Atmosférické plyny Biogenní soli Proudy a tlaky Půda Oheň Sněhová pokrývka
Abiotické podmínky se mění v prostoru i čase a různé organismy jsou na ně různě citlivé určují přítomnost jednotlivých druhů Např: • p. H půdy má vliv na výskyt rostlin a jejich zdravotní stav • teplota a vlhkost určují typ lesa Optimální podmínky jsou ty, za nichž jedinci nějakého druhu po sobě zanechávají nejvíce potomstva (jsou nejzdatnější).
Tolerance - schopnost daného organismu vyrovnávat se s působením ekologických činitelů Každý organismus má své ekologické minimum a maximum, které pro daný organismus vymezují tzv. hranice tolerance. R-R – podmínky, v kterých se daný organismus rozmnožuje; stálá existence druhu v prostředí G-G – podmínky vhodné pro individuální růst, ale ne pro rozmnožování S-S – určuje hranice přežívání
Shelfordův zákon tolerance Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot. Ø k určitým faktorům mohou mít organismy široké meze tolerance, k jiným naopak úzký Ø druhy, které jsou k většině faktorů tolerantní, mívají i největší rozšíření Ø pokud druh nemá optimální podmínky, co se týče jednoho faktoru, může se rozsah tolerance u ostatních faktorů zúžit steno-(úzce) x eury- (široce) stenotermní, stenohalinní, stenohydrický, stenofágní, stenoekní
Ekologická valence intenzita a rozsah působení daného faktoru na organismus; rozsah mezi minimální a maximální intenzitou faktoru
Ekologická nika souhrn nároků jedince na prostředí a jeho role v něm
Liebigův zákon minima Organismus není silnější než nejslabší článek v řetězci jeho ekologických požadavků.
Bergmannovo pravidlo Příbuzné formy teplokrevných živočichů jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než v oblastech teplých. tučňák císařský (120 cm, 4 kg) x tučňák galapážský (50 cm, 2, 5 kg)
medvěd lední x (až 2, 5 m, 1000 kg) medvěd hnědý (až 2 m, 450 kg)
Allenovo pravidlo Teplokrevní živočichové mají v chladných oblastech kratší tělní přívěsky (uši, zobáky, ocasy a končetiny) než jejich příbuzné formy v teplých oblastech. pesec polární liška obecná fenek berberský
Glogerovo pravidlo V teplejších a vlhčích oblastech mají teplokrevní živočichové tmavší zbarvení než jejich příbuzné formy v chladnějších a sušších oblastech.
Biom nejvyšší jednotka třídění suchozemských ekosystémů • Tundra • Severský boreální les • Lesy mírného pásma • Travinný biom • Vždyzelené křoviny • Pouště • Tropický deštný les souhrn všech biomů Země, společenstvo všech organismů na Zemi = BIOSFÉRA
Přírodní výběr a evoluce • Charles Darwin (1859) – O původu druhů cestou přírodního výběru aneb zvýhodnění odrůd v boji o život - základ moderní evoluční teorie Darwin systematicky zpracoval všechny druhy důkazů a zároveň byl schopen vysvětlit mechanismy vývoje – přírodní výběr
Přírodní výběr a evoluce -jedinci téhož druhu se odlišují - jedinci s nějakou vlastností poskytující jim určitou výhodu (např. při shánění potravy) mají větší šanci přežít a tudíž větší šanci se rozmnožit a předat příslušný gen odlišný reprodukční úspěch nositelů různých genotypů a jejich prosazení
- Slides: 32