Ekologie ryb nauka o vztazch organism k okolnmu

Ekologie ryb: - nauka o vztazích organismů k okolnímu prostředí a mezi organismy navzájem. - studium populační dynamiky bylo prováděno na rybách. - specifické akvarijní podmínky redukují velmi složité vztahy v přírodě. Ekologické zákony 1. Zákon minima - tento zákon definoval německý chemik LIEBIG v roce 1840 na rostlinách. - růst rostlin je limitován prvkem, jehož koncentrace je vzhledem k jeho potřebám v minimu. - teplota vody je nejvýznamnější faktor prostředí, který ovlivňuje a limituje život ryb.

Teplota vody: - ovlivňuje fyziologii ryb - metabolismus, dýchání, pohyb, příjem potravy, vylučování, rozmnožování, vývoj zárodků. - ovlivňuje vhodnost či nevhodnost vnějšího prostředí k životu ryb obsah O 2, toxicita polutantů a jiných látek - ovlivňuje fyziologii jiných organismů - ovlivňuje mezidruhovou ekologii (potravní nabídku, predaci).

2. Zákon tolerance - byl definován SHELFORDEM v roce 1913. - každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe v prostředí prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu jejich optimálních hodnot. Vzdálenost mezi minimem a maximem vyjadřuje ekologickou valenci faktoru a jí je vymezena tolerance druhu. - k vyjádření poměrného stupně tolerance se v ekologii používá řada výrazů s předponami: „steno-„ (značí úzce) „eury-„ (značí široce) - dle tolerance k vnějším faktorům rozdělujeme organismy na druhy s nízkým, či širokým rozpětím tolerance (pro úspěšný chov a odchov je nutné tyto nároky znát).

- oba dva zákony se týkají chovu všech akvarijních organismů (rostlin, ryb, bezobratlých živ. , měkkýšů, mlžů atd. ) - pomocí nich můžeme např. časovat tření ryb (optimální kondice, vhodný věk ryb, kvalitní potrava, chemismus vody, světelné podmínky, vhodný interiér nádrže) až na jeden (např. teplotu), ke tření nedojde. Tolerance ryb k teplotě vody: - ryby mají různé nároky na teplotu vody a rozdílnou toleranci k jejímu kolísání - teplota má rozhodující význam pro jejich aktivitu Druhy odolné na výraznější pokles teploty: - kardinálka čínská (Tanichthys albonubes) - parmička nádherná (Barbus conchonius) - rájovec dlouhoploutvý (Marcopodus opercularis)

Druhy citlivé na větší kolísání teplot vody: - terčovci rodu Symphysodon - vyšlechtěné druhy jsou více citlivé na teplotu než formy výchozí Stenotermní (organismus vázaný na úzké rozpětí teploty) - ryba Trematomus bernacchi: rozsah teplotní tolerance – 2 až +20 C - je to antarktická ryba čeledi Nototheniidae - stoupne-li teplota na 0°C zrychluje se její metabolismus - když má voda teplotu 1, 9°C metabolismus se zpomaluje (tepelná strnulost) Eurytermní (organismus žijící v prostředí s velkými výkyvy teplot) - halančík pouštní (Cyprinodon macularius) - je to ryba čeledi Cyprinodontidae - snáší teplotní rozmezí 10 – 400 C - je také euryhalinní (žije ve vodě sladké až ve vodě slané)

Mezidruhové vztahy 1/ neutralismus: - druhy zjevně na sebe nepůsobí - ekologické niky druhů jsou rozdílné - př. druhy žijící u hladiny: halančíci rodu Aplocheilus a motýlkovec africký x druhy žijící u dna: sumečci rodu Corydoras - tento vztah se může projevovat i mezi rybami s denní a noční aktivitou 2/ protokooperace: - soužití druhů, které je prospěšné pro všechny zúčastněné - aliance: příležitostné a dočasné sdružování jedinců (lepší ochrana před nebezpečím) př. tetrovité ryby

3/ komensalismus: - interakce druhů, z nichž komensál má ze soužití potravní prospěch, aniž by svého hostitele kladně či záporně ovlivňoval (mechovky na povrchu ryb). 4/ mutualismus (symbióza): - trvalá a nezbytná vazba mezi druhy. - mořští čističi (pyskoun rozpůlený) čistí povrch jiných druhů a zbavují je od parazitů. - čističi získávají potravu x čistěné ryby se zbavují parazitů. 5/ kompetice: - konkurence. - interakce druhů, které se ovlivňují čerpáním stejných životních potřeb z téhož prostoru 6/ parasitismus: - parazit škodí svému hostiteli určitým způsobem - v akvaristice nejvýznamnější parasitismus - péřovec kukaččí x tlamovci v jezeře Tanganika

7/ predace: - vztah , kdy dravec (predátor) zabíjí svoji kořist za účelem získání potravy - př. typický dravec: živorodka štikovitá (chov odděleně podle velikosti a pohlaví, páření stejně velkých jedinců) jihoamerické pirani rodu Pygocentrus V rámci predace existují různé adaptace predátorů: a/ mimeze: - tvarové a pohybové napodobení ryb s neživou součástí prostředí - ostnáč jednovousý (připomíná do vody spadlý suchý list, který se na hladině či ve vodě pohybuje)

Ropušnice - napodobuje kámen ležící na dně porostlý řasami - málo pohyblivé ryby - r. malá a obecná - výskyt ve Středozemním a Černém moři - dravé a na kořist číhající ryby - pro pohyb využívají mohutné ostnité prsní ploutve - ryby mají jedové žlázy u kořene paprsků ploutví - ryby 40 cm velké, příbuzné perutýnům).

Odranec pravý - podobně jako ropušnice napodobuje ležící kámen - výskyt celý tropický Indopacifik - hloubka 50 metrů - nejjedovatější ryba na světě - proteinový jed, běhen 1 -2 hodin způsobuje smrt člověka - jed se rozkládá teplem (poškozená rána se vypaluje, vymývá horkou vodou nebo vzduchem, v akvaristice se nechovají).

B/ kryptické zbarvení: - ryba splývá s okolím barevně (štika, arapaima velká, perutýn tykadlový a ohnivý, ropušnice, ostnáč, odranec) Perutýn tykadlový a ohnivý - výskyt Indopacifik (od Afriky po Francouzkou Polynésii a od Japonska po ostrov Lord Howe), častým chovancem v mořských akvárií, korály nepoškozují, živí se korýši a rybami, odolné ryby, snášejí vyšší obsah dus. látek než jiné korálové ryby, jedové žlázy na bázi paprsků hřbetní ploutve – pozor na nebezpečí ohrožení života - ochrana teplo, sérum proti kobrám).

C/ mimikry: - napodobení jiného rybího druhu - slizoun dravý (Aspidontus taeniatus) napodobuje tvarem těla a zbarvením neškodný druh (rybu čističe) pyskouna rozpůleného. - přibližuje se k k jiným větším rybám jako čistič kůže a vytrhává jim kůži, kterou se živí.

V rámci predace existují různé adaptace ryb, které slouží v ekosystému jako kořist: a/ kolektivní maskování: - hejnový efekt využívají pestře zbarvené ryby, které žijí v přítomnosti predátorů. b) ryby se ukrývají do různých skulin či trnů ježovek - ukrývání přes den nebo v noci c) menší pyskounovití a ploskozubcovití - si vytvářejí na noc ochranný slizový obal proti predátorům (pyskoun rozpůlený)

Díky těmto vztahům je zřejmé, že při volbě druhů do společenských nádrží je nutno se řídit pravidly: a/ vybírat druhy, které se vzájemně snášejí a nedochází k predaci či k vzájemnému napadání s následky poranění (např. při chovu cichlid afrických volíme dostatečně velkou nádrž s mnoha úkryty. b/ při výběru druhů volit takovou skladbu, aby druhy svou aktivitou vyplnily celý prostor nádrže. c/ počet ryb v nádrži musí odpovídat její velikosti d/ ryby žijící v hejnech se musejí chovat ve větším počtu kusů