EEG elektroencefalografie spnek Lenka Malinkov MBi Elektro Encefalo

EEG (elektroencefalografie), spánek Lenka Malinková, M-Bi

Elektro. Encefalo. Grafie • Elektroencefalografie neboli EEG je vyšetřovací metoda, která se používá ke sledování činnosti mozku. Sleduje se elektrická aktivita mozku. • První popis metody pochází z roku 1929. Publikoval jej německý neurolog a psychiatr Johannes Berger. • EEG slouží k odhalení změn v elektrické aktivitě mozku při podezření na jeho poškození. Indikuje se obvykle při záchvatových onemocněních, ztrátě vědomí, po mozkové příhodě, při zánětech, úrazech nebo otřesech mozku a také při psychiatrických onemocněních. Používá se i při sledování procesů probíhajících ve spánku. Pomáhá při stanovení diagnózy epilepsie.

Elektroencefalograf Vyšetření se provádí pomocí přístroje zvaného elektroencefalograf.

Mozek při své činnosti tvoří elektrické proudy. Ty lze registrovat speciálními elektrodami připevněnými na povrchu hlavy. Při měření EEG se nejčastěji používá takzvaný 10 -20 systém, který je založen na měření aktivity z 19 elektrod. V praxi lze také využívat systémy s větším počtem elektrod (např. 64, 128).

Elektroencefalogram EEG informace po zesílení zpracovává a na papír nebo obrazovku zapisuje výslednou křivku. Tvar a charakter křivky se odvíjí od aktuální aktivity mozku. Tento záznam se označuje jako elektroencefalogram. V EEG signálu se také vyskytují další charakteristické vlny tzv. grafoelementy. Patří mezi ně například k-complex, který se objevuje těsně před usnutím. Dále např. SSS vlny, při jejichž výskytu je 98% pravděpodobnost, že daný člověk trpí epilepsií, a celá řada dalších.

Elektrická aktivita mozku vykazuje rytmickou aktivitu o různé frekvenci: (jednotlivé rytmy EEG se liší navíc amplitudou a lokalizací na povrchu lebky) rytmus Frekvence (Hz) stav delta 0. 3 - 3. 5 spánek, (v bdělosti patologické) theta 4. 0 - 7. 0 usínání alfa 8. 0 - 13. 0 relaxované bdění beta 14. 0 - 30. 0 duševní aktivita, neklid gama 38. 0 - 40. 0 volní pohyb, myšlení mí 8. 0 - 10. 0 zvýšená pozornost

Základním rytmem EEG u zdravého člověka ve stavu relaxovaného bdění je rytmus alfa (obvykle kolem 8 -12 Hz). U novorozence alfa rytmus má jen 1 -3 Hz a u pětiletého dítěte 5 -7 Hz. Ve stáří opět mizí vyšší frekvence a alfa rytmus se stabilizuje kolem 8 Hz. Při jakémkoli vzrušení, při zvýšené aktivitě, při zaměření pozornosti, se alfa rytmus ztrácí a je vystřídán rychlejším beta rytmem s frekvencí 15 -35 Hz a v některých případech i gama rytmem (nad 30 Hz). V těchto případech náš mozek pracuje na plný výkon. Vlny delta a theta se fyziologicky vyskytují u dětí a u dospělých lidí ve spánku. EEG obraz se vyvíjí až do 18 let. Platí, že vývoj probíhá od pomalých vln s vysokou amplitudou (delta, theta) k vlnám rychlým s nižší amplitudou (alfa, beta).

Klinicky významné frekvenční pásma:

Spánek Měření spánku: Electroencephalogram (EEG) – měření mozkové elektrické aktivity Electromyogram (EMG) – měření elektrické aktivity svalů. Elektroda umístěna většinou na bradě Electrooculogram (EOG) – měření očních pohybů. Elektrody umístěny blízko očí zaznamenávají změny napětí způsobené pohybem očí

Stádia spánku 1. 2. 3. 4. 5. 6. Wake (awake, bdělost) NREM 1 (usínání) NREM 2 (lehký spánek) NREM 3 (hluboký spánek) NREM 4 (nejhlubší spánek) REM (Rapid Eye Movements) (sny) Rozlišujeme tzv. spánek REM (paradoxní spánek neboli rychlý) a 4 stadia spánku non-REM (spánek synchronní neboli pomalý). V průběhu noci se v cyklech střídají. Cykly začínají nejdříve non-REM spánkem a končí REM spánkem. Trvají přibližně 90 minut. Tento interval se zachovává po celou noc. Doba trvání REM spánku k ránu narůstá. Poprvé může trvat 6 -10 minut, naposledy půl hodiny i více.

Stádia spánku

V době REM fáze je obraz EEG velmi podobný někdy dřímotě, někdy bdělému stavu s rytmy alfa a beta. Nedochází prakticky k žádnému svalovému napětí. Člověk spí v této fázi velmi tvrdě a je těžší ho probudit než v nejhlubším delta spánku. EEG ukazuje ale téměř bdělí stav (proto také francouzský vědec Michel Jouvet nazval REM fázi „paradoxní spánek“).

Spánek novorozenců Spánek je u novorozenců úplně odlišný od spánku v pozdějším věku. Jeho architektura se během prvních třech let života vyvíjí a mozek postupně dozrává. Asi do třetího roku života má člověk potřebu spát pravidelně během dne. Zastoupení spánku v noci (světlá) a ve dne (tmavě modrá).

Spánkové fáze novorozenců • 1. 2. • Novorozenci mají 2 typy spánku, které se pravidelně střídají: klidný spánek aktivní spánek Aktivní spánek se podobá REM fázi dospělého člověka, klidný spánek se podobá NREM fázi.

Použité zdroje: • • http: //gerstner. felk. cvut. cz/biolab http: //zivotni-energie. cz www. zdravcentra. cz http: //old. lf 3. cuni. cz/ustavy/physio/Physiology/education/ma terialy/praktika/eeg. htm • www. ordinace. cz/clanek/elektroencefalografie-eeg • Alexandr Vejn: Spím, spíš, spíme. Lidové nakladatelství, 1983