eck a msk mytologie nbo starovkho ecka a

řecká a římská mytologie • nábož. starověkého Řecka a Říma se od sebe příliš neliší, Římané přejali velkou část řecké mytologie • doba cca 2000 PNL až do r. 313 NL, kdy císař Konstantin přijal Edikt milánský • pronikání i pohanských kultů z oblasti Persie a Egypta (kult bohyně Isis, Myrta) • polyteistické nábož.

mytologie • • • slovo z řečtiny (Platon) smyšlené příběhy o bozích doprovázejí je různé obřady a rituály

• počátky v bohyni Gaie (Matka již v mínojské kultuře) • Gaia ze sebe sama zrodila Úrana (boha nebe) • s ním zplodila 12 potomků, Titánů jménem Ókeanos, Koios, Kríos, Hyperíón, Íapetos a Kronos a Titánky jménem Theia, Rheia, Mnémosyné, Foibé, Themis a Téthys. Pak ještě zrodila Kyklópy a Hekatoncheiry.

• Gaia všechny své děti milovala, Úranos je nenáviděl. Když svrhl zvláště nenáviděné Hekatoncheiry do nitra země, odkud nesměli vycházet na zem, Gaia žádala Titány, aby Úrana zbavili vlády. Odhodlal se k tomu jenom nejmladší Kronos, který zbavil Úrana mužství a zbavil ho vlády. Z Úranovy krve zrodila Gaia Giganty. • Když se později historie opakovala a Kronos byl svržen vlastním synem Diem, poštvala Gaia proti němu Giganty, které vybavila kouzelnou rostlinou nezranitelnosti. Zeus si zase přivedl na pomoc pozemského syna Hérakla, který Giganty přemohl a svrhl je do hlubokého Tartaru.

• řečtí bohové sídlili na hoře Olymp, existovalo 12 základních bohů

řečtí / římští bohové • Zeus/ Jupiter – pán bohů a lidí, nedokázal ovládat osud, zplozen tajně na Krétě; měl být poražen vlastním otcem; poté, co dospěl zaútočil na svého otce a po 10 letech jej porazil; se svými sourozenci losoval o vládu nad světem a podsvětím; sídlil ve Zlatém paláci

• Apollón/Apollo – bůh světla, věštby, ochránce pořádku a života, ochraňoval lidi ve válkách, léčil nemoci, patronem umění a vůdce múz, trestal zlo • Áres/Mars – bůh války, nenáviděl řád (ten prý bránil ve válkách), nebyl oblíben mezi lidmi ani bohy

• Artemis/Diana – bohyně lovu a zvěře, vládkyně přírody, patronka porodů, spojována s některými nemocemi • Athéna/Minerva – bohyně řemesel a umění, moudrosti, vítězné války, ochránkyně práva a spravedlnosti

• Déméter/Ceres – bohyně zemědělství, plodnosti země, naučila lidi rolnictví • Hádés/Pluto – bůh podsvětí, jeho říši lemovalo 5 řek (Styx, Acleron, Léthé, …) • Héfaistos/Vulkanus – bůh ohně, kovářů, vyráběl bohům zbraně, od narození byl chromý

• Héra/Juno – manželka nejvyššího boha, ochránkyně manželství, království nebes • Poseidon/Neptun – bůh moře; velmi vznětlivý, zobrazován s trojzubcem, sídlil v paláci v Aiga, nejuctívanější bůh v pobřežních městech

• Hermés/Merkur – posel bohů, bůh obchodníků, vynálezců, poutníků, podvodníků, zlodějů • Hestia/Vesta – obránkyně domácího ohně a krbu, domácnosti, některých obcí nebo států, obránkyně pronásledovaných, pannenská bohyně, zobrazována jako oheň hořící v krbu

• Afrodité/Venuše – bohyně lásky a krásy, jejím synem byl Erós (Amor)

nestvůry a bájná zvířata • satyrové – podobali se kozlům, žili v lese, byli rozpustilí a mazaní • nymfy • harpyje – napůl ženy a napůl ptáci, zlodějky, kradly děti a mrtvé z bojiště, spojovány s bouří • obři – byli symbolem velké prvotní síly Atlas – nese nebeskou klenbu Kyklopové – 1 oko Polybios – živil se lidmi

Atlas

satyr a nymfa

• kentauři – napůl kůň/člověk • sirény – mořské nymfy, lákaly námořníky svým zpěvem • hydra – pustošily zemi (hadí tělo a 9 hlav) • skylla – šestihlavá mořská obluda, lovila delfíny, tuleně a námořníky • Sfinx – střežila vchod do města Théby • Medúza

siréna

hydra

kentaur

Medúza

• byly symbolem temných sil v přírodě, v lidském životě i povaze • často ničili zemi i lidské životy

• příběhy z řeckých bájí a pověstí viz. český jazyk

přírodní síly • vysvětlovali si různé přírodní děje činností bohů • mořská bouře – Poseidon • blesk a duha – Zeus • sopky – Héfaistos

věštectví • žádné důležité rozhodnutí se neobešlo bez rady věštců • nejslavnější věštírna v Delfách • v zemi byla puklina z níž vycházely chladné páry, které navozovaly zvláštní stavy vědomí • věštkyně pronášela a kněží věštby vykládají

• věřili, že promlouvá bůh Apollón • nejslavnější věštkyně byla Pytie

konec života • věřili v posmrtný život • duše zemřelého putovala do záhrobí (říše stínů) • mrtvým vládaly pod jazyk minci

„rodokmen“ • Kronos + Rhea = Zeus, Poseidon, Hádés, Hestia, Deméter, Hera • • • Zeus + Hera = Árés, Héfaistos, Hébé Zeus +Létó = Apollón, Artemis Zeus + Maia = Hermés

Slovanská mytologie • dochovaných informací o skutečném původu Slovanů a jejich životě je velmi málo • 1. písemné památky pocházely z 6. stol. , byly zaznamenány jinými národy, Slované si osvojili písmo až v 9. stol.

• informace o slovanské mytologii pocházejí až z dob národního obrození • později doplněny archeologickými nálezy • slovanská mytologie je podobná mytologii ostatních národů obývající tehdejší Evropu • polyteismus • řada bohů svým postavením odpovídá bohům řeckým a germánským

vyšší božstva • Svarog – prabůh, stvořil celý vesmír (vytvořil všechny věci a zákony), patron nebeského ohně; údajně mu jednou vypadly kleště z rukou, lidé je našli a naučili se vyrábět zbraně • Svarožic – Svarogův syn, považován za nejvyššího boha a vládce bohů; bůh slunce, ohně, války a věštby • klaněli se mu 21. 3. , 21. 6. , 23. 9. , 21. 12.

• • Perun – bůh blesku a hromu, dárce úrody Radegast – bůh večerní oblohy, hvězd Vesna – bohyně jara, mladé a nespoutané lásky Moréna (Morana) – bohyně zimy a smrti Lada – jaro, splynutí duší Černobog – zlo a neštěstí Triglav – bůh vojáků, hospodářů

Svarog

Perun

Radegast

Vesna a Morana

Lada

Černobog

Triglav

nižší božstva • různí démoni (nejrozšířenější), bůžkové, pohádkové bytosti • démoni živlů – země, vody, vzduchu, ohně a nebeské oblohy • permoníci – důlní skřítkové • Car a Carevna – vládci všech mořských bytostí

• • Rusalky – vodní víly s rusými vlasy Vodník – pán vodních duchů, dobrý i zlý Mráz – bratr krále větrů, nosil dárky Bludičky – oheň, duše zavražděných žen, žili v bažinách, hřbitovech a dutinách stromů

• • • Ohnivý muž – duše zlého člověka Slunce, Měsíc démoni času – synové krále času (12 Měsíčků) • Polednice • démoni osudu – sudičky, smrt

• lesní démoni – lesní víly, v lípách a dubech • polní démoni – žitný děd – polní skřítek, který se dokázal proměnit v tříhlavou nestvůru s ohnivými jazyky • domácí démoni – hospodáříček – pomáhá hospodářům

• lidští démoni – mátoha – má proměnlivou podobu (stín, bílá postava), objevuje se na místech neštěstí mora – využívá duši mrtvých, živých spících lidí, dusí je ve spánku vampír – vstupuje do mrtvol pochovaných zaživa vlkodlak – žijící v člověku, který se napil z vlčí stopy, přeměňuje se při úplňku

• uctívání slovanských bohů přetrvalo v lidské kultuře až do nové doby • křesťanství se pokusilo některé z bohů ztotožnit s křes. svatými a některé obřady se ztotožnily s křes. slavnostmi

pohanské kulty a) kult plodivé síly – projevoval se v pohlavní uvolněnosti a radovánkách mladých, při slavnostech b) kult zvířat – výjimečné postavení měli kůň, kanec, rohatý dobytek, pes (symbol věrnosti, dáván do hrobu) c) idoly – hliněné sošky bohů nebo zvířat

pohanské svatyně • chrámy – dřevěné stavby zasvěcené určitým bohům, byly zdobeny soškami a reliéfy, klenotnice celého kmene, veřejné shromaždiště • posvátné háje – ohrazeny dřevěným plotem, vstup pouze s obětí

• Slované uctívali stromy i prameny • byli velmi pohostinní, neexistovali např. chudí nebo žebráci • nikdo nesměl odmítnout hosta, jinak by ho kmen mohl krutě potrestat • Slované občas obětovali i lidi • po smrti knížete museli zemřít všechny ovdovělé ženy a otrokyně

keltská mytologie • počátky keltské civilizace se datují zhruba do 8. -5. stol. PNL • zánik spadá do 1. stol. NL – začala být ovlivňována křesťanstvím • o nábož. Keltů mnoho nevíme, dochovala se nám sice řada jmen, ale nevíme, co který představoval

• existuje domněnka, že Keltové možná uctívali jednoho jediného boha stvořitele • bohové zřejmě původně neměli zjevnou podobu, teprve pod vlivem okolních národů (Řeků), začali Keltové zpodobňovat podoby bohů

• nejznámějším příběhem, který je spojen s Kelty, je příběh o králi Artušovi, spojuje se v něm původní historické vyprávění s kelt. nábož. a později i s křes. • žil v 6. stol. NL, byl to barbarský panovník, pokusil se sjednotit keltské kmeny žijící na území dnešní VB • z původního keltského vyprávění se dochovala jména postav a některé zázračné prvky

poznámka • hl. hrdina král Artuš – žil na hradě Kamelot, měl družinu rytířů (sedávali u kulatého stolu-symbol rovnosti) • Artuš vlastnil meč Excaliber se zázračnou mocí • oženil se s Ginevrou, ta se zamiluje do jeho rytíře Lancelota, Artuš je zdrcen, chřadne a dozví se, že mu pomůže sv. zlatý Grál (nádoba z níž pil Ježíš při poslední večeři nebo nádoba do níž byla zachycena Kristova krev)

keltské kněžstvo • Bardové – udržovatelé písní a mýtů, lidoví pěvci • Vateové – prováděli posvátné věštby • Druidové – zajišťovali nábož. obřady, muži dubového stromu, vyznávali učení o stěhování duší, po smrti lidská duše vstupuje do stromu, kamene, zvířete

posvátná místa • posvátné háje (nemeton)– vstup pouze kněží • temenos – místo společných bohoslužeb, od okolí odděleno zdí a příkopem, čtvercový tvar, uvnitř kulturní památky