E Bacteria ODDLEN Cyanobacteria sinice TDA Cyanophyceae ZKLADN

ŘÍŠE: Bacteria ODDĚLENÍ: Cyanobacteria - sinice TŘÍDA: Cyanophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • prokaryotické fototrofní organismy • stélka kokální nebo vláknitá • mořské, sladkovodní i aerofytické; organismy s širokou ekologickou amplitudou: např. plankton eutrofních rybníků, rašeliniště, horké prameny

Microcystis aeruginosa (příprava preparátu z fixovaného vzorku) Výskyt: vodní květ eutrofních nádrží a rybníků tvar kolonie druhu M. aeruginosa (vlevo) a M. ichtyoblabe (vpravo) detail kolonie

Dolichospermum (Anabaena) Vláknitá sinice, pozorovat lze trichomy s vegetativními buňkami, s heterocyty, specializovanými na fixaci vzdušného dusíku, a s trvalými stádii (akinetami). Foto: P. Znachor Výskyt: eutrofní sladké vody, plankton, sinicová společenstva vodního květu. trichomy s heterocyty

Nostoc calcicola Vláknitá sinice s heterocyty a akinetami. Vlákna uložená ve slizu. Vytváří makroskopické kolonie. heterocyt akineta Výskyt: aerofyticky, v půdě.

ŘÍŠE: Excavata ODDĚLENÍ: Euglenophyta - krásnoočka TŘÍDA: Euglenophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • bičíkovci (monády) se 2 bičíky (jeden často zakrnělý), vyrůstajícími z ampuly v přední části buňky • zásobní látky ve formě paramylonových zrn • extraplastidiální stigma • pelikula - zvláštní typ buněčné stěny složené z bílkovinných pásků

Euglena gracilis (příprava preparátu z kultury) paramylonová zrna chloroplasty stigma buňka s bičíkem Výskyt: eutrofní sladké vody, plankton.

Trachelomonas Lorika - schránka typická pro rod Trachelomonas je tvořená slizem, mineralizovaným sloučeninami železa a manganu, které dodávají schránce hnědé zbarvení. otvor pro bičík protoplast (tmavý a deformovaný v důsledku fixace vzorku) variabilita lorik u druhů r. Trachelomonas Výskyt: většina druhů žije v meso- až eutrofních stojatých vodách.

ŘÍŠE: SAR ODDĚLENÍ: Dinophyta - obrněnky TŘÍDA: Dinophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: převážně bičíkovci (ale i kapsální a kokální zástupci), většina mořských epitéka povrch buňky krytý amfiesmou (tékou), která je tvořena systémem vezikulů hypotéka příčná rýha podélná rýha téka rodu Peridinium

Ceratium hirundinella Monadoidní jednobuněčná řasa, buňka ze dvou polovin - hypotéka a epitéka oddělených ekvatoriální rýhou; dva bičíky; povrch buněk kryt amfiesmou. epitéka hypotéka Ceratium hirundinella Výskyt: plankton tekoucích a stojatých vod, velmi hojné na dolních tocích evropských řek.

ŘÍŠE: SAR ODDĚLENÍ: Heterokontophyta = Stramenopila TŘÍDA: Chrysophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: • většinou solitérní nebo koloniální bičíkovci, ale i jiné typy stélek (kapsální, kokální, parenchymatická) • žluto-hnědé chloroplasty, chlorofyl překryt doprovodnými pigmenty, stigma uvnitř chloroplastu • u některých rodů povrch buňky kryt křemičitými šupinami, většina druhů tvoří křemičité stomatocysty • cca 1000 druhů • ekologie: převážně sladkovodní organismy

třída Bacillariophyceae - systém Coscinodiscophycidae (syn. řád Centrales) - centrické rozsivky. Fragilariophycidae (syn. řád Pennales) - penátní rozsivky bez raphe. Bacillariophycidae - (syn. řád Pennales) - penátní rozsivky s raphe. stavba frustuly u centrické a penátní rozsivky (rozlišení pleurálního a valvárního pohledu) valva pleura

Meridion, Fragilaria, Synedra (společný trvalý preparát) Synedra pleurální a valvární pohled (2 chloroplasty) Meridion - valvární pohled na prázdnou frustulu (bez raphe!) a pleurální pohled na živou kolonii (v každé buňce množství terčovitých chloroplastů) Fragilaria - pleurální pohled na kolonii Výskyt v planktonu rybníků, nádrží apod. , zejména na jaře. Meridion s hojným výskytem ve vodních tocích.

Pinnularia Velké schránky s mohutnými rýhami = striae (ty jsou složeny z velkého počtu velmi malých nezřetelných areol) Výskyt: bentos jezer a řek s nižším množstvím živin, ve stélkách rašeliníku; hojně rozšířený rod. Pinnularia ferrophila – druh je uzpůsoben na život v železitých pramenech. V preparátu jsou patrné sloučeniny železa

TŘÍDA: Phaeophyceae - chaluhy ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: • mnobuněčné a převážně makroskopické řasy s pletivnou nebo trichální stélkou • životní cyklus u většiny druhů se střídáním fází (rodozměnou) • ekologie - převážně mořské organismy; v mořském litorálu jsou podstatnou součástí společenstev stejně bohatých a strukturně složitých jako společenstva cévnatých rostlin na souši • skupina obsahuje cca 2000 známých druhů

Padina Pletivná zploštělá stélka (vějířovitě dichotomicky větvená), velikost do 15 cm. srolovaný okraj stélky Výskyt: ruderální stanoviště, pantropicky v rovníkových a subtropických mořích

Laminaria digitata Makroskopický sporofyt (velký až 1, 5 m) je rozlišený na fyloid kauloid a rhizoidy Výskyt: cirkumboreálně v sublitorálu chladných moří; typický druh svrchního sublitorálu západoevropského pobřeží

Fucus vesiculosus Dichotomicky větvená stélka se středním žebrem a plovacími měchýřky. receptakula = nosiče konceptákulí (dutinek) s pohlavními orgány Výskyt: litorál severního Atlantiku, snáší i brakické vody, chladnomilný druh.

Rhodoplantae Rhodophyta ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • plastidy (rhodoplasty) pocházející z primární endosymbiózy • buňky vždy bez bičíkatých stádií • rhodoplasty s charakteristickým složením fykobilinů a jednotlivě či po dvojicích probíhajícími thylakoidy • pohlavní rozmnožování (pokud je známo) oogamické • ekologie: cca 95% druhů v mořích, sladkovodní druhy typické pro oligotrofní habitaty • skupina s výrazným latitudinálním gradientem diverzity • opakovaný vznik mnohobuněčnosti, makroskopické pletivné stélky ve třídě Florideophyceae

Hildenbrandia trichální řasa se stélkou tvořící parenchymatickou krustu rozmnožování většinou pomocí nepohlavních jednobuněčných spor (tzv. monospor) mikroskopický pohled shora na stélku Výskyt: H. rivularis v epilitických nárostech v tekoucích čistých či středně znečištěných sladkých vodách; ostatní druhy – svrchní litorál moří; kosmopolitně boční pohled

ŘÍŠE: Plantae = Archaeplastida ODDĚLENÍ: Streptophyta TŘÍDA: Zygnematophyceae - spájivky (syn. : Conjugatophyceae) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: • pohlavní proces - konjugace • nepohlavní rozmnožování - dělení • v životním cyklu se nevyskytují bičíkatá stadia • výhradně sladkovodní organizmy, některé druhy jsou schopné žít i subaerofyticky • dosud popsáno několik tisíc druhů (hlavně z řádu Desmidiales)

Spirogyra konjugace Spirogyra (obrazováskalariformní prezentace) chloroplast samičí gametangium zygospora vegetativní vlákno se spirálně stočeným chloroplastem - vegetativní buňky se spirálně stočeným samčí gametangium chloroplastem - anizogamická konjugační(=kanál skalariformní žebříčkovitá) konjugace konjugační kanál samčí gametangium samičí gametangium (příklad u zobrazeného druhu, u jiných druhů se vyskytuje konjugace laterální nebo izogamická) Výskyt: v mokřadech, na smáčených skalách a půdě, nárosty v mírně tekoucích vodách.

Desmidiales - krásivky Morfologie buňky: apikální lalok boční lalok bazální lalok sinus isthmus semicela (půlbuňka) (příprava preparátu z fixovaného vzorku) Výskyt: Krásivky upřednostňuje čisté, oligotrofní až mesotrofní, slabě kyselé vody (rašeliniště, litorál čistých jezer, tůně apod. ). Jen některé druhy jsou schopny se adaptovat i na prostředí eutrofní, kde se pak často vyskytují i v planktonu. Vzhledem ke svým vyhraněným ekologickým nárokům se krásivky využívají jako bioindikátory Každá semicela obsahuje jeden chloroplast (některé druhy rodu Cosmarium dva) s jedním nebo více pyrenoidy, uprostřed isthmu leží jádro.

Closterium - protáhlé, většinou více či méně zahnuté buňky bez sinu. Příklady druhů: Cl. moniliferum Cl. incurvum Cl. limneticum Cl. costatum Cl. lunula

Euastrum - ploché symetrické buňky většinou oválného tvaru, se zářezem na vrcholu a různě velkými laloky na bocích. Příklady několika druhů: E. ansatum E. verrucosum E. oblongum E. humerosum E. turneri E. montanum

Micrasterias - ploché buňky, několikanásobně členěné zářezy na výrazné laloky. Příklady druhů: M. truncata M. americana M. thomasiana M. jenneri M. furcata M. radiosa M. crux - melitensis

Cosmarium - ploché buňky různého tvaru, nikdy nejsou členěné na laloky (ale okraj buňky může být vlnitý), buněčná stěna často s výraznou ornamentací. Příklady tvarové rozmanitosti rodu:

třída Chlorophyceae, řád Sphaeropleales rody Desmodesmus, Pediastrum, Scenedesmus, Acutodesmus a další Cenobiální sphaeropleální řasy patří mezi dominanty eutrofního sladkovodního fytoplanktonu (rybníky v antropogenizované krajině, střední a dolní toky evropských řek, aj. ) osten pyrenoid (přírodní populace) Cenobium - speciální typ organizované kolonie; primitivní mnohobuněčný organismus; obsahuje vždy 2 n buněk. Desmodesmus 4 -buněčné cenobium Pediastrum s. l. 16 -buněčné cenobium Acutodesmus 8 -buněčné cenobium

(trvalý preparát) Volvox Cenobiální bičíkatá řasa z řádu Chlamydomonadales; oogamické pohlavní rozmnožování; nepohlavní tvorba dceřiných cenobií. mateřské cenobium dceřiná cenobia Výskyt: plankton stojatých sladkých vod, častější v (sub-)tropech.

ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Streptophyta TŘÍDA: Charophyceae - parožnatky ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: • makroskopické (až několik desítek centimetrů vysoké) stélky skládající se z rhizoidů, kauloidu a přeslenů boční větví, často kacifikované • pohlavní proces: oogamie • ekologie: sladkovodní organizmy, citlivé na znečištění a eutrofizaci • zatím známo cca 400 druhů

Chara Stélka tvořená osou a přesleny bočních větví může být inkrustovaná Ca. CO 3 Výskyt: ve stojatých a mírně tekoucích čistých vodách. oogonium: korunka oosféra boční větve osa stélky antheridium sporostegium (= obal ze sterilních vláken)