Dyspraxie Vvojov porucha pohybov koordinace Historie v esk

Dyspraxie Vývojová porucha pohybové koordinace

Historie v české literatuře Z. Žlab – diagnostika LMD ¡ Z. Třesohlavá – výzkum žáků s LMD ¡ I. Lesný – Dysgnózie - dyspraxie ¡ H. Tymichová – Míkův text ¡ Z. Matějček – screening LMD pro učitele i rodiče ¡ Z. Matějček – Artikulační dyspraxie, poruchy motoriky ¡

Dyspraxie v zahraničí M. Portwood používá jako synonymum pro dyspraxii označení Vývojové poruchy pohybové koordinace, kterým odpovídá v DSM-IV 1994 číselný kód 315. 4. Diagnóza je přidělena, pokud chování dítě odpovídá následujícím kritériím. 1. Výkony v denních aktivitách, které vyžadují pohybovou koordinaci, jsou výrazně nižší než odpovídá chronologickému věku a inteligenci. Mohou se projevovat v opožděném zvládnutí dovedností charakterizujících pohybový vývoj (první kroky, sezení, uchopování věcí, slabé výkony ve sportu). 2. Výkony označené v kritériu 1. signifikantně narušují osvojování školních dovedností a provádění aktivit v běžném denním životě. 3. Příčinou poruchy nejsou generalizovaná onemocnění, např. mozková obrna, svalová dystrofie. 4. Při diagnostikované mentální retardaci, je opožděný pohybový vývoj považován za jeden z projevů retardace. (Portwood, 2001, s. 2 -3)

Projevy dyspraxie – po narození Hyperaktivita ¡ Obtíže přijímání potravy – sací reflex oslabený, dávení ¡ Opožděný pohybový vývoj ¡ Opožděně se objevuje reflexní a napodobivé žvatlání. Vázne koordinace artikulačních orgánů ¡

Projevy – předškolní věk Preferuje kašovitou stravu, jí nečistě, pomalu, ¡ Opožděný vývoj pohybů, grafomotoriky, řeči ¡ Nezvládá sebeobsluhu ¡ Nemá rádo pohybové hry a hry vyžadující jemnou motoriku ¡ Preferuje společnost dospělých ¡

Projevy – mladší školní věk ¡ ¡ Přetrvávají obtíže z předškolního období Hrubá motorika : nekoordinované pohyby rukou a dolních končetin, nízké svalové napětí Obtíže v sebeobsluze : pomalost při oblékání, obouvání, čištění zubů, zapínání knoflíků Přetrvávají nedostatky ve stravování (jí pomalu, nečistě, opět preferuje kašovitou stravu)

Projevy – mladší školní věk/2 ¡ ¡ ¡ Obtížně se orientuje ve školní budově Psychomotorický neklid, motorické stereotypy Ve výtvarné a tělesné výchově, v pracovním vyučování velmi neúspěšné Nerado píše (pomalu) Pocity méněcennosti, objevují se psychosomatické obtíže

Projevy – starší školní věk ¡ ¡ 1. 2. 3. 4. 5. Přetrvávají obtíže z mladších let, ale učí se s nimi žít. Výrazně se projevují následující nedostatky: Orientace v prostoru, v čase Nedostatek kamarádů Pohybová neobratnost, omezený výběr zájmové činnosti Neobratnost ve většině denních činností Obtíže v soustředění

Projevy U dětí s dyspraxií a dalšími poruchami učení Špatný odhad vzdálenosti ¡ Neschopnost provádět více činností současně (běh a chytání míče, poslech dalších pokynů) ¡ Neodliší podstatné a nepodstatné úkoly. ¡ Neumí se poučit z chyb. ¡ Komunikace : neudrží oční kontakt odejde v průběhu komunikace nerozumí idiomům (zapalují se jí lýtka) ¡ Organizace sebe sama : + nosí všechny učebnice + neumí si sestavit plán, rozvrh ¡

Projevy – dospívající a dospělí Přetrvávají obtíže – motorika, pohyb ¡ Sebeobsluha s obtížemi (vaření, holení) ¡ Omezený výběr přátel ¡ Pocity méněcennosti, deprese ¡ Ostýchavost v kontaktu s druhými ¡ Nízká koncentrace pozornosti, nerealistické očekávání ¡

Nepříznivý vývoj dětí může být ovlivňován vnějším prostředím Dlouhodobé nošení s tašce, v látkových pytlích, v kovových konstrukcích ¡ Předčasné sezení ¡ Vynechání etapy lezení ¡ Chodítka ¡ Dlouhodobé sezení u televize, počítače ¡ Nedostatečný přirozený pohyb Tyto aktivity nezpůsobí samy o sobě dyspraxii, ale mohou projevy ovlivnit. ¡

Diagnostika Komplexní diagnostika týmu spolupracovníků (neurolog, psycholog, rehabilitační pracovníci, logoped, učitel). Důležitá jsou pozorování rodičů. Východiskem je anamnéza, pozorování rodičů.

Diagnostika – předškolní věk Hrubá motorika ¡ Jemná motorika ¡ Kresba ¡ Řeč ¡ Sebeobsluha ¡ Sociální chování ¡

Diagnostika – školní věk ¡ ¡ ¡ Stejné aktivity jako v předškolním věku Zvládání běžných denních situací ve třídě, orientace ve školní budově Oblékání stravování Výsledky ve školní práci – soustředění, pomalost, sebeorganizace, porozumění instrukcím Výrazné obtíže v tělesné a výtvarné výchově

Reedukace Motorika ¡ Lezení ¡ Chůze ¡ Běh ¡ Skok ¡ Stoj na 1 noze ¡ Cvičení, pohybová koordinace

Reedukace /2 Pohybové hry 1. Jízda na koloběžce, tříkolce, na kole 2. Hry s míčem – házení, chytání 3. Kuželky a další hry Cvičení rovnováhy Cvičení pohybové koordinace

Reedukace/3 Jemná motorika 1. Stolní hry- opakovaně vysvětlovat pravidla, předvídat obtíže v motorice, pohybové a prostorové orientaci 2. Kreslení a malování 3. Chválit

Oblasti IVP 1. 2. 3. 4. 5. Hrubá motorika – chůze, běh, lezení, házení v různých variantách Jemná motorika – pohybové hry s míčem (házení kopání), kuželky, navlékání korálků, vhazavání korálků do lahvičky Pohybová koordinace Grafomotorika (malování houbou na tabuli, malování v kleče, malování prstem, štětcem, křídami…) Rytmická cvičení

IVP – 2. část 6. Zraková a sluchová percepce 7. Pravo-levá a prostorová orientace 8. Vnímání tělového schématu 9. Sebeobsluha 10. Sociální kontakty 11. Metakognitivní strategie – plán řešení

Doporučení pro individuální práci Plán řešení úkolů: 1. Rozhodni, co bys chtěl udělat 2. Rozhodni, co musíš udělat 3. Urči nejdůležitější úkol, proč je to právě ten, mluv o něm 4. Zapiš si nejdůležitější kroky 5. Napiš aktivity, které pro tebe nejsou obtížné 6. Napiš aktivity, kterých se obáváš 7. Pomáhej si vizualizací 8. Říkej, co právě děláš (a proč) 9. Napiš seznam úkolů, které musíš udělat a postupně odškrtávej Žáka je třeba při plnění úkolů povzbuzovat. Chválit citlivě. Zvláště starší děti nemají radost z dosažených úspěchů, protože vidí, že jejich spolužáci (někdy i mladší sourozenci) jsou dále.

Přístup k dítěti 1. 2. 3. 4. 5. Učit s poruchou žít Soustavný pohybový rozvoj, pravidelná cvičení Tolerance školních výkonů v TV, VV a PV Pomáhat při výběru kamarádů, zajistit zájmovou činnost Rozvoj oblastí, v nichž je dítě úspěšné

ZÁVĚR 1. 2. 3. 4. Diagnóza dyspraxie není obecně známá v PPP. Pro stanovení diagnózy je nutná spolupráce s neurologem nebo alespoň zpráva z vyšetření. Je nezbytně nutné ochránit děti především před psychickým strádáním a nepochopením (Školský zákon, Vyhláška č. 73). Pochopení pro obtíže dítěte, učit ho s poruchou žít.