DYSARTRIE porucha koordinace mluvnho vkonu celkov porucha motoriky

DYSARTRIE porucha koordinace mluvního výkonu, celková porucha motoriky řeči (porucha vyslovování jako celku, článkování – artros, segmentace řeči) vzniklá v důsledku poškození mozku má různé stupně, typy, formy… Vývojová dysartrie vzniklá nejčastěji v důsledku DMO Získaná dysartrie vzniklá nejčastěji v důsledku neurogenních onemocnění

DMO Dětská mozková obrna (DMO) je souhrnný název pro poruchy vývoje hybnosti, vzniklé poškozením mozku v časném vývoji dítěte. Terminologický vývoj a vztahy: DMO, perinatální encefalopatie, LMD, ADHD… chronické postižení mozkové tkáně, mnohotvárné a proměnlivé - vyvíjející se příznaky v oblasti hybné, rozumové, senzitivně senzorické a ve výkonu řeči vývojová dysartrie.

Příčiny DMO (civilizační) Příčiny jsou prenatální (infekce, oběhové poruchy, krvácení v 1. trimestru…), perinatální (novorozenecká asfyxie, nedonošenost – nezralost CNS…), postnatální (záněty horních cest dýchacích, střevní infekce se zažívacími poruchami v časném období…).

Příznaky DMO - Vývojová dysartrie Spasticita, atetóza, chorea, rigidita, ataxie, tremor… Formy DMO: spastické (diparetické, paukospastické, hemiparetické, kvadruparetické) a nespastické (dyskinetické, hypotonické) Dysartrie: korová, pyramidová, extrapyramidová, mozečková, smíšené typy, bulbární

Získaná dysartrie Dysartrie zahrnují skupinu příbuzných řečových poruch, které jsou způsobeny nedostatky svalové kontroly řečových mechanismů, motorické realizace řeči při dýchání, fonaci, rezonanci a artikulaci. Získané dysartrii u dospělých osob není věnována potřebná pozornost, ačkoliv je poměrně častá.

Získaná dysartrie příčiny • CMP, úrazy hlavy, stavy po operacích mozku • Degenerativní onemocnění CNS • Motorická porucha, při níž jsou jazykové a kognitivní složky zachovány projevy • Porušeny jsou: dýchání, fonace, rezonance, artikulace • Psychosociální, komunikační omezení • Nezbytnost obnovovacího učení, problémy mohou důsledky perzistentně přetrvávat

1. 2. 3. 4. 5. 6. Klasifikace dysartrie dle lokalizace léze a projevů Korová dysartrie –nádech spasticity, váznou složitější pohyby Dysartrie spastická (pyramidová, centrální)spastická obrna mluvidel Dysartrie flacidní (periferní, chabá, bulbární) Dysartrie ataktická (cerebellární, mozečková) Dysartrie extrapyramidová (hypokinetická) mluva nezřetelná, pomalá, mumlání Dysartrie extrapyramidová (hyperkinetická) mluva neuspořádaná, artikulace nezřetelná, žmoulavé pohyby jazyka

Odborná sociální práce Cvičení dechová, fonační, artikulační a rezonanční Rytmizační a intonační postupy Reflexní terapie, relaxování , inhibiční polohování – facilitace (Bobath, Vojta, Kabát, synergetická reflexní terapie, Castillo Morales reflexní terapie) Využití neverbální komunikace a komunikačních pomůcek

Bazální stimulace – dotek s terapeutickým účinkem Bazální stimulace je vědecký pedagogicko – ošetřovatelský koncept s více než třicetiletou historií, který podporuje v nejzákladnější (bazální) rovině lidské vnímání, hybnost a komunikaci

deskripce Prostřednictvím smyslů vnímá člověk sebe sama a okolní svět. Strukturovaná péče dle konceptu bazální stimulace podporuje na základě sestaveného individuálního plánu péče o klienta jeho vnímání, komunikační, kognitivní a pohybové schopnosti. S tím úzce souvisí i uspokojování potřeb udržovat a upevňovat vztahy.

Deskripce - přístup orientovaný na klienta Lidé v těžké životní situaci s omezenými možnostmi komunikace, vnímání a pohybu potřebují strukturovanou péči, která jim umožní integraci do života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností. Cílem péče v konceptu bazální stimulace je pochopit potřeby klienta, porozumět stylu jeho komunikace a na základě toho mu poskytnout prostor pro orientaci, jistotu a další rozvoj jeho osobnosti.

Vnímání, pohyb a komunikace spolu souvisejí Kognitivní vývoj si nelze představit bez prodělané zkušenosti s pohybem? ? ? Kognitivní vývoj zahrnuje vnímání, myšlení, pozornost, rozvoj řeči a také doprovodných emocionálních a sociálních procesů. Lidé v těžkých životních situacích (onemocnění, úraz, vrozené mentální, senzorické či somatické postižení. . ) jsou omezení ve svých komunikačních a pohybových schopnostech

Vnímání, pohyb a komunikace spolu souvisejí Motorická deprivace podporuje vznik změn v oblasti vnímání tělesného schématu, což následně zhoršuje orientaci v okolním prostředí. Důsledkem nedostatku nebo úplné absence (málopodnětnost) senzorických podnětů z okolního prostředí je senzorická deprivace. V důsledku senzomotorické deprivace vznikají stavy zmatenosti, dezorientace, poruchy hybnosti a sebeobslužných činností, sekundární změny v oblasti intelektu, neschopnost adekvátně komunikovat, snižuje se celková výkonnost.

Dotek, jeho význam a struktura Somatická celotělová stimulace podporuje vývoj a upevnění vnímání tělesného schématu a rozvoj tělesné identity. Receptory v kůži (Vater-Paciniho tělíska) a také proprioreceptory (receptory ve svalech, šlachách a kloubech) umožňují vnímání vibračních podnětů. Vibrační vnímání umocňuje somatické vnímání. Vestibulární aparát má schopnost určit a uvědomit si pohyb, polohu a změnu pozice – úzce souvisí se somatickým vnímáním. Bazální stimulace tyto elementární stimuly zprostředkovává.

Dobře strukturovaná zkušenost s vlastním tělem Je základem pro budování (udržování) vlastní tělesné identity u lidí po úrazech mozku, CMP, děti s DMO, s neurologickými onemocněními, dlouhodobou imobilitou… Část těla neintegrovaná do tělesného schématu má za následek změny její hybnosti, protože pohybu předchází myšlenka na pohyb. Imobilita, nečinnost má za následek ztrátu vzpomínek na pohyb a změny ve vnímání tělesného schématu.

Tělo klienta musí obdržet jasné a cílené doteky Nejasné a chaotické doteky vyvolávají pocity nejistoty. Při stimulaci tělesného schématu v konceptu BS je důležité provádět stimulaci současně oběma stranám těla – a tím podporovat symetrické vnímání těla a uvědomovat si tělesnou osu. Kvalita stimulace je závislá na kvalitě doteku. Ruce jsou komunikačním médiem umožňují uvědomovat si spoustu informací o sobě samém a okolním světě.

Cílem BS je Podpora vnímání, komunikace a hybnosti klientů Užívají se techniky stimulace: somatické (masáž, částečná nebo celková koupel, zábal, polohování…), taktilně – haptické (hmatové), vestibulární, vibrační, orální (týkající se úst), optické (zrakové, olfaktorické (čichové) a auditivní. Tyto techniky zohledňují biografickou anamnézu, individualitu a současný mentální a zdravotní stav klienta. MSD – masáž stimulující dýchání, cíl je dosáhnout pravidelného, klidného a hlubokého dýchání

Desatero bazální stimulace 1. 2. 3. 4. 5. Přivítejte se a rozlučte se s klientem pokud možno stejnými slovy. Iniciální dotek – při oslovení se klienta dotkněte na stejném místě. Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov.

Desatero bazální stimulace Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza). 7. Nepoužívejte v řeči zdrobněliny. 8. Nehovořte s více osobami najednou. 9. Při komunikaci s pacientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. 10. Umožněte klientovi reagovat na vaše slova, a to zejména v případě facilitované komunikace. 6.