Dva vzpmen jdouc tvorov zanechali tyto otisky v

Dva vzpřímeně jdoucí tvorové zanechali tyto otisky v sopečném popelu před 3, 5 miliony let (A. afarensis, Kenyanthropus platyops nebo nějaký doposud neobjevený hominid) VZNIK ČLOVĚKA 2013 Marek Vácha

Naši lidoopí bratranci stále žijí ve stejných tropických pralesích ve stejných malých sociálních skupinách, a jí stejné ovoce, ořechy a trochu masa, stejně jak to dělali naši společní předkové. V průběhu posledních deseti tisíc jsme explodovali a stali se nejdominantnějším organismem na Zemi díky sofistikovaným technologiím a sofistikovaným sociálním systémům. Náš druh je spektakulární evoluční anomálie, takže bychom měli předpokládat že evoluční systém v pozadí je podobně anomální. (Richerson, P. J. , Boyd, R. , (2006) Not By Genes Alone. The University of Chicago Press. Chicago and London. p. 15)

Evoluční vztahy

Evoluce primátů Předpokládá se, že první primáti vznikli v křídě z řádu hmyzožravců, spekuluje se i o řádu tan nebo dokonce letuch. Předchůdcem primátů byl ale asi primitivní hmyzožravec. První primáti byli zřejmě drobní stromoví savci. Tvar těla našeho vlastního druhu byl tak tvarován požadavky života na stromech. Ramenní kloub například umožňuje brachiaci (=zhoupnutí se z jedné větve na druhou). Obratná přední končetina primátů je schopna uchopit potravu. Drápy byly u řady druhů nahrazeny nehty a prsty se stávají velmi citlivé. Oči primátů jsou blízko u sebe, čímž je umožněno stereoskopické vidění, které je velmi důležité při rychlém pohybu větvích. Rovněž je ze stejného důvodu velmi dobře rozvinuta koordinace mezi rukou a okem.

Primáti těžko nějak charakterizovat: končetiny uzpůsobené k uchopování relativně velký mozek malé čelisti oči směřující vpřed

Primáti velmi pohyblivá ruka ve všech kloubech – což je u ostatních savců spíše vzácností nehty; na bříškách prstů kožní rýhy palec v opozici – pouze u Homo bude palec plně v opozici (jen člověk umí „špetku“)

Evoluce primátů Savci věnují neobvykle mnoho energie do péče o mláďata, a primáti této péči věnují nejvíc ze všech savců. Řada primátů rodí jen jedno mládě, o které je pak velmi dlouho pečováno. Ačkoli lidé již dnes nežijí na stromech, mnoho našich lidských tělesných znaků vzniklo právě zde. Tana (rod Tupaia). Mnoho biologů se domnívá, že takto nějak mohli vypadat nejstarší předchůdci primátů.

Řád Primáti Podřád Prosimiae (poloopice) Podřád Anthropoidea Platyrrhini (opice nového světa) Catarrhini Cercopithecoidea (opice starého světa) Hominoidea Hylobatidae (giboni) Pongidae (orangutani, gorily, šimpanzi) Hominidae (Australopithecus, Homo)

Prosimiae Poloopice Lemur katta Lemur catta Madagaskar Lemur bělohlavý Eulemur fulvus albifrons Madagaskar Outloň váhavý Nycticebus coucang Asie

Evoluční vztahy Z fosilních nálezů se předpokládá, že se podřád Prosimiae a Anthropoidea oddělily asi před 50 miliony lety. Lidoopi se od opic nového a starého světa oddělili před více než 30 miliony lety. Šimpanzi se oddělili od linie vedoucí k člověku před 4 – 6 miliony let. Šimpanzi mají blíž k člověku než ke gorilám či orangutanům.

Lidoopi Šimpanz učenlivý Šimpanz bonobo Gorila Orangutan Dnes se odlišují dva druhy gorily – gorila horská a gorila nížinná

Lidoopi

Šimpanz bonobo objeven 1929 – v muzeu odhadovaný počet: méně než 10 000 u řeky Kongo

Pan paniscus vlevo nahoře: matka si hraje s mládětem vpravo nahoře: vzpřímená chůze vlevo dole: mláďata v sexuální hře vpravo dole: kromě lidí jediný bonobo zná sex tvářemi k sobě

Pan paniscus tlupy jsou female-centered, i když samci jsou podobně jako u šimpanzů učenlivých výrazně dominantní tlupy jsou rovnostářské sex je užíván jako častý nástroj sociálních kontaktů (konejšení atd. ) a nejen mezi samci a samicemi samice má mládě každých 5 – 6 let bonobové se asi nikdy v evoluci nevzdálili z pralesů

Pan paniscus na rozdíl od šimpanzů učenlivých mají méně rozvinuté či vůbec: výrobu nástrojů, kooperativní lov, sdílení potravy, agresivitu nejsilnější vazby jsou u šimpanzů učenlivých mezi samci, u bonobů mezi samicemi, nejsilnější samci bonobů jsou obvykle potomci nejsilnějších matek, samci spoléhají na pomoc svých matek

Pan paniscus dožívají se v divočině cca 40 let, v zajetí 60 let první mládě mají samičky v 14 – 15 letech na rozdíl od šimpanzů nebyli nikdy pozorováni při lovu opic po konfliktu se jedinci na uklidnění obejmou a dají si mouth-to-mouth kiss

Evoluce primátů shrnutí

Evoluce člověka

Evoluce člověka

Moderní primáti Skupina Anthropoidea je dobře doložena fosilními materiály z doby kolem 40 miliónů let. V této době již byly od sebe kontinenty odděleny. Není jisté, zda opice nového světa pronikly do Jižní Ameriky ze Severní Ameriky a nebo nějak z Afriky. Faktem je to, že opice nového světa a opice starého světa se velmi dlouho vyvíjely odděleně.

Přibližně před 10 milióny lety vznikly Himaláje jako následek nárazu indického subkontinentu do Eurasie.

Opice nového světa a opice starého světa Většina opic obou skupin má denní aktivitu (výjimkou jsou mirikiny) a obvykle žijí ve skupinách s rozvinutým sociálním chováním Všechny opice nového světa jsou stromové Nozdry se otevírají do boku Mají chápavý ocas Opice starého světa jsou jak stromové, tak i adaptované k životu na zemi. Nozdry se otevírají směrem dolů Nemají chápavý ocas

Opice Nového světa Cebus apella, malpa hnědá

Opice Starého světa a Nového světa

Hylobatidae a Pongidae Žijí pouze ve starém světě S výjimkou gibonů jsou obvykle větší než opice, mají relativně delší přední končetiny v porovnání k zadním a chybí jim ocas Ačkoli všichni ovládají brachiaci, pouze giboni a orangutani jsou primárně stromoví Sociální organizace se u jednotlivých druhů značně liší Gibonům se říká „arm swingers“, protože se dokáží v pralese plynule kyvadlově pohybovat

Obvyklé omyly Omyl: Člověk pochází z opic (Správně: Šimpanzi a člověk jsou ve skutečnosti dvě linie, které se vyvinuly ze společného předka) Omyl: Vývoj člověka se dá chápat jako přehlídkový průvod na sebe navazujících druhů, které se mění plynule jeden ve druhý až k Homo sapiens (Správně: je zde mnoho prázdných míst, slepých a souběžných linií. V daném čase mohlo koexistovat několik druhů hominidů vedle sebe Omyl: lidské znaky, např. vzpřímená chůze a velký mozek vznikají souběžně (Správně: zavádí se termín mozaikovitá evoluce – lidské znaky se vynořují nezávisle na sobě. Např. tvorové kteří začali chodit po dvou měli ještě velmi malý mozek)

Důležitá data 2, 4 milionů let – H. habilis a množství kamenných nástrojů 1, 8 milionů let – H. erectus 1, 4 milionů let – H. erectus umí ovládat oheň 1 milion let – H. erectus opouští Afriku 600 000 – archaický H. sapiens 200 000 - pěstní klín se zkamenělou mořskou ježovkou uprostřed – první náznak estetiky

Důležitá data 100 000 anatomicky moderní lidé 72 000 začátek poslední doby ledové 70 000 snad první umělecké předměty 60 000 neandertálci pohřbívají mrtvého v Iráku a hrob zasypávají květy (dnes zpochybněno!) 40 000 neandertálci ve Francii staví „svatyni“ z medvědích lebek 40 000 osídlení Austrálie 30 000 první jeskynní malby 28 000 neandertálci začínají vymírat

Důležitá data 20 000 v severní Africe vymyšlen luk a šípy 18 000 vrchol poslední doby ledové; pšenice a ječmen pěstovány v Egyptě; na středním východě chov koz 12 000 domácí pes vyšlechtěn z vlka 10 300 konec ledové doby 8 800 nejstarší město, Catal Huyuk, vzniká v malé Asii

Důležitá data se vztahují k dnešku 7 700 – v Mexiku pěstována kukuřice 5 500 – Sumerové vynalézají kolo 4 600 – pyramidy v Gíze 2 010 – narození Ježíše Krista 0 – současnost

První členové skupiny Anthropoidea Aegyptopithecus zeuxis Nejstarším nálezem je Aegyptopithecus zeuxis. Aegyptopithecus už nebyl poloopice, ale ještě ani opice a už vůbec ne lidoop. Žil před 35 miliony let. Byl velikosti kočky, žil na stromech a snad připomínal dnešního vřešťana. Zřejmě žil ve skupinách. Aegyptopithecus zeuxis Nalezen v severním Egyptě v lokalitě Fajjúm v roce 1966

Paleoanthropologie Paleoantropologie k dnešnímu dni zná pozůstatky cca dvaceti vymřelých druhů, které mají blíže k lidem než k šimpazům Těmto druhům říkáme hominini (=hominidé)

Dějiny před 20 miliony lety narazila Indie do Asie, vznikly Himaláje (10 millions years) a klima v Asii a Africe se pozvolna stalo sušší před 15 miliony lety pokrývaly pralesy Afriku od východu na západ před 12 miliony lety vzniká velká příkopová propadlina, která rozděluje populace a dá vznik novým druhům; mění se klima a vznikají savany, místy i pouště

Dějiny australopitékové zřejmě nežili vyloženě v savanách, spíše obývali mozaikovitou krajinu tvořenou ostrůvky lesů a savan teprve před 1, 9 miliony let (H. erectus) se vydá na dlouhé cesty po dvou

Sahelanthropus tchadensis (7 – 6 milionů let) objeven 2002 těžko říct, zda byl bipední (foramen magnum je spíše vzadu) možná už to byl hominid, ale možná že žil ještě před rozdělením na hominidy a dnešní lidoopy Objem mozku 320 – 380 cm 3

Sahelanthropus tchadensis (7 – 6 milionů let)

Orrorin tugenensis („Millenium man“) 6 milionů let Orrorin = „original man“; byl nalezen v Tugen Hills v Keni nalezen v r. 2000 úlomky kostí zřejmě chodil po dvou, ale uměl i šplhat

Ardipithecus ramidus (5, 5 - 4, 4 miliony let) nalezen v Etiopii a Egyptě snad nejstarší hominid potrava: asi ovoce a listí vážil asi jen kolem 40 kg nalezená část čelisti

"Ardi" 4, 4 miliónů let increasingly bipedal realtively large teeth

První hominidi V roce 1994 objeven ve východní Africe u jezera Turkana Australopithecus anamensis – žil asi před 4 miliony let (4, 2 - 3, 9 mil. ) a chodil po dvou V Egyptě nedaleko Hadaru nalezen Ardipithecus ramidus – žil asi před 4, 4 miliony lety, zřejmě na stromech; není jisté, zda se pohyboval po dvou či po čtyřech

Australopithecus afarensis „Lucy“ 4 – 3 miliony let V 1974 nalezeno 40% kostry. Stáří Lucy je asi 3, 2 miliónů let Lucy byla asi 1 m vysoká a chodila po dvou Hlava velikosti softballového míčku Lucy dostala své jméno po písni „Lucy with the sky with diamonds od Beatles

Australopithecus afarensis „Lucy“ 4 – 3 miliony let Fosílie nalezené na začátku 1990 let nazančují, že A. afarensis existoval jako druh minimálně 1 milión let. A. afarensis měl od krku dolů více odvozených lidských rysů než nad krkem. Paže byly v proporci k tělu relativně dlouhé.

3, 5 miliónu let, Tanzanie

Australopithecus afarensis (cca 4 miliony – 3 miliony) Mozek má objem 380 – 400 cm 3 (šimpanzi 300 – 400 cm 3) A. afarensis a současný člověk

Australopithecus afarensis (cca 4 miliony – 3 miliony) „little Lucy“ tříleté dítě stáří 3, 3 miliónů let jedná se o holčičku nalezena v Etiopii nalezena celá lopatka spojení lopatky s ramenním kloubem je přibližně na půli cesty mezi šimpanzem a člověkem (u stromových druhů je k lopatce připevněno více svalů, umožňující „swimming“ ve větvích) Malá Lucy

Kenyanthropus platyops 3, 5 milionů let nalezen 1999 v Keni

Jedno z možných schémat evolučního stromu člověka V každém případě chodili hominidi 2 miliony let vzpřímeně aniž by se jim zvětšoval mozek. Bipedalismus uvolnil ruce pro sběr potravy nebo pro starost o mláďata. Výroba složitých nástrojů přijde mnohem později.

8 mil. let Současnější představa 6 mil. let 4 mil. let 2 mil. let 0

Australopithecus africanus „Taungské dítě“ (3 – 2, 4 milonů let) Nalezeno: vápencový lom Taung v Jihoafrické republice Taungské dítě bylo staré asi 3 roky

Australopithecus africanus (3 – 2, 4 milonů let) Australis = jižní; pithecus = opice První exemplář nalezl R. Dart 1924 Asi 1, 2 m vysoký A. afarensis a A. africanus řadíme mezi tzv. „gracilní hominidy“

Australopithecus aethiopicus (černá lebka) Nalezen u jezera Turkana (úlomek lebky) stáří 2, 6 miliónů let. A. aethiopicus mohl žít v rozmezí 2, 7 – 2, 5 milionů let Směs znaků upomínající na gracilní objem 410 cm 3, sagitální hřeben) i robustní australopitéky Živil se asi rostlinnou potravou Na šípový (sagitální) hřeben se upínaly mohutné žvýkací svaly

Australopithecus robustus Žil před 2 – 1, 5 miliony lety; nalezeni ve východní Africe Masivní tvář, velké stoličky a malé špičáky – živili se nejspíše tuhou rostlinnou potravou Objem mozku 530 cm 3, mohutné žvýkací svaly. Stejně vysoký jako A. africanus. Termíny „gracilní“ a „robustní“ se spíše vztahují na čelisti než na velikost postavy V blízkosti nálezů se našly kamenné nástroje (lokalita Swartkrans)

Australopitecus boisei louskáček Nalezen v Olduvajské rokli v Tanzánii M. Leakeyovou; stáří 1, 75 milónů let Obrovské ploché stoličky a poměrně malé řezáky, mohutný sagitální hřeben Na nalezištích objeveny i jednoduché nástroje, které pravděpodobně používal a snad i zhotovoval „Louskáček“ byl objeven M. Leakeyovou v roce 1959

Nejznámější místa nálezů

Australopithecus garhi (2, 5 milionů let) 2, 5 milionů let nejstarší užívání kamenných nástrojů – na řezání masa a sekání kostí nástroje nalezeny v Etiopii poblíž kostí australopitéků

Molekulární hodiny Vymysleli v roce 1963 Linus Pauling a Emil Zuckerkandl Princip: rozdíly v aminokyselinové sekvenci homologických proteinů (třeba u hemoglobinu) u různých druhů zvířat by mohl naznačovat jejich evoluční vzdálenost. Vznik nové mutace by se mohlo chápat jako „tiknutí“ molekulárně biologických hodin.

Molekulární hodiny (příklad) Z fosilních nálezů se dá odhadnout, že opice a lidoopi (včetně gibonů) se oddělili někdy před 30 miliony lety. Jejich sérové albuminy se liší v 24 aminokyselinách. 30: 24 = 1, 25. Jedna aminokyselina se tedy změní za 1, 25 miliónů let Sérový albumin člověka a lidoopů se liší ve 4 aminokyselinových zbytcích Závěr: 4 x 1, 25 = 5. Pokud je tato úvaha správná, společný předek lidoopů a člověka žil před 5 miliony lety

Molekulární hodiny (příklad: odlišnosti v aminokyselinových zbytcích hemoglobinu)

Homo habilis (2, 4 – 1, 6 milionů let) objem mozku 600 – 750 cm 3 …ve fantazii různých malířů

Homo habilis (2, 4 – 1, 6 milionů let) …ve fantazii různých malířů

Homo habilis Nejstarší nález asi 2, 5 milionů let. Habilis = zručný H. habilis byl možná první hominid, který migroval z Afriky, možná před 1, 8 miliony let Homo habilis koexistoval s australopitéky (určitě s A. robustus) milión let. H. habilis a australopitékové spolu nemuseli soutěžit přímo, spíše se jednalo o kompetici o zdroje potravy. Podlé jedné z teorií (obecně přijímané) jsou australopitékové slepou větví, zatímco z H. habilis vznikne H. erectus z něj později H. sapiens

Homo habilis dnes Homo rudolfensis člověk 1470 Objeven 1972 v Keni v lokalitě Koobi Fora; stáří 1, 9 miliónů let Nejkompletnější lebka H. habilis, klenutější mozkovna než u australopitéků, menší stoličky, větší řezáky (možná se živil plody? ) objem 750 cm 3, Dnes někteří řadí do Homo rudolfensis

Homo ergaster (1, 9 – 1, 6 milionů let) mozek přes 900 cm 3 krátké prsty – zřejmě již nešplhal a zřejmě již chodil po dvou na velké vzdálenosti

Homo erectus (1, 8 milionů let – 250 000 let) = člověk vzpřímený užíval již oheň Nálezy i z oblastí mimo Afriku (Jáva). Tyto migrace nutně nemusí být podmíněny nějakou výraznou příčinou: kdyby se teritorium H. erectus rozšiřovalo rychlostí „míle za rok“, za 15 000 let by na Jávu doputoval. Větší objem mozku než H. habilis (H. erectus má 1200 cm 3)

Homo erectus (1, 8 milionů let – 250 000 let) na Jávě snad Homo erectus žil ještě před 25 000 lety! …tedy přežil neandertálce a žil na světě dlouho spolu s moderními lidmi

Mimoafrické nálezy nejstarší je 1, 8 milionů let z nynější republiky Gruzie, pojmenován Homo georgicus – něco mezi H. habilis a H. erectus nalezeno v roce 2000 H. erectus se dostal až do Indonésie

„archaický Homo sapiens“ (500 000 – 200 000) Nejstarší „post Homo erectus“ fosílie jsou staré 500 000 let a pocházejí z Afriky – mix H. erectus a H. sapiens objem lebky 1200 cm 3 Mnoho paleontologů seskupuje tyto nálezy s nálezy neandrtálců a řadou dalších regionálně odlišných asijských a australských materiálů do skupiny „archaický Homo sapiens“

Homo (sapiens) neanderthalensis (130 000 – 30 000 let) Poprvé nalezen v údolí Neander v Německu Objem mozku až 1 700 cm 3 (!!) Naleziště u nás: jeskyně Šipka u Štramberka Moravský kras Gánovce u Popradu

Homo (sapiens) neanderthalensis (130 000 – 30 000 let) velké zuby, často jevící známky značného opotřebování prožívali asi „značně drsné a brutální životy“ poprvé pohřbívali mrtvé, snad již před 100 000 lety kosti 1 – 1, 5 x silnější než u současných lidí malé tělesné výběžky, silná postava – adaptace ke chladnému klimatu Tato lebka neandertálce byla objevena 1856. Dlouho nebylo jisté, zda nepatří nemocnému ruskému kozákovi. Tytéž debaty dnes provází objev Homo floresiensis.

Homo sapiens (160 000 – současnost) nejstarší nález je z Etiopie 160 000 let nalezeno 2003 Nejstarší nález H. sapiens mimo Afriku je 50 000 let migrace zřejmě nejprve do Asie a teprve později do Evropy nový svět osídlen až kolem 30 000 -15 000 let(!) Tato lebka, objevená v Etiopii v roce 2003 se příliš neliší od lebek současných lidí.

Homo sapiens (160 000 – současnost) lokalita OMO I. 195 000 let doklady pro moderní chování 100 000 let zcela moderní lebky 70 000 – 50 000 let velká expanze out of Africa 60 000 – 50 000 let

Homo sapiens („Cro-magnon“) = anatomicky moderní člověk, žil před 35 000 lety Podle jeskyně Cro-magnon ve Francii Nálezy u nás: Předmostí u Přerova Dolní Věstonice, Pavlov Koněprusy Mladeč Brno

Dvě teorie vzniku moderního člověka (multiregionální model a „out of Africa“)

Out of Africa Populační genetici jsou přesvědčeni, že všichni současní lidé na Zemi pochází z jedná malé populace o počtu cca 10 000 lidí, která žila ve východní Africe před přibližně 100 000 lety. Collins, F. , (2010) The Language of Life. Profile Books LTD. London, GB. p. 49 -50

Multiregionální model Podle tohoto modelu se moderní lidé vyvinuli z archaického H. sapiens v různých částech světa Geografická diverzita moderních lidí začala relativně brzy, mezi 1 – 2 miliony lety, v době, kdy se Homo erectus rozšířil z Afriky do jiných kontinentů Velkou genetickou podobnost moderních lidí model vysvětluje občasným křížením mezi sousedními populacemi

Out of Africa Nejstarší nálezy moderních lidí jsou staré 100 000 let a pochází z Afriky; podobné nálezy skoro stejného stáří pochází z Izraele Izrael: nedaleko jeskyň s pozůstatky moderních lidí (100 000 let) byly nalezeny jiné jeskyně s pozůstatky „neandrtálců“ stáří 120 000 – 60 000 let. Závěr: tyto dva typy lidí spolu v Izraeli koexistovaly nejméně 40 000 let (!!)

Out of Africa Pokud se tyto dva morfologicky odlišné typy lidí vyskytovaly na stejné lokalitě tak dlouho, znamená to, že se mezi sebou nekřížily Pokud je tato interpretace správná, neandrtálci nejsou předky moderních lidí (ale pozor na sekvenování genomu neandrtálce!) Podle „out of Africa“ jsou jak neandrtálci, tak i „archaický Homo sapiens“ slepé vývojové větve

Out of Africa (rozdíly oproti multiregionálnímu modelu) Moderní lidé nevznikli na mnoha místech světa, ale v Africe, odkud se tito moderní lidé rozptýlili do ostatních kontinentů poměrně nedávno (100 000 let) (multiregionální model: 1 000 let) V roce 1980 byl tento model silně podpořen hypotézou „mitochondriální Evy“

Out of Africa a multiregionální model

Srovnání mt. DNA Bylo vybráno 100 lidí různých etnik ze 4 kontinentů a byla jim prozkoumána mt. DNA se dědí matroklině (ze spermie téměř nikdy mitochondrie do vajíčka nepronikne: všechny mitochondrie našeho těla jsme zdědili po mateřské linii Čím větší budou rozdíly v mt. DNA dvou lidí, tím dřív se oddělily obě linie ze společného předka

Srovnání mt. DNA Výsledky: Všichni současní lidé pochází z Afriky Společného předka měli všichni současní lidé asi před 200 000 lety Populace, ze které vznikli současní lidé, byla možná velmi malá Hypotéza mitochondriální Evy silně podpořila model „out of Africa“ (1992 vznesen otazník nad tím, jak moc jsou spolehlivé „molekulární hodiny“ mt. DNA. Debata pokračuje

Srovnání mt. DNA Nedávno byla získána mt. DNA z neobyčejně dobře zachovalé fosílie neandrtálce z Evropy. Zdařilo se na tuto mt. DNA aplikovat metodu PCR a pak mt. DNA srovnat s mt. DNA moderních lidí. Analýza ukázala, že se neandrtálec velmi lišil od moderních lidí, což by podpořilo představu „out of Africa“ K podobnému závěru dospělo i zkoumání lidského Y chromozomu

Pestera Muierii tato lebka byla nalezena v Rumunsku v Pestera Muierii je to směska znaků neandertálců a moderních lidí… … což by nasvědčovalo tomu, že oba druhy žily vedle sebe a křížily se

Pestera Muierii pokud ovšem nacházíme pouze neandertálce a „hybridy“, antropologové se ptají… Another unsolved puzzle is that virtually no European fossils older than 30, 000 years resemble pure modern humans. "If we've got Neanderthals and modern people and they're hybridizing, why is it that all we find are Neanderthals and hybrids? " asks Finlayson. "Where are the other guys? "

Sekvenování genomu neandertálce

Sekvenování genomu neandertálce http: //news. bbc. co. uk/2/hi/science/nature/8660940. stm Přibližně 1% až 4% eurasijského genomu, zdá se, pochází od neandrtálců. Svante Paabo (pictured here with a Neanderthal skull) led the research effort

Sekvenování genomu neandertálce http: //www. eva. mpg. de/neandertal/index. html The Neandertal Genome Project vzorky byly brány z neandertálců z Chorvatska, Španělska, Německa a Ruska

Anatomické rozdíly mezi lidmi a lidoopy Velký mozek Bipedie Uzavření pánve Dlouhé nohy Krátké paže Páteř dvakrát esovitě prohnutá Týlní otvor balancuje lebku Veké čelisti a zuby Knuckle-walking Pánev podlouhlá Krátké nohy Dlouhé paže Páteř prohnutá Týlní otvor více vzadu

Vzpřímená postava

Bipedalismus Když šimpanz jde, vynaloží přibližně 4 x více energie než člověk. Až asi před 1, 9 milióny let začali naši předkové chodit na velké vzdálenosti po dvou nohách.

Daň za bipedii těžké porody bolesti zad kýla

Vzpřímená postava

Pánev a noha

Rozdíly ve velikosti mozku a tvaru čelistí Kromě primátů rostou mozky savců rychle v embryonálním vývoji, ale růst se zastavuje nedlouho po narození. Mozky primátů rostou ještě i v dětství; růstová perioda je nejdelší pro mozek člověka. Ve srovnání lidoopi se mozek člověka ztrojnásobil (1350 cm 3 vs. 380 cm 3) Šimpanzi mají prognátní čelisti, člověk má čelisti silně zkrácené

Evoluce mozku

Evoluce mozku před třemi miliony lety měli australopitékové mozek o velikosti 400 cm 3 o dva miliony let později měli Homo erectus mozky o velikosti 1 000 cm 3 za další milión let měli neandertálci mozky o velikosti 1 400 – 1 700 cm 3 moderní lidé současnosti mají mozky o velikosti mezi 900 – 2 000 cm 3 od 2 miliónů let po 250 000 let se každých 100 000 let zvětšil objem mozku našich předků asi o obsah polévkové lžíce

Pohlavní dimorfismus gorily a orangutani: sameček váží 2 x tolik co samička A. afarensis = 1, 5 x šimpanzi: sameček váží 1, 35 x tolik co samička člověk: muž váží 1, 2 x tolik co žena

Monogamie nebo polygamie? Srovnání: pohlavního dimorfismu velikosti testes velikosti penisu Upozornění: přírodní vědy zkoumají co je, etika, co by mělo být… šimpanz člověk gorila

Pohlavní dimorfismus R. Sapolski Velký poměr sameček/samička Malý poměr sameček/samička Agrese: velká Variabilita samčího reprodukčního úspěchu: velká Volba samiček: pro velké samce rodičovství: pouze samičky Délka života: samečci krátká, samičky dlouhá Život v páru: ne Agrese: malá Variabilita samčího reprodukčního úspěchu: malá Volba samiček : pro dobrého rodiče rodičovství: oba Délka života: stejná Život v páru: ano EPC: ano

Výroba nástrojů Oldowanská industrie: 2, 5 – 1, 5 milionů let – jen málo opracované kameny k rozbíjení kostí. Acheulean (čti: ašelén): 1, 7 milionu – 200 000 let – pěstní klíny: asi víceúčelové nástroje na kosti, maso a kůže Mousterian (čti: musterién) 200 000 – 40 000 let: zoubkované ostří, kamenné nože P. S. mezi prvním letadlem těžším než vzduch a Neilem Armstrongem na měsíci: 66 let (!)

Používání nástrojů Nejstarší obecně uznávaný doklad pro užívání nástrojů homininy pochází z 2, 5 miliónu let starých stop po řezech na zvířecích kostech nalezených v Etiopii. (A. garhi)

Výroba nástrojů

Výroba nástrojů

Homo Floresiensis „The Hobbit“ Tato lebka má stáří 18 000 let. H. floresiensis pravděpodobně přebýval většinu času na stromech (- má překvapivě dlouhé paže).

Homo floresiensis

Homo Floresiensis „The Hobbit“ Lebka LB 1 (Liang Bua) • Tato lebka má stáří 18 000 let • Jedná se o lebku ženy • Tělesná výška cca 1 m • Lebka velikosti „většího grapefruitu“ (380 cm 3 – velikost mozku šimpanze) – používal sofistikované kamenné nástroje – představa, že k vytvoření čehokoli inteligentního je potřeba velký mozek, zřejmě vzala za své • Vyvinul se snad z H. erectus

Homo floresiensis "My jaw dropped to my knees, " says Peter Brown, one of the lead authors. současní obyvatelé ostrova Flores stále tradují legendy o malých osrstěných lidech, kteří mluvili vlastním jazykem podle ústní tradice zde tito tvorové žili ještě při příchodu Holanďanů v 19. století do dneška nalezeny pozůstatky osmi lidí – padla hypotéza mikrocephalie na ostrovech s omezenými zdroji zvířata (… i lidé) řeší problém zmenšením tělní velikosti na stejném místě nalezeny pozůstatky vyhynulých trpasličích slonů rodu Stegodon a varanů komodských

Homo floresiensis "My jaw dropped to my knees, " says Peter Brown, one of the lead authors. stáří 18 000 let ale může znamenat, že zde lidé žili již dlouho předtím… …nebo dlouho potom evoluce člověka nejsou schody, nýbrž spíše keř možná se jednalo o konvergenci s asijskými opicemi?

Homo floresiensis pygmejové mají malá těla ale velké mozky hobiti mají též několik archaických znaků: širokou pánev a dlouhý krček femuru hobiti se nejspíš ze všeho podobají zmenšeným Homo erectus

Homo floresiensis

Peter Brown: „Every country seems to have myths about these things. We´ve excavated a lot of sites around the world, and we´ve never found them. But then (in september 2003) we found LB 1. “