DUM Digitln Uebn Materil Nzev koly Stedn odborn
DUM - Digitální Učební Materiál Název školy : Střední odborná škola obchodní s. r. o. Broumovská 839 460 01 Liberec 6 IČO: 25018507 REDIZO: 600010520 ______________________________ Vzdělávací oblast : Český jazyk a literatura Název a číslo DUMu: Klasicismus VY_32_INOVACE_D 1_06 Anotace : Interaktivní výklad: klasicismus, představitelé a díla. Třída a datum ověření : 2. A , 1. 10. 2012 Autor : Mgr. Ludmila Muchová Registrační číslo : CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0701
KLASICISMUS
Klasicismus • • • vznik ve Francii, 2. polovina 17. století - 18. století z latinského vzorový, vynikající přesná pravidla klasicistního umění zformuloval Nicolas Boileau-Despréaux ve svém pojednání Umění básnické (1674)
Znaky • • pro klasicismus je závazným vzorem antika základem je rozumové poznání (René Descartes – Myslím, tedy jsem = COGITO – ERGO SUM) cit je podřízen povinnosti a rozumu klíč ke spravedlivému uspořádání společnosti vidí v absolutistickém panovníkovi s neomezenou mocí, společnost uspořádána pevně, ohniskem přestává být Bůh, je jím panovník, a to je neměnné a věčné (nejvyhraněnější ve Francii – Ludvík XIV. – „Stát jsem já. “) Obr. č. 1 – Ludvík XIV. proti mysticismu baroka staví klasicismus střídmost a rozumovou kázeň, životním ideálem je vyrovnanost; proti renesanci staví do popředí zájmy celku, ne jedince přejatá a pevně stanovená antická estetická pravidla a předpisy (nejen v literatuře, př. „francouzský park“- vše přesně sestříháno do geometrických obrazců, symetričnost) • krása je v pravdě a v obrazu přírody • v hudbě: F. J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven
Obr. č. 3 – L. van Beethoven Obr. č. 1 – Ludvík XIV. Obr. č. 2 - W. A. Mozart
Literatura • • se dělila na nízkou (bajka, satira, komedie – mohly zde vystupovat i obyčejní lidí a obsah mohl bát ze současnosti) a vysokou (óda, epos, tragédie – dle antických vzorů); racionální zaměření doby způsobilo, že převažují literární žánry postavené na rozumové úvaze nad emocionální (didaktická a popisná báseň, moralistní vyprávění, esej, úvaha, veršovaná tragédie) klasicistické drama dodržovalo 3 jednoty: času, místa, děje
Literatura Francie • • a) vysoká literatura: Pierre Corneille (1606 -1684): tvůrce moderní tragédie, jeho hrdinové jsou silné a svobodné bytosti, které se nenechávají ovládat. Tragédie Cid (Cid zabije otce své milé, ta sice Cida miluje, ale zvítězí její smysl pro čest rodiny a žádá potrestání vraha, Cid nakonec odčiní svou vinu udatností v boji).
Literatura Francie • Jean Racine (1639 -1699): tvůrce psychologické tragédie. Ústředními postavami jeho děl jsou zejména ženy oplývající osudovou vášní. Nejznámější hra Faidra (Faidra, žena athénského krále, potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi, ten ji odmítá, kvůli lživému obvinění Faidřiny chůvy král uvěří, že jeho syn chtěl svést Faidru a vyžene ho, žádá bohy o ztrestání – to přichází – Faidra vypije otrávený nápoj a těsně před smrtí se ke všemu králi doznává).
Obr. č. 4 - Pierre Corneille Obr. č. 5 – Jean Racin
Literatura Francie • nízká literatura: • Obr. č. 6 - Moliere • • Moliére (1622 -1673): pseudonym (Jean-Baptiste Poquelin), herec, režisér, napsal 33 satirických komedií, poukazoval na mravní poklesky společnosti, jeho tvorba je nadčasová, zabýval se postavením ženy ve společnosti, lakotou, církví, pokrytectvím, snahy měšťanů o napodobení šlechty. Stal se ředitelem divadla v Paříži. Dostával se často do konfliktu s církví, ale naštěstí měl podporu krále. Dílo: Tartuffe: míří proti církvi (Tartuffe si získal důvěru měšťana Orgona, ovládá ho, usiluje i o jeho ženu, má si vzít jeho dceru, nakonec Orgon zcela podléhá Tartuffovi a dokonce mu připíše svůj majetek a jen králův zásah zabrání úplnému zničení rodiny); Lakomec: hl. postava lichvář Harpagon je schopen pro peníze udělat vše, ztráta • pokladnice pro něj znamená životní tragédii, téměř zešílí, nenávidí a obviňuje • celé lidstvo, inspirováno Komedií O hrnci (Titus Plautus). • Zdravý nemocný: útok na šarlatánství a pokrytectví lékařů. • Jazyk: používání prosté mluvy, prózy i verše. • Misantrop: hlavní postavou je vzdělaný, inteligentní muž, následně nepřítel lidu-misantrop.
Literatura Francie Ukázka: Lakomec • , , Ach, penízky, vy moji zlatí! Vzali mi vás! Jste pryč, a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Pro mne je všemu konec. . . “ • Citát: „Radši mě bijte, ale nechte mě se smát. “ „Závistivci sice umírají, ale žárlivost je nesmrtelná. “ „Milujeme, abychom milovali. Pro nic jiného. “ •
Literatura Francie • Jean de la Fontaine (1621 -1695): vychází z Ezopa, 12 knih Bajek – kritika negativních lidských vlastností.
Obr. č. 6 - Moliere Obr. č. 7 - Molièrův hrob na hřbitově Père Lachaise
Literatura Itálie • • opakem klasicistní tragédie je commedia dell´ arte (národní veselohra, neměla pevnou stavbu, herci podle stručně nastíněného děje improvizovali), zachycení všedních problémů, komedie měla své ustálené postavy (př. Harlekýn, Kolombína, Pierot), dialog byl doplňován komickou pantomimou. Carlo Goldoni (1707 -1793): zakladatel národní veselohry, charakteristika měšťanského světa, zrušil masky a stereotypní kostýmy. Jeho hrdiny jsou hlavně osoby z Benátek, kde se narodil. Dílo: Poprask na laguně: žárlivá milenecká dvojice z rybářského prostředí Sluha dvou pánů, Mirandolina aj.
Obr. č. 9 – Carlo Goldoni
Seznam použitých zdrojů • • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk a literatura. Praha: Fragment, 2007, 126 s. ISBN 978 -80 -253 -0468 -6. POLÁŠKOVÁ, Taťána. Literatura: přehled středoškolského učiva, Třebíč: Petra Mrákotová, 2006, 207 s. ISBN 80 -902571 -6 -X. • HÁNOVÁ, Eva a kol. autorů, Odmaturuj z literatury 1. Brno: Didaktis, 2004, 208 s. ISBN 80 -7358 -016 -0. • BAUER, Alois. Čeština na dlani. Olomouc: Rubico, 2005, 416 s. ISBN 80 -7346 -042 -4. • • • Ludvík XIV. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Ludv%C 3%ADk_XIV. W. A. Mozart. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Mozart L. van Beethoven. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Beethoven
Seznam použitých zdrojů • • • Pierre Corneille. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Pierre_Corneille Jean Racine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jean_Racine Moliere. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //en. wikipedia. org/wiki/File: Moliere. jpg Molierův hrob. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Moliere Jean de La Fontaine. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Jean_de_la_Fontaine Carlo Goldoni. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. [cit. 2012 -09 -18]. Dostupné z: http: //cs. wikipedia. org/wiki/Carlo_Goldoni
- Slides: 17