DUM 3 VTVARN VYJADOVN OD NEJSTARCH DOB Nzev

DUM Č. 3 VÝTVARNÉ VYJADŘOVÁNÍ OD NEJSTARŠÍCH DOB Název školy: Číslo projektu: Název výstupu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Datum: Ročník: Metodický materiál: Jméno: ZŠ Salvátor, Valašské Meziříčí CZ. 1. 07/1. 4. 00/21. 1158 VY_32_INOVACE_VII. 3 Člověk a kultura Výtvarná výchova Výtvarné vyjadřování od nejstarších dob – zobrazování zvířat 2011 druhý stupeň ZŠ Určeno pro zkvalitnění výuky a motivaci v hodinách výtvarné výchovy, jako materiál k hledání stop v dějinách výtvarného vyjadřování. Mgr. Ludmila Cahová

Anotace Výukový materiál má vést k zamyšlení nad vývojem fauny a flóry od nejstarších dob. Dovedností zobrazit jednoduchým způsobem zvíře.

Tajemná kresba v jeskyni Domica Historie Pravěká více než šest tisíc let stará kresba ve slovenské jeskyni Domica představuje nejen velkou záhadu, ale i unikát přinejmenším ve středoevropském měřítku. Přesto je širší veřejnosti jen velmi málo známá. Možná i proto, že o významu tří podivných abstraktních znaků nemají vědci příliš jasno. Když se řekne "jeskynní kresba", vybaví si každý asi především nádherné malby zvířat z Altamíry a jiných francouzských nebo španělských jeskyň. Umění pravěkých lidí ale nebylo vždy tak přímočaře realistické. Zanechali po sobě i velké množství abstraktních symbolů a znaků, jejichž význam současné vědě stále uniká. K takovým záhadám patří i kresba uhlem nacházející se na skalní stěně v jedné z nejzadnějších partií jeskyně Domica. Podzemní říše na řece Styx Představovat jednu z nejkrásnějších slovenských jeskyní a bezesporu největší podzemní atrakci Slovenského krasu asi není příliš potřeba. Jde o součást většího krasového systému vytvořeného podzemní říčkou Styx a několika menšími toky ve vápencích Silické planiny. Již dříve byla na území sousedního Maďarska známá rozlehlá jeskyně Baradla, jejíž chodby mířily právě sem.

obr: Domica. Foto: archiv Jen menší jeskyně a další krasové jevy dávaly tušit, že za slovenskomaďarskou hranicí by se mohlo nacházet pokračování. Ale teprve známému slovenskému jeskyňáři Jánu Majkovi se společně s několika přáteli podařilo proniknout z jeskyně Stará Domica do dosud neznámých prostor a zahájit tak objevování Domice v její dnešní podobě. Už roku 1932 byla pod vedením Vojtěcha Benického zpřístupněna veřejnosti. Dnes se ví, že Domica se souvisejícími jeskyněmi tvoří třípatrový labyrint, který celkem měří přes pět kilometrů. Přestože to je jen asi čtvrtina délky všech chodeb tohoto systému, překračujícího státní hranici, i tak mohou návštěvníci absolvovat více než kilometr dlouhou podzemní trasu. Její součástí je i 150 dlouhá plavba v hliníkových pramicích na vodách podzemní říčky s pochmurným názvem Styx.

V Domici je opravdu na co se dívat. K největším turistickým atrakcím patří Římské kaple- kaskádovitá jezírka vytvořená sintrem vysráženým z vody. Jeskyňáři a geologové zase oceňují některé vzácné formy jeskyní výzdoby, které se tu nacházejí. Co však dává jeskyni opravdu mezinárodní význam, je však právě podivná skalní kresba a další památky na pravěké osídlení. I proto byla zapsána do seznamu Světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

obr: Kresby v jeskyni Domica. Zvýrazněno na počítači. Foto: archiv Abstraktní umění v pravěku? Už první průzkumníci vedení Jánem Majkem narazili v nově objevených prostorách Domice na četné stopy po pobytu pravěkých lidí. Mezi pradávnými ohništi a jámami po kůlech obytných staveb se povaly kamenné a kostěné nástroje a zbraně, ale třeba i hřeben a šperky z mušlí a zvířecích zubů. Otisky tkaniny v hlíně a závaží dokazovaly tkalcovskou zručnost tehdejších lidí. Všude kolem ležely střepy z tisíců keramických nádob a jednu z nich ve velmi zachovalém stavu dokonce obrostl krápník. Dnes je část nálezů vystavena u vchodu do jeskyně. Jak jeskyňáři pronikali dál a dál, dostávali se do míst, která už dávným lidem nesloužila ke každodennímu životu, ale kde zřejmě hledali spojení se svými bohy nebo přírodními silami. V chodbě, které se dnes výmluvně říká Posvátná, pak výzkumníci našli něco, o čem si většina podzemních badatelů ve střední Evropě může nechat jen zdát: dobře zachovalé pravěké kresby.

Podrobnější průzkum ukázal, že malby provedené uhlem se nacházejí jen na jednom místě, ve výšce asi 60 centimetrů nade dnem chodby. Celkem tři těsně sousedící obrazce však na první pohled nepřipomínají nic z reálného světa - snad s výjimkou abstraktního umění. Jde o velmi složité geometrické vzory, v nichž se prakticky nenacházejí oblé nebo kruhové tvary. Všechny linie na sebe navazují v ostrých úhlech a často se vedle sebe několikanásobně opakují. V největším z obrazců je zřetelně vymezený prostor, který obsahuje tlustou čarou zvýrazněný kříž (nebo zjednodušenou lidskou postavu).

obr: Nádoba bukovohrské kultury zalitá sintrem v jeskyni Domica. Foto: J. Beneš, www. upb. cas. cz Návrat do jeskyň Další výzkum ukázal, že archeologické objevy v jeskyni Domica souvisejí s takzvanou bukovohorskou kulturou, která působila na území jihovýchodní a střední Evropy okolo roku 4100 před počátkem našeho letopočtu. Nemá tedy nic společného s lidmi, kteří před desítkami tisíc let vytvořili slavné jeskynní malby v Altamíře - je o mnoho tisíciletí mladší. Nejde tedy o kulturu paleolitických lovců, ale mnohem pozdější a vyspělejší zemědělský lid doby neolitu, kdy už stavba jednoduchých domů dávno převládla nad životním stylem troglodyta. té době už na území Blízkého východu dokonce vznikala první městská sídla jako například Jericho v Palestině nebo Catal Hüyük v Malé Asii. Proč ve stejné době lidé bukovohorské kultury (a od západu sousedící kultury s lineární keramikou) pocítili potřebu žít ve vlhkých a i jinak nepříliš komfortních jeskyních je stále záhadou.

Je to ještě o to podivnější, že lidé bukovohorské kultury vyhledávali zejména jeskyně s podzemními toky, takže velká voda je odtud nejednou vyhnala. Přitom domy stavět také uměli, jak o tom svědčí mnohá archeologická naleziště. Jednoduché přístřešky si ostatně stavěli i v podzemí. Ty, stejně jako ohniště, pozůstatky po úpravě potravy a další nálezy svědčí o tom, že rozhodně nešlo jen o krátkodobé pobyty. A nejde ani o onen příslovečný "návrat do jeskyň", kterým dnes v řeči symbolizujeme civilizační úpadek. Keramika bukovohorské kultury, stejně jako další dovednosti byla zcela na úrovni své doby a v lecčems ji i výrazně převyšovala. Někteří archeologové proto soudí, že v podzemí se tehdy žilo jen v zimě, nebo že jeskyně obývala jen část populace, která tu těžila hlínu pro výrobu keramiky. Ani to však neodpovídá na všechny otázky.

Ještě větší záhadu představují kresby v jeskyni Domica. Podobají se typické výzdobě bukovohorské keramiky - ale to, že se objevují hluboko v podzemí, patrně v posvátném prostoru sloužícím možná jakémusi kultu, naznačuje, že rozhodně nejde o nějakou samoúčelnou hříčku z rukou pravěkého předchůdce moderních kubistů. obr: Skalní útvar nedaleko kresby připomíná některým badatelům lůno ženy. Soudí proto, že obrazce souvisely s kultem ženské plodnosti. Foto: J. Beneš, www. upb. cas. cz Někteří badatelé vycházejí z toho, že Posvátná chodba má profil nápadně připomínající ženské pohlavní orgány a soudí, že místo bylo zasvěceno kultu plodnosti. Tomu však příliš neodpovídají ostré nezaoblené tvary obrazců. Jiní v kresbách se značnou dávkou fantazie vidí býky, nebo lidské postavy - co však znamenaly doopravdy, to už se asi nikdy nedovíme. Jan A. Novák

ODKAZY: Text je zkrácenou ukázkou z knihy Putovanie po najvačších záhadách Slovenska, kterou vydalo nakladatelství XYZ Pokud se zajímáte o slovenské jeskyně a historii jejich objevování, velmi pěkně udělaný web je na této adrese: http: //www. unesco. eu. sk/dedicstvo NOVÁK, Jan A. . Tajemná kresba v jeskyni Domica [online]. [cit. 21. 6. 2013]. Dostupný na WWW: http: //www. novakoviny. eu/archiv/historie/235 -tajemna -kresba-v-jeskyni-domica

Výsledná citace: AUTOR NEUVEDEN. Jelen [online]. [cit. 26. 6. 2013]. Dostupný na WWW: http: //pixabay. com/cs/b%C 3%ADl%C 3%A 9 -sledoval-jelen-zv%C 3%AD%C 5%99 e-p%C 5%99%C 3%ADroda 139715/

Nástěnné malby z jeskyně v Lascaux pocházející z doby kolem roku 15 000 př. n. l. obrázek – zdroj – PROF SAXX. Photography of Lascaux animal painting [online]. [cit. 15. 5. 2013]. Dostupný na WWW: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Lascaux_painting. jp g

2. Mezolit 3. Neolit 4. Eneolit � DOBA BRONZOVÁ � DOBA ŽELEZNÁ ( 8 000 – 6 000 let př. n. l. ) ( 6 000 – 3 000 let př. n. l. ) (3 000 – 2 000 let př. n. l. ) ( 2 000 – 750 let př. n. l. ) ( 750 – 0 př. n. l. )

AUTOR NEUVEDEN. zvířata [online]. [cit. 21. 6. 2013]. Dostupný na WWW: http: //www. google. cz/search? q=zv%C 3%AD%C 5%99 ata&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=4 q. LEUeig. Lo. Ln. Ou. KIg. KAK&sqi=2&ved =0 CCw. Qs. AQ&biw=1280&bih=638

Ve výukovém materiálu byly použity fotografie a obrázky – /zdroj uveden pod kopiemi/, přednášky dějin umění – z vlastních zdrojů, bylo čerpáno z knihy Dějiny umění Aloise Bauera - bez přímé citace a texty z Bible. Výukové listy byly zhotoveny autorsky v grafickém programu.