Duchovn kultura Evropy 12 pednka Novodob nrodn kultury

Duchovní kultura Evropy 12. přednáška Novodobé národní kultury v Evropě. Církev a její role v rozvoji evropské společnosti a duchovní kultury v Evropě.

Kultura dnešní civilizace • Platón (Faidros, Dialogy o kráse) – Duši vyživuje krása a je to také ona krása, kteráž způsobuje „růst perutí“ duše a umožňuje jí „létat“; vzdálení se od krásy pak vede k pravému opaku – duše „padá“. • Umění – ztělesnění ducha doby

Novodobé umění • Hledání sebevyjádření v primitivním umění (indiánské kultury – Polock, Beyus) • Abstraktní malířství, vyjádření vnitřního světa umělců (drogy, alkohol, deprese, hledání pořádku, smyslu, krize člověka moderní doby…) • Teosofie - konec 19. století, okultní jevy, mystika, reinkarnace, východní náboženství

Konceptuální umění • reakce na formalitu, odmítání tradiční metody výtvarného umění. • významně narušilo hranici mezi tím, co bylo považováno za umění, a tím, co tradičně uměním nebylo • mohl podle návodu stvořit i naprostý laik. • tvorba vyjadřuje naprostou neúctu ke všem velkým osobnostem historického světového umění a vůbec ke všemu kulturnímu. Zajímavosti: • Yoko Ono (Lennon) • Vygumovaná kresba • Yves Klein sestavil výstava ‚Prázdno‘ • Pier Mansoni - Stoprocentní pravé umělcovo hovno • ‚Železná opona‘ – 1962, Paříž

• Jackson Pollock 1912 - 1956 americká akční malba inspirovaná evropským kubismem Místo používání štětce autor barvu nanášel tak, že ji přímo lil nebo nechal ukapávat z plechovky na plátno či dřevěnou desku, tok barvy usměrňoval pomocí dlouhé hole, ale také zednickou lžící, špachtlí či čepelí nože. Kolem obrazu autor jakoby tančil nebo do něj přímo vstupoval. • Jeho obraz No. 5 z roku 1948 je dosud nejdráže prodaným dílem za rekordních 140 miliónů dolarů (přes tři miliardy korun). • Pierre Mondian, Holandsko 1872 – 1944, teosofie • Joseph Beyeus, Německo 1921– 1986 Používal odřezky z filcových a plstěných koberců, sádlo, tuk a jiná mazadla – to jako součást osobní mytologie, vzniklé u krymských Tatarů. Dále kusy plechu, železné obruče, obří vany. • Každý může být umělcem – sociální socha

Jackson Pollock Pierre Mondian, Kompozice Joseph Beyeus, Wie man dem toten Hasen die Bilder erklärt

2004 vyhlášení Turnerovy ceny (od roku 1984, galerie Tate, Londýn) nejvlivnější umělecké dílo dvacátého století. 1. Fontána, 1917 - autor Marcel Duchamp (1887 až 1968), Francie 2. Avignonské slečny, 1907 - Pablo Picasso (1881 až 1973), Španělsko 3. Diptych s Marilyn, 1962 - Andy Warhol (1928 až 1987), USA 4. Guernica, 1937 - Pablo Picasso 5. Červený ateliér, 1911 - Henri Matisse (1869 až 1954), Francie 6. I Like America and America Likes Me, 1974 - Joseph Beuys (1921 až 1986), Německo 7. Nekonečný sloup, 1937 - Constantin Brancusi (1876 až 1957), Rumunsko 8. One: Number 31, 1950 - Jackson Pollock (1912 až 1956), USA 9. 100 Untitled Works in Mill Aluminium, 1982 -1986 - Donald Judd (1928 až 1994), USA 10. Reclining Figure, 1929 - Henry Moore (1898 až 1986), Velká Británie

Moderní umění Marcel Duchamp (1917) „Fontána“ (podepsaný pisoár) – nejvlivnější dílo moderního umění

Avignonské slečny, 1907 - Pablo Picasso Diptych s Marilyn, 1962 - Andy Warhol Červený ateliér, 1911 - Henri Matisse

Joseph Beuys I Like America and America Likes Me, 1974 Motem bylo zrušení bariéry mezi posvátným indiánským zvířetem a bílým člověkem z industrializované civilizace. Nakonec Beuys shazuje svůj hábit a zařve, nastupuje do auta, odjíždí na letiště a odlétá do Evropy. To vše na znamení, že kromě indiánské kultury a tohoto kojota ho v Americe nic jiného nezajímá.

4. Guernica, 1937 - Pablo Picasso

8. One: Number 31, 1950 - Jackson Pollock 7. Nekonečný sloup, 1937 Constantin Brancusi 30 m vysoký Nekonečný sloup, památník vojákům padlým v první světové válce

9. 100 Untitled Works in Mill Aluminium, 1982 -1986 Donald Judd 10. Reclining Figure, 1929 - Henry Moore

Moderní umění Tracey EMINOVÁ: Moje postel (1999) Nominace na Turnerovu cenu za přínos současnému umění.

Katedrála ve Štrasburku, Francie, 13. st. Katedrála v Seville, Španělsko, 1402 Katedrála v Chartres, Francie, 12. století Durhamská katedrála, Anglie, 11. – 12. st.

Pecivál (Hynek Polák): Náš úděl. Maštal, Grošákovy chytré noviny. • Je sprostý, když odpoledne jsou zahrady prázdné, je sprostý, když odpoledne lidi nedřou: Obloha v kaluži je hnědá, obloha v kaluži není obloha, obloha v kaluži je jeden velký průjem. Když se na sebe díváš. . . do kaluže, jsi nechutná, když se odrážíš v kaluži, jsi nechutná, ležíš v průjmu. . . jednom velkém průjmu. Když paří slunce, tak to, co není ani obloha, ani ty, ani kaluž, není už ani průjem. Když smaží slunce, tak to, co není ani obloha, ani ty, ani kaluž, ani průjem, . . mizí. . . ! Když se na sebe dlouho díváš do kaluže, tak to, co je v kaluži, nejsi ty, když se na sebe dlouho díváš do kaluže, tak to nejsi ty, je to průjem, jeden velký průjem. Když už není Slunce, tak to, co není ani obloha, ani ty, ani kaluž, ani hnědý průjem a není ani "mizí", pak není vůbec nic a nakonec tedy ani nic není!? Když se na sebe kaluž dívá do kaluže, není to kaluž, je to průjem, jeden velký průjem. •

Otázky táhnoucí se napříč dějinami a náboženstvími Antika: Odkud přichází člověk? Co je člověk? Kam směřuje? Ne (Pochopení Boha): Boží všemohoucnost (otázka zla na zemi), vševědoucnost (predestinace), cíl života (splynutí s Bohem, nirvána X svobodná vůle – padlí andělé, liberalismus) Bůh je všemohoucí, obrovský, ale zároveň strašně maličký a bezmocný. Můžeš si s ním dělat, co chceš – ty ho přijímáš, ale jestli ho někdo chytne, pošlape, nemůže se bránit – a v tom je obrovská síla. Ta bezmoc a síla zároveň. (Marčík - Komenský) • Vznik náboženství: křesťanství (vznik, nadšení pro nové učení, postupně moc, okázalost, nadřazenost, neochota k dialogu (souvisí s mocí) X touha po změně, reformě a návrat na začátek (moc, okázalost…) • Paralela: židovství, islám (Jan Rypka str. 244 islámská mystika), protestantismus, platí i v politice (národní státy 19. – 20. století)

Evropská civilizace = křesťanská civilizace? • • doba temna? křížové výpravy? inkvizice? Pronásledování vědy? (Galilei) • Křesťanství buduje západní civilizaci: Vzdělání, věda, umění, architektura, za chování antických děl, charitativní činnost, právo, ekonomie.

Vánoce • Vánoce - křesťanská a pohanská tradice (zdobení větvemi) • Betlémy – první živý betlém (Umbrie, sv. František), Praha – 1560 kostel sv. Klimenta – Klementinum (jezuité) výstava!!!, Josef II. – jesličky v lidovém prostředí, betlemáři (konec 18. století) • Vánoční stromek – Německo, Alsasko (16. století, zavěšování zelených stromků, kritika), Alsasko - Štrasburk 17. století zdobení, Německo 18. století - nejprve bohaté rodiny ve městech (svíčky, Goethe), 19. století – ostatní Evropa • Vánoční dárky – na Mikuláše, později Štědrý den (Luther) • Koledy – koledy Jednoty bratrské, Adam Michna z Otradovic (Chtíc aby spal) • Roráty – liturgické mešní zpěvy, původ v době Karla IV. , literátní bratrstva (rozvoj od 15. – 16. st. , zrušeno Josefínskými reformami

Krýzovy jesličky jsou dílem jindřichohradeckého měšťana a punčochářského mistra Tomáše Krýzy (1838 - 1918), který je vyráběl přes 60 let. Od roku 1998 jsou jesličky zapsány v Guinnessově knize rekordů jako největší mechanický lidový betlém na světě.

Řezbářská galerie v Jiříkově u Rýmařova - dřevěný betlém v životní velikosti, který čítá cca 240 soch (další přibývají) a váží 20 tun. Betlém byl rovněž vystaven u příležitosti světového kongresu betlémářů v Hradci Králové, kde získal titul Největší betlém na světě. Byl také oceněn Asociací betlémářů v Římě.