Druh svtov vlka obdob 1941 1942 1939 1

Druhá světová válka období 1941 - 1942

1939 1. 9. 17. 9. 1941 1940 30. 11. 9. 4. 20. 5. 13. 8. 28. 10. ZOPAKUJ SI S POMOCÍ ČASOVÉ PŘÍMKY HLAVNÍ UDÁLOSTI PRVNÍ FÁZE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY V EVROPĚ 6. 4.

22. června 1941 začíná plán Barbarossa (útok proti SSSR) - „Drang nach Osten“ útok začal bez vyhlášení války na frontě od Severního ledového oceánu až k Černému moři na straně Němců také Maďaři, Italové, Slováci, Rumuni a Bulhaři Německo „ taktika bleskové války“obsazena Ukrajina, Bělorusko, Pobaltí Stalin podcenil zprávy o chystaném útoku Německa (tvrdil, že jde o provokaci, aby válku začal on) důvěřoval v pakt o neútočení. Německý útok proti Sovětskému svazu ukázal nedostatky v ruské armádě (výzbroj, oslabení politickými procesy 1937 – 38 popravena asi třetina zkušených důstojníků) Zkus s pomocí slovníku přeložit a pak vysvětlit německý pojem „Drang nach Osten“

Operace Barbarossa

30. června 1941 vznikl státní výbor obrany (v čele se Stalinem) • měl nejvyšší pravomoc v zemi • organizoval obranu na třech frontách v. SZ (Rokossovský) v Z (Žukov) v JZ (Jeremenko) • organizoval evakuaci obyvatel a zařízení průmyslových závodů přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu • organizoval partyzánský boj => velká vlastenecká válka (první vlastenecká válka = za Napoleona)

červenec 1941 - útok proti Leningradu září 1941 Leningrad obklíčen (900 ti denní blokáda) bez zásobování (jen v zimě přes Ladožské jezero) (blokáda porušena a obnoveno železniční spojení až v lednu 1943)

V obklíčeném městě Němci bombardovali obytné budovy, a také byla rozbita velká skladiště potravin. Město zůstalo skoro bez přísunu potravin a obyvatelé města začínali hladovět. Hladem trpěli skoro všichni. Lidé umírali v bytech, na ulicích, někteří přímo na pracovištích, především na závodech, kde se vyráběly zbraně pro frontu. Umírali hlady, při bombardování. Navíc zima roku 1941 -1942 byla neobvykle studená -40 až -41 stupňů Celsia a topit nebylo čím. Pálili jsme svůj nábytek, veškeré papíry, hračky, a tímto jsme se aspoň trochu ohřáli. Takové mrazy v Leningradě lidé nepamatují. Ulice města byly místem zemřelých nebo umírajících obyvatel města. Těžko to popsat, ale ten, kdo viděl (já ano), nikdy v životě na tento obraz města nezapomene. Hitler plánoval obsadit město, zničit v něm vše živé a oslavit vítězství v nejstarším hotelu Leningradu - Astorii. Byly rozbity obytné budovy, umírali lidé i zvířata, ale architektonické skvosty - budovy, pomníky architektury a sochařství, muzea, zůstaly téměř nepoškozené. Všechno šlo podle Hitlerova plánu. Prováděná evakuace sice zachraňovala množství životů, ale vyvézt z Leningradu všechny nebylo možné a navíc, někdo tam musel zůstat. V závodech vyrábějících zbraně pro frontu se pracovalo. Umírali tam hlady dělníci, kteří padali přímo u strojů. Zbraně šly na frontu. Viděla jsem to já, viděli to i ostatní ještě žijící obyvatelé města, že na zbraních bylo dětskou rukou napsáno Vše pro frontu, vše pro vítězství nad fašismem. S maminkou jsme dostaly příležitost odjet z města. Cesta na východ ale byla nebezpečná, Němci totiž věděli o existenci cesty života přes Ladožské jezero, a proto ji stále bombardovali. Kdo měl štěstí, přejel na druhý břeh, ti ostatní, kteří štěstí neměli, zůstali buď na ledové hladině jezera, nebo v jeho hlubinách. Mně s maminkou se to podařilo a další cestu jsme absolvovaly vlakem. Jela jsem s matkou v tom Leningradském vlaku do města Iževsk, asi dva měsíce. Lilija Chalupová: Strastiplné svědectví leningradské školačky Vyjádři vlastními slovy útrapy obyvatel Leningradu v období blokády

podzim 1941 boje na Ukrajině, dobyt Kyjev boje na Krymu Moskva cílem nacistického útoku Hitler prohlašoval: „příští vojenskou přehlídku na Rudém náměstí povedu já“ prosinec 1941 Němci se dostali 50 km od Moskvy, tam byl jejich postup zastaven nebyli připraveni na zimu (nedostatek zimního oblečení), mnoho vojáků umrzlo obtížný postup též za mokra (ruské silnice neměly zpevněný povrch, všude bláto špatné pro těžkou techniku) první neúspěch Němců při východním tažení (morální význam) obrat i v mysli samotných Němců (v Německu se pořádaly sběry kabátů a teplého oblečení - pomoc vojákům na ruské frontě) Hitler hovořil o „ křížovém tažení proti komunismu“ (aby získal velmoci na svou stranu) ale postoj západních velmocí byl jiný, než Hitler předpokládal

22. června 1941 Winston Churchill prohlásil Velkou Británii za spojence Sovětského svazu slíbil společně s USA materiální pomoc SSSR USA dodaly do SSSR 500 tanků a 400 letadel protihitlerovská koalice základem byla Atlantická charta (ze srpna 1941) podepsali Churchill a Roosevelt v osmi bodech formulovány válečné cíle hlavní body: zničení fašismu právo národů na sebeurčení zlepšit poválečnou spolupráci v září k Atlantické chartě přistoupil také SSSR, => základ pro vytvoření „velké trojky“ roku 1942 podepsalo dalších 26 států („Washingtonská deklarace“) => vytvořil se tak základ pro OSN

1942 uzavřeny spojenecké smlouvy mezi SSSR, USA a VB v okupovaných zemích působí odboj (občanský i komunistický) zároveň stále zůstává nedůvěra otázka druhé fronty v Evropě (SSSR chce co nejdříve, západ oddaloval) mocenské zájmy po válce => rozdílné Bosenští partyzáni Francouzští maquisté

7. 12. 1941 – Napadení americké námořní základny PEARL HARBOR Vstup USA do války

První útočná vlna 7: 30 m. č. Druhá útočná vlna 8: 40 OAHU letiště Wheeler letecká základna Aneohe PEARL HARBOR letiště Hickam Honolulu

konec politiky izolacionismu, vyhlášení války Japonsku (válku vyhlásili i Britové) vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších bojišť ve druhé světové válce cílem Japonců: ovládnout Tichomoří, JV Asii. Zpočátku úspěchy (Barma, Malajsie, Filipíny, Indonésie) Tam nejdříve vítáni jako osvoboditelé od Evropanů (Britové, Francouzi) Japonci se ale jen snažili využít hospodářský potenciál okupovaného území

3. - 4. června 1942 zastaven postup japonské armády u Midway „bitva letadlových lodí“ 3. červen. Bitva u ostrovů Midway (nejzápadnější část prstence Havajských ostrovů) od 3. do 7. června znamenala obrat v dosud úspěšné japonské ofenzivě. Japonští stratégové vyslali na podporu invaze téměř celé japonské loďstvo - sedm letadlových lodí, 11 bitevních lodí, 24 křižníků, 66 torpédoborců a 15 ponorek. Američané proti nim mohli postavit jen tři letadlové lodě, sedm těžkých křižníků a jeden lehký - vše pod velením admirála Chestera Nimitze. O výsledku bitvy v podstatě rozhodla letadla z letadlových lodí Hornet, Enterprise a Yorktown, která zasáhla a potopila japonské letadlové lodě Akagi, Kaga, Sorya a Hirya. Velitel celé operace admirál Isoroku Jamamoto poté zastavil další operace a odvolal výsadek na Midway.

22. 6. 41 1941 LENINGRAD KYJEV 1942 MOSKVA 900 dní 21. 6. 1941 3. – 4. 1942 7. 12. 1941 Shrň hlavní situace 2. období 2. SVV s pomocí časové přímky