Dotaznk jako zpsob sbru dat Mgr Kateina Klapilov

Dotazník jako způsob sběru dat Mgr. Kateřina Klapilová

Anotace: Dotazníkové metody Kdy je a kdy není dobré používat dotazník. Typy dotazníků. Z čeho se skládá dotazník. Typy otázek a tipy na správné otázky. Typy odpovědí. Vývoj dotazníku. Platnost a spolehlivost dotazníku. Distribuce dotazníku. Ukázky dotazníků.

Postup kvantitativního výzkumu 1. FORMULACE TEORETICKÉHO NEBO PRAKTICKÉHO SOCIÁLNÍHO PROBLÉMU 2. FORMULACE TEORETICKÉ HYPOTÉZY 3. OPERACIONALIZACE (VÝSLEDKEM OPERACIONALIZACE JSOU PRACOVNÍ HYPOTÉZY) 4. ROZHODNUTÍ O POPULACI A VZORKU 1. ORIENTAČNÍ VÝZKUMNÁ SONDA 6. VOLBA VÝZKUMNÉ METODY (TECHNIKY SBĚRU DAT) 7. KONSTRUKCE NÁSTROJŮ PRO SBĚR DAT 8. PŘEDVÝZKUM A PILOTÁŽ 9. SBĚR DAT 10. ANALÝZA DAT 11. INTERPRETACE, ZÁVĚRY, TEORETICKÉ ZOBECNĚNÍ

Historie dotazníkového výzkumu Sir Francis Galton (1822 -1911) jako první testoval duševní schopnosti = individuální rozdíly (x obecné principy) 1. dotazník Cílem zjistit úlohu přírody a prostředí při získávání vědeckého věhlasu (výzkumná otázka) Např. „Nakolik se vám zdá, že byly vaše vědecké sklony vrozené? Byly rozhodující měrou ovlivněny až událostmi ve vaší dospělosti, a jakými událostmi? “ (otevřené otázky, chyby v kladení otázek) Distribuce mezi genie (účelový výběr vzorku) Vyvinul některé základní metody statistické analýzy

Dotazník = standardizované interview v písemné podobě Výzkumný instrument, který se skládá ze série otázek za účelem získávání informací od respondentů (probandů, pacientů). Často je designován tak, aby byly výsledky statisticky zpracovatelné Výzkumný dotazník (psychologie, sociologie, antropologie) - účelový vzorek Průzkum, celonárodní výzkum (psychologie, sociologie) - kvótní výběr, náhodné výběry ve velkých populacích Anketa – neadresné dotazování, není výběr, negeneralizovatelné,

Dotazník = standardizované interview v písemné podobě X Diagnostický dotazník, psychologické testy – nutná standardizace a stanovení norem, umožňují stanovení individuálních diferencí mezi lidmi (probandy, klienty, pacienty), časté licence. => Testy : Klinické (Škála stresových situací) Výkonové (Inteligenční testy) Osobnostní (Big five, Catell) Projektivní (Rorschachův test, TAT)

Formy interview Volné asociace Nestrukturované interview Polostrukturované interview Strukturované interview Test, dotazník NÍZKÁ kontrola nad otázkami tazatele VYSOKÁ Fejrenčík, str. 175) NÍZKÁ VYSOKÁ kontrola stupeň šířka a nad přesnosti a hloubka odpověďmi opakovatel potenciální interviewov nosti odpovědi aného VYSOKÁ NÍZKÁ

Rozhovor versus dotazník Standardizovaný rozhovor Dotazník Pracná a nákladná technika sběru informací Efektivní technika sběru, velký počet jedinců, malé náklady Časová náročnost Velký počet v malém čase V terénu nutný velký počet vyškolených Spolupracovníci v terénu nejsou tazatelů nezbytní, zaškolení nenáročné Nízká anonymita výzkumu Vysoká anonymita výzkumu Rozdíly mezi tazately => interviewer bias Shodnost podnětové situace Menší nároky na vlastní iniciativu respondenta, nemůže vynechávat odpovědi Vysoké nároky na ochotu respondenta, může přeskakovat otázky Je jisté že respondent patří do vybraného vzorku Za respondenta může odpovídat někdo jiný Proporce dokončení interview vysoká Nízká návratnost – snižuje reprezentativitu vzorku Možnost vysvětlit nejasné otázky Možnost nepochopení otázek Podle Disman, str. 141

Výhody a nevýhody dotazníku Výhody: úspora času, peněz (možnost zadávat simultánně), snazší kvantifikace dat Nevýhody: menší pružnost (nelze klást doplňující otázky), formulace otázky nemusí být všem srozumitelná, nižší věrohodnost (proto L-skóry, kontrolní otázky)

=> Kdy použít dotazník ? A) při dotazování velkého počtu osob – celonárodní výzkumy Př. Chceme zjistit jaké procento žen v reprodukčním věku užívá HA a zda tyto ženy mají nějaké sexuální potíže. B) soubor respondentů je homogenní z hlediska životního stylu, filosofie, náhledu a zkušeností (kultury) = lze předpokládat platnost indikátorů a porozumění otázkám Př. Chceme zjistit zda jsou piloti dopravních letadel spíše společenští či nikoliv, nebo dotazy na experty. C) opravdu víme, na co je důležité se ptát a jak se ptát. Př. doplňkové dotazníky k rozhovoru, existují standardizované testy, které odhadnou extroverzi respondenta přesněji a rychleji než já při rozhovoru

Struktura dotazníku Obsah Úvod Otázky Instrukce Představení výzkumu Podmínky anonymity Motivace respondentů Demografické údaje Jádro dotazníku Zakončení

Úvod Dotazník, který se Vám dostal do rukou, je zaměřen na zkušenosti lidí s partnerskými vztahy. Výsledky budou podkladem rozsáhlého výzkumu lidského sexuálního chování a partnerské spokojenosti, probíhajícího na několika pracovištích Univerzity Karlovy. V dotazníku se nacházejí dva typy otázek. Na otázky, kde jsou nabídnuty odpovědi, zakroužkujte prosím možnost, které vás nejlépe charakterizuje. Na otázky s volnou možností odpovědi, odpovídejte do vyznačených řádků a pokuste se formulovat vaše myšlenky jasně a výstižně. Odpovědi nejsou správné a chybné, protože každý může mít svůj vlastní názor. S nikým se neraďte, odpovídejte sám na základě vlastních pocitů a zkušeností, nikoli podle jiných osob. Odpovídejte tak poctivě, jak jen můžete, ne tak, aby to působilo „dobrým dojmem“. Pokud na některou otázku odpovídat nechcete, napište místo odpovědi „Nechci odpovídat“. Dotazník je zcela anonymní a Vaše účast je dobrovolná. Zároveň se zaručujeme, že všechny získané údaje budou použity pouze k vědeckým účelům. Pro zachování anonymity nezapomeňte po vyplnění dotazník uložit do přiložené obálky, zalepit ji, a až potom odevzdat příslušné osobě asistující na administraci výzkumu.

Typy otázek: Otevřené (open-ended, free response) Uzavřené - ano/ne - posuzovací škály - výběr možností z nabídky - nucená volba výhody otevřených otázek proti uzavřeným: mohou se rozpovídat ale horší zpracování a kvantifikace (záleží na míře uzavřenosti)

Ukázky otevřených otázek: Otevřené (open-ended, free response) = dotázaný použije jako odpověď na otázku své vlastní formulace. Jsou nestandardizované, nenabízí kategorie. Jaké by měl mít podle vás vlastnosti ideální partner pro dlouhodobý vztah(napište co vás napadne): _________________ Kolik měříte? ______ Polootevřené otázky = jsou nabídnuty kategorie odpovědí a mimo to poskytnuta možnost odpovědět volně Jaké by měl mít podle vás vlastnosti ideální partner pro dlouhodobý vztah (zkroužkujte jednu nebo více odpovědí, případně dopište chybějící) Fyzická atraktivita / smysl pro humor / finanční zázemí / příjemní rodiče Další: _________________________

Ukázky uzavřených otázek: Uzavřené = dávají respondentovi k dispozici určitý výčet odpovědí A) výběr ze dvou možností, které se vylučují (dichotomické): ANO/NE: Je podle vás důležitá při výběru dlouhodobého partnera fyzická atraktivita? Ano/ne Výběr ze dvou vyčerpávajících možností: pohlaví: žena/muž Nucený výběr (forced-choice design): Co je podle vás důležitější při výběru dlouhodobého partnera? Fyzická atraktivita / finanční zabezpečení DOSTANEME BINÁRNÍ PROMĚNNOU!

Ukázky uzavřených otázek: B) Výběr z více možností z nabídky: respondent může vybrat jednu (výběrové) nebo více (výčtové) z nabízených odpovědí Jaké by měl mít podle vás vlastnosti ideální partner pro dlouhodobý vztah: Fyzická atraktivita / smysl pro humor / finanční zázemí / příjemní rodiče KATEGORIÁLNÍ PROMĚNNÁ! Jak často se svým partnerem chodíte do společnosti: a) téměř každý den b) jednou až dvakrát týdně c) jednou az dvakrát za měsíc ORDINÁLNÍ PROMĚNNÁ !

Ukázky uzavřených otázek: B) Záznam odpovědi na škále: Celá popsaná: Jste spokojená ve svém současném partnerství: Naprosto / spíše ano/ spíše ne / vůbec Dá se přehledně zaznačit do tabulky! ORDINÁLNÍ PROMĚNNÁ ! Popsaná zkraje: Likert-type scale – nejčastěji lichý počet 5, 7, 9, ale může být i 4, 6 – poté chybí neutrální střední hodnota Jste ve svém současném partneství spokojená: (ano, velmi) 1 2 3 4 5 6 ORDINÁLNÍ PROMĚNNÁ ! 7 (ne, vůbec)

Ukázky uzavřených otázek: ! Při používání škály musíme individuální používání škály (dá pomocí z-skore) počítat s se ošetřit Přímka (nebo vyjádření v procentech): Metodologie je nudná věda: Zcela souhlasím Naprosto nesouhlasím

Obecná pravidla kladení otázek: Nemá se ptát na 2 věci (dvouhlavňové o. ) Nemá navádět k určitému stylu odpovědi (sugesce) Neměla by obsahovat nesrozumitelné termíny, či stavět na něčem co respondent nezná Nesmí obsahovat dvojitý zápor Nemá být příliš obecná Musí být emocionálně přijatelná

Chyby při kladení otázek: Dvouhlavňové o. Vybíráte si partnera spíše podle vzhledu nebo se vám zdají důležité také jeho osobnostní charakteristiky? Sugesce Není finanční zázemí nejdůležitějším kritériem při výběru partnera? Neobsahovat nesrozumitelné termíny, stavět na něčem co respondent nezná Jsou podle vás silně vyvinuté arcus superciliares u mužů atraktivní? Dvojitý zápor Nemyslíte si že u mužů není důležitá fyzická atraktivita? Nemá být příliš obecná Co je podle vás na lidech atraktivní? Emocionální přijatelnost: Milujete svou matku?

Užitečné typy pro kladení otázek Jednoznačnost (ptát se jasně, pouze na jednu věc) Neutrálnost - neptát se proč, ale jak - zamezit subjektivnímu zkreslení od dotazovaného) Srozumitelnost - nepoužívat dva zápor, vyhýbat se cizím slovům a znalostně podmin. otázkám, aj. ) Nepřímé nebo projektivní otázky v případě emotivních témat! Jak byste zareagoval v situaci kdyby byla vaše partnerka pozvána na večeři jejím bývalým přítelem? + Dobře promyslet typ škály odpovědi (nucená volba, škála, volná, možnosti nevím a nechci odpovídat) - kategorie se musejí navzájem vylučovat !!! a zároveň musí obsahovat kompletní výčet odpovědí !!!!

Pořadí otázek: Zachovávat stále stejné! Začínat zahřívajícími otázkami (např. soc. demo) Postupovat od obecných otázek ke specifickým, od neutrálních k citově zabarveným (trychtýřové kladení otázek x hřebenovité) Sladit škály a odpovědi jedním směrem Zařadit nakonec dotaz na upřímnost odpovědí, případně do dotazníku umístit opakující se kontrolní otázky (L-score) Čas potřebný k vyplnění dotazníku by neměl přesáhnout 45 min

Poznámka: S a O verze otázky či dotazníku: používají se např. v osobnostních testech obojí Self – report = respondent vypovídá o sobě, svém chování, postojích či názorech Observational report = respondent vypovídá o nějaké jiné blízké osobě (např. o partnerovi, o dítěti, o kamarádovi) Kontrolní otázky = klademe tehdy, když předpokládáme nepřesnost nebo nesprávnost odpovědí. Ověřují věrohodnost odpovědí

Najděte a pojmenujte chyby, navrhněte správné znění Ukázka dotazníkového zmetku

Identifikace chyb Úvod: Nejsou instrukce k vyplnění, nesamostatnost, nedobrovolnost, zveřejnění os. údajů, neanonymita 1. Nevhodný zápor, má být na konci 2. Příliš intimní otázka, nakonec nebo vůbec 3. Sugesce, jiná škála 4. Dvojitý zápor, forced choice 5. Dalo by se, možná zvolit jiný popis okrajů škály, spíše procenta nebo určitě ano/ne 6. Dve otázky v jednom, nevhodný popis škály, obrácená škála a jiná než předchozí 7. Lehká sugesce, opačný popis škály 8. Nevhodný výběr kategorií odpovědí Neslušné zakončení

Parametry určující kvalitu dotazníku: VALIDITA validní měření = měření, které skutečně měří jev, který jsme chtěli zkoumat: Správnost, pravdivost. Do jaké míry měří dotazník skutečně to, co jsme chtěli aby měřil Validizace = proces, kterým ověřujeme, vyhodnocujeme a optimalizujeme validitu testu

Jak můžeme určit validitu dotazníku: Konvergentní v. = test prokazuje vztah k těm kritériím, kde podle teorie tento vztah očekáváme Diskriminantní v. = test měří něco jiného něž kritérium, odlišnost od konstruktu je očekávána Používány další dotazníky, posudky expertů, objektivní údaje (L-data) POZN. Nepovinné, pouze pro dokreslení toho, co je validita

Parametry určující kvalitu dotazníku: RELIABILITA reliabilní měření = měření, které nám při opakování dává shodné výsledky, tedy pokud se stav pozorovaného objektu nezměnil. Opakovatelnost = spolehlivost, s níž test měří to, co má měřit

Jak se dá určit reliabilita dotazníku: Test-retest r. – míra spolehlivosti při opakovaném měření, údaj o časové konsistenci testu, srovnává se výsledek v testu při vyplnění po časové prodlevě Split-half r. – odhad vnitřní konsistence testu – pokud rozdělíme test náhodný způsobem na poloviny, dosažené skóre v obou by mělo být podobné POZN. Nepovinné, pouze pro dokreslení toho, co je reliabilita

Chcete-li použít dotazník ve svém výzkumu: Ujistěte se, zda již neexistuje standardizovaný dotazník k tématu! Např. Chci zkoumat zda lidé s vyšším socioekonomickým statutem mají spokojenější partnerství. Postup: projdu odbornou literaturu nebo se zetám školitele, najdu např. Dotazník (na SES, Tuček) a DAS na určování p. spokojenosti Pozor, v případě překladu dotazníku z cizího jazyka také nutná standardizace nebo přizpůsobení na naše podmínky) (např. Dotazník sledující míru konzumace alkoholu u mladistvých z Japonska se nemůže beze změn použít pro naši populaci) Nebo vývoj vlastního dotazníku…. .

Tipy pro začátečníky: Nezačínejte přemýšlet nad otázkami dříve než máte ujasněnou svou výzkumnou otázku! Zapište si svou výzkumnou otázku na kus papíru, ať ji máte při vývoji dotazníku neustále po ruce! Vždy, když zapíšete otázku, ptejte se: Proč zrovna tohle chci vědět? Snažte se zodpovědět jak právě tahle otázka souvisí s vaší výzkumnou otázkou!! (odpověď „Bylo by zajímavé to vědět“ je neakceptovatelná) Podle Wiilley: Asking questions, 2004

Distribuce dotazníku: Strategii distribuce musíme vybrat dle výběru vzorku! Možno poštou, emailem (velký odpad, 30 -40% návratnost ) Osobní předání i vyzvednutí (např. přes listonoše, nebo v laboratorních podmínkách, na veřejných místech kde mají lidé čas na vyplnění – čekárny, dopravní prostředky, knihovny. . . ) Odpad dotazníků bývá přes 50% Zvyšování motivace: odměna (penny for your thoughts, loterie vyplněných dotazníků), distribuce do skupin zainteresovaných výsledkem, průběžné telefonní kontroly.

Od hypotéz k dotazníku: O: Souvisí předchozí zkušenost s nevěrou s žárlivostí osoby v jejím vlastním dlouhodobém partnerství? H 1: Osoby, které mají zkušenost s nevěrou tohoto nebo bývalého partnera budou více žárlivé H 2: Osoby, které byly v tomto nebo některém z předchozích partnerství nevěrné, budou méně žárlivé Operacionalizace: subjektivní údaj o vlastní žárlivosti je nevhodný, lepší zkoumat chování v situacích ohrožujících partnerství nebo třeba partnerské konflikty vyplývající z žárlivosti – je možno zvolit jak S-report tak O – report. Údaj o nevěře je také ošemetný pojem, ale pro zjednodušení si je operacionalizujeme jako pohlavní styky s jinou osobou než primární partner.

Od hypotéz k dotazníku: Otázky v dotazníku (pouze jádro, neuvádím výběr vzorku – pozor, jedním z výběrových kritérií je, že musí mít partnera): Měl váš současný partner v průběhu vašeho vztahu pohl. styky s někým jiným než s vámi? (H 1) Ano jednou/ano víckrát/ne/nevím Byl vám některý z vašich bývalých partnerů někdy nevěrný? (H 1) – pozor, zde problém s def. Nevěry! Lepší zůstat u předešlé formulace, ale vztáhnout ji na bývalé partnery.

Od hypotéz k dotazníku: Míra žárlivosti (H 1, H 2): použijeme již standardizovaný dotazník The Anticipated Sexual Jealousy Scale (Buunk, 1991) – viz. přílohy. Popis dotazníku: vyplnění trvá 2 min, obsahuje 5 jednoduchých otázek, na něž se odpovídá na škále od 1 (extrémně potěšen) do 9 (extrémně rozrušen). Umožňuje vytvoření jednoduchého sumárního score. které reprezentuje míru respondentovy žárlivosti.

Příklady dotazníků 1) Dotazník sexuálního chování v ČR (Weiss, Zvěřina) 2) Dotazník na Socioekonomický status (Tuček) 3) Osobnostní test (NEO-PIRR) 4) Nestandardizovaný dotazník na partnerskou nevěru (Husárová et al. )

Projektivní testy Projekce – osoba promítá obsahy svých duševních procesů mimo sebe – spatřuje je v jiných lidech nebo objektech Projektivní otázka – při emocionálně nabitých otázkách je lepší ptát se na jiné osoby Např: Co si lidé v obci myslí o vašem starostovi?

Projektivní testy Osobnostní testy využívající projekce myšlenkových pochodů a osobnostních rysů na neurčité, ambivalentní objekty (či texty). Umožňují odhalit nevědomé stránky osobnosti, konflikty Nízká validita! Cílem je co nejnižší specifikace podnětu!.

Projektivní testy Verbální (slovní asociační test, dokončování vět, dokončování povídek) Grafické (ROR, TAT, Kresba postavy) Tento a následující slidy jsou nepoviné!

Příklady vývoje dotazníku 1) Dotazník partnerské obezřetnosti Následující stránky by měly studentům přiblížit jednotlivé kroky vývoje dotazníku. Mají sloužit jako demonstrativní materiál, nikoliv jako studijní text!

Literatura Povinná literatura: Disman, M. (1996): Jak se vyrábí sociologická znalost. str. 140 -164 Jeřábek, Úvod do sociologického výzkumu , 1993, str. 76 -80 Další literatura: Ferjenčík, J. (2000): Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Str. 175 -183 Surynek et al (2001): Základy sociologického výzkumu, str. 115 -122