Dopravn zempis Armnie Autorem materilu a vech jeho

Dopravní zeměpis Arménie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Hospodarz. Dostupné z Metodického portálu www. rvp. cz, ISSN: 1802 -4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Zakavkazsko • tvoří jej 3 nezávislé státy bývalého SSSR Gruzie Ázerbájdžán Arménie <zdroj 1>

Vlajka Arménie <zdroj 2>

Vlajka • tři vodorovné pruhy vlajky symbolizují prolitou krev v boji Arménů nad tureckou nadvládou – červený – modrý – oranžový • původně (za období Sovětského svazu) byl na červeném pruhu zlatý srp, kladivo a pěticípá hvězda

Arménie 29 800 km 2 Jerevan Giumri Vanadzor 2 970 500 obyvatel 1 125 000 146 000 105 000

Jerevan – v pozadí Ararat <zdroj 3>

Poloha Arménie <zdroj 4>

Politická mapa Arménie <zdroj 5>

Obyvatelstvo • téměř 98 % obyvatelstva tvoří Arméni • 1, 2 % tvoří Jezídové – původně pocházejí z území Indie • Arménie je především křesťanská země – Arménská apoštolská církev – 95 % věřících – jiné křesťanské církve – 4 % věřících • úředním jazykem je arménština, druhým jazykem je ruština – mladá generace se stále více učí anglicky

Hospodářství • Arménie je méně rozvinutý průmyslově-zemědělský stát • hospodářství bylo poznamenáno zemětřesením v r. 1988, rozpadem SSSR a dlouhotrvajícím konfliktem s Ázerbájdžánem • potenciál je v těžebním průmyslu – měď, olovo, zinek, železná ruda, zlato, … • dováží se velké množství potravin • zemědělství je jedním z klíčových sektorů ekonomiky

Železniční doprava • • délka tratí arménských železnic je 725 km všechny železniční tratě jsou elektrifikované (!) železnice má jednotný rozchod 1 520 mm jižně od Jerevanu se osobní doprava již neprovozuje • většina železničních přechodů do sousedních zemí je z politických důvodů uzavřena – Ázerbájdžán a Turecko • v činnosti je přechod do Gruzie • v plánu je výstavba trati Vanadzor−Fioletovo

Železniční tratě v Arménii

Železniční stanice v Jerevanu <zdroj 6>

Železniční stanice ve Vanadzoru <zdroj 7>

Silniční doprava • Arménie disponuje silniční sítí o celkové délce 8 888 km – 7 079 km jsou zpevněné silnice • 1 561 km tvoří rychlostní komunikace – 1 089 km komunikací je nezpevněných (2008) • z hlavního města vycházejí magistrály: – M 1 do Gruzie – M 2 do Íránu – M 4 k ázerbájdžánské hranici

Důležité silnice v Arménii

Letecká doprava • kvůli uzavřené hranici s Tureckem a Ázerbájdžánem je důležitá letecká doprava – a pozemní doprava přes Írán a Gruzii • jednou ze základních priorit je modernizace letecké infrastruktury, a to zejména mezinárodních letišť • v Arménii jsou 3 mezinárodní letiště a 9 regionálních letišť • největší letecká společnost je Armavia

Zvartnots International Airport • letiště je umístěné 7, 5 km západně od Jerevanu – největší letiště v Arménii – odbaví přibližně 1 600 000 cestujících za rok • na letišti mohou přistávat jakákoliv letadla včetně B 747 -400 nebo A 380 • lokalita, podle které je letiště pojmenováno, dokazuje dlouho přítomnost Arménu na zdejším území – město Zvartnots bylo vystavěno ve starověku

Nový terminál na letišti Zvartnost <zdroj 8>

Ruina katedrály ve Zvartnosti <zdroj 9>

Shirak International Airport • letiště se nachází asi 5 km od města Gyumri – druhé největší letiště v Arménii • létá se do ruských destinací • odbaví přes 20 000 cestujících za rok <zdroj 10> <zdroj 11>

Ostatní doprava • Arménie nemá žádné vodní cesty • existuje 2 233 moře km plynovodů U jakého leží přístav Batumi? • Arménie využívá pro export a import námořní přístavy v Turecku a Gruzii – nejbližším přístavem je gruzínské Batumi • v hlavním městě je vystavěné metro a 5 linek trolejbusové dopravy – v Gyumri jezdily trolejbusy v letech 1962− 2005

Metro Jerevan • zpočátku existovaly plány na výstavbu tramvajové rychlodráhy (částečně podzemní) • v roce 1981 byla otevřena linka metra a rozšiřovala se směrem na jih • celková délka tratí je zatím 12, 1 km – využívá se 10 stanic • metro se rozšiřuje k severozápadu – vzhledem ke složité finanční situaci nejsou známé žádné termíny dokončení

Trolejbus Škoda TR-14 v Jerevanu <zdroj 12>

Jedna ze stanic metra v Jerevanu <zdroj 13>

Specifika cestování • velvyslanectví České republiky akreditované pro Arménii se nachází ve Tbilisi • hranice mezi Arménií a Tureckem a Arménií a Ázerbájdžánem je uzavřena • z Arménie se lze dostat po zemi jen do Gruzie a Íránu Střežená turecko-arménská hranice <zdroj 14>

1. Kolik obyvatel má Arménie? A. B. C. D. přes 5 000 obyvatel necelé 3 000 obyvatel 1 500 000 obyvatel 7 500 000 obyvatel

2. Arménie je především: A. B. C. D. muslimská země ateistická země křesťanská země mnoha různých náboženství

3. Jaký rozchod kolejí mají arménské železnice A. 1 435 mm B. 1 000 mm C. 1 050 mm D. 1 520 mm

4. Kolik procent arménských železnic je elektrifikovaných? A. 10 % B. 75 % C. 100 % D. 50 %

5. Do které sousední země jsou uzavřeny přechody? A. Turecko B. Gruzie C. Írán

Použité zdroje • HOSPODARZ, P. Dopravní zeměpis. 2. vyd. Praha: rok vydání a ISBN neuvedeno, strana 63 • KARTOGRAFIE PRAHA, a. s. : Lexikon vlajek a znaků zemí světa, Kartografie Praha, ISBN 807011 -776 -1, str. 27 • MZV České republiky: Encyklopedie států, Asie, Arménie [online] [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný na WWW: <http: //www. mzv. cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/ekonomika/index. html> <http: //www. mzv. cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/cestovani/index. html> CIA: The World Factbook – Armenia [online] [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný na WWW: <https: //www. cia. gov/library/publications/the-world-factbook/geos/am. html> • •

Zdroje obrázků 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: The_Caucasus_and_Central_Asia_-_Political_Map. jpg> Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Flag_of_Armenia. svg? uselang=cs> SEROUJ. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Yerevan_skyline_from_the_Cafesjian_Museum_of_Art. JPG> Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Armenia_%28 orthographic_projection%29. svg> Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Am-map. png? uselang=cs> JAN PEŠULA. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Station_Yerevan. JPG> Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Railroad_station_in_Vanadzor_%28 Lori, _Armenia%29. JPG> AVITYA. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Zvartnots. New. Terminal. jpg> WOWARMENIA. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Zvartnots_Cathedral. jpg> Department of Civil Aviation. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Shirak. jpg> KEVORKMAIL. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Shirak_airport 2. JPG> Crispin Semmens. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Yerevan_trolleybus. jpg> NICHOLAS BABAIAN. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Metro_Yerevan_station_Eritasardakan. jpg> Marshal Bagramyan. Commons. wikimedia. org [online]. [cit. 2012 -04 -04]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Armenia_Turkish_Border_Guard. JPG? uselang=cs>