Dobr otzky ve vyuovn matematice a biologii Jarmila

„Dobré“ otázky ve vyučování matematice a biologii Jarmila Novotná Kateřina Jančaříková Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Nitra, 28. 8. 2018

Obsah n n n n „Dobré“ otázky jako inovativní metoda. Definice „dobrých“ otázek. Příklad využití „dobré“ otázky v hodinách (M a Bi). Komparace vyučování s převahou běžných x „dobrých“ otázek. Jak tvořit „dobré“ otázky? Závěry. Diskuse.

Úvod n Stále hledáme cesty zlepšení psychosociálního klimatu ve třídě. n Stále hledáme cesty, jak lépe žáky něco naučit. n Jednou z inovativních metod je metoda „DOBRÝCH“ OTÁZEK.

Otázky n n n Uzavřené – existuje na ně jedna správná odpověď. Otevřené – existuje na ně více správných odpovědí. „Dobré“ otázky jsou specifickým typem otevřených otázek.

„Dobrá“ otázka n n n Existuje víc odpovědí, které lze přijmout. Vyžaduje víc než známá fakta. Vyvolává diskusi. Žáci se mohou něco dozvědět, když na ni odpovídají či ji diskutují. Učitel má příležitost poznávat žáky.

Metoda „dobrých“ otázek n n n Odpovídá potřebám moderního vyučování. Vychází z konstruktivismu. Přestavili ji didaktici matematiky (Sullivan, Lilburnová, Clarke, Novotná, Jančařík) a nově je využívána v didaktice přírodních věd (Jančaříková).

Příklad použití „dobré“ otázky při výuce matematiky n 2/5 žáků jedné školy si chodí denně půjčovat knížku do školní knihovny. Kolik žáků může být zapsáno ve škole a kolik z nich si denně půjčuje knížku?

Možné odpovědi n n Ve škole může být libovolný počet žáků. Ve škole je 100 žáků, do knihovny jich chodí denně 40. Počet žáků ve škole je násobek pěti, např. 5, 10, 15, 20, … a těch, kteří chodí do knihovny denně je 2, 4, 6, 8, … Diskuse obecnosti a reálnosti.

Příklad z výuky biologie Problém Běžná otázka Očekávaná odpověď Počet úspěšných žáků Určování druhu „Co je to? “ blatouch bahenní 1

Co se stane, pokud učitel použije „dobrou“ otázku: „Čemu je to podobné? “ Možné odpovědi žáků Reakce učitele na danou odpověď „Pryskyřníku. “ (všímá si květu) „Ano, patří také do čeledi pryskyřníkovité. “ „Mochně. “ (všímá si barvy) „Ano, má stejnou barvu jako mochna. Ale botanici klasifikují rostliny podle tvaru květu, ne podle barvy. Proto nepatří s mochnou do stejné čeledi“. „Gingu. “ (všímá si tvaru listů a trochu to popletl) „Ano, listy této rostliny mají také rozvětvenou žilnatinu a skutečně trochu připomínají listy jinanu. I když listy jinanu jsou dělené do laloků jinak. Rozhodně obě rostliny patří do skupiny dvouděložných rostlin. “ …. . Úspěch zažije každý žák, který se zapojí. Vzniká prostor pro opakování učiva nebo otevření nových témat.

Komparace při použití běžné a „dobré“ otázky Žáci Běžná otázka Úspěch zažívá Ten, kdo první odpoví. Ve třídě se vytvoří Každý, kdo se snaží. elitní skupina „Úspěšných“ = těch, kteří si osvojí techniku jak rychle odpovídat. Naprostá většina (všichni kromě jednoho). Málokdo. Neúspěch je Ve třídě se vytvoří skupina „Slabších spojen s nízkou pozorností žáků“ = to jsou ti, kteří prakticky nikdy a s nedostatečnou pracovní neodpoví správně. morálkou. Narušeny konkurencí, rivalitou a Mohou rozkvétat. Žáci elitářstvím. kooperují. Stres, souboj, méněcennost. Pohoda, respekt k osobnosti, sebevědomí. Ohroženo. Podpořeno. Neúspěch zažívá Vzájemné vztahy žáků Pocity Celoživotní učení Schopnost prezentovat vlastní názor Schopnost kriticky hodnotit předkládaná fakta „Dobrá“ otázka Potlačována. Podporována a rozvíjena. Nerozvíjena. Rozvíjena.

Vytvořit „dobrou“ otázku není snadné Z 12 oslovených učitelů matematiky a 32 studentek oboru předškolní pedagogika zapsaných na dva přírodovědné předměty vytvořily 125 „dobrých“ otázek z celkových 210 pokusů. (Předběžné výsledky našeho výzkumu na toto téma) n

Použití „dobrých“ otázek ve třídě n n Jiný průběh vyučování Jiná očekávání učitele Rychlá reakce na návrhy žáků a rozeznání správných odpovědí Řízení diskuse ve třídě, která umožní odhalit sporné, neúplné apod. odpovědi

Jak vytvořit „dobrou“ otázku? Varianta A: Začít od konce a) definovat téma b) vytvořit uzavřenou otázku a najít na ni odpověď c) následně formulovat „dobrou“ otázku

Tvorba „dobrých“ otázek od konce Etapa a) Zaokrouhlování Etapa b) 12 vteřin Etapa c) Trenér mi oznámil, že jsem běžel stovku přibližně za 12 vteřin. Jaký čas mohly ukazovat stopky?

Tvorba „dobrých“ otázek od konce Etapa a) Zaokrouhlování Zlomky Etapa b) 12 vteřin Etapa c) Trenér mi oznámil, že jsem běžel stovku přibližně za 12 vteřin. Jaký čas mohly ukazovat stopky?

Tvorba „dobrých“ otázek od konce Etapa a) Zaokrouhlování Etapa b) Etapa c) 12 vteřin Trenér mi oznámil, že jsem běžel stovku přibližně za 12 vteřin. Jaký čas mohly ukazovat stopky? 35 Kč Zákazník zaplatil v obchodě 35 Kč. Co koupil a kolik stály jednotlivé výrobky? Zlomky Peníze

Postup při formulování „dobrých“ otázek Varianta B: Upravit běžnou otázku a) definovat téma b) zvolit nějakou běžnou otázku c) upravit ji na „dobrou“ otázku

Tvorba „dobrých“ otázek úpravou otázek běžných Etapa a) Geometrie Etapa b) Etapa c) Co je čtverec? Co víte o čtverci?

Tvorba „dobrých“ otázek úpravou otázek běžných Etapa a) Etapa b) Etapa c) Geometrie Co je čtverec? Co víte o čtverci? Odčítání 731 – 256 = Nahraďte číslice tak, aby rozdíl mezi oběma čísly byl v rozmezí 100 až 200.

Tvorba „dobrých“ otázek z běžných v přírodovědných předmětech Problém Běžná otázka „Dobrá“ otázka Určování druhu „Co je to? “ „Čemu to je podobné? “ Pozorování „Kdo ví, jak. . . ? „ „Sledujte. . a zapisujte, co jste viděli. . . “ Práce s literaturou a zdroji „Kolik. . . ? “ „Kde byste našli informaci o. . . “? „Jaká. . ? “ „Proč asi se zjištěné údaje liší? “

Závěr n n Potřeba zodpovídat „dobré“ otázky není samoúčelná, vychází přímo z potřeb reálného života. Učitelé by se měli snažit vést své žáky k tomu, aby přemýšleli, učili se, analyzovali, kritizovali a byli schopni řešit i úlohy, které pro ně nejsou zcela běžné.

Závěrečné přání n „Dobré“ otázky by se měly stát jedním z nástrojů užívaným všemi učiteli (Sullivan & Clarke, 1990: str. 13). Sullivan, P. & Clarke, D. (1990). Communication in the Classroom. Geelong: Deakin University Press.

Děkujeme za pozornost! Příspěvek vznikl za podpory projektu Univerzity Karlovy PROGRES Q 16 -Environmentální výzkum

Pro potřeby diskuse

Další „dobré“ otázky z matematiky n n n Obdélníková zahrada je obehnaná plotem, který má délku 720 m. Jaké mohou být rozměry zahrady? Součinem jakých čísel je číslo 40? Najdi zlomek, kterých je mezi 1/6 a 1/7. Urči čísla x a y, aby jejich rozdíl byl více než 3. Pexeso je z 32 dvojic obrázků. Jak je možné kartičky pexesa uspořádat do tvaru obdélníku nebo čtverce, chceme-li mít v jedné řadě nebo sloupci maximálně 20 kartiček.

Další „dobré“ otázky pro vyučování přírodovědných předmětů n n „Jaké výrobky z vlny lidé využívají? V jakém odvětví průmyslu? “ (variantou je ze dřeva, železa atd. ) „Čím mohli Jeníček a Mařenka zahnat hlad, když by nechtěli riskovat loupání perníčku? “ (variantou je uvažovat o ekosystémech a jejich nabídce, tedy zadat i místo, např. GPS souřadnicemi, na které je tatínek odvedl - Sibiř, Sahara, blízkosti vodního toku apod. )

Další „dobré“ otázky pro vyučování přírodovědných předmětů „Co by se stalo, kdyby přestalo svítit Slunce? “ n „Čeho jste si všimli? “ n „Co byste dělali, kdybyste se dnes ráno probudili jako mravenci? “ (variantou je jiný živočich dle probírané látky) n

Použití „dobrých“ otázek při vyučování Proces (mnozí žáci se musí učit kreativitě, resp. se odvážit být opět kreativní). n Žáci musí rozumět, co po nich učitel chce (prostor pro zeptání se, vysvětlení). n Doporučená je práce ve skupinách a prezentace skupinové práce před celou třídou. n