Dobr den zaslm prezentaci na tma POTKY STAROVKHO
Dobrý den, zasílám prezentaci na téma „ POČÁTKY STAROVĚKÉHO ŘÍMA“. Pozorně si prostudujte prezentaci a napište STRUČNÝ zápis do sešitu. Do sešitu zároveň vypracujete pracovní list, který najdete na konci prezentace. Přepisujete otázky i odpovědi. Vypracovaný pracovní list mi, prosím, odešlete na e-mail: zsbozik@post. cz. Případně odevzdáte ve škole v úřední dny ( panu školníkovi). Děkuji, opatrujte se. PB
POČÁTKY STAROVĚKÉHO ŘÍMA
Co všechno nám odkázali Řekové už víme. Římské dědictví je ještě mnohem důležitější. Písmo, kterým píšeme jsme převzali od Římanů. Jejich jazyk, latina, byl jazykem učenců, bez jeho znalosti se vědci neobejdou ani dnes. Řada moderních jazyků z latiny vznikla. Římané byli i vynikající právníci a římské právo tvoří i v současnosti součást studia práv. Římané založili mnoho měst v jižní a západní Evropě i na britských ostrovech. Silnice, které vybudovali, se dodnes používají. O národu, který takovým způsobem ovlivnil evropskou kulturu, je zapotřebí vědět více. Římané ovšem nebyli jedinými obyvateli Apeninského poloostrova. Sami mnoho převzali od Etrusků, proto se nejprve budeme zabývat jimi.
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A OSÍDLENÍ Přírodní podmínky na území dnešní Itálie nebyly jednotné. Osídlení Ø Na počátku velké množství kmenů Mezi nejznámější patří: Etruskové, Latinové, Sabinové, Samnité. Původ není úplně jasný, často se jednalo o kmeny indoevropské. Předkové těchto kmenů začali pronikat do Itálie kolem roku 1200 př. n. l. Vznikaly zde také kolonie řecké a kartaginské. Ø Ø
ZEMĚDĚLSTVÍ A OBCHOD Pastevectví – hlavní zdroj obživy Zemědělství – pouze v nížinách Pěstovalo se: obilí, ovoce, zelenina, vinná réva, olivy. Obchod – Itálie neměla mnoho nerostného bohatství. Hodně toho museli obyvatelé dovážet. Ø Dovoz: kovy, mramor Ø Produkce: hrnčířská hlína, stavební kámen, sůl
ETRUSKOVÉ v Itálii od 10. – 9. stol. př. n. l. Původ obestřen tajemstvím Velmi vyspělé zemědělství: Ø Ø Ø Terasovitá políčka Odvodňování Zavlažování Etruskové uměli zpracovat železo, pracovali také s bronzem. Byli velice zručnými staviteli. Jako první v Evropě budovali klenby. Některé jejich mosty slouží dodnes.
ETRUSKÁ KULTURA Etruskové věřili na posmrtný život. Pohřbíváni do hrobek Zesnulí dostávali do hrobky předměty denní potřeby. Často předměty znázorněny na zdi hrobky. Hrobky se stavěly vedle sebe, vznikala „města mrtvých“.
DĚJINY ETRUSKŮ Etruskové nikdy nevytvořili centralizovaný stát. Žili v městských státech. Svého krále si volili. 7. stol. př. n. l. • Začínají nabývat na moci. • Mají v Itálii stále větší vliv a zabírají již třetinu apeninského poloostrova. • Jejich moc vzrůstala i v celém západním Středomoří. Zde dochází ale ke střetu zájmu s řeckými 6. stol. př. n. koloniemi. l. • Po boku Kartága se staví proti Řekům. Jejich loďstvo je ale nakonec poraženo a začínají postupně ztrácet své postavení. 5. stol. př. n. • Postupně také ztrácí svou moc i v Itálii, kde se proti nim bouří kmeny. • K moci se začínají dostávat Římané. l.
POČÁTKY ŘÍMA Legenda Ve o Romulovi a Removi. skutečnosti Řím nebyl založen ale postupně vznikal. Od 10. – 9. stol. př. n. l. - vznik osad Od 8. stol. př. n. l. zásluhou Etrusků dochází ke sjednocování osad a vzniku Říma. Ø Na počátku se jednalo o opevněnou vesnici, postupně se stala centrem Latia.
Legenda o Romulovi a Removi Podle světoznámé legendy stáli u zrodu města Říma dva bratři, dvojčata Romulus a Remus. Ti byli jako novorozeňata vhozeni v proutěných košících do rozbouřené řeky Tibery vlastním dědem, vládcem místního království. Naštěstí byli oba zachráněni vlčicí, která chlapce odkojila ve svém doupěti na pahorku Kapitol. Později obě děti nalezl pastevec Faustulus a vychovával je jako svoje vlastní až do jejich dospělosti. V té době nezkrotní chlapci napáchali škody na ovčích stádech patřících králi. Když byli povoláni před soud aby byli souzeni za své zločiny, král v nich poznal své dávno ztracené vnuky a pověděl jim pravdu o jejich královském původu. Romulus a Remus tohoto postavení chtěli okamžitě využít a proto se rozhodli založit město, kterému by mohli společně vládnout. Podle prastaré tradice vzali pluh a začali vyorávat brázdu kopírující budoucí městské hradby. Na třech místech, kde byla brázda přerušená se měli vystavět brány do města. Ještě, ale bylo potřeba dát městu název. Každý z bratrů si přál, aby město neslo jeho jméno. Jejich neschopnost dohodnout se vedla k potyčče, která skončila smrtí Remuse. Vítěz Romulus dal městu jméno Roma (česky Řím) a stal se jeho zbudovatelem a prvním králem. Zavedl zákony a rozdělil římské obyvatele na dvě skupiny: patricije (vládnoucí vrstvu) a plebejce (prostý lid).
ODÍVÁNÍ A ÚPRAVA VLASŮ MUŽI Ø Ø Ø Oděvem mužů - tunika. Přes tuniku, která sahala ke kolenům si obyvatelé oblékali tógu. Nošení tógy - výsada občanů. Do války nosili Římané pláště. Vlasy – ostříhané, pečlivě se holili. ŽENY Ø Ø Ženským oděvem - stola. Stola - podobná jako tunika ale sahala až ke kotníkům. I ženy nosili tuniku ale pouze pod stolou. Římské ženy - dlouhé vlasy upravované do složitých účesů
BYDLENÍ Venkov Chýše – chudí rolníci Vily – bohatší Římané Město Činžovní domy – chudší obyvatelé Atriové domy – bohatší Římané
STOLOVÁNÍ Podobně jako Řekové i Římané jedli vleže. Nepoužívali příbory. Hostiny se účastnily i ženy. Hostina měla i desítky chodů. Složení běžného jídla: Ø Obilná kaše, zelenina, luštěniny, chléb Pití: Ø Voda, mléko, víno ředěné vodou
OTROCI Otroka bylo možné koupit na otročím trhu. Otroci: Ø Váleční zajatci (Keltové, Germáni, Řekové…) Ø Pán - nad otrokem veškerou moc (mohl ho i zabít). Ø Otrok = věc, ne člověk. Ø 1. 2. Otrok se mohl stát svobodným: Pán ho propustil (za dobré služby, záchranu života…). Vykoupil se. Po propuštění se z otroka stal propuštěnec, který měl i nadále vůči svému pánu povinnosti.
VZDĚLÁVÁNÍ Děti do 15 let učili rodiče, nebo domácí učitel. Ø Učily se: čtení, psaní, počítání, latinskou mluvnici, řečtinu, zeměpis, dějepis, astronomii, filozofii, básně. Chlapci od 15 – 17 let studovali na řecké nebo latinské škole. Ø Učili se: řečnictví, filozofii, právu.
VOJENSTVÍ Vojenská služba: Ø Povinnost každého občana. Ø Od 17 do 60 let. Ø Zbroj si opatřoval každý sám. Největší vojenská jednotka LEGIE (6000 mužů, 120 jezdců) Nejmenší vojenská jednotka CENTURIE – v čele centurio Bohatí Chudí Jezdci – přilba, kulatý štít, pancíř (i kůň), meč, dlouhé kopí Lehkooděnci – přilba, kulatý štít, krátký meč Těžkooděnci – kovový pancíř, přilba, náholenice, obdélníkovitý štít, krátký meč, dýku Prakovníci – prak nebo luk Pomocné síly Vojáci žili ve vojenských táborech. Římští vojáci chodili jednotně oblékaní (první uniformy)
PRACOVNÍ LIST -------------- 1. KDO BYL PODLE TRADICE (LEGENDY) ZAKLADATELEM MĚSTA? 2. JAKÉ BYLO ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ OBYVATEL ŘÍMA? 3. BYLA VOJEMSKÁ SLUŽBA POVINNÁ? KDE ŽILI VOJÁCI?
- Slides: 17
