DO ROKU 1848 VY32INOVACE02Vvoj populrn hudby Pamtkm dvnho

DO ROKU 1848 VY_32_INOVACE_02_Vývoj populární hudby

Památkám dávného egyptského výtvarného umění se obdivujeme do dnes. Na vyobrazení těchto dob najdeme i hudební nástroje – harfy, loutny, píšťaly a jiné o hudbě samotné však toho moc nevíme. Důvod je zřejmý: trvalo velice dlouho, než se podařilo znějící hudbu srozumitelným a jednoznačným způsobem zapsat

HISTORIE HARFY SE ZAČÍNÁ PSÁT JIŽ VE STARÉM EGYPTĚ ASI 3000 př. n. l. DO EVROPY SE DOSTÁVAJÍ ZÁSLUHOU KELTŮ ASI 3. STOLETÍ př. n. l.

PATŘÍ K NEJSTARŠÍM NÁSTROJŮM LIDSKÉ HISTORIE PRVNÍ ZÁZNAMY POCHÁZEJÍ Z MEZOPOTÁMIE DO EVROPY SE DOSTALA Z ARABSKÝCH ZEMÍ PRAVDĚPODOBNĚ PŘES ŠPANĚLSKO

To platí i o antickém Řecku. Dodnes se v divadlech hrají dramata jejichž autory byli tak vynikající umělci, jako například Sofoklés nebo Euripidés (oba z 5. století př. n. l. ). Obdivujeme stavitelské i sochařské památky antického Řecka, které jsou nám svým charakterem velmi blízké.

Dochovaly se nám rovněž dobové zprávy o tom, jak významné místo měla hudba v tehdejší společnosti (podílela se např. : i na divadelních hrách). I když však staří Řekové již uměli do určité míry tóny zapsat (používali k tomu písmena), zachovalo se nám těchto zápisů pramálo.

Nejznámější je tzv. Seikilova píseň, na náhrobním kamenu jakéhosi Seikila v blízkosti Smyrny v Malé Asii (dnes turecký přístav Izmir) byla vytesána řecká slova i se značkami pro nápěv, jejž se badatelům podařilo rozluštit (pochází asi z 1. století po Kristu).

PŘEDCHŮDCEM HOUSLÍ JE TZV. RUBEBA (nástupce arabské rabábu) PRVNÍ HOUSLE ZAČALY PRAVDĚPODOBNĚ VZNIKAT V POLSKU

K nejvýznamnějším památkám české hudby z počátku 15. století patří husitské chorály. Jsou to písně spjaté s reformačním hnutím v Čechách, v jehož čele stál rektor pražské university Mistr Jan Hus. Po jeho upálení v Kostnici se rychle schylovalo k husitským válkám. V souvislosti s nimi vznikaly také bojově znějící náboženské zpěvy husitů.

Notové zápisy těchto písní se dochovaly v Jistebnickém kancionálu (tato vzácná památka pochází asi z poloviny 15. století a byla objevena roku 1872 náhodou na faře v Jistebnici u Táboraodkud dostal kancionál jméno, přečkal, dobře ukryt, období proti reformace).

Nejslavnější písní z Jistebnického koncionálu je píseň Ktož jsú boží bojovníci. Znění z Jistebnického kancionálu je nejstarším dochovaným znění této písně. Vznikla kolem roku 1420 a stala se bojovou písní a i hymnou husitských vojsk.

V jejich slovech je ve stručnosti vyjádřen Žižkův vojenský řád. V 19. století zazněla i ve Smetanovských symfonických básních Tábor a Blaník z cyklu Má vlast.

PŘEDCHŮDCI VARHAN BYLY PANOVA PÍŠŤALA A DUDY NEJVĚTŠÍHO VĚHLASU DOSÁHLY V OBDOBÍ BAROKA PRO VARHANY PSALI HUDBU: A. DVOŘÁK, J. S. BACH HUSITI JE ZAMĚRNĚ NIČILI, BYLI POVAŽOVÁNY ZA ĎÁBLŮV NÁSTROJ

Na přelom 16. a 17. století, na počátku baroka, přemýšlelo několik italských hudebníků, jak připojit k dramatu hudbu (jako to bývalo v antické tragédii). Přišli na nový způsob: sólový zpěv jednotlivých postav divadelní hry doprovázet spíše jenom hrou akordů. Nástrojové mezihry pak mohou být vypracovány bohatěji. Tak se zrodila opera.

Ani u lidových tanečních písní nejsou autoři známi. I tyto písně vznikaly obměňováním a rozvíjením různých melodických i rytmických prvků. Zřetelně se zde projevovaly krajové odlišnosti: v Čechách se zpíval a tančil např. furiant, obkročák různé mateníky, na Chodsku i v jižních Čechách tanec do kolečka.

V lidové hudbě nelze dobře oddělit tvůrce od těch, kdo jí provozují: obojí splývá.

Když maminka zpívá dítěti ukolébavky, zpívala je tak, jak slyšela od své maminky, babičky i od jiných venkovských žen. Tyto popěvky se rozvíjely z drobných melodických i říkadlových motivů, jak v určité oblasti žily a časem se i různě proměňovaly. Zapisovat je začali sběratelé až v 19. století, mezi lidem se uchovávaly v paměti, tradicích.

Autor : Trýzna Stanislav Školní rok : 2011/2012 Určeno pro : devátý ročník Předmět: hudební výchova Téma : základní orientace ve vývoji hudby Způsob použití ve výuce: výuková prezentace