DIGITLN UEBN MATERIL slo projektu CZ 1 071
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava, Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Eleaté, atomisté Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 17. 3. 2013 Anotace Na vybraných textech je vysvětlován základ filosofie eleatů a atomistů. Metodický pokyn Jednotlivé texty jsou doplněny otázkami, které pomáhají lépe pochopit podstatu uvedeného tématu. Dále zde jsou správné odpovědi, otázky k přemýšlení i závěrečné úkoly, jež prověřují pochopení předloženého tématu. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
Eleaté, atomisté Pracovní list
1. Po prostudování textu budete komentovat konkrétní výroky filosofa Xenofana: Eleaty začínají dějiny ontologie, neboť si kladou otázku, co máme na mysli, hovoříme-li o jsoucím, a uvádějí rysy jsoucího. Předchůdcem eleatů byl Xenofanés, proslavil se kritikou dosavadních antropomorfních představ boha. Podle něj by měl být bůh jeden. Ztotožňuje boha se jsoucnem, jediným, věčným, vše vyplňujícím a nehybným. Jeho jedinou aktivitou je myšlení.
Pokuste se komentovat Xenofanova slova: a) , , Ne bozi jsou velcí, ale lidé. “ b) , , Znalosti nám nedali bozi, ale my sami jsme je dobyli postupnou prací. “
2. Pozorně si prostudujte jádro filosofie eleatů: Parmenidés říká, že cesta pravdy záleží v tom, že bytí, jsoucno jest a nemůže nebýti. Jsoucí jest, neboť bytí jest, kdežto nic věru není. Nikdy zajisté nedá se prokázat nejsoucna jsoucnost. Z toho plyne, že není žádného vznikání a zanikání, protože vznikající věc vzniká z nicoty a zanikající se propadá do nicoty, nicota však není. Smyslům, které vidí vznikání a zanikání, není co věřit. Pravdu má pouze rozum a ten praví, že jsoucno je bez vzniku a zániku, celé, jednorodé, bez pohybu, bez dění.
Otázky k podstatě filosofie eleatů: a) Stanovte charakteristické rysy jsoucna (bytí). b) Stanovte charakteristické rysy nejsoucna (nebytí). c) Jaký vztah má Parmenidés ke smyslům a jaký k rozumu?
Možné odpovědi: a) Např. jsoucí je nevzniklé a nepomíjející. b) Např. nedá se prokázat existence nejsoucna. c) Parmenidés nevěří smyslům, věří jen rozumu.
3. Text dokládá, jak vidí eleaté pohyb: Parmenidés dospěl k tvrzení, že existuje pouze bytí, kdyby existovalo nebytí, existoval by prázdný prostor, do kterého by se bytí mohlo přelévat. Tento prázdný prostor není, není tedy ani pohyb. Jsoucno je neměnné, bez vzniku a zániku, dokonale vyplňuje prostor podobný kouli, je nehybné. Náš rozum dokazuje neexistenci pohybu, naše smysly opak. Rozum je pravda, smysly jsou zdání. Eleaté řešili jsoucno, bytí vysoce abstraktním způsobem.
Otázka: Co tvrdí eleaté o pohybu?
Správná odpověď: Eleaté tvrdí, že pohyb nutně potřebuje něco prázdna, nebytí. Jelikož je však jsoucno absolutně plné, je současně nehybné.
4. Text vám ukáže, jak viděli svět atomisté: Démokritos zdůrazňoval, že atomy, z nichž je vše vystavěno, se nemohou dále dělit. Slovo atom znamená nedělitelný. Nejmenší stavební částice jsou v přírodě věčné, v tom navazuje na eleaty. Všechny atomy jsou pevné a hmotné, mají různé tvary a mohou se spojovat do nekonečného množství různých těles. Pohybují se v prostoru, mají všelijaké háčky a příchytky a spojují se ve věci, které vidíme kolem sebe.
Otázky k textu: a) Co znamená slovo atom? b) V čem Démokritos navazuje na eleaty? c) Jak atomy vytvářejí různé věci?
Správné odpovědi: a) Atom znamená nedělitelný, jsou to nejmenší možné částice. b) Na eleaty navazuje tím, že atomy jsou věčné. c) Atomy různých tvarů se spojují pomocí háčků v různé věci.
5. Atomisté uplatňují zákon kauzality: Démokritos neuvažoval o žádné síle, která vstupuje do přírodních procesů. Jediné, co podle něj existuje, jsou atomy a prázdný prostor. Domníval se, že za vším, co se v přírodě odehrává, stojí přirozená příčina (zákon kauzality). Když člověk umře, jeho duše se rozlétne do všech stran, je tedy smrtelná. Souhlasil s Hérakleitem, že všechno v přírodě plyne, neboť formy a tvary přicházejí a odcházejí. Za vším, co plyne jsou věčné a neměnné částice, atomy.
Odpovězte na otázky k textu: a) Čím vysvětluje Démokritos dění v přírodě? b) Jak se dívá na lidskou duši? c) V čem navazuje na Hérakleita?
Správné odpovědi: a) Přírodní procesy vysvětluje přirozenou příčinou (zákonem kauzality). b) Lidská duše je smrtelná. c) Souhlasil s Hérakleitem, že vše v přírodě plyne.
6. Závěrečný úkol: K číslům přiřaďte správná písmena. A bůh je jediným a věčným jsoucnem B nedá se prokázat nejsoucna jsoucnost C atomy a prázdný prostor 1 Parmenidés 2 Démokritos 3 Xenofanés
Správný výsledek: 1 B, 2 C, 3 A
Použitá literatura • GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. • NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80 -718 -2179 -9. • RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80 -718 -2092 -X.
- Slides: 19