Digitln uebn materil Sdlovn pravdy na nemocninm lku

Digitální učební materiál Sdělování pravdy na nemocničním lůžku Mgr. Jana Marounková duben 2013

Digitální učební materiál Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0606 Název programu OP 1. 5 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu Inovace vzdělávacího procesu Číslo materiálu VY_32_INOVACE-3 -8 -PSL-18 Název školy Střední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 Autor Mgr. Jana Marounková Vzdělávací oblast Psychologie Tématická oblast Psychologie osobnosti Téma Sdělování pravdy na nemocničním lůžku Ročník 3. Datum tvorby 28. dubna 2013 Anotace Materiál slouží k objasnění problému sdělování pravdy pacientovi/klientovi na nemocničním lůžku. Metodický pokyn Materiál doporučuji jako 2 hodinový výukový materiál k vysvětlení postupu při sdělování pravdy a fixaci základních pojmů.

Sdělování pravdy na nemocničním lůžku Mgr. Jana Marounková

Cíl: 1. Žák popíše zásady sdělování diagnózy

Osnova: 1. Informace o diagnóze – úvod 2. Zásady sdělování diagnózy

Informace o diagnóze • Zvážit kdy (ve které fázi) sdělit diagnózu. • Kdo sděluje diagnózu. • Vybrat nejvhodnější prostředí (kde sdělit). • Zvolit formu (způsob) sdělení.

Informace o diagnóze Sdělování pravdy ohledně diagnózy by nemocným nemělo být zatajováno. Nemocný má dostávat pravdivé informace, ale vždy v takovém rozsahu, který odpovídá jeho současnému psychickému stavu. Nejprve sdělit diagnózu nemocnému, potom s jeho souhlasem rodině nebo dalším osobám. Je nutné dodržovat zásady lékařského tajemství a informace sdělovat pouze se souhlasem pacienta.

Zásady sdělování diagnózy Informace o nemoci poskytujeme všem nemocným i nemocným se zhoubným onemocněním, informaci o diagnóze podává vždy lékař, nestačí podat informaci pouze jednou, informaci je vhodné opakovat, nemocného seznamujeme s léčeným postupem před vlastní léčbou, s kterou musí pacient vyjádřit souhlas, nemocného seznamujeme i s možnostmi alternativní léčby, nemocnému neslibujeme vyléčení.

Zásady sdělování diagnózy Na otázky pacienta a jeho rodiny i blízkých vždy odpovídáme (pouze v rámci svých kompetencí), jinak zajistíme lékaře, věnujeme rozhovoru dostatek času, musí být čas na možné dotazy, informace podáváme vždy pouze v rozsahu kompetencí zdravotnického asistenta, informace o prognóze nemoci podává lékař, musí je podávat uvážlivě, časově nespecifikovat, pouze nastínit např. dobu léčby, informace musí být jednotné, nesmí se lišit (např. termín vyšetření), svým postupem a ošetřovatelskými činnostmi zajistit u pacienta důvěru v ošetřovatelský personál, jednotlivé léčebné a ošetřovatelské postupy.

Komu sdělujeme pravdu? Pravdu sdělujeme pacientovi vzhledem k jeho chápání, věkovým zvláštnostem, pravdu o diagnóze sdělujeme vždy dle aktuálního psychického stavu pacienta, pacient by měl o své diagnóze vědět a podílet se tak i na vlastní léčbě, zdravotnický asistent poskytuje i psychickou pomoc, podpora, tkví v tom, že nemocný ví, že není na nemoc sám, že nám může důvěřovat a my mu pomůžeme projít všemi úskalími nemoci, pomůžeme vytvořit psychickou pohodu.

Kdy sdělit pravdu o diagnóze? Doporučuje se doba na konci fáze hledání, upřesňování diagnózy. Čekání na sdělení diagnózy zhoršuje psychický stav pacienta.

Zásady sdělování diagnózy Pravda o nemoci může mít mnoho forem: = pravda o nemoci, o situaci (situační pravda). Sdělení diagnózy – diagnózu sdělujeme pacientovi srozumitelnou formou. Pokud použijeme latinský nebo odborný název, pacient většinou nerozumí. Při sdělení diagnostické pravdy je třeba pacientovi vysvětlit co se pod tajemným názvem nemoci skrývá.

Zásady sdělování diagnózy Prognóza (předpověď, vyhlídka do budoucna). Každý pacient má právo vědět jaký je jeho zdravotní stav a jaká je prognóza, má také právo do konce poslední sekundy života na naději.

Zásady sdělování diagnózy Jak říct pravdu? (Jednoznačný návod neexistuje). Dodržujeme následující zásady: • vycházíme z individuální situace (zdravotního a psychického stavu) pacienta, • volíme vždy srozumitelná slova, formulace vět by měla být pozitivní, hovor má být stručný, • informací neposkytovat mnoho, • umožnit pacientovi sdílení pravdy s někým blízkým (rodina, přátelé, …) • umožnit dle potřeby návštěvu psychologa.

Zásady sdělování diagnózy Pravdu sdělujeme: • ve vhodném prostředí, • nerušení telefony, • vstupy jiných pracovníků. • Pokud je pravda sdělována u lůžka – vytvořit intimní prostředí. • Důležité je volit i vhodnou denní dobu (není vhodná doba před nočním spánkem).

Zásady sdělování diagnózy Kdo sděluje pravdu: vždy lékař Pacient má právo informace o diagnóze, léčbě i prognóze odmítnout.

Použitá literatura • KELNAROVÁ, J. Tanatologie v ošetřovatelství. 1. vydání. Brno: Littera, 2007, 112 s. ISBN 978 -80 -85763 -36 -2. • KELNAROVÁ, J. , MATĚJKOVÁ, E. . Psychologie a komunikace pro zdravotnické asistenty 4. ročník. 1. vydání. Praha: Grada, 2008, 135 s. ISBN 978 -80 -247 -2831 -5. • KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vydání. Praha: Grada, 2002, 200 s. ISBN 80 -247 -0179 -0. • KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. 1. vydání. Praha: Grada, 2007, 163 s. ISBN 978 -802 -4720 -692. • VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 4. vydání. Praha: Portál, 2008, 870 s. ISBN 978 -80 -7367 -414 -4.