Digitln uebn materil Nzev projektu Inovace vzdlvn na
Digitální učební materiál Název projektu: Inovace vzdělávání na SPŠ a VOŠ Písek Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0010 Škola: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola, Písek, Karla Čapka 402 Předmět: CJL Ročník: 3. Téma: Tematický okruh: Pravopis Jméno autora: Mgr. Hana Maříková Datum tvorby: říjen 2013 Kód materiálu: OPVK_1. 5_DUM_III/2_CJL_MA 019 Soubor: 09 VYSTUPY/VY_32_INOVACE_CJL_MA 019 Předložky a jejich použití Anotace: Opakování tvarosloví - morfologie, vysvětlení použití a významu předložek dle jejich rozdělení
Předložky • neohebný slovní druh • neplnovýznamový slovní druh • řazeny jako 7. slovní druh • stojí před podstatnými jmény, přídavnými jmény, zájmeny a číslovkami
Předložky • pomáhají vytvářet fráze a modifikovat (obměňovat, přetvářet) vztahy mezi větnými členy • nejsou větným člen, stávají se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem a pak jsou součástí předmětu, přívlastku, příslovečného určení nebo doplňku • pokud je jejich součástí přívlastek, stojí předložka před celým komplexem
Předložka ve větě • stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, ke kterým se vztahuje • je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen např. : o městě, o něm, o pěti, o velmi starém městě
Předložková vazba • bez připojeného skloňovaného tvaru jmen (v určitém pádě) by předložky neměly smysl • tomuto spojení se říká předložková vazba • ve větě tvoří větný člen, na který se ptáme např. příslovci (pokud je součástí příslovečného určení)
Předložka ve flektivních jazycích • flektivní jazyk vyjadřuje gramatické funkce pomocí flexe (ohýbání), tj. skloňování a časování pomocí předpon a přípon • v češtině (i v jiných flektivních jazycích) se každá předložka pojí s určitým pádem nebo více pády • v jiných jazycích mohou předložky plně nahradit systém pádů
Rozdělení předložek dle původu • podle původu rozlišujeme předložky na: - primární (původní) např. : na, v, do, z, k - sekundární (nepůvodní, které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází) např. kolem, díky, kvůli
Sekundární předložky • z pádů substantiv - dle, kolem (kol), kromě (krom), kvůli, místo, během, díky • přechodem z příslovcí – proti, skrz, uvnitř blízko – stojí blízko (příslovce) X blízko domu (předložka) • víceslovné výrazy – z důvodu, na rozdíl od, směrem k
Předložky se třemi pády • ZA - s 2. p. - za večera - se 4. p. - za knihu - se 7. p. – za městem • S - vždy a nejčastěji se 7. p. – s otcem - zřídka s 2. p. - se stolu (z povrchu pryč) X ze stolu (vyndat zevnitř) - výjimečně se 4. p. – kdo s koho
Předložky se dvěma pády • na, po, o, v - se 4. p. - na pole, o vše - se 6. p. - na poli, o všem • nad, pod, před, mezi - se 4. p. – nad obzor, před tebe - se 7. p. – pod obzorem, před tebou
Předložky s jedním pádem • většina předložek (i sekundárních) se pojí pouze s jedním pádem
Předložky s 2. pádem • bez, od, do, u, z např. : bez cíle, od otce, do města, u lesa, z lesa • zpod, zpoza, blízko, dle, kolem, kromě, místo, během, … např. : během dne, zpoza stolu, kromě mě, místo mne, kolem tebe
Předložky se 3. pádem • k – k matce • proti – proti otci • vůči – vůči nám • kvůli – kvůli nim • díky – díky vám
Předložky se 4. pádem • mimo, ob, pro, skrz, přes př. : mimo dům (X kromě domu); ob den, ob týden; pro tebe - tě, pro mne – mě; skrz prst, skrz labyrint, skrz park; přes plot, přes les, přes město
Pravidlo pro psaný text • předložka nesmí stát v psaném textu nikdy na konci řádku
Neslabičné a slabičné předložky vlastní • u předložek jako jsou například k a v, může dojít k změně na slabičné ke a ve • určuje to slovo, vedle kterého předložka stojí např. : k rozkvetlému stromu, k těm kolejím X ke stromu, ke kolejím
Zdroje • SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce. ISBN 80 -7200 -041 -1. • Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 - [cit. 2013 -09 -18]. • [online]. [cit. 2013 -09 -25]. DOI: ABZ. cz: slovník cizích slov - on-line hledán.
- Slides: 17