Digitln uebn materil Ledviny nefron Mgr Jana Vov

Digitální učební materiál Ledviny, nefron Mgr. Jana Váňová březen 2013

Digitální učební materiál Číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0606 Název programu OP 1. 5 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu Inovace vzdělávacího procesu Číslo materiálu VY_32_INOVACE-5 -15 -SOM-4 Název školy Střední zdravotnická škola, Brno, Jaselská 7/9 Autor Mgr. Jana Váňová Vzdělávací oblast Somatologie Tématická oblast Vylučovací systém Téma Ledvina, nefron Ročník 1. Datum tvorby 20. 3. 2013 Anotace materiál slouží k výuce anatomie a fyziologie ledvin a nefronu, dále slouží k pochopení a upevnění vědomostí žáků na dané téma Metodický pokyn doporučuje se jako výklad učiva

Ledvina REN, NEPHROS

Anatomie ledvin • párový orgán fazolovitého tvaru • velikost: 12 x 6 x 3 cm • uložení: bederní krajina v retroperitoneálním prostoru • obal: tukový polštář • cévní zásobení: Ø renální tepny (břišní aorta) Ø renální žíly (dolní dutá žíla) • stavba: Ø kůra – cortex renalis – na povrchu pevný vazivový obal – cca 5 -8 mm široká, obsahuje cca 1 milionů nefronů Ø dřeň – medulla renalis – 10 -20 pyramides renales

Popis ledviny 1. Pyramidy 2. Odvádějící tepna 3. Renální tepna 4. Renální žíla 5. Branka 6. Pánvička 7. Močovod 8. Kalíšek 9. Vazivové pouzdro 10. Spodní pouzdro 11. Horní pouzdro 12. Přívodní žíla 13. Nefron 14. Kalíšek 15. Kalich 16. Papila 17. Sloupek Obrázek č. 1 – Ledvina

Funkce ledvin • • tvorba moči – nefron (glomerulární filtrace, zpětné vstřebávání – tubulární resorpce) udržení homeostázy udržení stálého p. H produkce důležitých látek (renin, erytropoetin, calcitriol – aktivní vit. D)

Nefron • základní funkční jednotka – základní funkce – tvorba moči • renální tepny se po vstupu větví na stále menší větve → z každé odstupuje v kůře tzv. přívodná céva – vas afferens → stáčí se do glomerulu → krev je pak odváděna odvodnou cévou – vas efferens → větví se do kapilární sítě kolem ledvinných kanálků → odtok krve do renálních žil a do dolní duté žíly

Nephron – anatomie • Malpighické tělísko – glomerulus (klubíčko krevních kapilár) + Bowmanovo pouzdro (váček) – obal • Proximální stočený kanálek (tubulus) • Henleova klička • Distální stočený kanálek (tubulus) • Sběrné kanálky (ústí do ledvinových pyramid → ledvinné kanálky → ledvinné pánvičky)

Obrázek č. 2 – Nefron

Glomerulární filtrace • tvorba tzv. primární moči (glomerulární filtrát) v glomerulech – filtrát krevní plazmy s nižším obsahem bílkovin – za jednu minut asi 0, 12 litru filtrátu, tj. 180 litrů/24 hodin • nepropouští buňky (červené krvinky a většina plazmatických bílkovin) • v tubulech se prvotní moč dále upravuje reabsorpcí a sekrecí až do podoby definitivní moči • zhruba 99% vody profiltrované do tubulů se přitom vstřebá zpět spolu s látkami, které si organismus chrání např. glukosa, aminokyseliny • filtrační tlak – tlak, kterým je plazma „protlačována“ přes stěnu kapilár a vnitřní list Bowmanova pouzdra – efektivní tlak asi 6 k. Pa

Definitivní moč • primární moč – odtéká ze štěrbiny Bowmanova pouzdra do ledvinných kanálků – úprava definitivní moče • proximální kanálek, Henleova klička, distální kanálek – zbavuje se vody, aminokyselin a části minerálních látek – vstřebávání zpět do krve • diuréza – množství definitivní moči za 24 hod. , průměrně 1, 5 litru

Glukóza Aminokyseliny Elektrolyty Bikarbonát Aldosteron Metabolické produkty ADH močovina Obrázek č. 3 – Nefron – propustnost látek

Proximální tubulus • zpětná resorpce vody, anorganických a organických látek do sítě kapilár kolem tubulů • glukóza – závislá na hladině glykémie, „práh ledvin“ – je-li překročen nad 10 mmol/l – objeví se v moči – glykosurie (DM) Henleova klička Distální tubulus Sběrací kanálek • sestupné • podílí se • definitivní raménko na zpětné úprava propustné resorpci objemu moči pro vodu sodíku a a jejího složení • vzestupné sekreci draslíku ramínko • regulace nepropustné do tubulů prostupnosti pro vodu buněk pro vodu a ionty (ADH, aldosteron)

Tubulární resorpce 1 1. Aktivní transport • přesun látek se spotřebováním energie (nutná pro průběh transportu) • transportované látky s „nosičem“ – přenese látku přes buněčnou membránu i vnitřní strukturu buněk – účast enzymů • transportován: sodík, draslík, chloridy, vápník, aminokyseliny, glukóza, fosforečnany a uráty • exkrece – opačný směr aktivního transportu – z cév do nitra kanálků – látky tělu cizí – např. Penicilin, různá barviva

Tubulární resorpce 2 2. Pasivní transport DIFÚZE • výsledek rozdílů v koncentraci uvnitř a vně ledvinných kanálků • osmóza – zpětná difúze – např. koncentrace sodíku – stoupá koncentrace v krvi, voda difunduje přes stěnu kanálků do místa s větší koncentrací sodíkových iontů – z kanálků do krve • především voda z kanálků zpět do krevního oběhu

Význam ledvin pro udržení homeostázy 1. • • 2. • • • 3. • • Bílkoviny u zdravého člověka se v moči nevyskytují proximální kanálek – aktivní transport Glukóza proximální kanálek – aktivní transport u zdravého člověka se v moči nevyskytuje – závislost na hladině krevního cukru cukr v moči – glykosurie – diabetes mellitus Močovina, amonné ionty, kyselina močová a kreatinin odpadní látky rozpadu bílkovin a nukleových kyselin množství močoviny kolísá dle obsahu bílkovin v potravě (strava bohatá na bílkoviny, nedochází k rozpadu tkání v těle – rozsáhlá poranění, operace – vylučování močoviny)

Udržené stálého p. H • norma: moč p. H 6 1. Vylučování slabých anorganických kyselin a jejich solí (např. fosforečnany, uhličitany) 2. Vylučování organických kyselin (např. kyseliny šťavelové) 3. Vylučováním a zpětným vstřebáváním amonných iontů – neutralizační látka při dlouhodobé zátěži kyselinami 4. Zpětné vstřebávání iontů Na+

Řízení činnosti ledvin HORMON MÍSTO VZNIKU RENIN ledviny ÚČINEK glomerulární filtrace tubulární resorpce – zvýšená ANTIDIURETICKÝ mezimozek propustnost HORMON – ADH (hypotalamus) distálního tubulu a sběracího kanálku pro vodu ALDOSTERON tubulární resorpce – vstřebávání kůra nadledvin sodíku

Zdroje Obrázek č. 1 – Ledvina JAWORSKI, Piotr Michał. Kidney Pio. M. png. In: Wikimedia Commons [online]. 2006 [cit. 201303 -25]. Dostupné pod licencí CC BY-SA 3. 0 z: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Kidney_Pio. M. png? uselang=cs Obrázek č. 2 – Nefron YOSI I. Nephron blank. svg. In: Wikimedia Commons [online]. 2007 [cit. 2013 -03 -25]. Dostupné pod licencí CC BY 3. 0 z: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Nephron_blank. svg? uselang=cs Obrázek č. 3 – Nefron – propustnost látek YOSI I. Nephron blank. svg. In: Wikimedia Commons [online]. 2007 [cit. 2013 -03 -25]. Dostupné pod licencí CC BY 3. 0 z: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Nephron_blank. svg? uselang=cs DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie: [učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 2. , přeprac. a dopl. Olomouc: Epava, 2000, 480 s. ISBN 80 -862 -9705 -5. KLEMENTA, Josef. Somatologie a antropologie. Praha: Pedagogické nakladatelství, 1981. ISBN neuvedeno. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 6. rozš. vyd. Praha: MAXDORF, 2000, 490 s. , il. ISBN 80 -85912 -38 -4.