Dechov devn nstroje Jelnkov Polkov Sobolov a Suchumelov
Dechové dřevěné nástroje Jelínková, Poláková, Sobolová a Suchumelová
§ Dřevěný dechový nástroj je hudební nástroj, jehož tón vzniká nárazem vzduchu na hranu otvoru nebo rozkmitáním plátku, a u něhož je výška tónu určována rezonanční frekvencí vzduchového sloupce. Jak již název napovídá, tyto nástroje byly původně vyrobeny ze dřeva, avšak některé moderní dřevěné nástroje jako např. saxofon a příčná flétna, jsou vyrobeny z jiných materiálů.
Patří sem: § zobcová flétna (sopraninová, sopránová, altová, basová, tenorová) § příčná flétna, pikola § klarinet, basklarinet § hoboj, anglický roh § fagot, kontrafagot § saxofony: sopránsaxofon, altsaxofon, tenorsaxofon, barytonsaxofon § historické nebo lidové nástroje: basetový roh, šalmaj a další
ZOBCOVÉ FLÉTNY § Zobcová flétna patří do velké skupiny dřevěných dechových nástrojů, jež charakterizujeme takto: "Jedná se o nástroje, u kterých hráč rozechvívá zvukový sloupec dechem bez pomoci nátrubku. Na skutečném materiálu, ze kterého je nástroj vyroben, nezáleží. " Do této skupiny patří tedy i flétny vyrobené z plastových hmot.
§ Charakteristickou vlastností těchto nástrojů je to, že užívají principu zkracování ozvučné trubice a tím i vzduchového sloupce. Trubice, která splňuje určité vlastnosti, vydává vždy tón určité a neměnné výšky. Výška základního tónu zobcové flétny je tedy závislá na její délce. § Zkracováním flétny stoupá zákonitě výška základního tónu, pokud zkrátíme flétnu o polovinu její délky, obdržíme její základní tón o oktávu výše. Tím pádem si můžete povšimnout, že sopránová zob. fl. je o polovinu kratší než flétna tenorová. Základním tónem tenorové flétny je c 1 u sopránové je to c 2.
Nejznámější druhy fléten § Sopraninová flétna je z celé flétnové rodiny nejpoužívanější ve vysokém ladění. Její délka je 22 cm. Díky tomu vzniká v korpusu flétny vysoká frekvence vzduchového válce, která určuje rozsah flétny od f 2 až g 4. § Většinou je tato flétna dvoudílná (hlavice a tělo). V období baroka byla také často využívána jako sólový nástroj (Vivaldiho koncerty) či jako flétna orchestrální.
§ Sopránová flétna je dnes nejčastěji využívanou flétnou. Hodí se totiž pro přípravu nováčků pro hru na jiný nástroj. Slouží však také jako plnohodnotný nástroj např. ve flétnovém kvartetu nebo souboru či jako sólová flétna ve středověké nebo soudobé hudbě. Její délka je 33 cm a šířka u většího hrdla je asi 7 cm. Většinou je tato flétna třídílná (hlavice, tělo a patka). Její rozšíření má na svědomí i její cenová dostupnost.
§ Altová flétna je asi flétnou nejznámější. Svého vrcholu dosáhla v baroku, kdy byla nejvíce využívána jako sólový nástroj. A to především díky svému sladkému a medovému hlasu. Jsou pro ni napsány nádherné barokní skladby od věhlasných skladatelů jako jsou A. Vivaldi či J. S. Bach. Její délka je 47 cm a šířka u většího hrdla je asi 10 cm. Většinou je tato flétna třídílná (hlavice, tělo a patka) a někdy je opatřena klapkou či dvojklapkou pro nejnižší tóny F a F#.
§ Tenorová flétna je o oktávu níž než flétna sopránová. Velmi často se používá jako druhý hlas k flétně altové v barokní a renesanční hudbě, dnes je upřednostňována jako flétna sólová. Její délka je 65 cm a šířka u většího hrdla je asi 12 cm. Většinou je tato flétna třídílná (hlavice, tělo a patka) a vždy je opatřena dvojklapkou pro C a C#. Hlavice může mít také podobu jako má např. basová flétna, tzv. "knick. " Nejvyšší tóny mohou dělat problémy i pokročilejším žákům.
§ Basová flétna je poslední nejčastěji užívanou flétnou. Flétny s hlubším laděním se u nás používají velmi málo, častou příčinou je totiž jejich vysoká cena (10. 000 Kč až 20. 000 Kč). Její délka je zhruba 100 cm a více, šířka u většího hrdla je asi 18 cm. Flétna je často třídílná nebo čtyřdílná (hlavice, 2 x tělo a patka) Pro její značnou velikost je opatřena klapkami nejen na posledních dvou tónech , ale i na těle. Hlavice je buď tvořena tzv. "knick" nebo má flétna "esíčko" což je pro hráče mnohem pohodlnější. Basové flétny všeobecně mají krásně zvučné hloubky, avšak těžko znějící výšky.
PŘÍČNÁ FLÉTNA § Příčná flétna je dechový dřevěný nástroj (dřevěný z historického hlediska, dnešní příčné flétny se vyrábějí takřka výhradně z kovu). Je tradičně zastoupena ve všech symfonických, dechových i komorních orchestrech, velké využití má i komorní hudbě.
Moderní příčná flétna se skládá ze tří částí § Hlavice je u moderních fléten rovná. V horní třetině se nachází retný otvor. Mírným povytahováním hlavice se ladí celá flétna. § Střední díl: nacházejí se na něm klapky, které mohou být buď uzavřené nebo otevřené. § Spodní díl: nejnižší tón flétny může být buď c¹ nebo h, v závislosti na typu spodního dílu.
Typy příčných fléten § Pikola: laděná in C (výjimečně také in Des) vznikla na konci 18. století. Je dvoudílná a zní o oktávu výše než příčná flétna. § Altová flétna: laděná in G, zní o kvartu níže než příčná flétna § Basová flétna: laděná in C, zní o oktávu níže než příčná flétna, stejně jako altová flétna se používá jen velmi málo
Tónový rozsah
PIKOLA § Pikola je dřevěný dechový nástroj, menší sopraninová varianta sopránové příčné flétny. Ve porovnání má poloviční délku a zní o oktávu výše; dosahuje nejvyšších tónů ze všech v současnosti používaných dechových nástrojů. Český název je odvozen z italského „flauto piccolo“, čili „malá flétna“.
§ Pikola je dvoudílná, na rozdíl od sopránové příčné flétny, která je složená ze tří dílů. Měří 32 cm. § Pikoly se vyrábějí buď z kovu, ze dřeva nebo z umělých materiálů. Dřevěné pikoly mají jemnější zvuk, snáze splývají s ostatními nástroji, pro lepší nátisk se ale zase více hodí varianta kovová. Velice oblíbená je tedy kombinace kovové hlavice a dřevěného nebo plastového trupu.
KLARINET § Klarinet je jednoplátkový dřevěný hudební nástroj. § Název pochází z italského clarinetto - malá trubka, neboť jeho zvuk ve vyšších polohách připomíná zvuk trubky. § Klarinet má široké využití v sólové i komorní hudbě, je standardní součástí komorních i symfonických orchestrů a hraje důležitou roli v mnoha hudebních žánrech: klasická hudba, jazz, dechovka, folk a další.
§ Klarinety se nejčastěji vyrábějí z ebenového dřeva, řidčeji i z umělých materiálů. § Klapky jsou nejčastěji stříbrné barvy a vyrábí se z niklové mosazi, stříbra nebo zlata. § Celková délka klarinetu činí přibližně 66 cm. § Nástroj se z důvodů snadnější přepravy dá rozložit do pěti dílů. Tónový rozsah
Běžně používané typy klarinetů: § B klarinet je nejrozšířenější a používá se ve všech stylech, od klasické hudby po jazz. Zní vždy o tón níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota B.
§ A klarinet má oproti B klarinetu o něco málo jemnější zvuk. Používá se hlavně ve skladbách s více křížky, a kde by hra na B klarinet by byla technicky obtížnější. A klarinet zní o malou tercii níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota A.
§ Es klarinet se používá ve větších orchestrech a dechovkách a může dosáhnout vyšších tónů než tradiční B klarinet. Zní o malou tercii výše než v notovém zápise. Je o něco menší než B klarinet.
Basklarinet § Basklarinet in B se používá v symfonických orchestrech, klarinetových souborech a také v jazzu. Zní o oktávu níže než B klarinet.
HOBOJ § Hoboj je dvojplátkový dechový nástroj laděný in C. Má široké uplatnění v klasické hudbě – je součástí symfonických i komorních orchestrů a mnoha dechových komorních souborů.
§ Pokud není v orchestru přítomen klavír nebo jiný klávesový nástroj, ostatní nástroje se ladí podle hoboje, protože jeho ladění je nejstálejší a nejodolnější vůči výkyvům teploty a vlhkosti vzduchu. § Hoboj nemá hubičku jako klarinet nebo saxofon, místo ní má tzv. strojek. § Na hoboj je obecně složitější vytvořit kvalitní tón než například na flétnu. V porovnání s těmito nástroji má hoboj ale pronikavější zvuk.
ANGLICKÝ ROH § Anglický roh je dvouplátkový dřevěný dechový nástroj patřící do rodiny hobojových nástrojů (jako její altový zástupce), používá se zejména v symfonických orchestrech. § Anglický roh je delší než hoboj, a proto zní o kvintu níže. Na rozdíl od hoboje je zakončen hruškovitým ozvučníkem, který mu propůjčuje teplý a jemný zvuk.
FAGOT § Fagot je dechový dřevěný hudební nástroj se strojkem z dvojitého třtinového plátku. Vznikl v Itálii v 16. století, jeho název pochází z italského fagotto – svazek, otep. Zpravidla je vyroben z javorového dřeva.
Stavba fagotu § Hlavice je nasazená na basové rouře, která je spolu s křídlem upevněná na botě; jednotlivé části viz obrázek vpravo dole. Na částech (a) – (d) se nachází klapky, které stejně jako u ostatních dechových nástrojů mění délku vzduchového sloupce a tím i výšku tónu. Do křídla je zasazeno eso, které se vyrábí z různých druhů kovů: nikl, mosaz, stříbro apod. Mírným povytahováním esa se fagot dolaďuje. § Nástroj je dlouhý 1, 35 m, celková délka vzduchového sloupce je ale 2, 59 m – vychází ze strojku a pokračuje přes eso, křídlo, botu, basovou rouru do hlavice.
Uplatnění § Fagot má neobyčejné výrazové a zvukomalebné vlastnosti. V nejnižších polohách je jeho tón bručivý, hlubokými tóny skladatelé často vyjadřují tragiku či ponurost. § Fagot má důležitou úlohu v mnoha dechových komorních dílech, kde je nejčastěji nejhlubším nástrojem. Objevuje se též ve smíšených souborech (dechové a smyčcové nástroje). klasickém komorním orchestru jsou přítomny dva fagoty, v symfonickém ještě jeden kontrafagot.
KONTRA FAGOT § Kontrafagot je dvouplátkový dechový dřevěný nástroj; má dvakrát delší trubici než fagot, proto zní o oktávu níže. V symfonickém orchestru je nejnižším dechovým nástrojem, používá se také ve větších dechových orchestrech.
SAXOFON § Saxofon je dřevěný dechový nástroj vyráběný převážně z mosazi. § Používá se především v jazzu (jako sólový nástroj i jako součást jazzových komorních souborů či orchestrů) a v menší míře i v klasické hudbě. § K dřevěným nástrojům patří kvůli své stavbě a způsobu, jakým se na něj hraje. Již od počátku byly saxofony vyráběny výhradně z kovu.
STAVBA § Saxofon je stejně jako klarinet jednoplátkový nástroj. Třtinový plátek se připevňuje na hubičku. Hubička je nejčastěji buď z kovu nebo plastu. Kovová hubička má ostřejší tón. Téměř všechny saxofony jsou vyrobeny z mosazi. Potom se musí nástroj pokovovat lakem (nebo zlatem či stříbrem), aby se zabránilo korozi. TYPY SAXOFONŮ § Adolph Sax, zakladatel saxofonu, patentoval dvě „rodiny“ saxofonů – „orchestrální“ a „vojenskou“. Každá z nich se skládá ze sedmi nástrojů: sopraninový, sopránový, altový, tenorový, barytonový, basový a kontrabasový.
Tenor saxofon Soprán saxofon Alt saxofon Bas saxofon
ŠALMAJ § Šalmaj je historický, dřevěný dechový nástroj. § Je předchůdcem hoboje a anglického rohu. § V mnoha zemích přetrval v rozličných podobách do současnosti a je hojně využíván v tradiční lidové hudbě, např. v Španělsku, či Portugalsku
DIDGERIRIDOO § Didgeridoo je dechový hudební nástroj australských domorodců a patří mezi jedny z nejtypičtějších symbolů Austrálie. § Výsledkem je táhlý nepřerušovaný bručivý tón bohatý na vyšší harmonické tóny. § Pomocí vzduchu se dá utvářet až několik tonů, avšak nějaká instrumentální hudba toho nikdy nebude.
PANOVÁ FLÉTNA § Panova flétna nebo také syrinx je jeden z nejstarších nástrojů. § Skládá se z rákosových, třtinových, bambusových či dřevěných píšťalek sestavených do jedné řady. § Zvuky z tohoto nástroje se vyluzují pomocí foukání na okraje otvorů píšťalek. § Podle řecké mytologie hrával na flétnu bůh pastýřů a stád Pan.
- Slides: 40