Ddinost kvantitativnch znak VY32INOVACE2105Ddinost kvantitativnch znak Vytvoeno v

Dědičnost kvantitativních znaků VY_32_INOVACE_2_1_05_Dědičnost kvantitativních znaků Vytvořeno v rámci projektu „EU peníze školám“ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1. 5 – Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách

Popis materiálu Číslo projektu: CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0554 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada číslo: 2_1 Název materiálu: VY_32_INOVACE_2_1_05 _Dědičnost kvantitativních znaků Autor: Ing. Marie Ondová Škola: SOŠS a SOU, Kadaň, 5. května 680, příspěvková organizace Datum vytvoření: 25. 6. 2012 Vzdělávací oblast: Odborné vzdělávání Vzdělávací okruh: Aplikovaná biologie Vyučovací předmět: Biologie Tematická oblast: Genetika Určeno pro obor a ročník: Agropodnikání – 2. ročník, Agropodnikání OTŽP – 3. ročník Anotace: Prezentace se zabývá charakteristikou kvantitativních znaků. Metodický pokyn: Žáci si během výkladu doplňují zápis do sešitů, na závěr vypracují kontrolní otázky. Není-li uvedeno jinak, je autorem materiálu a všech jeho částí Ing. Marie Ondová 2

Dědičnost kvantitativních znaků Znaky, které měříme, vážíme, počítáme

Kvantitativní znaky n n n Jsou dány větším počtem genů malého účinku (malé geny - minorgeny). Každý gen má jen malý nebo nepatrný fenotypový účinek. Individuální fenotypové účinky minorgenů se sčítají. Na jejich projevu se podílí prostředí (potrava, světlo, teplota…). V kvantitativních znacích nelze v potomstvu ze žádného křížení zjistit štěpné poměry podle J. G. Mendela. 4

Porovnání kvalitativních a kvantitativních znaků – 1. n n n Podmíněny jedním nebo málo geny velkého účinku Monogenní dědičnost Platí zde štěpné poměry v F 1 generaci podle J. G. Mendela n n n Podmíněny mnoha geny malého účinku Polygenní dědičnost Neplatí zde štěpné poměry v F 1 generaci podle J. G. Mendela 5

Porovnání kvalitativních a kvantitativních znaků – 2. n Vlastnosti jsou hodnoceny podle KVALITY projevu (rohatost, bezrohost, bílý květ, červený květ) n Vlastnosti jsou hodnoceny podle KVANTITY projevu (měřením, vážením, počítáním) 6

Typy kvantitativních znaků: n n n n Krevní tlak Výška jedince Obsah tuku v mase Hodnota IQ Odolnost vůči nemocem Přírůstek hmotnosti Počet obilek v klase Počet mláďat ve vrhu 7

Laplaceova-Gaussova křivka n Nejvíce je zastoupena průměrná dědičnost – vysoké a nízké hodnoty jsou zastoupeny méně Obr. 1 Gaussovo (normální) rozložení znaku v populaci 8

Dědičnost kvantitativních znaků dělíme na: Polygenní dědičnost n Typ dědičnosti podmíněný pouze více geny Multifaktoriální dědičnost n Typ dědičnosti, kde se kromě většího množství genů uplatňuje také prostředí 9

Heritabilita – dědivost n n Hodnota, která udává, do jaké míry je projev znaků závislý na genotypu jedince a nakolik je konečná hodnota znaku výsledkem působení prostředí Označení heritability je h 2 10

Výpočet dědivosti n n h 2 = V G / V P – VG – variabilita genotypu – VP – variabilita fenotypu Dědivost je poměrem genotypu a fenotypu 11

Koeficient dědivosti n n n Může nabývat hodnot od 0 do 1 h 2 = 0: fenotyp (projev znaku navenek) je úplně závislý na vnějším prostředí (hůře se dědí) h 2 = 1: fenotyp (projev znaku navenek) je úplně závislý pouze na genetické informaci (dobře se dědí) 12

Zodpovězte otázky: 1. Jaký je rozdíl mezi kvalitativními a kvantitativním znaky? 2. Co je to polygenní a multifaktoriální dědičnost? 3. Jaký je rozdíl mezi pojmem dědivost a dědičnost? 4. Uveďte příklady kvantitativních znaků. 13

Zdroje – obrázky 1. Mwtoews. Wikimedia Commons. [online]. [cit. 2012 -06 -25]. Dostupný pod licencí Creative Commons z www http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Standard_deviation_dia gram. svg 14

Zdroje – publikace 1. BUMERL, J. a kol. Biologie 2 pro střední odborné školy. SPN, 1997. 2. KUBIŠTA, V. Obecná biologie pro gymnázia. 3. přepracované vydání. Praha: Fortuna, JUDr. František Talián, 1997. ISBN 80137/3 -00. 3. ŠMARDA, J. Genetika pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, JUDr. František Talián, 2003. ISBN 80 -7168 -851 -7. 15