Daov prvo daov prvn vztah Tana prkov Daov

Daňové právo, daňově právní vztah Taťána Špírková

Daňové právo není samostatným právním odvětvím, n je součástí finančního práva jako jeho právní pododvětví, n daňové právo tvoří souhrn platných právních norem, které upravují daňové řízení a jednotlivé druhy daní. n

Pojem daň pojem daň není v právním řádu definován n daň je platební povinností, kterou stát stanoví zákonem k získání příjmů pro úhradu celospolečenských potřeb, tj. pro veřejný rozpočet, aniž přitom poskytuje zdaňovaným subjektům ekvivalentní protiplnění n

Charakteristické rysy daní Např. n nenávratnost daní – není za ně poskytována přímá protihodnota n zákonnost daní LZPS – čl. 11 odst. 5: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“

Vztah daňového práva k ostatním právním odvětvím n n n n právo ústavní právo správní – řada finančních orgánů (např. min. financí, fin. ředitelství, finanční úřady) jsou zároveň orgány státní správy mezinárodní právo – např. dohody o zamezení dvojího zdanění mezi státy právo trestní – trestné činy daňové právo sociálního zabezpečení právo životního prostředí právo občanské a obchodní atd.

Prameny daňového práva 1) 2) n n Ústavní základy Ostatní vnitrostátní prameny zákony podzákonné normy – nejvíce rozšířené vyhlášky např. vyhlášky ministerstva financí, o. z. v. územních samosprávných celků v praxi se můžeme setkat s tzv. daňové pokyny ministerstva financí – nejsou právními normami a postrádají obecnou závaznost, ministerstvo je vydává ke sjednocení interpretační praxe daňových zákonů ze strany finančních orgánů a pouze pro ty jsou závazné, nemohou zakládat práva ani povinnosti subjektů nepodřízených ministerstvu financí) -

Prameny daňového práva 3) Mezinárodní smlouvy – např. o zamezení dvojího zdanění 4) Evropské právo – v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Obecně lze konstatovat, že spolupráce v oblasti daní je zakotvena již v zakládacích smlouvách Evropského společenství a je neustále rozšiřována, a to zejména v oblasti nepřímých daní. Přímé daně zůstávají v kompetencích národních vlád a jejich harmonizační proces stagnuje. Na druhou stranu nepřímé daně (zejména - DPH a daně spotřební) stojí v centru harmonizačních snah EU.

Rozpočtové určení daní n n státní rozpočet daně jsou důležitým příjmem nejen státního rozpočtu, ale výnos některých daní plyne do rozpočtů územních samosprávných celků a některých státních fondů. Např. silniční daň je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, daň z nemovitostí je příjmem pouze rozpočtu obcí -zákon č. 243/2000 Sb. , o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém ručení daní), ve znění pozdějších předpisů

Daňová soustava tvoří jí souhrn platných právních předpisů upravujících jednotlivé daně n byla upravena zákonem o soustavě daní – zákon č. 212/1992 Sb. (tento zákon byl zrušen) n

n n n n n Daň z přidané hodnoty Daně spotřební – – – daň z minerálních olejů daň z lihu daň z piva daň z vína a meziproduktů daň z tabákových výrobků – – daň z pevných paliv - daň z elektřiny daň ze zemního plynu a některých dalších plynů – – daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Daně ekologické Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitostí

Klasifikace daní n - a) b) daně přímé postihují zdaňovaný příjem při jeho vzniku poplatník a plátce je tentýž subjekt důchodového typu – daň z příjmů majetkového typu – daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí, silniční daň n - - - daně nepřímé postihují zdaňovaný příjem při jeho realizaci (spotřebě) tzn. uvalují se na spotřebu a hradí je výrobce nebo prodejce, ale prostřednictví ceny však přenáší daňové břemeno na konečného spotřebitele plátce je jiná osoba než ta, na kterou daň ekonomicky dopadá DPH, spotřební daně, ekologické daně

Klasifikace daní osobní daně - odráží schopnost daňového poplatníka je platit např. daně z příjmů n n - daně in rem (ukládané na věci) ukládají se na činnosti nebo objekty, jako jsou např. držba majetku, prodeje, a to nezávisle na možnostech těch, kteří převod uskutečňují, nebo na možnostech vlastníků např. daň z nemovitostí

Klasifikace daní daně pravidelně n daně případové se opakující např. daň dědická např. daně z příjmů n daně valorické n daně specifické - základ daně je stanoven v penězích stanoven v např. daň z příjmů nepeněžních jednotkách např. silniční daň n

Klasifikace daní Podle subjektu: n daně placené právnickými osobami Podle rozpočtového určení daně: n státní n daně placené fyzickými osobami n místní

Zásady právní konstrukce daní n n Zásada zákonnosti Zásada daňové spravedlnosti Zásada únosnosti daní a) únosnost osobní - zajišťuje, že při ukládání daní se přihlíží i ke schopnosti poplatníka nést daňové břemeno b)únosnost věcnou – výše daňového zatížení má být volena tak, aby příliš neoslabila zájem poplatníka na činnosti, ze které zdaňovaný příjme plyne. Daň nemá ničit pramen, ze kterého plyne. c) generální únosnost – jde o to, kolik daní unese národní hospodářství, d) únosnost speciální – váže se k problematice, jak dané daňové břemeno rozvrhnout na jednotlivé druhy daní a zdaňované objekty a daňové poplatníky.

Zásady právní konstrukce daní n Zásada vydatnosti daně – vyplývá z potřeby státu či samosprávných územních celků soustředit dostatečné množství finančních prostředků. Proto je potřeba upnout daňovou povinnost na takový objekt daně, tj. na takovou skutečnost, která svou povahou může zajistit dostatečně vydatné příjmy.

Zásady právní konstrukce daní Zásada pružnosti daně – pro státní výdaje je charakteristické, že mají tendenci neustále růst. Tomu pochopitelně musí odpovídat i růst příjmů státních rozpočtů. n Zásada stability a dlouhodobosti – pocit právní jistoty poplatníků n

Daňově právní vztah § obecným předpokladem je právní norma + existence právní skutečnosti Prvky daňově právního vztahu: Subjekty daně Oprávnění a povinnosti Daňový objekt (předmět daně) Daňový základ Daňová sazba § Splatnost daně - § §

Subjekty daně n n poplatník daně – osoba, která je dle zákona povinna platit daň. Poplatník je osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. v řadě případů poplatník neodvádí daň sám, ale tato povinnost je uložena tzv. plátci daně – plátce daně je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daňový ručitel – subjekt, který má k poplatníkovi nebo zdaňovanému subjektu určitý vztah a v případě, že poplatník nemůže nebo odmítá zaplatit, ukládá mu právní norma jeho ručení správce daně

Subjekty daně Subjekty zavázané n poplatník n plátce n daňový ručitel např. u daně z převodu nemovitostí je poplatníkem převodce (prodávající), nabyvatel je v tomto případě ručitelem Subjekt oprávněný n správce daně

Daňový objekt (předmět) n n hospodářská skutečnost, na jejímž základě je možné uložit poplatníkovi daňovou povinnost např. příjem, majetek, úkon, věc rozhoduje o názvu daně např. daň z příjmů, daň z nemovitostí určení daňového objektu je východiskem k určení daňového základu

Daňový základ určuje, z čeho se daň vybírá n je specifikací daňového objektu n stanoví se dle zákonů o jednotlivých daních n stanoven v penězích (tzv. daně valorické), stanoven v nepeněžních jednotkách (daně specifické) n

Daňová sazba n měřítko, pomocí něhož se stanoví z daňového základu daň Druhy: 1)pevná – určena pevnou částku bez ohledu na vyjádření daňového základu např. daň ze staveb – např. obytné domy 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, daň ze stavebních pozemků 2 Kč za 1 m 2

Daňová sazba 2) poměrná – poměr daně k daňovému základu v hodnotovém vyjádření, zpravidla stanovena určitým procentem a) sazba lineární – z různého základu se bere stejné procento např. DPH – základní sazba 21%, daň z převodu nemovitostí – 4% b) sazba progresivní (vzestupná) – pokud s výší daňového základu se zvyšuje i procento sazby c) sazba degresivní (sestupná) – čím vyšší daňový základ, tím nižší procento sazby

Sazba progresivní Druhy: - progresivně stupňovitá - progresivně klouzavá

Sazba progresivně stupňovitá při přechodu z jednoho pásma do druhého dochází k ostrému zvýšení daně n hypotetický příklad: Základ do Kč Daňová sazba (%) 5000 7 10 000 8 20 000 9 n

Sazba progresivně klouzavá přechod mezi pásmy je pozvolný např. od Kč - 1 mil. Kč 7% 1 mil. - 2 mil. Kč 70 000 Kč a 9% ze základu přesahujícího 1 mil. 2 mil. - 5 mil. Kč 160 000 Kč a 12% ze základu přesahujícího 2 mil. n

DAŇOVÁ SAZBA PEVNÁ LINEÁRNÍ POMĚRNÁ PROGRESIVNÍ DEGRESIVNÍ KLOUZAVÁ STUPŇOVITÁ

Literatura Základní literatura: n Bakeš, M. a kol. : Finanční právo. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012