CJBB 169 JAZYK A STYL URNALISTIKY Kompozice jako
CJBB 169 JAZYK A STYL ŽURNALISTIKY Kompozice jako proces tvorby žurnalistických textů JS 2016
OBSAH SEMINÁŘE: Proces tvorby žurnalistických textů Kompozice zpráv Kompozice publicistických komunikátů Osnova žurnalistických textů Rozsah
PROCES TVORBY ŽURNALISTICKÝCH TEXTŮ redaktor musí vtáhnout publikum do děje; vzbudit jeho zvědavost a zájem pomocí charakteristického detailu, nějaké epizody nebo pozorování; vzájemné obměňování a nastiňování věcných informací; příklady a citáty; detaily, které text „vyšperkují“; výstavba sdělení je ovlivněna typem média (např. podoba zprávy v TV x rozhlase x novinách x online zpravodajství se může výrazně lišit);
HODNOTY, KTERÉ PŘITÁHNOU ADRESÁTA: Zájem o sebe; Zájem o jiné lidi; Konflikt a soutěž; � Formy konfliktu: Mezi politiky a stranami; Mezi soupeřícími výrobky; Mezi lidmi a byrokracií; Lidé bojující sami se sebou – se svými zlozvyky, emocemi, vášněmi; Mezi ideály a praxí; Mezi vědou a nevědomostí, ignorancí; Ve všech sportech; Mezi tiskem a vládou. Pokrok; Napětí a drama; Sex; Sympatie; Zvláštnost, výstřednost;
KOMPOZICE ZPRÁV Kompozice obecně – uspořádání jakéhokoli komplexního lidského výtvoru. Prostředek výstavby a členění textu. Postup, jak řadíme otázky a odpovědi : kdo, co kdy, kde, jak a proč. 1. Obrácená pyramida (konický, sestupný model): � Nejdůležitější informace na počátku textu � Ostatní odstavce jsou aranžovány podle sestupné důležitosti. � Používá shrnující lead (úvod).
4 FUNKCE PYRAMIDY 1. Pomáhá čtenáři skenovat text, číst jeden nebo dva odstavce a dostat se k podstatě věci. 2. Umožňuje editorovi odseknout konec textu, aniž by bylo třeba článek přepisovat. 3. Pomáhá reportérovi rychle sestavit text, když píše konvenční článek. 4. Pomáhá pisateli titulků – stačí mu přečíst si první odstavec.
KOMPOZICE PUBLICISTICKÝCH KOMUNIKÁTŮ logická výstavba/ velmi častý je systém převrácené pyramidy, kdy je v čele ta nejdůležitější informace a pak je rozvíjen další článek; výstavba s podtrženým úvodem; chronologický postup; různé úhly pohledu; tzv. hra v kostky - kladení informací vedle sebe a pokládání otázek volba postupu a formy článku je závislá na úvaze autora, kdy se autor rozhoduje, jak zaujmout čtenáře, zároveň však musí mít na paměti jednoznačnost informace, a také znalost míry informací u čtenáře a podobné aspekty.
KOMPOZICE PUBLICISTICKÝCH TEXTŮ (KOMPOZICE REPORTÁŽE) Přímočará s epickým způsobem vyprávění; Dramatická; Afabulární; Kompozice typu montáže; Reportáž-interview; Volná kompozice;
KOMPOZICE „BEZTVARÁ“ Typická pro cestopisné vyprávění v ich-formě; Autor se cítí být svědkem, zná pravdu a čerpá tak ze svých skutečných zážitků, proto může děj pestře rozvíjet; Umožňuje děj rozvinout do šířky, Vkládat do něj vlastní úvahy, prožitky a zkušenosti; Díky této kompozici je možné docílit napětí a gradace;
KOMPOZICE DRAMATICKÁ Využívá všech zákonitostí vlastních konfliktnímu vyostření protikladných názorů; Téma s konfliktním nábojem; Nevyhýbá se rozličným formám nadsázky, vyhrocení a fantazii; Blízké umělecké próze; Užití této kompozice v současné žurnalistice je spíše výjimkou (převážně časopisy);
KOMPOZICE AFABULÁRNÍ Dějovost je nahrazována myšlenkou; Posunutí děje a úhlu pohledu; Pracuje s psychologickým napětím a emocemi (důležitý jev, výsadou literatury); Složitá stavba kompozice Nesmí dojít k tomu, aby na úkor psychologického napětí zanikla fakta; Zpracování časově náročné a pracné; V současné psané žurnalistice není příliš častá;
KOMPOZICE MONTÁŽE Spíše využívaná v televizi; Divák prostřednictvím různých skic, mapek, nejrůznějších dokumentů, fotografií a náčrtů objevuje pravdu; Podobná výstavba u sportovní reportáže; Obsahuje neverbální prvky (tabulky, grafy, diagramy, aj. );
REPORTÁŽ-INTERVIEW Využívá dialog; Konečné vyznění záleží na vkusu a reportérské vynalézavosti; Užití v oddělených článcích; Nejprve bývá uvedena např. reportáž a za ní následuje rozhovor doplňující téma; Podtrhuje autenticitu, věrohodnost, objektivitu a nezaujatost;
KOMPOZICE VOLNÁ Záleží na vkusu a kreativnosti autora. Kombinuje všechny zmíněné formy kompozic. Častá v bulvárních denících => redaktoři se příliš nezamýšlejí nad uspořádáním jednotlivých faktů.
OSNOVA ŽURNALISTICKÝCH KOMUNIKÁTŮ Každá kompozice se v obecné rovině řídí jednotnou výstavbou textu: � Úvod -shrnující čelo (musí upoutat); � Stať - další podrobnosti, zákulisí, dodatečné informace; � Závěr - pozadí událostí, předpokládaný další vývoj; Titulek, nadtitulek, podtitulek, mezititulek => rámcová složka textu, součást kompozice;
ÚVOD/ LEAD/ ČELO Iniciální část textu. Značné nároky na autora. Musí vzbudit zájem, napětí a zvědavost. Nastavuje osnovu komunikátu (určuje červenou nit textu). Na poutavém úvodu se podílí i samotný název (titulek), první věty, první slova… Ovlivňuje rozhodnutí recipienta, zda bude pokračovat ve čtení.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 1. Shrnující lead: Jádro sdělení, tj. odpovědi na základní otázky: Kdo udělal co, nebo co se stalo komu; důraz na osobu. Co se stalo/ stane; důraz na událost. Kdy a Kde, v příběhu obvykle až sekundární, zdůrazňuje úhel pohledu. Jak a Proč referují o příčině a důvodu, které vedly k události; sekundární. Rychlý, stručný sumář příběhu. Nejvhodnější pro kompozici s obrácenou pyramidou.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 2. Narativní – dramatický (anekdotický) lead: � � � � Zaujme čtenáře lépe než jiné. Pouze pro dramatické akce. Obsahuje konflikt. Mini vyprávění. V článcích o neštěstí (např. zemětřesení, válka, záplavy…) – soustředí se na dopad, který to má na jednu osobu, jednu rodinu… Prvky umělecké literatury Adresát je vržen doprostřed akce, děje. Např. : Ranní směna skončila zaměstnancům pardubické Explosie ve dvě odpoledne. Rozsáhlý areál závodu opouštěli na kolech hlavní branou. Zhruba půl kilometru za nimi uvnitř areálu prohledávali záchranáři se psy trosky dvou budov, které proměnil ve zbořeniště výbuch nitroglycerinu.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 3. Deskriptivní (kulisový, scénický) lead: � Ukotvení příběhu na nějaké místo. � Popis, který symbolizuje celý příběh. � Vhodné profil, čtenáře postaví blízko dotazované osoby. � Oživuje postavu, vytváří třírozměrný obraz. � Vhodné pro animaci neživých předmětu. Např. : Má rozčepýřenou hlavu po večírku, před sebou na stole hromadu knížek s poznámkami ke své magisterské práci. Žije s přáteli v bytě v centru Budapešti, kde to ze všeho nejvíc připomíná komunu ze 70. let. Adrás Szépe vůbec nevypadá jako člověk, který loni v prosinci rozjel zatím největší protestní akci proti rok trvající vládě kontroverzního hnutí Fidesz v Maďarsku.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 4. Citátový lead: � Citát bývá barvitý, zajímavý nebo je autor dobře znám. � Ne vždy je jeho užití vhodné, � Úskalí špatného kontextu. Např. : Tak jako John Kennedy před půlstoletím v Berlíně na znamení solidarity deklaroval, že je Berlíňan, český prezident Miloš Zeman se včera označil za Žida. „Nyní musíme všichni říct: Jsem Žid, “ prohlásil český prezident anglicky. „Ani jehudi – jsem Žid, “ dodal hebrejsky, přičemž už po příchodu na pódium obecenstvo pozdravil šalom.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 5. Otázkový lead: � Formou řečnické otázky (případně odpovědi) � Provokuje adresáty, jejich zvědavost nebo vědomosti � Vtahuje do diskuse, polemiky. Např. : Pravděpodobně jste už někdy jeli na vodním tobogánu. Ale věřili byste, že za to můžete dostat medaili a ocenění? Ano, můžete.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 6. Lead s přímým oslovením � Reportér komunikuje přímo se čtenářem: „tato slova jsou přímo a jen pro tebe“. Např. : Víte, že v Karlově Studánce je krytý bazén? Promiňte, trosky krytého bazénu… Proč už nefunguje? Ono se pro odpověď vždycky nějaké to „proč“ najde.
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 7. Žertovný (trefný, trhák) lead: � „podvádí“ adresáty humorným způsobem. � Účel: strhnout jejich zvědavost a vést k příběhu. � Těžký k napsání, ale vynikající pro čtenáře. � Obvykle u krátkých a odlehčených textů. � Úskalí vkusu čtenáře, vnímavosti humoru. Např. : Času máme dost. Já to připomínám, abych vás varoval zase před tím reklamním jehlanem nahastrošeným jako loni na Staroměstském náměstí. Je otázka: jsou na tom městském zastupitelstvu lidé se smyslem pro normální, krásný vánoční stromek?
DRUHY LEDU – ČELA/ÚVODU 8. Nepřímý lead: � Zdánlivě nesouvisí s titulkem Např. : Titanic klesá, ale na Žofíně se slavilo (titulek) Odpočinutý a přesvědčivý Mirek Topolánek, nudný Petr Nečas a předvídatelný Václav Klaus. Všichni tři byli postupně šéfy ODS, která včera na Žofíně slavila 20 let. A všichni také vystoupili s projevy, z nichž nejvíce zaujal ten Topolánkův. Ostře sepsul ODS za pakt s Věcmi veřejnými: „používají praktiky St. B a jsou virem pro demokracii. “ Po právě skončené vládní krizi to včera vypadalo, že Titanic – jak se mimochodem říká sídlu strany – sice už nabírá vodu, ale honorace ještě slaví.
STAŤ Obměňovat přehledné a věcné informace a charakteristické detaily a příklady, které příběh „vyšperkují“ a dají mu lidský rozměr (tzv. human touch). Human touch – důležitý prvek např. pro reportáž/příběh: reportér vypráví příběh, který redaktor zažil, nebo byl jeho svědkem, převypráví příběh někoho jiného. Mít na mysli celkovou dramaturgii. Dát slovo aktérům.
ZÁVĚR Pointa Elegantní závěr Případně smyčka zpět k úvodu. Je stejně důležitý jako úvod, tak jako je potřeba text zajímavě čtenáři otevřít, je nutné mu přidat i konec, který vzbudí nějaké emoce, ať už pozitivní nebo negativní, a nebo vede k hlubšímu zamyšlení. Dynamika musí být nejen v úvodní části, ale i v samotném závěru. Závěr nesmí končit v „mrtvém bodě“ nebo vymizet „do ztracena“. Závěr musí dílo korunovat.
ROZSAH ŽURNALISTICKÝCH KOMUNIKÁTŮ Kompozice je ovlivněna rozsahem (tendence ke kratšímu rozsahu, menší rozsah znamená menší členitost textu); Rozsah ovlivněn mnoha vnějšími faktory. Prioritním mantinelem je prostor, který na svých stránkách poskytují tištěná periodika. Prostor vymezení redakcí nutí novináře ke stručnosti, k sevřenosti, k vymezení děje v případě, že jde o dramatické líčení, ke vhodné argumentaci, pokud se autor pokouší o analýzu. Autor si nemůže dovolit uveřejnit přemíru faktů a myšlenek, jelikož by to vedlo k dezorientaci čtenáře, k nezajímavosti, ke zpomalení děje a obvykle k nevýraznému ději. Dostatek místa hraje klíčovou roli pro mnoho žánrů (např. reportáž, příběh) – pro uveřejnění všech faktů a detailů, které jsou strůjcem atmosféry a přesvědčují čtenáře o okolnostech, autentičnosti, a tím i o pravdivosti příběhu.
ROZSAH ŽURNALISTICKÝCH KOMUNIKÁTŮ Rozdílnost prostoru v denících a časopisech. V denním tisku se po vzoru bulvárních médií prosazuje zkracování komunikátů (např. reportáž => reportážní črta či zpráva), tak aby odpovídaly dnešnímu charakteru zpravodajsko-publicistických okruhů. Na vině je zvětšující se množství informací, které na lidi doléhají ze všech stran, rychlost, spěch, dynamický styl života dnešního člověka. Souboj o pozornost a přízeň čtenáře, o kterou by média mohla přijít neadekvátním rozsahem sdělení. V denících dochází k fragmentárnosti a torzovitosti komunikátů. Rostoucí zlomkovitost a parciálnost komunikátů.
SRB, M. Za čínskou zdí. HN, 15. 1. 1991, roč. 35, č. 10, s. 4.
BERKOVEC, S. Černej vzadu. HN, 29. 1. 1991, roč. 35, č. 24, s. 4.
EHL, M. Kdepak, tohle není diktatura, to je jenom Fidesz. Hospodářské noviny, 8. – 10. 4. 2011, č. 070, s. 8.
WEIKERT, P. S vědomím výbuchu jsme v práci denně. HN, 21. 4. 2011, č. 079, s. 4.
- Slides: 32