CIZOROD LTKY TOXIKOLOGIE CIZOROD XENOBIOTICK LTKY CL CL
CIZORODÉ LÁTKY TOXIKOLOGIE
CIZORODÉ (XENOBIOTICKÉ) LÁTKY (CL)
CL v životním prostředí člověka se týkají především faktorů: • chemických • biologických (mikroorganismy) • fyzikálních – (radionuklidy)
TOXIKOLOGIE • 1. Chemická – vlastnosti jedů, jejich analýza a zneškodňování • 2. Lékařsko-klinická – nauka o jedech, jejich otravách a léčení • 3. Ekotoxikologie: pohyb jedovatých látek v přírodě, tj. v půdě, vodě a vzduchu (musí se však zabývat i dynamikou přestupů: půda-rostlina-živočich)
OSUDY JEDŮ V ORGANISMU
Každý jed se v organismu chová jinak • Jedy se v organismu: » částečně rozkládají » částečně se mění » částečně se ukládají » částečně se vylučují
V těle probíhají: • Oxidace • Redukce • Štěpení • Syntéza na nejedovaté. sloučeniny
Hlavní detoxikační stanicí v těle jsou játra: (jedy se zde nejvíce ukládají)
Jedy se z těla vylučují: • • • Močí Pevnými výkaly Žlučí Slinami Potem Dechem
ŠKODLIVÉ LÁTKY MOHOU PŮSOBIT • • Karcinogenně Kokarcinogenně Teratogenně Mutagenně
KARCINOGENNÍ LÁTKY Patří mezi ně fyzikální faktory, chemické sloučeniny a některé viry, kterými lze u pokusného zvířete bezpečně vyvolat nádorové bujení.
KARCINOGENY • 1. Anorganické • 2. Alifatické • 3. Aromatické (uhlovodíky, aminy, azosloučeniny) • 4. Heterocyklické • 5. Polymery
PŘIROZENĚ SE VYSKYTUJÍCÍ KARCINOGENY • • A. B. C. D. Bakteriální Produkty plísní a hub Vyšší rostliny Živočišné organismy - metabolity
ONKOGENNÍ VIRY
KOKARCINOGENY Samy o sobě nevyvolávají zhoubné bujení, ale jejich přítomnost stimuluje vlastní karcinogeny
TERATOGENY Teratogeneze je účinek jedovatých látek na zárodek v těle matky (tj. během embryonálního vývoje s vyvoláním „malformací“)
TERATOGENEZE PŮSOBÍ: • 1. částečné nebo úplné zničení embrya • 2. na vyvolání místních zánětlivých změn, vedoucích k poruše vývoje • 3. změnu v p. H (reakci), vyvolává poruchu indukčních pochodů • 4. na porušení látkové přeměny
Nejcitlivější jsou lidská embrya do tří měsíců těhotenství
MUTAGENY
MUTAGENY (chemomutageny) Jedy způsobují změny v genetické informaci. Jsou to velmi nebezpečné látky působící dlouhodobě. Jejich působení se těžko stanoví (kadmium, arsén, některé polycykl. arom. uhlovodíky, trichloretan, , HCH aj. )
Základní pojmy hygienickotoxikologického hodnocení chemických látek
• TOXICITA – schopnost chemické látky poškodit organismus člověka nebo zvířat • RIZIKO – je pravděpodobnost, že chemická látka působí škodlivě ve výrobě nebo spotřebě
Faktor bezpečnosti
Při posuzování chemických látek vycházíme z: • Předpokladu nebo z podezření, že ohrožují zdraví člověka • Rozsahu výroby a použité látky • Stálosti látky v prostředí • Kumulace látek v prostředí a v biolog. systémech • Charakteru populace, která je exponovaná
EXPOZICE Množství chemické látky, které se dostane do organismu, v úvahu se bere koncentrace látky a časové relace
BIOLOGICKÝ ÚČINEK Za koncentraci (dávku) nemající nepříznivý účinek se považuje takové množství látky, při kterém nejsou pozorovány změny: funkční činnosti, morfologie, růstu, vývoje populace, rozmnožování a dožití.
TOXICKÝ ÚČINEK CHEMICKÝCH LÁTEK
Hodnotí se na základě pokusů na zvířatech • Akutní účinek – jednorázová dávka, opakovaná 1 až 10 denní expozice • Subakutní účinek – 30 denní expozice • Chronické působení • 90 – denní expozice • 6 – měsíční expozice • 2 –roční expozice • Doživotní expozice
Hlavní účinky, které se zkoumají • Karcinogeneze • Teratogeneze • Mutageneze
Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek Jde o koncentraci, která nemá na člověka ani přímý ani nepřímý vliv, nesnižuje jeho práceschopnost, neovlivňuje negativně jeho subjektivní pocity ani náladu. Nemůže ovlivnit jeho zdraví.
Definice v oblasti příjmu škodlivých látek
• 1. Akumulace: Obohacování organismů antropogenními nebo přirozenými chemikáliemi z prostředí, které vede ke zvýšení koncentrace v tělech nebo jeho částech vzhledem k příslušnému mediu. • 1 a. Bioakumulace: je používán tehdy, když při příjmu určité látky je prokázáno spolupůsobení biologických procesů, např. při příjmu závislém na energii.
2. Kumulace
3. Obohacování: mluvíme o něm tehdy, když poměr: KA (koof. akumulace) je větší než 1.
4. Kontaminace: representuje zatížení něčeho cizí látkou. Výraz je používán k popsání stavu organismů a jejich prostředí ve smyslu zatížení.
5. Dekontaminace: snižování stupně kontaminace organismu a jeho prostředí.
6. Eliminace: odstranění škodlivé látky z organismu nebo biotopu.
Kontaminující látky Okolnosti, za kterých dochází k primární (exogenní) či sekundární (endogenní) kontaminaci potravního řetězce člověka organickými a anorganickými škodlivinami, lze shrnout do následujících bodů:
Zemědělská produkce: • • • Používání pesticidních přípravků Hnojení (toxické kovy, zvláště Cd) Imisní zátěž Použití zálivkové povrchové vody Napadení mikroorganismy, zejména plísněmi (mykotoxiny)
Skladování a zpracování • Posklizňová aplikace pesticidů • Vznik toxických degradačních produktů • Napadení mikroorganismy
Prioritní kontaminanty: • toxické minerální látky, (kovy, metaloidy aj. anorganické sloučeniny) • radioaktivní isotopy • mykotoxiny a jiné mikrobiální toxiny • halogenované organické sloučeniny
Nejdůležitější toxické prvky: • Olovo • Kadmium • Rtuť • Arzen
TOXINY MIKROORGANISMŮ
1. MYKOTOXINY ZDROJ: • Plesnivé potraviny • Rezidua v živočišných tkáních a produktech • Výrobky získané s využitím kulturních plísní • Produkty biotechnologií
SKUPINY MYKOTOXINŮ • AFLATOXINY • STERIGMATOCYSTIN • OCHRATOXIN • PATULIN
2. BAKTERIÁLNÍ TOXINY • BOTULOTOXINY • OSTATNÍ BAKTERIÁLNÍ TOXINY
TOXICKÉ MINERÁLNÍ LÁTKY DUSIČNANY A DUSITANY
RADIONUKLIDY • Záření α • Záření β • Záření γ Obsah a dávka radioaktivního záření
RADIONUKLY PODLE NEBEZPEČNOSTI ZÁŘENÍ • Skupina s velmi vysokou radiotoxicitou • Skupina se střední radiotoxicitou • Skupina s malou radiotoxicitou
POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY PAU • vznik procesy spalování • zdroje: » Antropogenní » neantropogenní
PERZISTENTNÍ ORGANOCHLOROVÉ SLOUČENINY • PCB • PCDD, PCDF
Chemické látky legislativa • 356/2003 Sb. • 345/2005 Sb. • 222/2006 Sb.
- Slides: 52