Civilizan choroby metabolick syndrom a zdrav ivotn styl

Civilizační choroby, metabolický syndrom a zdravý životní styl J. Čepová, A. Hálová ÚLCHKB, 2. LF a FN v Motole, Praha

Civilizační choroby – nemoci z blahobytu - jsou to choroby, jejichž frekvence se zvýšila se změnou životního stylu (nepříznivé vlivy okolí) a změnou nutričního režimu jednotlivých populací - souvisí s ekonomickým rozvojem jednotlivých zemí - člověk není schopný přizpůsobit se nadbytku vymožeností, které civilizace přináší

Příčiny civilizačních chorob: - konzumace průmyslově vyráběných potravin - příjem kaloricky bohatých potravin (tučná, přeslazená, přepálená a přesolená jídla) - nadměrná konzumace alkoholu a cigaret - nadměrný a trvalý stres - nedostatek fyzického pohybu - špatná kvalita ovzduší - mikrobiální zátěž

Rizika a projevy některých civilizačních chorob

Nejčastější civilizační choroby - cévní choroby: ICHS, AKS, HT, ateroskleróza, CMP - DM, obezita, DLP - onkologická onemocnění: ca tl. střeva, rekta, prsu… - osteoporóza, zánětlivá onemocnění kloubů - imunitní choroby: alergie, astma, lupénka - chronický únavový syndrom, syndrom vyhoření, deprese….

Metabolický syndrom Otázka č. 1: Kdo ví, co je MS? Otázka č. 2: Kdo z vás ho má? Otázka č. 3: Mám ho i já?

Metabolický syndrom - název „ syndrom“ vyjadřuje skutečnost, že se jedná o soubor symptomů nebo nemocí - v české populaci (24 – 65 let) byla zjištěna prevalence MS u 32 % mužů a 24 % žen - jeho nebezpečí spočívá v tom, že se člověk necítí nemocný, žádný faktor ho neomezuje v běžném životě a tedy nemá potřebu ani vůli dodržovat režimová opatření, popř. užívat léky

Metabolický syndrom E. Kylin v roce 1923 poprvé popsal společný výskyt zvýšeného krevního tlaku, hyperglykémie a hyperurikémie J. Vague o čtvrt století později popsal mužský a ženský typ obezity M. Ashwelová v roce 1985 korelovala poměr pas/boky s intraabdominálně uloženým tukem

Metabolický syndrom - vyvíjí se v čase u jedinců s genetickou predispozicí a při nevhodném životním stylu, tj. při nadměrném energetickém příjmu a nedostatečné pohybové aktivitě - počátkem 80. let označena Kaplanem jako „smrtící čtveřice“: obezita, HLP, HT, DM II

Metabolický syndrom 1988 - Reavenův met. syndrom: - inzulinorezistence, porucha gluk. tolerance, resp. DM, hyperinzulinismus, zvýšené lipoproteiny VLDL, hypertriglyceridémie, snížený HDL- cholesterol, hypertenze 1993 - Reaven revidoval svoji definici sy X: - inzulinorezistence, hypertenze, hyper. Tg a DM, mikrovask. angína, porucha koagulace a fibrinolýzy, ICHS, androidní obezita V současné době je na metabolický syndrom vázáno více než 50 nemocí či příznaků

Metabolický syndrom Vznik a rozvoj MS je multifaktoriální. Jednou z příčin jeho vzniku je hypotéza tzv. úsporného či šetrného genotypu („thrifty“). Úsporné geny, které se postupně evolučně selektovaly, se uplatnily v období nedostatku energetického příjmu. Základním projevem je vysoká efektivita ukládání energie z dodané potravy. V současnosti hladomory nehrozí, většina jedinců má vyšší příjem, než potřebuje a dochází k enormnímu nárůstu MS.

„Harmonizovaná“ definice MS - zvětšený obvod pasu (definice podle populace a země) - triacylglyceroly > 1, 7 mmol/l - HDL cholesterol < 1, 0/1, 3 mmol/l - TK syst. ≥ 130 mm. Hg nebo - TK diast. ≥ 85 mm. Hg - glykémie nalačno ≥ 5, 6 mmol/l nebo léčba

Definice MS dle ČIMS - abdominální obezita - pas: muži ≥ 102 cm ženy ≥ 88 cm - triacylglyceroly > 1, 7 mmol/l - HDL cholesterol muži <1, 0 mmol ženy < 1, 3 mmol/l - TK syst. ≥ 130 / ≥ 85 mm. Hg - glykémie nalačno ≥ 5, 6 mol/l nebo porušená glukózová tolerance nebo diabetes 2. typu nebo léčba

Definice MS u dětí a adolescentů Věk (roky) Obezita (obvod pasu) 6 - 10 ≥ 90. percentil Diagnóza MS není uznána, avšak vyšetření je indikováno při: pozitivní RA pro MS, DM 2 T, DLP, KVO, HT a/či obezity 10 - 16 ≥ 90. percentil ≥ 1, 7 mmol/l ≥ 16 Tg HDL < 1, 03 mmol/l IDF kritéria pro dospělé TK Glykémie (mm. Hg) či DM 2 T TKs ≥ 130 ≥ 5, 6 či mmol/l či TKd ≥ 85 DM 2 T

Prevalence MS u dětí 2 - 15 % u dětí bez obezity 9 - 50 % v populaci obézních dětí

Preventivní prohlídky Každý člověk by měl být vyšetřen nejméně jednou za dva roky při komplexní preventivní prohlídce. Součásti prohlídky : hmotnost, výška, TK, základní fyzikální vyšetření, moč papírkem vyšetření spektra lipidů v 18, 30, 40, 50 a 60 letech. Nad 40 let : každé dva roky glykémie každé 4 roky EKG

Obezita - vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance (nadbytečná energie se ukládá do tukové tkáně) - je stav charakterizovaný zmnožením tělesného tuku

Obezita ve světě Západní Samoa (> 58, 4% mužů, > 76, 8% žen) Kuvajt USA Saúdská Arábie ČR - nadváhou trpí každý druhý Čech, každý pátý je obézní, každý třetí kouří. Na následky obezity zemře v ČR ročně přibližně 10 000 pacientů - Tlustých je na světě víc než hubených - Lidí s nadváhou je 1 miliarda. - Lidí trpících hladem je 800 miliónů

Obezita je většinou polygenně podmíněná nemoc. V současné době je známo přes 60 kandidátních genů, které se uplatňují v patogenezi obezity, přičemž podíl genů na vzniku a rozvoji se udává mezi 40 – 70%.

Obezita ve světě ( BMI ＞ 30) Země Čína Japonsko Muži ( %) 1, 2 1, 8 Ženy ( %) 1, 64 2, 6 Česká republika 16 20 USA Kuvajt Záp. Samoa 19, 7 32 58, 4 24, 7 44 76, 8

Dělení obezity Centrálního typu (mužskou, tvaru jablka) - bývá spojena s výskytem kardiovaskulárních chorob a metabolických komplikací - dvakrát častější výskyt ICHS, šestkrát častější je CMP Gynoidního typu (ženskou, tvaru hrušky) - bývá postižen pohybový a kloubní systém

Jak zjistíme stupeň otylosti? tělesná hmotnost (kg) Brocův index = --------------- tělesná výška (cm) - 100 BMI Norma Nadváha Obezita 20 - 24, 9 25 - 30 nad 30 BMI nad 40 ukazuje na monstrózní obezitu

BMI poskytuje pouze zkreslené informace o obezitě. Abyste měli přesný výsledek míry obezity, musí být zváženo procento tuku v těle. I když je podobná výška a váha, tukové procento se liší na základě rozdílu tělesné kompozice. I když je podobné BMI, máte-li na těle více svalstva, budete vypadat mnohem štíhlejší.

Body composition - sportovci (Body Fat Guidelinesfrom American Council on Exercise) Ženy /% tuku/ Muži /% tuku/ Essential. tuk 10 - 12 2 -4 Atleti 14 - 20 6 - 13 Fitness 21 - 24 14 - 17 Přijatelný 25 - 31 18 - 25

Prevalence onemocnění v závislosti na BMI onemocnění BMI < 25 ( %) BMI > 25 (%) hypertenze 11, 1 34, 1 kardiovask. onem. 6, 8 17, 5 DM 2, 2 8, 3 HLP 10, 4 28, 6 dna 1, 0 3, 4 25, 5 43, 3 onem. kloubů a páteře

Obvod pasu Zvýšené Vysoké zdravotní riziko Muži > 94 cm > 102 cm Ženy > 80 cm > 88 cm

Rasové rozdíly v rozměrech pasu Etnická skupina Rizikový obvod pasu Muži Ženy Evropané > 94 cm > 80 cm USA > 102 cm > 88 cm Jihových. Asie > 90 cm > 80 cm Čína > 90 cm > 80 cm Japonsko > 90 cm > 80 cm

Určování charakteru tuku Nejvíce rozšířený je poměr mezi obvodem pasu a boků: WHR index (waist to hip ratio) Pro ženy představuje riziko poměr větší než 0, 85 Pro muže poměr větší než 1, 0 Poměr pas/ výška: 0, 4 - 0, 5 ( riziko je nad 0, 6)

Obezita v dětském věku Riziko přetrvání obezity do dospělosti je determinováno: - věkem nástupu obezity - zvyšuje se s pozdějším věkem nástupu obezity - stupněm obezity - čím vyšší míra obezity v dětském věku, tím vyšší riziko obezity v dospělosti - na rozvoji dětské obezity se podílí: -- genetické faktory (40 - 70%) -- a faktory zevního prostředí

Obezita v dětském věku Definice je komplikovanější, ale používá se také BMI. Navíc se používají percentilové grafy. Celosvětově Česká republika Nadváha 85. - 95. percentil BMI 90. - 97. percentil BMI Obezita ≥ 95. percentil BMI Těžká obezita ≥ 99. percentil BMI ≥ 97. percentil BMI

Cíl léčby obezity Redukce 5 - 10 % počáteční hmotnosti: - redukční strava - pohybová aktivita - kognitivně – behaviorální terapie - farmakoterapie - bariatrické operační výkony

Kazuistika RB, muž, 54 let 114, 9 kg 182 cm BMI 34, 7 pas 116/boky 116 35, 1%-40, 3 kg OA: HT, arytmie, hypertrofie prostaty FA: Betamed 20, Tanyz RA: otec - stp IM, bypass, matka+ hematoonkol. (? ) Abusus: pivo občas, káva 1 x

Dyslipoproteinémie Skupina onemocnění hromadného výskytu. Jsou charakterizovaná zvýšenou hladinou lipidů a lipoproteinů v krvi. Frekvence vrozených DLP v ČR je asi 2 %, změněnou hladinu krevních lipidů má značná část populace.

Dyslipoproteinémie je charakterizována: - triacylglyceroly > 1, 7 mmol/l - HDL cholesterol < 1, 0/1, 3 mmol/l - přítomností aterogenní frakce, tzv. malých denzních LDL - koncentrace celkového cholesterolu bývá mírně zvýšená

Klasifikace DLP podle příčiny: Primární (vrozené, geneticky podmíněné) DLP Sekundární - vyvolané jiným akutním či chronickým onemocněním nebo zevními příčinami (endokrinní onemocnění, DM, obezita a poruchy příjmu potravy, choroby ledvin, onemocnění jater, alkohol, léky, zevní prostředí, infekční onemocnění)

Terapeutická klasifikace Primární hypercholesterolémie porucha LDL recept. , defekt apo B 100, porucha PCSK 9, polyg. hypercholest. Kombinované hyperlipidémie familiární komb. HLP, familiární dysbetalipopr. (typ III – defekt genu pro apo E), familiární HLP (typ V) Primární hypertriglyceridémie familiární HLP (typ I - deficit LPL, deficit apo CII), familiární hypertriglyceridémie

Cíl léčby DLP Musí být komplexní, tedy režimová opatření (dieta, pohyb) a popř. farmakoterapie Při volbě hypolipidemika se vychází z konkrétního nálezu krevních lipidů (statiny, fibráty, ezetimib, kombinovaná terapie)

Hypertenze Riziko u pacientů s MS představuje TK ≥ 130/85 mm. Hg Léčba: režimová opatření a farmakoterapie (diuretika, beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu, ACE inhibitory, AT 1 - blokátory, sartany)

Hyperglykémie je jedním z nezávislých diagnostických kritérií MS, zahrnuje : - glykémie nalačno ≥ 5, 6 mmol/l nebo - porucha glukózové tolerance (glykémie ve 120. minutě OGTT ≥ 7, 8 mmol/l) nebo - diabetes mellitus (glykémie nalačno ≥ 7, 0 mmol/l nebo náhodná glykémie ≥ 11, 1 mmol/l nebo glykémie ve 120. minutě OGTT ≥ 11, 1 mmol/l)

Cíl léčby hyperglykémie Cílem léčby je snížení inzulínové rezistence, snížení rizika KV komplikací a snížení rizika rozvoje DM. Základem léčby jsou režimová opatření, následuje farmakoterapie (metformin, thiazolidindiony).

Poruchy koagulace a dysfunkce endotelu U MS je porušená hemostáza, tzn. nerovnováha mezi koagulačními a fibrinolytickými procesy. Jedinci s MS mají větší sklon k trombogenezi, ale mají sníženou fibrinolýzu, proto se tento stav nazývá pro-trombotický.

Léčebné možnosti pacienta s MS Rizikový faktor Obezita Cíl léčby ↓ hmotnosti o 5 - 10% Inzul. rezistence ↓ inzul. rezistence PGT, HGN Prevence diabetu DLP Dosažení cílových hodnot HT ˂ 130/80 mm. Hg Protrombotický stav ↓ rizika (SCORE) Léčebné možnosti ↑aktivita, dieta, léky, chirurgie ↓ hmotnosti Metformin Léky

Trendy v medicíně - Pacient: hledá zázračnou pilulku, nezačíná u sebe! - Lékař: včasná diagnostika, ne prevence - Farmaceutické firmy: patentují nové léky, aby zmírnily obtíže pacientů. Zmírní obtíže, nevyléčí – pacient je zákazník.

Léčba – civilizační choroby - prevence - výživa - pohyb - podpůrné preparáty - terapie

Prevence - preventivní laboratorní vyšetření u rodin s pozitivní anamnézou určitých chorob - dietní režim - pitný režim - nutriční doplňky - cvičení, fyzický pohyb „Nemáš-li čas na cvičení, rezervuj si více času na nemoc“ - dostatek odpočinku, spánku, relaxace - životní optimismus - vyhýbat se nebezpečnému elektromagnetickému záření (mikrovlnné trouby, mobilní telefony. . )

Režimová opatření - redukce příjmu tuků (< 30% denního příjmu energie) - redukce celkového energetického příjmu cukrů a tuků - dlouhodobá redukce hmotnosti o 5 - 7% oproti hmotnosti před zahájením léčby - úprava TK, zamezení kouření - individuální korekce Tg, HDL, LDL - důsledná kontrola glykémie - restrikce příjmu nasycených tuků (< 7% příjmu energie) - množství vlákniny ≥ 14 g na každých cca 4 200 k. J - množství Na. Cl maximálně 3 – 6 g/den

Výživa

Výživa Člověk lépe snáší nedostatek potravy než nadbytek. Ale… některé složky potravy jsou zcela esenciální, člověk bez nich neumí žít (AMK, některé MK…. )

Výživa Je ovlivněna: - osobními potřebami (hlad, pocit sytosti, nálada) - sociálními a kulturními vlivy (národní kuchyně) - společenskými vlivy = co je moderní, to se prodává, to se jí….

Výživa a nemoci Dietní vlivy vyvolávají řadu nemocí, resp. ovlivňují jejich výskyt. Dietologie - má preventivní charakter a ovlivňuje výskyt onemocnění v populacích. Onemocnění Princip vlivu diety Onemocnění srdce Příjem tuků a energie, cholesterolu Hypertenze Příjem soli, tuků a energie DM 2. typu a obezita Příjem tuků a masa Onemocnění chrupu Příjem cukru Onemocnění jater a pankreatu Příjem alkoholu, dalších toxinů Nádory tl. střeva, ledvin, žlučníku Přejídání, obezita

Můj dnešní jídelníček Snídaně: 1 plátek tmavého chleba 50 g, sýr Eidam 20 g Svačina: 150 g jablko Oběd: 100 g kuře, 40 g rýžových nudlí, 100 g zeleniny, 7 g olivový olej Svačina: Večeře: 300 g zeleninový salát, 100 g sýr, 7 g olivový olej, 1 sklenka bílého vína (2 dcl) Večeře II: ledničkový syndrom?

Překontrolujte můj jídelníček! Jaký mám příjem energie, co příjem bílkovin, cukrů a tuků? Mám dost vitaminů? A jaký je váš denní energetický příjem a jídelníček?

Kazuistika - jídelníček obézního pacienta Snídaně: kakao 0, 3 l, 2 krajíce chleba, 100 g niva Svačina: 200 g jablko, zelený čaj Oběd: 250 ml kulajda, 150 g pečená kotleta, 6 bramborových knedlíků, zelí, capuccino Svačina: 150 ml bílý jogurt, zelený čaj Večeře: 3 bramboráky, 1 grilované kuřecí stehno Večeře II: 300 g zeleninový salát Příjem: 15 919 k. J, 156 g B, 122 g T, 425 g S, 30, 6 g vlákniny !!!

Živiny jsou základní složky stravy a dělí se na: - makronutrienty - mikronutrienty

Makronutrienty se dělí na: - proteiny - tuky - cukry

Makronutrienty Oxidací těchto živin se získá: 1 g bílkovin 1 g tuků 1 g sacharidů 1 g alkoholu → → 17 k. J 37 k. J 17 k. J 29 k. J

Makronutrienty Jejich doporučený, tzv. energetický trojpoměr by měl být: bílkoviny 12 - 15% tuky max. 30% sacharidy 50 - 65% B : T : S = 1 : 4 (g) Tyto poměry neplatí pro děti a batolata, sportovce s extrémní fyzickou zátěží.

Živiny v harmonickém poměru Příjem bílkovin: 0, 8 - 1 g na 1 kg hmotnosti Příjem cukrů: 2 - 5 g na 1 kg hmotnosti Příjem tuků: 1 g na 1 kg hmotnosti Doporučený denní příjem vlákniny: 30 - 40 g, náš skutečný příjem 10 - 15 g Doporučený poměr nerozpustná : rozpustná vláknina: = 3 : 1

Proteiny - dělení Živočišné - vyšší obsah AMK, většinou zastoupení všech esenciálních AMK, jsou lépe vstřebatelné Rostlinné - menší obsah, hůř se vstřebávají, nemají všechny esenciální AMK Zdroje: maso, mléko, vejce, ryby, obiloviny, rýže, luštěniny, sója, houby…. V rozvinutých zemích u smíšené stravy kryjí živočišné zdroje cca 65% celkového příjmu bílkovin, z rostlinných zdrojů pak největší část, cca 20%, tvoří obiloviny

Proteiny a složení potravin Potravina (100 g) Bílkoviny (g) Esenc. AMK Semiesenc. AMK Neesenc. AMK Hovězí maso 24, 63 10, 78 3, 2 14, 53 Pstruh atlantický 18, 89 7, 7 1, 61 8, 72 Losos obecný 20, 01 7, 72 1, 71 9, 49 Tuňák modropl. 23, 65 9, 01 2, 2 10, 64 Vepřové maso 12, 78 4, 57 1, 24 5, 93 Telecí maso 26, 97 2, 57 10, 35 12, 89 Jehněčí maso 29, 70 11, 55 2, 7 13, 86

Nadbytek příjmu bílkovin - rozvoj obezity, ↑ riziko kardiovaskulárních chorob - ↑ výskyt nádorových onemocnění (živoč. bílkoviny) - ↑ osmotická zátěž ledvin - ↑ vylučování vápníku, osteoporóza…

Lipidy - jsou organické sloučeniny, málo rozpustné ve vodě - mají funkci zásob energie - jsou stavební součást buněčných membrán - zvyšují chutnost potravy udržováním vůně a ovlivňováním jejich konzistence

Lipidy Dělí se : - nepolární, tzv. neutrální - triglyceridy - polární - fosfolipidy, steroly Lipidy Funkce Triacylglyceroly Zásobní - akumulace energie Fosfolipidy, steroly Strukturální - tvoří buněčné membrány Pohlavní hormony, kortizol, Fosfatidylinozitol Eikosanoidy „tkáňové hormony“ Prostaglandiny Leukotrieny Tromboxany

Triacylglyceroly, mastné kyseliny - představují hlavní součást přijímaných tuků - Tg jsou MK esterově vázané na glycerol Mastné kyseliny se dělí podle počtu dvojných vazeb na: - nasycené (saturované, SMK) - monoenové MK (jedna dvojná vazba) - polyenové MK (více dvojných vazeb), některé jsou esenciální

Složení potravin Potraviny( Lipidy 100 g) celkové (g) Trans MK Nasyc. MK Monoeno Nenasyc Energie (k. J) vé MK (1 ) MK (více vazeb) Palmový 99, 2 olej 0 48, 38 38, 36 9, 98 3740 Řepkový 99, 6 olej Rama 70 0, 9 7, 47 62, 44 28, 80 3757 0, 52 27, 76 25, 47 16, 67 2638 Máslo 82, 58 2, 75 47, 19 26, 63 3, 52 3132 Sádlo 99, 48 0 43, 69 46, 44 12, 77 3751

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny - kyselina alfa-linolenová, eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) - savci si je neumí v těle syntetizovat, pro tělo jsou důležité - optimální poměr ω3 NMK : ω6 NMK je 1: 1 až 1: 2 !!! - rizikový je poměr od 1: 4 až 1: 5 - obvyklý poměr u nás je 1: 20!!! (riziko vzniku srdečních onemocnění a kloubních obtíží…. )

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny zdroje Zdroje: losos, tuňák, makrela, sardinky, pstruh vlašské ořechy, lněné semínko, sója, chia, máslo… Nedostatek ω3 NMK se projevuje únavou, špatnou pamětí, suchou kůží, změnou nálad a depresemi, srdečními problémy

Dietní zdroje a obvyklý příjem Denně průměrně zkonzumujeme 70 - 140 g tuků, většina jsou Tg. Cholesterolu přijmeme v potravě 300 mg. Více než polovinu tuku přijímáme ve formě živočišných tuků (sádlo, máslo, maso, mléko). Největší zdroj NMK jsou oleje (rostlinné a rybí), majonézy a drezinky.

Obsah cholesterolu v potravinách Potravina (100 g) Cholesterol Potravina (mg) (100 g) Cholesterol (mg) Hovězí zadní Vepřový bok Kuře s kůží Sardinky v oleji 67 75 75 140 Máslo Sádlo Kefír Jogurt 2, 5% 240 94 4 9 Treska filé Játra Vejce slepičí 50 300 250 Hermelín 77 Eidam 80 Měkký tvaroh 5

Ořechy (100 g) Ořechy k. J Arašídy Kešu Lískové Para Pistácie Vlašské Piniové Mandle 2510 2530 2870 2660 2820 2840 2590 Bílkov. (g) 26, 9 16 13, 8 15, 3 20, 4 18, 4 14 17, 5 Tuky (g) 44, 2 46 65 68, 3 54, 7 60 68, 6 52, 4 Sachar. (g) 23, 6 27 10, 9 7, 8 17, 1 14, 6 4 19 Cholest. Vlákn. (mg) (g) 0 0 0 0 6, 2 3, 5 5, 3 6, 1 2, 7 1, 9 6

Sacharidy Dělí se (podle počtu cukerných jednotek vázaných v molekule): - monosacharidy - oligosacharidy (2 - 10) - polysachyridy (> 10) - složené (komplexní) – obsahují např. proteiny, lipidy

Sacharidy Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) Monosacharidy Škrob Vláknina Škroby Rezistent ní škroby, neškrobo vé PS Zástupci Glukóza, fruktóza, galaktóza Jídlo Disacharidy Maltóza Sacharóza Laktóza Med, Obiloviny Řepný ovoce, džus cukr Štěpí se Glukóza, na: fruktóza, galaktóza Glukóza, fruktóza Mléko Obiloviny, Zelenina, luštěniny, ovoce, brambory luštěniny Glukóza, galaktóza Glukóza Acetát, propionát butyrát

Vláknina (nestravitelné PS) 1. rozpustná (pektin, inulin, rostlinné slizy, gumy, rezistentní škroby) - zpomaluje rychlost pasáže git, omezuje absorpci některých živin, zpomaluje resorpci glukózy 2. nerozpustná (lignin, celulóza, hemicelulózy) - zvyšuje objem stolice, zřeďuje koncentraci toxických látek, zkracuje čas stolice tlustým střevem

Vláknina a některé potraviny Potravina Vláknina (g) Čočka 10, 6 brambory 1, 6 fazole 17 arašídy 6, 2 angrešt 2, 8 mák 20 avokádo 6, 3 rohlík 3 jablka 1, 8 pšen. chléb 3, 2 mrkev 3, 0 vločky pšen. 10 brokolice 2, 8 cornflakes 4

Mikronutrienty Dělí se: - Vitaminy - Minerální látky se dále dělí na: - makroelementy (dávka < 100 mg/d) - mikroelementy (1 - 100 mg/d) - stopové prvky (mikrogramy denně)

Vitaminy - rozpustné ve vodě: B, C - rozpustné v tucích: A, D, E, K

Vitaminy Vitamin Nemoc Zdroje B 1 thiamin Beri-beri, selhání srdce, polyneurop. Kvasnice, játra, maso, obilniny B 2 riboflavin Záněty sliznic Mléko, játra, obilniny B 6 pyridoxin Dermatitidy, křeče, anémie Kukuřice, pšenice, maso B 12 kobalamin Megaloblast. anémie Játra, maso, mléko, vejce Niacin (kys. nikot. , vitamin PP, B 3) Průjmy, dermatitida, demence, srdeční poruchy Maso, arašídy Kyselina listová Megalobl. anémie Játra, zelená listová zelenina Biotin - vitamin H Dermatitida, hypercholest. Vaječný žloutek, játra Kys. pantotenová Vypadávání vlasů, ztráta pigmentace Játra, vejce, mléko

Vitamin C Nedostatek způsobuje: krvácení z dásní, gingivitis, petechie, hematomy, zhoršené hojení ran, hyperkeratóza … Zdroje: citrusy, rajčata, zelí, brambory, jahody….

Vitaminy Vitamin Nemoc Zdroje Vitamin A (retinol) Šeroslepost, noční slepota, Játra, žloutek, máslo, poruchy kůže a sliznice mléko, červená a žlutá zelenina Vitamin D (kalciferol) Osteomalácie, osteoporóza Vitamin E (tokoferol) Anémie, poruchy Obilné klíčky, rostlinné plodnosti, snížená obrana oleje, vnitřnosti, arašídy organizmu Vitamin K (phylochinon, menachinon) - K 1 a K 2 Poruchy krevní srážlivosti, Fermentované kalcifikace kostí potraviny, sýry, zelená listová zelenina Ryby, mořské produkty, rybí tuk, mléčné výrobky

Vitamin D Všichni ví, že vitamin D: - získáváme ze slunečního záření - získáváme z ryb a rybích produktů - je-li ho dostatek, zabraňuje vzniku OP - má i jiný význam Všichni možná neví, že: - deficit vitaminu D pod 40 nmol/l vede k sekundárnímu zvýšení PTH a zvýšené kostní resorpci - pokles koncentrace vitaminu D pod 30 nmol/l vede k poklesu svalové síly

Vitamin D 90% vitaminu D pochází v přírodě z ozáření kůže sluncem. - celotělová letní expozice sluncem 15 - 20 min do počínajícího erytému = 10 000 – 20 000 IU - krátkodobá expozice obličej, paže 10 - 20 min na jaře, v létě na podzim = 1 000 IU S postupujícím věkem klesá postupně schopnost pokožky tvořit vitamin D až o ¾ (senioři nad 65 let potřebují minimálně 2 x delší čas).

Doporučené dávky vitaminu D 2011 – Endokrinologická společnost Celková populace - (IU/den) Riziková populace - (IU/den) Věk DDD Horní limit 0 -6 měsíců 600 1000 600 -1000 2000 6 -12 měsíců 600 1500 600 -1000 2000 1 -3 roky 600 2500 600 -1000 4 -8 let 800 3000 600 -1000 4000 9 -18 let 800 4000 600 -1000 4000 19 -70 let 800 3000 600 -1000 4000 Nad 70 let 800 4000 600 -1000 4000 Těhotné a kojící 14 -18 let 600 -800 4000 600 -1000 4000 19 -50 let 800 -1000 4000 1500 -2000 10000 Česká endokrinologická společnost, 2011, http: //www. rochediagnostics. cz/download/la/0212/Vitamin. D_prim. Cepova. pdf

Fortifikace potravin vs. diety V ČR jsou fortifikovány rostlinné tuky (Flora, Flora pro activ, Rama olivio v dávce 7, 5 ug/100 g (300 IU), jogurt s kostíky, sýr Apetito, Actimel, mléko Lactel. . . pečivo. Potravina 100 g Vitamin D (IU) Energet. hodnota (k. J) Losos 700 650 Treska 85 300 Makrela 660 Tresčí játra 10 000 2560 Tuňák 240 Drůbež 80 520 Sardinka 400 1050 Drůb. kůže 900 730 Kapr 152 480 Shii - take 961 Hermelín 12 1490 Játra sledě 140 000

Vitamin K 2 Vitamin K 1 – fylochinon Vitamin K 2 – menachinon Vitamin K 3 – menadion Vitamin K 1 - syntetizován rostlinami - využíván především při hemokoagulaci Vitamin K 2 - produkován bakteriemi - dělí se podle počtu opakujících se izoprenových jednotek v bočním řetězci molekuly (MK - n) - využíván především při metabolismu a mineralizaci kostní tkáně, buněčném růstu a metabolismu buněk cévní stěny Vitamin K 3 - syntetický, přidávaný do zvířecích krmiv, konverze na K 2 v játrech

Vitamin K 2 - zajišťuje pohyb vápníku v organizmu - podporuje ukládání vápníku v kostech a zubech - odstraňuje vápník z artérií (ochrana měkkých tkání) - inhibice buněčného cyklu někt. nádorových bb, jejich apoptóza (ca ovárií, hepatocel. ca) Některé publikace uvádějí zastoupení vitaminu K 1 a K 2 v těle v poměru 1: 9, ale to neodpovídá naměřeným publikovaným hodnotám.

Nedostatek vitaminu K Projevy nedostatku: - poruchy krevní srážlivosti (modřiny, krvácení z nosu a dásní, krev v moči, …) - řídnutí kostí (osteoporóza, fraktury) - zejména u žen po menopauze (pomalejší obnova kosti, nedostatečné zabudování vápníku) - stařecká neurologická degenerace (pokles sulfatidů) Ohrožené skupiny: Kojenci – mateřské mléko má nízký obsah vitaminu K, nutná suplementace Dospělí – pacienti s poškozením či onemocněním jater, pacienti užívající antagonisty vitaminu K – (antikoagulační terapie), ženy po menopauze ….

Víme, proč vitamin K potřebujeme. . . . potřebujeme. . …ale víme také, kde ho vzít a kolik? Vitamin K 1 (fylochinon) - zelená listová zelenina (špenát, kapusta, petržel, brokolice, chřest) - některé oleje (olivový, řepkový, sojový) Vitamin K 2 (menachinon) - maso (3 – 5 µg/šálek), vejce, sýry (brie, gouda 267 µg K 2/100 g), jogurty - jahody, fazole, soja - kysané zelí - fermentované sojové boby (natto 1020 µg/100 g)

Doporučený příjem vitaminu K 1 Skupiny Věk Doporučené množství (µg/den) Kojenci 0 - 6 měsíců 2, 0 Kojenci 7 - 12 měsíců 2, 5 Děti 1 - 3 roky 30 Děti 4 - 8 let 55 Děti 9 -13 let 60 Mladiství 14 - 18 let 75 Dospělí > 19 let 90 - 120

Doporučený příjem vitaminu K 2 180 – 200 µg/den Běžný příjem vitaminu K 2 ve vyspělých zemích je 10 % uvedeného množství

900 Typické množství vitaminu K 1 a K 2 v různých potravinách (µg/100 g potraviny) K 1 425 K 2 40, 3 0, 0 12, 5 1, 6 0, 0 0, 8 0, 0 1, 8 4, 5 0, 6 0, 9 0, 8 1, 1 8, 8 14, 5 15, 0

Vitamin K 1 a K 2 nezdravá strava japonská kuchyně

Minerály - funkce Minerál Funkce Makroelement Vápník Součást kostí a zubů, nervosvalová dráždivost Fosfor Součást kostí a zubů, součást DNA a RNA Hořčík Intracelul. kationt, nervosvalová dráždivost Sodík Extracelul. kationt, udržování osmotické rovnováhy Draslík Intracel. kationt, udržování osmotické rovnováhy Železo Hemoglobin, myoglobin… Jod Celulární metabolismus ( štítná žláza) Fluor Mineralizace kostí a zubů Mikroelement

Kalcium (Ca) Denní dávky Ca: - 500 -800 mg: děti - 1000 mg: muži a premenop. ženy - 1500 mg: těhotné a kojící ženy - 1500 mg: muži > 50 l. + postmenop. ženy (účinnost suplementace zejména > 5 let po menopauze) Broulík P. , Kazda A. Výživa a její vztah ke kostnímu metabolismu. Interní medicína pro praxi, 2009, roč. 11, č. 3, s. 111 - 114.

Kalcium ve výživě (1 g) Potravina Máslo Gramy Kilojouly 6 667 211 531 840 1 291 2 000 13 060 20 000 33 400 Burské ořechy 1 562 39 237 Špenát 1 282 1 666 Pstruh 7 143 25 714 Hovězí 10 000 125 600 Mléko polotučné Vejce celé Jablka Upraveno podle: Databáze složení potravin ČR, verze 4. 13, spravované Centrem pro databázi složení potravin

Hippokrates: „Tloušťka není jen chorobou sama o sobě, ale i poslem dalších nemocí. “ „Kde nepomůže hlad, nepomůže žádný lék. “

Kazuistika jídelníček obézního ? ? pacienta Snídaně: čaj černý, 70 g žitného chleba, 30 g šunka krůtí, 50 g cherry rajče, 15 g pomaz. másla Svačina: 150 g bílý jogurt , zelený čaj Oběd: 200 ml zeleninová polévka, 150 g kuřecích kousků se zeleninovou směsí, 150 g rýže bílá vařená Svačina: 100 g okurka salátová Večeře: 250 g Ratatouille, 60 g krůtí šunka Večeře II: 0 Příjem: 4446 k. J, 56, 5 g B, 28, 6 g T, 138 g S, 16, 4 g vlákniny

Kazuistika Datum 5/17 6/16 8/16 11/16 1/17 2/17 3/17 Hm. 114, 9 109, 3 99, 9 91, 7 91, 8 89, 3 89, 88 % 35, 1 31, 7 26, 1 24, 6 23, 1 23, 0 Kg tuku 40, 3 34, 6 26, 1 22, 6 20, 7 Pas 116 112 100 95 95 93 94 Boky 115 113 107 104 102 103 BMI 34, 7 33, 0 30, 2 27, 7 27, 0 27, 1

Co jsem neřekla? Zhodnocení svého jídelníčku Děkuji za pozornost