Citoslovce interjekce Zkladn definice neohebn slovn druh vyjden

Citoslovce (interjekce)

Základní definice ► neohebný slovní druh ► vyjádření nálady, pocitu, vůle mluvčího, zvuku a hlasu ► oddělují se většinou čárkou nebo vykřičníkem (od ostatních slov)

Dělení ► subjektivní: § impulzivní - vyjadřují projevy citových hnutí: ach, ouvej, fuj § imperativní (rozkazovací) - vyjadřují vůli mluvčího: haló, hybaj ► objektivní (onomatopoická, zvukomalebná) převádějí zvuky vnějšího světa do artikulované podoby - chacha, haf, buch. ► Od těchto citoslovcí se tvoří i slova jiná, jako chechtat se, břinknout, apod.

Dělení dle původu ► vlastní - mají povahu citoslovcí od počátku ► nevlastní - vznikla ustrnutím tvarů jiných slovních druhů , např. panečku, holenku (5. pád podstatného jména) běda (1. pád podstatného jména) hybaj (rozkazovací způsob slovesa)

Příklady Nálady a city - au, ach, br, fuj, jé, uí, uf Vůle mluvčího - hej, nuže, no tak, haló Označení hlasu a zvuku - bum, prásk, haf kuku, cink, tiktak Slovesný přísudek - Hoši hup do vody.

Pokuste se nahradit slovesa vhodným citoslovcem: ► Žába skočila do vody. ► Moucha uletěla oknem. ► Auto vrazilo do plotu. ► Pistole vystřelila. ► Pes štěkal na kolemjdoucí. ► Pošťák zazvonil. ► Kluk se zasmál.

Použijte následující citoslovce ve větách: ► Joj, páááni, achich, hajej dadej, ham, ťu ťu, kšá, tě pic, prásk, jémine, prrr, no bože, mňam, hernajs

Zkuste v časovém limitu vymyslet co nejvíce citoslovcí začínajících na utčitou hlásku, např. ► „J“ – jejda, jéminé, ježíši, jau, … ► „H“ – ham, hop, hernajs, hrome, hergot, …. (Můžete pracovat ve dvojicích či skupinách)