Chronologie Pomocn vda historick kter se zabv zpsoby

  • Slides: 32
Download presentation

Chronologie Pomocná věda historická, která se zabývá způsoby měření času a prostředky k tomu

Chronologie Pomocná věda historická, která se zabývá způsoby měření času a prostředky k tomu užívanými. Historická chronologie sleduje způsoby dělení a měření času v různých kulturních okruzích v průběhu jejich vývoje. Má především praktickou funkci, to je převádění chronologických údajů minulosti na dnešní způsob datování

Chronologie • Název z řeckých slov chronos = čas a logos = slovo, věda

Chronologie • Název z řeckých slov chronos = čas a logos = slovo, věda • Chronologií se zabývali už Isidor ze Sevilly (v 6. – 7. století n. l. ) a Beda Venerabilis /Ctihodný/ (v 7. – 8. století n. l. ) • V 19. století psali u nás statě a příručky o tom Fr. Palacký, Josef Emler a hlavně Gustav Fridrich (napsal příručku „Rukojeť křesťanské chronologie“)

Měření času (hodiny, orloje) • Sluneční hodiny – ukazovaly aktuální čas, závislé na svitu

Měření času (hodiny, orloje) • Sluneční hodiny – ukazovaly aktuální čas, závislé na svitu slunce • Orloje – nejstarší u nás zmíněn v Kutné Hoře před rokem 1375 • Staroměstský orloj v Praze doložen roku 1400 (autory jsou asi Mikuláš z Kadaně a Jan Ondřejův), ale je asi starší. Známý mistr Hanuš orloj upravil roku 1490. Orloji uprostřed dominuje astronomický ciferník a pod ním kalendářní deska. Na astronomickém ciferníku, lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce nad nebo pod horizontem, jeho fázi a postavení vzhledem ke Slunci. Z kalendářní desky lze odečíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře. Nad ciferníkem jsou dvě okna, kde se pohybují apoštolové. Po okrajích jsou další sochy a nad okny kohout, který kokrhá. V druhé polovině 19. století byla doplněna nová kalendářní deska se symboly zvěrokruhu od Josefa Mánesa. Orloj byl poničen za 2. světové války. • Dále znám orloj v Olomouci z 15. století a orloje v dalších městech • Zajímavé jsou i moderní orloje, vybudované ve 20. nebo 21. století. Je to například orloj v Kryštofově Údolí u Liberce nebo orloj na Slovensku ve Staré Bystrici.

Sluneční hodiny na nádvoří zámku v Litomyšli

Sluneční hodiny na nádvoří zámku v Litomyšli

Sluneční hodiny na zámku Nové Hrady u Litomyšle

Sluneční hodiny na zámku Nové Hrady u Litomyšle

Sluneční hodiny na zámku v Hořicích

Sluneční hodiny na zámku v Hořicích

Orloj na Staroměstské radnici v Praze a orloj v Olomouci

Orloj na Staroměstské radnici v Praze a orloj v Olomouci

Orloj v Kryštofově údolí na Liberecku a jeho stavitel Martin Chaloupka – orloj byl

Orloj v Kryštofově údolí na Liberecku a jeho stavitel Martin Chaloupka – orloj byl přestavěn z elektrorozvodny)

Řezbář Václav Plechatý čistí své apoštoly uvnitř orloje (Kryštofovo Údolí)

Řezbář Václav Plechatý čistí své apoštoly uvnitř orloje (Kryštofovo Údolí)

Moderní orloj ve Staré Bystrici na Slovensku

Moderní orloj ve Staré Bystrici na Slovensku

Měsíční a sluneční roky • Měsíční rok – má 354 dnů (jednou za 3

Měsíční a sluneční roky • Měsíční rok – má 354 dnů (jednou za 3 roky se vkládal den a později i celý měsíc). Rok začínal 1. března. • Sluneční rok – má 365 dnů, 5 hodin a 48 minut. Každý čtvrtý rok se přidává den na konec února – i tak ale vznikla postupně odchylka, jež si vyžádala reformu kalendáře. • Dráha zdánlivého oběhu Slunce kolem Země byla rozdělena starými astronomy na 12 dílů. Stálice, které byly v blízkosti takového postavení, byly spojovány v souhvězdí, označeny jmény např. zvířat a byl jim přidělen pevný symbol: Skopec (březen – duben), Býk (duben – květen), Blíženci (květen – červen), Rak (červen – červenec), Lev (červenec – srpen), Panna (srpen – září), Váhy (září – říjen), Štír (říjen – listopad), Střelec (listopad – prosinec), Kozoroh (prosinec – leden), Vodnář (leden – únor), Ryby (únor – březen). Východiskem je 21. březen.

Juliánský a gregoriánský kalendář • Základem našeho dnešního kalendáře je Juliánský kalendář. Vytvořil ho

Juliánský a gregoriánský kalendář • Základem našeho dnešního kalendáře je Juliánský kalendář. Vytvořil ho astronom Sosigen, do praxe ho zavedl Gaius Julius Caesar v roce 46 př. n. l. Tehdy rok 46 př. n. l. byl prodloužen o 90 dní (byl původně u Římanů měsíční – měl 355 dnů) a zaveden byl přestupný rok. Tento nový kalendář byl koncipován jako sluneční. Drobná úprava kalendáře (změna počtu dnů některých měsíců) dále proběhla za císaře Augusta. • Protože u Juliánského kalendáře stále narůstal minutový rozdíl (systém určování přestupných roků nebyl zcela správný) a ve středověku byl již 10 dnů, byly pokusy o reformu například na církevních koncilech (Kostnickém, Basilejském atd. ).

Gaius Julius Caesar – zavedl juliánský kalendář roku 46 př. n. l.

Gaius Julius Caesar – zavedl juliánský kalendář roku 46 př. n. l.

Gregoriánský kalendář • Reformu nakonec provedl papež Řehoř XIII. (lat. Gregorius) roku 1582 vyhlášením

Gregoriánský kalendář • Reformu nakonec provedl papež Řehoř XIII. (lat. Gregorius) roku 1582 vyhlášením bully, kdy na říjen téhož roku byla ohlášena reforma. • Gregoriánská reforma – v tom, že po 4. říjnu se mělo psát 15. října (10 dní vypuštěno) a upravil se systém přestupných roků, aby rozdíl nenarůstal na jednu stranu. • Reformu ihned přijaly některé katolické státy: Itálie, Polsko, Španělsko, Portugalsko, Francie. V roce 1583 německé katolické státy, roku 1584 habsburská monarchie včetně Čech. • Protestantské země (německé, švýcarské a Dánsko až roku 1700, Anglie 1752, Albánie 1912, Rusko 1918, Řecko 1924, Turecko a Egypt 1927, Čína v roce 1949 atd.

Řehoř XIII. – papež tvůrce nového gregoriánského kalendáře ve funkci 1572 - 1585 Řehoř

Řehoř XIII. – papež tvůrce nového gregoriánského kalendáře ve funkci 1572 - 1585 Řehoř XIII. – papež Souvislosti: brzy po jeho nástupu na papežský stolec došlo k zostření sporu mezi katolíky a protestanty – hlavně ve Francii – Bartolomějská noc (z 23. na 24. srpna 1572), kdy došlo k povraždění nekatolíků (hugenotů)

Další kalendáře a označení roků • Ve Francii v letech 1792 – 1805 užíván

Další kalendáře a označení roků • Ve Francii v letech 1792 – 1805 užíván kalendář Francouzské revoluce. Datování vzato od roku 1789, počátek roku 23 září. Názvy měsíců měly být původně dle ideálů revoluce, pak ale vzaty dle přírodních jevů – brumaire = měsíc mlh, thermidor = měsíc tepla. Měsíc měl 30 dnů (týden po 10 dnech), 5 dnů v roce bylo doplňkových na závěr a každý čtvrtý rok byl Den revoluce. • Označení roků: Řekové dle olympiád (poč. roku 776 př. n. l. ), Římané od založení Říma (754 př. n. l. ), první křesťané od stvoření světa (v roce 221 n. l. to bylo vypočteno dle bible do roku 5 502 př. n. l. – toto datování užívala Byzantská říše a po ní Rusko do doby Petra Velikého). Další datování bylo dle konzulů v Římě, Židé také vypočítávali dle stvoření světa (3 761 př. n. l. ), dle éry Dioklecianovy atd.

Datování dle narození Ježíše Krista • Toto datování známé jako „Léta Páně“ latinsky „Anno

Datování dle narození Ježíše Krista • Toto datování známé jako „Léta Páně“ latinsky „Anno Domini“ navrženo až dost pozdě – v 6. století n. l. • Zavedl ho římský opat Dionysius Exiguus roku 525 n. l. zpětně dle narození Ježíše Krista. Ujalo se až v 8. – 9. století. • Dionysius Exiguus (cca 470 – cca 544) byl římský kněz skythského původu z nynějšího území Dobrudže v Rumunsku. Přibližně od roku 500 žil v Římě, kde jako učený člen Vatikánské kurie přeložil z řečtiny do latiny 401 církevních kánonů. Dionysius napsal také pojednání o elementární matematice. • Určení doby narození Krista: on sám uváděl že „současný rok“ byl rokem „konzulství Probuse Juniora [Flavius Probus]", který také označil jako rok 525 „od chvíle inkarnace [početí, vtělení] našeho Pána Ježíše Krista“.

Dionysius Exiguus, který zavedl letopočet Anno Domini při psaní tabulek s daty velikonoc. Jakým

Dionysius Exiguus, který zavedl letopočet Anno Domini při psaní tabulek s daty velikonoc. Jakým způsobem dospěl k tomuto datu (tedy roku narození Krista) není známo, protože o tom nezanechal žádné zprávy. Jím vynalezený systém číslování let měl nahradit datování podle diokleciánské éry, které se používalo při tvorbě starých velikonočních tabulek, protože nepovažoval za správné číslovat roky od nástupu k moci císaře, který byl známý pronásledováním křesťanů. Anno Domini se stalo převažujícím systémem číslování roků v Západní Evropě (Byzanc se držela datování dle stvoření světa) až poté, co ho použil Beda Ctihodný ve své knize, dokončené roku 731.

Počátky roků, názvy měsíců a dny v týdnu • Počátky roků: Ve starých kalendářích

Počátky roků, názvy měsíců a dny v týdnu • Počátky roků: Ve starých kalendářích březen (proto v roce poslední – nejkratší měsíc byl únor a byl zde i přestupný den), později někdy od narození Krista (25. prosince), někdy od Velikonoc (to ale pak mohly být dva stejné dny v roce), nakonec se ustálil od 1. ledna. • Názvy měsíců: Římané, a podle nich později Germáni a část Slovanů odvozují názvy měsíců dle číslování – měsíc první druhý, sedmý, osmý desátý (september, • oktober) atd. Některé číslovky ovšem nahrazeny jmény bohů či císařů (bůh Janus – Januar, Mars, císař Julius Caesar – jul, Augustus – august atd. ). Slované (ve většině) mají názvy měsíců dle dění v přírodě (leden, listopad, duben , březen, lipeň, žnjenc, traveň atd. • Dny v týdnu: Sedmidenní týden měli už staří Hindové (je to zmíněno v • Ramajáně), staří Babylóňané, kteří vycházeli z astronomického pozorování a představ. Dny a božstva byly založeny na sedmi světelných tělesech neboli „světlech“ viditelných pouhým okem (Slunce, Měsíc a pět viditelných planet – tedy sedm těles). Tato tělesa už ve starověku byla ztotožňována s bohy. Tak to nakonec převzali i Římané. Po roce 600 n. l. se toto babylonské pojetí sedmidenního týdne rozšířilo i do Číny a dalších východních zemí (Korea, Japonsko, Tibet, Vietnam). Židovský (hebrejský) a později i křesťanský a pak i islámský sedmidenní týden odpovídá biblickému příběhu o stvoření světa, kdy Bůh v šesti dnech stvořil svět a sedmý den odpočíval.

Názvy dnů v týdnu • Dny u Římanů: Z výše uvedeného vyplývá, že staré

Názvy dnů v týdnu • Dny u Římanů: Z výše uvedeného vyplývá, že staré civilizace a i Římané označovali dny v týdnu dle bohů (tedy sedmi světelných těles – Slunce, Měsíce a pěti planet). V latině je tedy sobota dies Saturni, neděle dies Solis, pondělí dies Lunae, úterý dies Martis, středa dies Mercurii, čtvrtek dies Jovis a pátek dies Veneris (tedy česky den Saturna, den Slunce, den Měsíce, den Marta/Marsu, den Merkura, den Jupitera, den Venuše). Od Římanů to převzali také Germáni, jen jména některých bohů jsou trochu jiná. Ale některá tělesa zde jasně slyšíme. Porovnejme německé a anglické názvy – der Sonntag, Sunday, der Montag , Monday, Saturday. • Židé nazývali den odpočinku „sabbat“ a ostatní dny číslovali. • Slované převzali toto číslování i název sabbat (sobota, суббота atd. ), jen číslování se změnilo, protože křesťané od určité doby počítali jako sedmý den neděli (a ne sobotu), protože v neděli (třetí den po Velkém pátku) Kristus vstal z mrtvých – byl vzkříšen (proto v ruštině neděle = воскресенье). Proto první den je pondělí, druhý úterý, další středa, čtvrtek a pátek, což je ve všech slovanských jazycích podobné a označuje to většinou číslovky (či den po neděli nebo den uprostřed týdne).

Dny ve čtyřech jazycích (anglicky, německy, rusky a česky) • Monday – Montag –

Dny ve čtyřech jazycích (anglicky, německy, rusky a česky) • Monday – Montag – понедельник Tuesday – Dienstag – вторник Wednesday – Mittwoch –среда Thursday – Donnerstag – четверг Friday – Freitag – пятница Saturday – Samstag – суббота Sunday – Sonntag – воскресенье -pondělí - úterý - středa - čtvrtek - pátek - sobota - neděle

Dny španělsky a latinsky • • Pondělí – lunes Úterý – martes Středa -

Dny španělsky a latinsky • • Pondělí – lunes Úterý – martes Středa - miércoles (mierkoles) Čtvrtek - jueves (chueves) Pátek - viernes (biernes) Sobota – sábado Neděle – domingo dies Lunae dies Martis dies Mercurii dies Jovis dies Veneris dies Saturni dies Solis

Svátky křesťanského roku • Pevné svátky: Jsou zasvěcené světcům katolické církve, je to velký

Svátky křesťanského roku • Pevné svátky: Jsou zasvěcené světcům katolické církve, je to velký počet asi 7 tisíc osob (někdy i spojených do dvojic – Petr a Pavel, Cyril a Metoděj). • Proto nebyl nikdy obecný kalendář, ale oblastní, kde byli základní světci a ti ostatní doplněni z místního prostředí. Poslední reforma v tomto směru byla na 2. vatikánském koncilu a upřesněna v roce 1969. • Tak je spousta světců stejného jména, např. Jan Křtitel, Jan Evangelista, Jan Nepomucký, Jan Zlatoústý, Jan Bosco, František Xaverský, František z Assisi atd. • Také např. jeden světec může mít více svátků (narození, umučení). Nejvíce jich má Panna Maria (Narození, nanebevzetí atd. ). • Historické texty jsou často datovány ne přímým datem, ale např. „stalo se to v neděli po svátku sv. Václava“. Tedy víme, že to bylo v neděli po 28. září. Problém ale je, kdy byla tehdy neděle (toto najdeme v tabulkách, např. v už uváděné Fridrichově Rukojeti křesťanské chronologie).

Pohyblivé svátky • Pohyblivé svátky jsou vázány na dny v týdnu, ne na konkrétní

Pohyblivé svátky • Pohyblivé svátky jsou vázány na dny v týdnu, ne na konkrétní datum. • Základem jsou Velikonoce, tedy svátek ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. • Původně je křesťané slavili stejně jako Židé (jako svátek pesah). • Po 1. Nikajském koncilu roku 325 n. l. bylo rozhodnuto, že Velikonoce budou 1. neděli po 1. jarním úplňku (tedy po 21. březnu). Mohou tedy být v rozmezí 22. března až 25. dubna. • Další pohyblivé svátky odvozeny od Velikonoc. Například doba 40 dní půstu před Velikonocemi, svátek Letnic (Svatodušní svátky), svátek Božího Těla atd.

Úvahy a zamyšlení • Proč pro svoje praktické bádání potřebuje historik znát alespoň trochu

Úvahy a zamyšlení • Proč pro svoje praktické bádání potřebuje historik znát alespoň trochu chronologii? Uveď nějaké konkrétní příklady. • Proč Petr I. Veliký se rozhodl zavést v Rusku před rokem 1700 juliánský a ne lepší gregoriánský kalendář? • Jak nám dnešní kalendáře na dvou příkladech dosvědčují, že kdysi rok opravdu začínal v březnu? • Jak nám některé názvy dnů u některých národů dosvědčují, že byly odvozeny od bohů, respektive od nebeských světel? • Jak nám název neděle v jednom významném jazyce dosvědčuje, že tento volný den byl opravdu stanoven dle vzkříšení Ježíše Krista?

Chronologie - test • 1. Kdo se zabýval chronologií jako vědou v raném středověku

Chronologie - test • 1. Kdo se zabýval chronologií jako vědou v raném středověku a kdo u nás v Čechách v 19. století? • 2. Kde býval kdysi nejstarší orloj v naší zemi a kdo jsou tvůrci staroměstského orloje? • 3. Co můžeme vidět každou hodinu v okénkách na staroměstském orloji a kdo je tvůrcem zvěrokruhu na tomto orloji? • 4. Uveď alespoň jeden moderní orloj, který byl vytvořen ve 21. století. • 5. Kdy byl ve starověku původně počátek roku (měsíční rok)? • 6. Dráha zdánlivého oběhu Slunce kolem Země byla rozdělena ve starověku na 12 dílů. Stálice, které byly v blízkosti takového postavení, byly spojovány v souhvězdí. Uveď názvy některých z těchto dvanácti souhvězdí (min. 5). • 7. Kdo zavedl ve starém Římě kalendář roku 46 př. n. l. , jak se nazýval a kdo byl jeho tvůrcem?

Chronologie – test - pokračování • 8. Kdo zavedl gregoriánskou reformu, kdy a jak?

Chronologie – test - pokračování • 8. Kdo zavedl gregoriánskou reformu, kdy a jak? • 9. Kdy přijala naše země gregoriánský kalendář, kdy většina protestantských zemí a kdy Rusko? • 10. Kdy se užíval ve Francii tzv. kalendář Francouzské revoluce, od čeho se odvozovaly tehdy názvy měsíců? • 11. Od čeho a kdy počítali začátek letopočtu staří Řekové a od čeho staří Římané? • 12. Kdo a kdy zavedl datování Anno Domini (Léta Páně) a od čeho je to určeno? • 13. Od čeho určuje většina světa názvy měsíců a od čeho velká část Slovanů? • 14. Od čeho jsou odvozeny názvy dnů v týdnu u Germánů a od čeho u Slovanů? • 15. Uveď příklad pevného a pohyblivého svátku. • 16. Uveď, jak se ustanovují Velikonoce a kdy a kde byla tato metoda stanovena?

Chronologie – test - řešení • • 1. Kdo se zabýval chronologií jako vědou

Chronologie – test - řešení • • 1. Kdo se zabýval chronologií jako vědou v raném středověku a kdo u nás v Čechách v 19. století? – Isidor ze Sevilly, Beda Venerabilis, u nás Fr. Palacký, Jos. Emler, Gustav Fridrich. – 5 bodů 2. Kde býval kdysi nejstarší orloj v naší zemi a kdo jsou tvůrci staroměstského orloje? – V Kutné Hoře, Mikuláš z Kadaně a Jan Ondřejův. – 3 body 3. Co můžeme vidět každou hodinu v okénkách na staroměstském orloji a kdo je tvůrcem zvěrokruhu na tomto orloji? – Postavy apoštolů, Josef Mánes. – 2 body 4. Uveď alespoň jeden moderní orloj, který byl vytvořen ve 21. století. – Kryštofovo Údolí, Stará Bystrica na Slovensku. – 1 bod 5. Kdy byl ve starověku původně počátek roku (měsíční rok)? – 1. března – 1 bod 6. Dráha zdánlivého oběhu Slunce kolem Země byla rozdělena ve starověku na 12 dílů. Stálice, které byly v blízkosti takového postavení, byly spojovány v souhvězdí. Uveď názvy některých z těchto dvanácti souhvězdí (min. 5), - Kozoroh, Střelec, Váhy, Lev, Vodnář, Panna atd. – 5 bodů 7. Kdo zavedl ve starém Římě kalendář roku 46 př. n. l. , jak se nazýval a kdo byl jeho tvůrcem? Zavedl G. J. Caesar, juliánský, astronom Sosigen – 3 body

Chronologie – test – pokračování řešení • • • 8. Kdo zavedl gregoriánskou reformu,

Chronologie – test – pokračování řešení • • • 8. Kdo zavedl gregoriánskou reformu, kdy a jak? – Papež Řehoř XIII. Roku 1582. Po 4. říjnu se mělo psát 15. října (10 dní vypuštěno) a upravil se systém přestupných roků. – 4 body 9. Kdy přijala naše země gregoriánský kalendář, kdy většina protestantských zemí a kdy Rusko? – Roku 1584, kol roku 1700, Rusko 1918. – 3 body 10. Kdy se užíval ve Francii tzv. kalendář Francouzské revoluce, od čeho se odvozovaly tehdy názvy měsíců? – V letech 1792 – 1805, dle dění v přírodě (př. thermidor). – 3 body 11. Od čeho a kdy počítali začátek letopočtu staří Řekové a od čeho staří Římané? – Řekové od první olympiády r. 776 př. n. l. , Římané od založení Říma roku 754 př. n. l. – 4 body 12. Kdo a kdy zavedl datování Anno Domini (Léta Páně) a od čeho je to určeno? – Opat Dionysius Exiguus, roku 525 n. l. , spočítal zpětně od narození Krista. – 3 body 13. Od čeho určuje většina světa názvy měsíců a od čeho velká část Slovanů? – Od Římanů (dle číslování a bohů a císařů) a Slované dle dění v přírodě. – 3 body 14. Od čeho jsou odvozeny názvy dnů v týdnu u Germánů a od čeho u Slovanů? – U Germánů od Římanů – dle bohů (sedmi nebeských těles), u Slovanů číslování – neděle je den odpočinku a sobota dle židov. sabbatu. – 4 body 15. Uveď příklad pevného a pohyblivého svátku. – Pevné - sv. Václav, Boží narození atd. , pohyblivé – Velikonoce. – 2 body 16. Uveď, jak se ustanovují Velikonoce a kdy a kde byla tato metoda stanovena? Je to 1. neděle po prvním jarním úplňku, na Nikajském koncilu roku 325 n. l. – 5 bodů

Použitá literatura • Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha:

Použitá literatura • Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. • http: //cs. wikipedia. org • Použité obrázky: http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Prage_Orloj_Barnab%C 3%A 1%C 5%A 1_a_Bartolom%C 4%9 Bj. jpg? uselang=cs – Pražský orloj – volné použití (autor dává svolení) - Karelj – str. 7 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Orloj_in_Olomouc. jpg? uselang=cs – Olomoucký orloj –- photo by Michal Maňas (snek 01) – str. 7 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Kry%C 5%A 1 tofovo_%C 3%9 Adol%C 3 %AD, _orloj. JPG? uselang=cs –Orloj v Kryštofově údolí - Adam Fogl – str. 8

http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Stavitel_orloje_Martin_Chaloupka. j pg? uselang=cs – Tvůrce orloje v Kryštofově Údolí

http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Stavitel_orloje_Martin_Chaloupka. j pg? uselang=cs – Tvůrce orloje v Kryštofově Údolí Martin Chaloupka – volné použití jako volné dílo: Autor dává svolení – str. 8 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Orloj_inter%C 3%A 9 r. jpg? uselang=cs – Sochař, který dělal sochy na orloji v Kryštof. Údolí - volné použití jako volné dílo Autor dává svolení - Jindřich Honzík – str. 9 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Gaius_Julius_Caesar. jpg? uselang=cs – G. J. Caesar – volné dílo – str. 13 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Gregory_XIII. jpg? uselang=cs – papež Řehoř XIII. (Gregorius) – volné dílo – str. 15 http: //commons. wikimedia. org/wiki/File: Scriptorium. jpg? uselang=cs – volné dílo – str. 18 • Fota autora