Chardonnay zkratka Ch je bl odrda vinn rvy
• • Chardonnay (zkratka Ch) je bílá odrůda vinné révy. Pochází z Burgundska (Francie). Chardonnay dozrává později a má nižší výnosy než jiné odrůdy bílého vína, ale jakost vína je vyšší. Víno je světle žluté barvy, vůně má ovocný nádech převážně po jablkách u mladších vín nebo u vín základních, jako jsou Chablis (minerální tóny, díky vápennému podloží) AOC. U výraznějších stylů vín (Chile, Kalifornie, Francie - Chassagne Montrachet) vůně přechází v máslovou až smetanovou a zejména, pokud vína zrála v dubových sudech (např. barrique), vanilkovou. Na chuť je kořenité s kyselinkou. Odrůda Chardonnay je vhodná k delšímu zrání v láhvi či jako složka jakostních šumivých vín. V Champagne spolu s odrůdami Pinot Noir a Pinot Menieur vytváří delikátní (Champagne) přírodně šumivá vína. V gastronomii lze vína kombinovat s rybami, mořskými plody, bílým masem a těstovinami. Zejména při kombinaci ryb (pstruh) a másla se stává z Chardonnay správný doplněk. Základní Chardonnay Petit Chablis, mnohdy nazývané ústřicové víno, se hodí k stejnojmennému pokrmu, který nechybí na žádné francouzské štědrovečerní tabuli. Ročníky k ochutnávce 1998, 2002, 2005 • Zweigeltrebe – Rosé 2006
• • • Rulandské modré Synonyma: Pinot noir, Pineau noir, Franc Noiren, Savagnin noir, Morillon, Auvernat, Spätburgunder, Blauburgunder, Schwarzklevner, Klevner blau, Pinot Nero, Burgundac Crni, Nagyburgundi, Cerna Ranka, Roučí modré, Burgundské modré. Původ odrůdy: Pochází z Francie pravděpodobně z Burgundské oblasti. Křížení není přesně známo. Nové studie však ukazují, že by mohlo jít o křížence Tramínu červeného s Mlynářkou (Pinot Meunier , Schwarzriesling). V registraci od roku 1941. Charakteristika: List je středně velký, okrouhlý, lehce vrásčitý, pětilaločnatý, s mírnými až středně hlubokými horními výkroji. Bazální výkrojek je lyrovitý, úzce otevřený až mírně překrytý. Řapík je středně dlouhý, narůžovělý. Hrozen je malý, válcovitý, hustý. Průměrná hmotnost hroznu je 102 g. Bobule je malá až střední, kulatá, tmavě modrá. Dužnina je řídká, plné chuti. Odrůda má středně bujný růst. Raší i kvete poměrně raně, dozrává koncem září až začátkem října. Má nízkou odolnost k padlí révovému a plísni révové, střední proti plísni šedé a mrazu. V uléhavých a vlhkých půdách je citlivá na chlorózu. Plodnost je střední 7 - 11 t. ha-1, cukernatost v moštu je 19 - 24 °NM, obsah kyselin je 8 - 12 g. l-1. Odrůda vyžaduje teplé a slunné polohy, půdy záhřevné, nejlépe hlinitopísčité. Hodí se pro většinu vedení, snáší dobře i krátký řez. Vhodné jsou podnože „SO 4“, „T 5 C“, „ 125 AA“ i „ 5 BB“. Víno je plné, kořenité, světle granátové až cihlové barvy, chuti jemně hořkomandlové až po sušené švestky u starších ročníků v láhvové zralosti. • Ročníky k ochutnávce 2001, 2002, 2004, 2008
• • Cabernet Moravia je odrůda vinné révy, která vznikla z křížení Zweigeltrebe a Cabernet Franc, které bylo provedeno v roce 1975 Lubomírem Glosem. První sklizeň hroznů na většině semenáčích byla v roce 1979. Z nich se ukázal jako nejzajímavější semenáč M-43 a to jak po stránce pěstitelské, také kvality hroznů i vyrobeného vzorku vína. Na základě těchto výsledků došlo k intenzivnímu rozmnožování a vysazování na další stanoviště. Za celé toto období jsme získali dostatek výsledků a zkušeností s pěstováním a kvalitou vína této odrůdy. Cabernet Moravia je vitální a velmi plodná pozdní odrůda. Proto jsou pro ni nejvhodnější jen ty nejteplejší a nejjižnější polohy na Moravě. Lépe jí vyhovují chudší a sušší půdy, kde sklizně nejsou tak vysoké a je podstatně lepší kvalita. Množství hroznů a jejich kvalitu je možno do značné míry ovlivnit řezem. Nejvhodnější a také nejúčelnější je řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Cabernet Moravia má velkou autoregulační schopnost. Čím kratší řez provádíme, tím jsou hrozny větší a také jejich počet je na letorostech vyšší a dochází k podstatnému zvětšení bobulí. Proto je vhodné tento systém doplnit redukcí počtu hroznů nebo jejich půlením v době zaměkání. Všechna doporučená agrotechnická opatření vedou k uspíšení zrání, zvýšení cukernatosti, extraktu a k dobré fenolické vyzrálosti semen. Samozřejmě i co nejpozdnější sklizeň hroznů dává předpoklad k produkci suroviny na přívlastková vína. Množství barviva bývá každoročně vysoké i v horších letech nebo při velkých úrodách. Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle množství úrody, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Aromatické složky vína jsou velmi podobné odrůdě Cabernet Franc a podstatně se mění jak vyzrává hrozen. Z počátku zrání hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, které se zvýrazní sířením na rmut, pak přechází přes vůni paprik k aromatickým složkám připomínající borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu. Pokud vína mají možnost zrát na sudu, podstatně se zvyšuje jejich kvalita a prodlužuje uchovatelnost. Na základě dosavadních zkušeností lze hodnotit odrůdu Cabernet Moravia jako vhodnou pro pěstování v těch nejteplejších polohách na Moravě. Obohacuje sortiment povolených modrých odrůd a nabízí možnost výroby zajímavých jakostních vín. Odrůda je právně chráněna. Ročníky k ochutnávce – 2004, 2005, 2006, 2007
- Slides: 6