Brenvova ra 1964 1982 Jak byla vchoz situace

Brežněvova éra 1964 1982

Jaká byla výchozí situace éry Brežněva?

Výchozí situace Od počátku 60. let nastala stagnace Oficiálně existovala „plná zaměstnanost“ – ve skutečnosti ne (cca 8 %) Pokles ekonomiky, zpomalení/ tři hlavní příčiny Odčerpávání pracovní síly do zbrojního průmyslu Selhání pokusů o modernizaci Centralismus, nepružnost systému Nízká kvalita výrobků, nízká produktivita práce, vysoké náklady Tradiční problém – zemědělství Úroda sice rostla, ale poptávka také Např. 1955 poptávka o 20 % vyšší než nabídka Způsobeno růstem příjmů občanů a populačním růstem + problémy s počasím (1963 sucho) Dovoz obilí z Kanady Finanční zatížení kolchozů – zrušení strojně traktorových stanic Zemědělská politika Chruščova – neúspěšná, podílela se na jeho pádu

Sovětský svaz v Brežněvově éře Neostalinismus? Éra stagnace? Zlaté časy?

Sovětský svaz v Brežněvově éře Sovětský svaz na vrcholu úspěchů Jaderná rovnováha s USA Zásahy ve třetím světě SSSR skutečnou supervelmocí Na venek stabilní na rozdíl od západu „absence vnitřních krizí“ (na západě v té době aféra Watergate, porážka ve Vietnamu, pád režimu šáha v Íránu) Začíná ale stagnace režimu – ekonomická, politická Chruščov odstranil „stará pravidla hry o moc“ a „represivní systém boje o moc“ – neměl prostředek na upevnění vlastní, poté vládne nomenklatura Vláda kolektivní charakter Prvním tajemníkem – Leonid Brežněv Alexej Kosygin, Nikolaj Podgornyj, Michail Suslov Restaurace starých pořádků – zrušeno střídání a časové omezení funkcí

Proč neostalinismus? V čem spočíval?

Sovětský svaz v Brežněvově éře – návrat ke starým pořádkům Rozpuštění sovnarchozů, nahrazení ústředními ministerstvy Sovět narodnogo chozajstva = územně hospodářská jednotka, decentralizace, Obnova poměrů z předchruščovovských let „neostalinská gesta“ – přejmenování na generálního tajemníka a prezidium na politbyro Nomenklaturní komunismus – kolektivní rozhodování

Tři hlavní cíle období: 1. vnitřní stabilita – ukončení destabilizace, potlačení inteligence 2. umírněný kurz ekonomických reforem 3. rovnováha s USA méně provokativní cestou (období détenté) =>snaha o stabilitu a reformní komunismus, eliminace zmatků předchozí doby Podařilo se?

Ekonomické aspekty Hlavní investice do vojensko-průmyslového komplexu Vojenská síla cestou pro jednání s Američany Rozvoj automobilového průmyslu (na konci 70 let 1 automobil na 52 obyvatel) Rozvoj na rozdíl od dob Chruščova, ten preferoval hromadnou dopravu Kosyginova reforma 1965: Snaha překonat kvantitativní kritéria ve výrobě ve prospěch kvality Větší samostatnost vedení podniků Snaha o motivaci k větším pracovním výkonům Zastavena po roce 1968/ po invazi do Československa již nebyly tendence ke změnám PROČ SNAHA O PROMĚNU KRITÉRIÍ? Problém s kvalitou produktů – vysoká poruchovost Např. r. 1975 – 40 % vyrobených lednic porucha

Zemědělství – hlavní problém ekonomiky Achillova pata ekonomiky Zpočátku růst – 1966 1970 – o 21 %, následoval pokles Stále funkční záhumenky – cca 3 % půdy, ale produkují 25 % výroby, pro řadu plodin nenahraditelné – monopolizace cibule, česneku, mrkve, rajčat, medu, králíků…. (sortiment, který stát nezajímal) Požadavek obrovských investic až 35 % veškerých investic Ale výkon zaostával za náklady i poptávkou/ stát dotoval Stále extenzivní model

Další problémy ekonomiky Infrastruktura přetížená – nestíhala rozvoj průmyslu Slabá silniční síť ve špatném stavu (málo asfaltových silnic) Špatná organizace práce Nadměrná byrokratizace, plánování, centralizace Např. sovětský zemědělec v roce 1981 uživil 8 lidí, americký 65 Rozdělení výroby – dopady po rozpadu SSSR Průmysl – problém s poškozením přírody, jen dílčí úspěchy Nebyly plněny plány Hlavním problémem průmyslu – silná militarizace státu Na zbrojení velké investice, jinak moc ne Pocit nevyčerpatelných surovin – nebyl důvod vylepšovat technologie a šetřit

Ropné šoky a jejich význam Měly pozitivní nebo negativní dopad na SSSR?

Ropné šoky a jejich význam 1973 – 1. ropný šok Organizace arabských zemí vyhlásila embargo v souvislostí s válkou během Jom Kippur Růst cen až o 400 % (1974) 1979 – 2. ropný šok – Íránská revoluce Vlivem ropných šoků se SSSR ekonomika trochu přiblížila té americké výrazné zdražení západních výrobků, které SSSR potřeboval

Aspekty doby působící na ekonomiku Brežněvova doktrína – vznik v souvislosti s Pražským jarem = doktrína omezené suverenity – Moskva má právo zasáhnout v případě ohrožení jednoty socialistického bloku „se Sovětským svazem na věčné časy“ Détenté a Ostpolitik Základem velmocenského postavení SSSR jaderné zbraně – diplomacie s USA založena na jednání o jejich regulaci 1972 SALT I – maximální počet mezikontinentálních střel Vedlo také k uzavření jiných dohod, také ekonomických – zvýhodněné úvěry z USA + levnější nákup obilí 1979 SALT II Détenté skončilo kvůli sovětským globálním ambicím Prodej zbraní do problematických regionů Vpád do Afganistánu – negativní vliv na USA SSSR vztahy – embargo na vývoz obilí, SALT II neratifikována, bojkot OH 1980

Ekonomické aspekty společnost 1977 – nová ústava – SSSR země s rozvinutým socialismem a jednotného lidu – dělníci, rolníci, inteligence – důraz na blahobyt V historické paměti Rusů jako zlatá éra stability a hojnosti Již není strach z hladu, absence stalinského teroru Stát jako ochránce před nepřítelem Sociálně kulturní mobilita – rolníci i dělníci mohli stoupat v hierarchii Existence tolerované šedé ekonomiky

Ekonomické aspekty společnost Zvyšování minimálních mezd – s důrazem na zemědělství (aby nedocházelo k vylidňování venkova)/ ale lidé vydělávali více než mohli utratit Levné potraviny (státní zásahy na udržení ceny), nízké nájmy Zaveden pětidenní pracovní týden Rozvoj konzumní společnosti Dvojsečné – sice zvyšuje důvěru v systém, ale zatěžuje rozpočet (stát garantuje stabilitu cen, společnost má ale vyšší nároky) Rozvoj masové televizní zábavy – snaha o modernizaci, aby se předešlo západním vlivům – Ala Pugačova, Mašina vremeni Postupně ale letargii ze stagnace – alkoholismus na vzestupu

Konec Brežněvovy éry 10. listopadu 1982 zemřel Brežněv Novým generálním tajemníkem Jurij Andropov (předtím předseda KGB) Uvědomoval si problémy upadající ekonomiky i společnosti Snaha těmto problémům čelit Boj proti korupci Snaha o omlazení strany X silné pozice konzervativců 1981 na sjezdu představil program „dynamizace ekonomiky“ Upevnění disciplíny, výměna starých kádrů a boj proti korupci K žádné opravdové reformě nedošlo Od 1983 sovětská ekonomika zatížena USA projektem Strategické obranné iniciativy Studená válka na svém vrcholu 1984 zemřel Andropov 1984 1985 – Konstantin Černěnko (13 měsíců) Pozastavení reforem konzervatismus

Období Gorbačova

Historický kontext 11. března 1985 zvolen Gorbačov Potřeba oživení ekonomiky a politického systému Nejprve důraz na ekonomiku, ukázalo se ale, že bez politické reformy to nepůjde perestrojka a glasnosť Dodnes rozdíl mezi vnitřním a vnějším vnímání Gorbačova ideologicky návrat ke kořenům (leninismu) Hned zpočátku výměna ve vedení Eduard Ševarnadze, Nikolaj Ryžkov, Boris Jelcin Odkaz na leninské dědictví a kurz „Uskorenije“ – urychlení společenského a ekonomického rozvoje Stejně jako Andropov důraz na disciplínu 1985 začíná protialkoholní kampaň

Proč se ideologicky navracelo ke kořenům – k leninismu?

Návrat k leninismu ideologicky návrat ke kořenům (leninismu), obroda – viníkem současné situace stalinismus a brežněvismus, ideologie deformovaly socialismus 2 cíle: obnova ztracené legitimity režimu (vnitropoliticky) schopnost soutěžit s kapitalismem (mezinárodně) revize teorie o permanentní krizi kapitalistického systé mu – poznání, že soutěživost vede k technologickému i sociálnímu pokroku

Hospodářská reforma Ekonomika poznamenaná pádem cen ropy a výbuchem v Černobylu V ekonomickém myšlení přetrvává koncept socialistického kolektivismu cílem zvýšení produktivity, modernizace ekonomiky diskuze, zda se nevrátit k modifikované politice NEP zavedení tržních mechanismů snížení státního podílu v podnicích inovace v řízení = omezení centrálního plánování zákony o státním podniku a družstevnictví (1988) udělení větší volnosti výrobcům v cenové a mzdové politice, volná ruka ve vzájemném navazování vztahů, spolupráci posílení přímého vlivu zaměstnanců, pracujících v závodech = volba ředitele – populistické růsty mezd, uplácení bez reflexe vlastních ekonomických možností Mohla vznikat družstva – soukromé podnikání, min. 3 lidé Existovala domněnka, že zlikvidují deficit zboží a zlepší služby/ nepotvrdila se DECENTRALIZACE: ekonomická autonomie sovětských republik společné projekty se zahraničními investory

Historický kontext neprůchodnost systému, byrokratizace, pasivita, falšování údajů volání po větší otevřenosti, diskuzi nad problémy (= glasnost) otevřenost (glasnosť) a demokratizace, liberalizace – uvolnění kontroly odpor státní a stranické byrokracie =>reformy státních a stranických orgánů, odstraňování starých kádrů (ortodoxní) ideologicky návrat ke kořenům (leninismu)

Změna přístupu na mezinárodní scéně zahraničně politicky – Perestrojka a nové myšlení pro naši zem a pro celý svět globální vzájemná závislost, společné globální zájmy lidstva rezignací na světový socialismus koncepce „mírové koexisten ce“ a vzájemné spolupráce revize teorie o nevyhnutelnosti imperialistických válek snížení mezinárodního napětí => nástroj ekonomické přeměny odchod z Afghánistánu odzbrojovací jednání jednostranné odzbrojovací závazky snížení sovět. ozbrojených sil o 0, 5 mil vojáků snaha zastavit zbrojení, omezení vývoje jaderných zbraní a snížení jejich počtu dohoda o stažení a likvidací raket středního doletu z Evropy (1987, Washington) smlouva o omezení konvenčních ozbrojených sil v Evropě (VS +NATO, 1990, Paříž) START I (1991, Moskva)

Ekonomická stagnace Černobyl 1986 => pochybnosti ohledně bezpečnosti provozu jaderných elektráren sovět. typu), 1988 zemětřesení v Arménii snížení kredibility režimu pokles cen ropy a zemního plynu na světových trzích pokles obchodu (do té doby za vysoké výnosy financování importu obilí) 1986 nárůst zahraničního dluhu (až 60 bilionů $) Deficit rozpočtu řešen uvolněním velkého objemu peněz do oběhu – vedlo k inflaci (od roku 1990) Každodenní život – obrovský nedostatek veškerého zboží 1988 konference KSS – Gorbačovovy návrhy ústavních/politických změn nová struktura státních orgánů přesun moci z ÚV na stát (nově ustaven Sjezd lidových poslanců), KS ztratila vliv na řízení ekonomiky

Ekonomická krize – proč k ní došlo?

Ekonomická krize růst závislosti na dovozu potravin pokles vývozu ropy boj proti alkoholismu – propad příjmů státního rozpočtu (23%, 1986) => schodek státního rozpočtu (v souladu s reformami velké investice do průmyslu) až 10% HDP (1988) Sjezd lidových poslanců schválil zvýšení sociálních dávek a důchodů o 21% prudký růst inflace (1990) Státní banka ztratila kontrolu nad množstvím peněz v oběhu (1990) nedostatková ekonomika – komodity nejsou pokles životní úrovně (opačný než avizovaný efekt), enormní fronty potraviny na příděl (ne ve velkých městech), naturální směna mezi podniky zánik RVHP 1991 – východoevropské země orientují ekonomiku na západ + přechod na tržní hospodářství – potíže s plánováním

Důvody krize modernizace průmyslu (strojírenství) chybí investice kolaps systému výkupu a distribuce nacionalismus – jednotlivé republiky (oblasti) odmítaly dodávat do centra regionalismus – jednotlivé kolchozy, podniky nedůsledná zpožděná cenová reforma (1. pol. 1991) – stát si chce udržet cenový monopol – přispěla k rozvratu systému

Důsledky krize hornické stávky 1989 1990 zrušení monopolu KS garantované ústavou Gorbačov prosazuje socialismus (až sociální demokracii), snaží se posílit svou pozici zavedením prezidentského úřadu (březen 1990) volby 1990 do sovětů republikové parlamenty Únor 1990 1. demonstrace na podporu demokratizace, nepokoje v Pobaltí V létě 1990 odmítnut plán na vytvoření „kontrolované tržní ekonomiky“ kritika reforem z armádních kruhů problémy s demonstracemi na Jižním Kavkaze

Další pokus o reformu Léto 1990 demokratická opozice předložila Šatalinův plán ekonomických reforem – na 500 dní, dalekosáhlá ekonomická opatření (vč. privatizace), mimořádné prezidentské pravomoci V podstatě se jednalo o zrychlenou privatizaci (jen 30 % podniků by zůstalo státu) Decentralizace ekonomiky na úroveň svazových republik nesouhlas konzervativců, KGB a vojenských struktur, zamítnuto důkaz Gorbačovovy nerozhodnosti Podzim 1990 Gorbačov situaci nemá pod kontrolou prezidentské dekrety suspendovány, ignorovány rozhodování funkcionářů bez ohledu na celosvazové orgány

Konec Sovětského svazu další protesty v Pobaltí příprava nové svazové smlouvy (ústavy) měla být podepsána 20. 8. 91 přenos část moci z centra na republiky, společná finanční, ekonomická, obranná, zahraniční politika problémy zůstaly ve výši odvodů do svazové pokladny 19. 8. 1991 pokus o puč (konzer vativci) × na Jelcinově straně většinaarmády, potlačeno rezignace Gorbačova na funkci gen. Tajemníka, rozpad svazových struktur, nezávislost pobaltských republik