BOTANIKA ROSTLINN PLETIVA Soubory bunk stejnho typu a

BOTANIKA ROSTLINNÁ PLETIVA Soubory buněk stejného typu a stejné funkce SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva

Typy pletiv podle tvaru buněk n Soubory buněk, které mají přibližně stejný tvar i velikost a vykonávají stejné funkce se souborně nazývají pletiva. Třídíme je obyčejně podle tvaru, přítomnosti či nepřítomnosti mezibuněčných prostor a tlouštky buněčných stěn na čtyři hlavní: n parenchym n prosenchym n kolenchym n sklerenchym SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 2

Parenchym SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 3

Sklerenchym SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 4

Kolenchym SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 5

Prosenchym Cévy - tracheje Sítkovice SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 6

Rostlinná pletiva - dělení n n Podle vzniku n Pletiva pravá n Pletiva nepravá n Pletiva smíšená Podle funkce n Dělivá – meristématická n Krycí n Provětrávací n Vodivá n Zásobní n Zpevňovací SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 7

Meristémy n Dělivá pletiva n Jejich buňky se stále množí, zajišťují rostlině růst (na vrcholcích stonků i kořenů = pletivo dělivé vrcholové). Směrem od vrcholu dělení postupně ustává a pletivo dostává ráz trvalého pletiva. Dělí-li se v některých orgánech trvalé pletivo, jde o pletivo dělivé druhotné. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 8

Meristémy n n Druhotná dělivá pletiva – sekundární meristém n Druhotné dřevo a lýko: KAMBIUM n Druhotná kůra: FELOGEN Umožňují druhotné tloustnutí stonku dvouděložných rostlin (letokruhy dřevin). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 9

Kambium – druhotné dřevo SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 10

Kambium Felogen SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 11

Pletiva krycí n n n Pokožka (epidermis), buňky ploché, k sobě přimknuté, bez chlorofylu. Vnější strany buněk jsou tlusté, pokryté kutinem (kutikula) - zajišťují pro plyn a vodu neprostupnost. Výměna je proto zabezpečena pomocí stomat (průduchů) - 2 buňky tvaru jitrnic se mezibuněčnou štěrbinou. Napětí stěn a velikost větrací štěrbiny závisí na vnější vlhkosti: při velké je štěrbina široká, při malé úzká. Rostliny mají průduchy většinou na spodní straně listů, jen splývavé listy vodních rostlin na vrchní straně a jednoděložné rostliny na obou stranách. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 12

Pokožka n Epidermis n n Je to pokožka nadzemní části rostliny. Buňky mívají vnější stranu buněčné stěny ztlustlou a pokrytou kutikulou (vytváří ji bílkovina kutin, je téměř neprostupná pro vodu a plyny, nejsilnější je u rostlin suchých stanovišť ). Kutikula bývá někdy ještě pokryta vosky, které tvoří souvislý povlak (ojínění švestek, listů cibule). Buňky epidermis neobsahují chlorofyl, ten mají jen buňky průduchů, které jsou v epidermis rozmístěny. Rhizodermis n Pokožka kořene, nemá ztlustlé buněčné stěny ani kutikulu. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 13

Pokožka n n Pokožka nadzemních částí rostliny (prýtu) EPIDERMIS Pokožka podzemních částí rostliny RHIZODERMIS Epidermis Rhizodermis SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 14

Pokožka Epidermis Rhizodermis SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 15

Útvary na pokožce Papily – sametový vzhled (violka, růže, maceška) n Trichomy n Vícebuněčné n Jednobuněčné n n Žahavé n Absorpční n Krycí n Žlaznaté n Metamorfózou trichomů vznikají ostny (růže) SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 16

Jednobuněčné trichomy n Stonek muškátu Jednobuněčné trichomy SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 17

Krycí vícebuněčné trichomy Vícebuněčné trichomy SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 18

Absorpční trichomy n n Láčkovka Rosnatka SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 19

Žahavý trichom kopřivy dvoudomé n Buněčná stěna hrotu trichomu je inkrustována křemičitany a je velmi náchylná na mechanické poškození. Dojde-li ke kontaktu s živočichem, konec trichomu se snadno ulomí. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 20

Buněčná ústa - stomata 2. Trichomy Buňky pokožky spodní části listu 1. Buněčná ústa SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 21

Stomata SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 22

Turgor n n n Napětí v rostlině se nazývá turgor. Je ovlivněno vlhkostí v rostlině – při dostatku vláhy – rostlina má velké napětí – buněční ústa se otevírají – přebytek vlhkosti se vyloučí v podobě vodních par. Při nedostatku vlhkosti – rostlina vadne – buněčná ústa se zavírají – brání rostlině ztrácet H 2 O. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 23

Gutace - slzení n Vytlačování přebytečné vody (v kapalném stavu) vodními skulinami – hydatodami. Hydatody SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 24

Význam stomat n n n Hospodaření s vodou Výměna plynů - transpirace Termoregulace SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 25

Druhotná krycí pletiva n n n Felogen = druhotná kůra – vzniká působením druhotného dělivého pletiva (původně trvalé pletivo, které se začalo dělit). n Hladká kůra (buk) – nový felogen se rovnoměrně včleňuje mezi původní pletivo. n Borka (dub) – nová kůra roztrhává povrchový korkový plášť. Korek – izolace před chladem a vysýcháním. Lenticely – provětrávací otvory pro vnitřní pletiva v zimě kryta korkovou zátkou. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 26

Felogen – druhotná kůra Dub letní - borka Buk lesní – hladká kůra SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 27

Pletiva vodivá a zpevňovací n n n U nižších rostlin nejsou vyvinuta. Umožňují rozvádění živných roztoků v rostlině. Soustava cévních svazků ve stonku a kořeni tvoří střední válec. V čepeli listů se projevuje jako žilnatina nervatura. Kromě vodivé funkce má funkci zpevňovací. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 28

Cévní svazek n n Skládá se z části dřevní a lýkové. Dřevo – cévice a cévy (XYLÉM) Lýko - sítkovice (FLOÉM) Cévy i sítkovice jsou doprovázeny doprovodnými pletivy (parenchym, prosenchym, sklerenchym). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 29

Vznik a typy cévních svazků n n Dělením prvotního dělivého pletiva Prokambia n Cévní svazky – uzavřené (jednoděložné rostliny – stonek netloustne. Působením druhotného dělivého pletiva Kambia n Cévní svazky – otevřené (dvouděložné a nahosemenné rostliny) – stonek druhotně tloustne. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 30

Vodivá a zpevňovací pletiva n KAMBIUM – druhotné dřevo a lýko SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 31

Průřez stonkem jednoděložné rostliny Cévní svazky jednoděložné rostliny SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 32

Letokruhy – dvouděložné a nahosemenné rostliny n n Letokruh je útvar dřevin, který vzniká při nestálém růstu dřeviny do šířky. Jeden letokruh odpovídá jednomu růstovému období. Letokruh je zpravidla rozdělen na dvě části: n n Jarní dřevo je obvykle světlejší a měkčí část v letokruhu. Póry (cévy a cévice = tracheje a tracheidy) mají větší průměr než u letního dřeva. Letní dřevo je tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 33

Letokruhy – dvouděložné a nahosemenné rostliny Letokruhy na příčném řezu kmenem tohoto Dubu letního ukazují na stáří 21 let. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 34

Typy cévních svazků n Podle vzájemného postavení floému a xylému 1. Soustředné 2. Paprsčité 3. Bočné 1 4. Dvojbočné 4 1 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 2 3 35

Základní pletiva n n n Pletivo asimilační Pletivo zásobní Pletivo vodní SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 36

Opakování 1. Kde se nachází průduchy u listu dvouděložné rostliny? 2. Jaká je funkce stomat? 3. Jak se nazývá pletivo s velkými buňkami naplněnými základní cytoplazmou a s tenkými buněčnými stěnami? 4. Charakterizujte sklerenchym. 5. Jaké znáte sekundární meristémy? SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 37

Přiřaďte pojmy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Felogen Kambium Lenticely Stomata Trichomy Rhizodermis Epidermis SOŠS a SOU Kadaň a) Druhotné dřevo a lýko b) Druhotná kůra c) Buněčná ústa d) Čočinky e) Chlupy f) Pokožka kořene g) Pokožka prýtu Botanika - Rostlinná pletiva 38

Vyhodnocení 1. b 2. a 3. d 4. c 5. e 6. f 7. g SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 39

Použité zdroje http: //www. sitebelt. com n http: //www. ualr. edu n http: //old. mendelu. cz n http: //cs. wikipedia. org/wiki n Kol. autorů: Přehled biologie. SPN, Praha, 1987 n SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Rostlinná pletiva 40