BOTANIKA HOUBY FUNGI SOS a SOU Kada Botanika

BOTANIKA HOUBY - FUNGI SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby

ŘÍŠE: HOUBY u u Bohatá skupina organismů – mikromycety – mikroskopické organismy – makromycety – tvořící velké plodnice Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně – Parazité – Saprofyté – Symbionté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2

Houby Mikromycety SOŠS a SOU Kadaň Makromycety Botanika - Houby 3

Základní pojmy Mycelium - podhoubí Mycelium – vznik podhoubí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 4

Základní pojmy Hyfy – houbová vlákna SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 5

Rozmnožování hub u u u Houby se rozmnožují nediferencovanými jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami). Výtrusů vytváří houba obrovské množství. Podle vzniku se dělí na: – Endospory – vznik uvnitř buněk – Exospory – vznik vně buněk SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 6

Rozdělení výtrusů – podle vzniku u u Endospory – Sporangiospory – Zygospory – Askospory (1) – Chlamydospory Exospory – Bazidiospory (2) – Konidie – Oidie SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 1 2 7

Systém říše: Houby (Fungi) u u Oddělení: Hlenky Oddělení: Chytridiomycety Oddělení: Oomycety Oddělení: Houby vlastní – Třída: Houby spájivé – zygomycety – Třída: Endomycety – Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety – Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 8

Oddělení: Hlenky - slizovky u u Nevytvářejí podhoubí. Stélky hlenek jsou amébovitého tvaru bez buněčných stěn. Vytvářejí mnohojaderná plazmodia. Mají schopnost pohybu. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby Slizovka tříslová 9

Hlenky - nádorovka kapustová u Původce nádorovitosti košťálovin SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 10

Oddělení: Chytrodiomycety u u u Vodní plísně Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem. Rozmnožují se pohyblivými sporami s bičíkem – zoosporami. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 11

Chytridiomycety u u Rakovinovec bramborový (synchitrium endobioticum) - je původcem rakoviny brambor. Olpidium brassicae – původce hynutí klíčících brukvovitých rostlin. Rakovinovec bramborový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 12

Oddělení: OOMYCETY u u u Plísně vaječné Vodní, suchozemské, saprofytické i parazitické houby s rozvětvenou stélkou Rozmnožují se: – Nepohlavně – zoospory, konidie – Pohlavně - oospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 13

OOMYCETY Plíseň bramborová SOŠS a SOU Kadaň Vřetenatka révová Botanika - Houby 14

Oddělení: Pravé houby u u Původ z chytridiomycet Mycelium je tvořeno přehrádkovanými hyfami. V plodnicích vytváří nepravé pletivo plektenchym (propletené a srostlé hyfy). V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan. Střídá se pohlavní a nepohlavní generace. Výtrusy jsou nepohyblivé. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 15

Oddělení: Pravé houby Třída: Zygomycety – spájivé houby u Třída: Endomycety – kvasinky a sněti u Třída: Vřeckovýtrusé houby askomycety u Třída: Stopkovýtrusé houby basidiomycety u SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 16

Zygomycety Spájivé houby - zygomycety u Mnohojaderné podhoubí bez přihrádek u Saprofyté u Parazité – hmyzu (muší mor) u SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 17

Plíseň hlavičková – mucer mucedo u Žije na odumřelých organických látkách (potraviny, hnůj atd. ). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 18

Muší mor u u Hmyzomorka muší Způsobuje na počátku podzimu muší mor. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 19

Kropidlovec černavý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 20

Vřeckovýtrusé houby u u u Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně. Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory). Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf – konidie. Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní) pučení. Rzi a sněti – parazité rostlin. Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž, lanýž. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 21

Aska a askospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 22

Lanýž u u Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak 30 cm pod povrchem země. Barva je černá a povrch je hladký nebo drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná struktura mramorové barvy. Lanýž je velmi aromatická houba používaná spíše jako koření anebo doplněk jídla. Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů, kterým se zaváže tlama, aby houbu nesežrali. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 23

Lanýž SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 24

Kvasinky - endomycety SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 25

Aspergilus - kropidlák SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 26

Penicilium - štětičkovec SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 27

Penicilium SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 28

Askomycety – Vřeckovýtrusé houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 29

Konidie - konidiospory SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 30

Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety u u u Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí. Buněčné stěny obsahují chitin. Pohlavní výtrusy – bazidiospory. Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě – hymeniu (rouško). Některé druhy vytvářejí plodnice (houby, které sbíráme a konzumujeme). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 31

Basidiomycety – stopkovýtrusé houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 32

Plodnice stopkovýtrusých hub klobouk rouško prsten třeň pochva SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 33

Stopkovýtrusé houby s rouškem u Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva – Rourkaté – hřib pravý (1) – Lupenité – pečárka polní (2) 1 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 2 34

Houby rouškaté u u u Rouško rozloženo po celé plodnici. Keříčkovité plodnice Dřevokazné houby Kuřátko zlaté SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 35

Rourkaté rouško – hřibovité houby u u Rouško uloženo v rourkách na spodu klobouku. Někteří zástupci patří mezi jedlé druhy. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 36

Hřib hnědý SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 37

Hřib dubový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 38

Křemenáč osikový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 39

Klouzek modřínový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 40

Hřib žlutomasý - babka SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 41

Kozák březový SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 42

Houby s lupenitým rouškem u u Rouško uloženo na lupenech (1) na spodu klobouku. Vytvořen závoj (2) nebo plachetka. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 1 2 43

Pečárka polní SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 44

Pečárka ovčí SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 45

Bedla vlnatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 46

Bedla jedlá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 47

Holubinka mandlová SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 48

Jedovaté houby SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 49

Muchomůrka červená u u u Otrava často probíhá jako opojení alkoholem. Muchomůrka získala jméno proto, že se v minulosti někde používala k trávení much. Uříznutý klobouk se položil na talíř a na červeně zbarvené straně se posypal cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a uhynuly. Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka dochází k těžším otravám. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 50

Muchomůrka červená SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 51

Muchomůrka tygrovaná u u u Je jedovatější než muchomůrka červená a otrava může být někdy i smrtelná. První příznaky otravy se projeví v rozmezí od 0, 5 do 4 hodin. Pozor na možnost záměny za jedlou muchomůrku růžovku. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 52

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá u u u Je považována za nejjedovatější a nejnebezpečnější houbu. Je prudce jedovatá, ale navíc se první příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce zasaženy důležité orgány. Amatérští houbaři si ji často pletou se žampiony a dalšími druhy jedlých hub. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 53

Muchomůrka zelená, resp. muchomůrka hlíznatá SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 54

Muchomůrka jízlivá u Otrava muchomůrkami probíhá ve čtyřech fázích: – dlouhá latence 8 -12 hodin, – bouřlivé příznaky; zvracení, průjmy a další (1 -2 dny), – relativní uklidnění (1 den), – selhání jaterní a ledvinové činnosti a při neléčení následuje většinou smrt. u Možnost záměny se žampiony. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 55

Psychotropní houby u u u Obsahují psychoaktivní látky psilocybin a psilocin. Užití je rizikové (účinky jsou podobné LSD) a hrozí předávkování. Vyvolává halucinace. Lysohlávka česká SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 56

Mykorhiza u u Mykorhiza je symbióza, kde jsou některé druhy vázané na několik dřevin. Nejvíce hub je z rodu hřibů (hymenofor ve tvaru rourek): – žlutomasý, křemenáč, hnědý, dubový, kozák – pod břízami, – klouzek obecný a zrnitý pod borovicemi, klouzek sličný pod modříny. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 57

Které pojmy spolu souvisí ? 1. 2. 3. 4. 5. Hymenium Hyfy Mycelium Mykorhiza Zoospory SOŠS a SOU Kadaň a) Výtrusy s bičíkem b) Podhoubí c) Rouško d) Houbová vlákna e) Symbioza hub a dřevin Botanika - Houby 58

Vyhodnocení 1. c 2. d 3. b 4. e 5. a SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 59

Opakování 1. Charakterizujte říši Houby z hlediska příjmu výživy. 2. Co jsou to konidie? 3. Mezi jaké houby by jste zařadili kropidlák a štětičkovec? 4. Která houba je považována za nejnebezpečnější z hlediska jedovatosti? SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 60

Použité zdroje Kotlaba, F. , Antonín, V. : Kapesní atlas hub. RDV, Praha, 2003 u Antonín, V. , Kotlaba, F. , Pouzar, Z. : Houby - česká encyklopedie. RDV, Praha, 2003 u http: //cs. wikipedia. org/wiki/houby u http: //jedlehouby. blogspot. com u http: //www. biolib. cz/cz/gallery u SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Houby 61