BIOSFRA Biosfra soubor organizm v krajinn sfe Biogeografie

BIOSFÉRA • Biosféra - soubor organizmů v krajinné sféře • Biogeografie - zabývá se studiem rostlinstva a živočišstva • z geografického hlediska, spojuje geografii s biologií, fytogeografie a zoogeografie • Pozn. ekologie je biologická věda, která studuje vztahy mezi organizmy a anorganickým prostředím

Vztah biosféry s ostatními složkami krajinné sféry Atmosféra – různé požadavky organizmů na teplo / eurytermní – snášejí značné teplotní výkyvy, stenotermní /, světlo / světlobytné, stínobytné, temnobytné /, srážky, vzdušná vlhkost Hydrosféra – požadavky na vodu / hydrofyty, hygrofyty / vlhomilné /, mezofyty, xerofyty / Pedosféra – různé požadavky na půdu, nitrofilní druhy / zvýšený obsah dusíku / , kalcifilní druhy / protěž alpská / , acidofilní druhy / na kyselých půdách, např. borůvka / , halofyty / na zasolených půdách /, nároky na půdní vlhkost Georeliéf – se změnou nadmořské výšky se mění ekologické podmínky na poměrně krátké vzdálenosti, horní hranice lesa Vztah mezi živočistvem a rostlinstvem Antropogenní vlivy – přímé vlivy, nepřímé Rostliny, živočichové a další organizmy / viry, bakterie, houby / vytvářejí společenstva – biocenózu / např. společenstvo bažiny, společenstvo lužního lesa /. Společenstva rostlin a živočichů jsou v trvalém spojení se svým neživým prostředím a tvoří s ním geobiocenózu – ekosystém / např. step, savana

ROZŠÍŘENÍ ROSTLINSTVA A ŽIVOČISTVA Zákonitosti horizontální pásmovitosti a výškové stupňovitosti, /u živočišstva méně výrazné vlivem pohyblivosti / Pásy rostlinstva s charakteristickými soubory živočichů tvoří geobiomy

Ekvatoriální pás /opakování/ +/- 10° - vlhký pás Průměrná teplota vzduchu 24 – 28°C Ročně 1000 -3000 mm srážek, rozděleny rovnoměrně Celistvost pásu porušená – především nad oceány Vydatné srážky s charakterem bouřky, nad pevninami dochází k bouřkám odpoledne, nad oceánem v noci Oblast nízkého tlaku celoročně

Tropické deštné lesy § Obrovská rostlinná biodiverzita (na 1 ha až 400 druhů stromů) § Rostliny vytváří patra – tři stromová patra, nejvyšší vyčnívající stromy (60 -90 m), střední patro – souvislé korunové patro, asi 30 m, spodní stromové – 10 až 15 m, dále keřové a bylinné patro/ závislost na světle / § Vzhledem k vysoké vlhkosti vzduchu – stromy mají tenkou kůru a mělké kořeny, vzácná dřeva – mahagon, teak, palisandr § Největší plochy – povodí Amazonky, Konga , indomalajská oblast § Červenožluté půdy / ferralitizace / § Deštné lesy jsou nikou pro nesčetné množství živých organismů, mnoho druhů ptactva, hmyzu, opic § Mají vliv na složení vzduchu § Pěstování banánovníku, kakaovníku, palmy olejné atd.

Ara Chápan Anakonda Orchidej

Subekvatoriální pás /opakování/ +/- 20° - střídavě vlhký pás U J a JV Asie zasahuje hlouběji – monzunový pás Velký rozdíl v ročním chodu srážek – střídání období vlhka / zenitální deště / a sucha Množství srážek klesá s rostoucí z. šířkou a také doba se zkracuje V případě monzunů se jedná o střídání tlakových center nad pevninou a nad oceánem -> rozdílné prohřívání či ochlazování = letní – vlhký a zimní -suchý monzun S prodlužujícím se obdobím sucha přecházejí střídavě vlhké lesy v savany

Střídavě vlhké lesy § charakter vegetace závisí na délce období sucha § lemuje oblast tropických deštných lesů, dvě stromová patra, horní v období sucha opadává, spodní vždy zelené, Přední a Zadní Indie, Jižní a Střední Amerika, v Africe člověkem téměř zlikvidovány § monzunové lesy, světlejší, bohatý podrost např. bambus § tygři, gazely, vodní buvoli, panda velká / Čína / § pěstování rýže, tropického ovoce, čajovníku, koření

Savany § Travnaté / 2 – 4 m/ a křovinaté porosty se skupinkami stromů s tlustou kůrou (výpar) a rozložitými korunami / baobab a akácie v Africe, blahovičník v Austrálii, mimózy na llanos / § 400 -1000 mm/rok celkový úhrn srážek, nejnižší teploty kolem 0°C; 20 -28°C § Střední a Jižní Amerika / llanos, campos / a Afrika, Austrálie / scrub / , Jižní Asie § červená půda savan § Pastviny, pěstování obilí, bavlníku, podzemnice olejné § Sahel / arabsky „břeh“ / - 300 km široký pás suchých savan táhnoucí se od Z na V jižně od Sahary

Tropický pás Tropický vzduch nad pevninami je velmi suchý, průměrná teplota nejteplejšího měsíce 30 – 39 o. C, nejchladnějšího 10 – 25 o. C, srážky do 250 mm Kontinentální typ klimatu – oblasti s absolutními maximy teplot / Azízija – 58 o. C /, Oceánský typ klimatu – blíží se rovníkovým poměrům Klima západních břehů pevnin – extrémně suché, srážky do 100 mm, vliv přívodu chladného mořského vzduchu Klima východních pobřeží – podstatně vyšší srážky než na západním pobřeží

Pouště § Podél obratníků oblasti vysokého tlaku – klimatické / pasátové / pouště pobřežní pouště / vliv studených mořských proudů /, vnitřní pouště / centrální oblasti pevnin / § Zabírají téměř 14% souše / Sahara 9 mil. km 2/ – teplotní výkyvy, (noc i pod 0°C den až nad 50°C, dezertifikace § Výpar je mnohem vyšší než srážky < 250 mm/rok § Vodní toky jen ojediněle – vádí, creek, solné pánve – šotty, oázy / artézské studny § hamada – kamenitá poušť, serir – štěrkovitá, erg - písčitá § Afrika, Austrálie, Asie méně Střední a Jižní Amerika § Xerofyty, plazi § V oázách se pěstují obiloviny, bavlník, palma datlová

Subtropický pás V subtropickém pásu v létě tropický vzduch, v zimě polární vzduch Nad pevninami horké suché léto, mírná vlhká zima Západní pobřeží pevnin má mírnou, na srážky bohatou zimu, léto suché a horké / středomořské podnebí / Východní pobřeží má monzunové podnebí

Pás tvrdolistých lesů a křovin § Oblast Středomoří původně pokrývaly tvrdolisté lesy / dub cesmínovitý, dub korkový /. Již ve starověku způsobil člověk odlesnění, erozi půdy. Jako náhradní vegetační typ se vytvořily macchie – 2 až 3 m vysoké stále zelené křoviny / myrta, oleandr, vřesovec, dub /, obraz Středomoří dotváří borové porosty § V jihovýchodní Asii, na JV USA – druhově bohaté vždy zelené lesy § Pěstuje se olivovník, citrusy, vinná réva, obiloviny

Mírný podnebný pás Po celý rok převládá polární vzduch, intenzivní cyklonální činnost / proměnlivost počasí /, vpády arktického a tropického vzduchu Kontinentální podnebí – teplé, mírně vlhké léto, studená zima se sněhovou pokrývkou Západní pobřeží pevnin – poměrně teplá a velmi vlhká zima, chladné a vlhké léto / přímořské podnebí / Východní pobřeží – monzunové podnebí

Step a lesostep Nedostatek vláhy / do 300 – 350 mm /, vysoké letní teploty a malá vlhkost vzduchu brání růstu stromů, porosty xerofilních trav, černozem, výskyt hlodavců / sysel, hraboš /, kurovití ptáci /koroptev, bažant /, vlci, bizoni / S. Am. /, nandu pampový Evropa, Asie - step, S. Amerika – prérie, J. Amerika – pampa Světové obilnice – pšenice, kukuřice, pastviny Kazachstán Pouzdřanská step

Lesy mírného pásu § Přes 500 mm srážek -> lesy mírného pásma, listnaté lesy potřebují aspoň 120 dní s průměrnou teplotou větší než 10 o. C / dub, javor, buk /, oblast přeměněná člověkem § Na severní polokouli vytvářejí pruh táhnoucí se z Ameriky přes Evropu až do Asie – listnaté opadavé stromy § Směrem k východu a severu se mění ve smíšené až jehličnaté lesy

Tajga § Jehličnaté lesy mírného pásu , podzol § Nejrozsáhlejší ekosystém planety – 12 000 km 2

Tajga § Podmínkou jejich existence je alespoň jeden měsíc v roce s průměrnou teplotou 10°C / smrk, borovice, modřín / § Medvědi, vlci, lišky, rysi, prase divoké, sobol, kuna, mnoho druhů ptactva § 2/3 jehličnanů rostou na trvale zamrzlých půdách - permafrost § Na severu přechází v tundru § Obrovská a nevyužitá zásoba dřeva

Subarktický pás V zimě převládá arktický vzduch, v létě polární vzduchová hmota / vzduch mírných šířek / Pevninský typ podnebí – velmi chladná a dlouhá zima / Jakutsk -50 až -70 o. C /, relativně teplé, krátké léto, málo srážek / do 200 mm, v létě / Oceánský typ podnebí – střídání mořského arktického a mořského vzduchu mírných šířek, zima relativně teplá, léto chladné

Tundra § Přechod z klečovité lesotundry po bylinnou tundru § Tundra se neustále mění letní měsíce urychlují růst rostlin – důležitý faktor je průměrná teplota nejteplejšího měsíce § Tundra keřová / zakrslé břízy, vrby /, mechová, lišejníková § Sob, sovice sněžná, zajíc bělák, polární liška, komáři, muchničky § Při malém výparu a vsakování -> vlhkost -> vznik rašelinišť na promrzlém podloží § Celkové srážky malé § Častý vítr – 50 -100 km/h

Tundra § V létě půda rozmrzá do hloubky několika desítek cm, hlouběji permafrost § Chudá biodiverzita (1700 druhů květeny a 48 druhů savců) § Živočichové jsou adaptováni na extrémní podmínky a nejtvrdší zimy – přesto se některé druhy stěhují na jih, jiné ji přečkávají v hybernaci

Artktický a antarktický pás Nejnižší teplota na Zemi – stanice Vostok v Antarktidě – -- 89, 2 o. C, málo srážek / 100 – 200 mm /, průměrná teplota nejteplejšího měsíce kolem 0 o. C / oceánský typ/

Polární mrazové pustiny § Trvale zaledněné krajiny § Nedostatek kapalné vody omezují život na minimum – pouze řasy, mechy, lišejníky § Živočichové se zdržují jen u břehů -> potrava – plankton, ryby § Častý velmi silný vítr § Tučňáci (jen Antarktida), mořské ptactvo a ploutvonožci

Bioklimatické výškové stupně § Vegetační stupně ve střední Evropě: 1/ nížinný stupeň- do 200 m. n. m. , doubravy / většinou vykáceny / 2/ pahorkatinný stupeň – 200 až 500 m. n. m. , dub, habr, druhotně smrk, borovice 3/ podhorský stupeň – 500 až 800 m. n. m. , buk, jedle / nahrazeny smrkem / 4/ horský stupeň – 800 až 1200 m. n. m. , jedlobukové lesy, smrkové, po horní hranici lesa / Krkonoše 1350 m, Karpaty – 1500 m , Alpy – 1800 m. n. m. 5/ subalpinský stupeň – 1200 až 1900 m. n. m. , kosodřevina, ojediněle borovice limba, modřín 6/ alpinský stupeň – 1900 až 2200 m. n. m. , travnaté a bylinné formace 7/ subnivální stupeň – 2200 až 2500 m. n. m. , skály bez vegetace 8/ nivální / sněžný / stupeň – nad 2500 m. n. m. , stupeň věčného ledu a sněhu, Alpy

Výškové stupně v Andách § Tierra caliente / horká země / – do 1000 m. n. m. , tropický deštný les § Tierra templada / mírně teplá země / - 1000 až 2000 m. n. m. , horský tropický les § Tierra fria / chladná země / - 2000 až 3000 m. n. m. , vysokohorský mlžný les § Paramos / pustiny / - 3000 až 4000 m. n. m. , trsy tvrdolistých travin a polštářovité formy bylin § Tierra helada / mrazová pustina/ - 4000 až 5000 m. n. m. , lišejníky a mechy § Nivální stupeň – - nad 5000 m. n. m. , věčný sníh a led