Biologick psychologick a sociln dimenze kvality ivota u

Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Kvalita života u chronických onemocnění. Její rozdíly podmíněné pohlavím. Hana Kalová

Změna vzorů myšlení

„Jak to vidí pacient“

MODELY NEMOCI: ♣ BIO-MEDICINSKÝ ♣ BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ Nejsou alternativní, jsou komplementární, tj. vzájemně se doplňují!

Kvalita života podmíněná zdravím HRQOL – Health Related Quality of Life

HEALTH REALTED QUALITY OF LIFE 1982 Health Insurance Experiment, HIE. Provedla slavná RAND- Corporation USA Výzkum dopadu zdravotního pojištění na zdravotní stav (dotazník, 108 otázek) 1992 Medical Outcomes Study, MOS ( USA, Velká Británie ) (dotazník, počet redukován na 20 otázek, později rozšířen na 36 otázek )

Kvalita života u chronických onemocnění

Gender

Muži x ženy

Ø Biologické, psychologické a sociální dimenze kvality života u handicapovaných osob. Ø Kvalita života u chronických onemocnění. Ø Její rozdíly podmíněné pohlavím.

HYPOTÉZY • Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stadiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace 2. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži

Probandi a metoda

1. Probandi n = 354 muži n = 163 ženy n = 191 průměrný věk mužů: 55, 1 let průměrný věk žen: 57, 5 let

Probandi – gender n = 354

4 nosologické jednotky: • Chronické onemocnění pohybového aparátu • Ischemická choroba srdeční • Nespecifické střevní záněty • stavy po prodělané meningoencephalitis

v Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu n = 149 v Nositelé ICHS s vyjádřeným algickým syndromem n = 99 v Nositelé NSZ n = 57 v Stavy po proběhlé meningoencephalitis n = 49

Probandi dle onemocnění

Probandi z hlediska Gender ü nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu muži n = 41, ženy n = 108 ü nositelé ICHS muži n = 75, ženy n = 24 ü nositelé NSZ muži n = 16, ženy = 41 ü stavy po proběhlé meningoencephalitis muži n = 31, ženy n = 18

Probandi dle gender a onemocnění

METODA Použití dotazníkového nástroje SF – 36, v metodice HRQOL 8 domén: - fyzické funkce - fyzické omezení rolí - emoční omezení rolí - fyzické a emoční omezení sociálních funkcí - bolest - duševní / mentální zdraví - vitalita - všeobecné vnímání vlastního zdraví

VÝSLEDKY Kvalita života u chronických onemocnění je ve stadiu remise nižší ve všech 8 hodnocených doménách.

Chronická onemocnění pohybového aparátu

Ischemická choroba srdeční

Nespecifické střevní záněty

Stavy po prodělané Meningitis/ meningoencephalitis

VÝSLEDKY Ženy jsou postiženy výrazněji než muži.

Nositelé chronického onemocnění pohybového aparátu. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 1, 67 0, 60 0, 98 2, 38 0, 84 1, 06 0, 92 1, 49 Platí! Pakli u je větší nežli 1, 64, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

Nositelé ICHS. Výsledky podskupiny žen vyjádřené Jako procenta výsledků mužů u: 2, 9 0, 4 0, 07 1, 73 1, 64 2, 06 2, 35 1, 63 Platí! Pakli u je větší nežli 1, 67, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

Nositelé NSZ. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 0, 73 0, 33 0, 92 0, 33 1, 03 1, 59 2, 26 1, 34 Platí! Pakli u je větší nežli 1, 68, je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

Stav po prodělané meningoencephalitis. Výsledky podskupiny žen vyjádřené jako procenta výsledků mužů u: 2, 75 2, 48 2, 14 3, 10 3, 41 2, 44 2, 87 1, 73 Platí! Pakli u je větší nežli 1, 68 je shledaný rozdíl statisticky významný na 5% hladině významnosti.

ZÁVĚR Kvalita života je u nositelů chronických onemocnění a to i ve stádiu remise nižší, nežli je tomu u všeobecné populace. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Tento jev je výrazněji patrný u žen ve srovnání s muži. Hypotéza č. 2 byla potvrzena.

DOPORUČENÍ PRO PRAXI • Nositelé chronických onemocnění a to i ve stádiu remise by se měli stát příjemci zdravotních a sociálních intervencí. Tyto intervence se nesmějí týkat pouze fyzického stavu, ale i psychických a sociálních aspektů nemoci. • Ženy, zejména pokud jde o nositelky chronických onemocnění si zasluhují soustředěnou a zvýšenou pozornost. Měly by se přednostně stát příjemci cílených zdravotních a sociálních intervencí.