Bh je lska a kdo zstv v lsce

Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. 1. List Janův 4, 16

Láska jako životní styl Gary Chapman o laskavosti, trpělivosti, schopnosti odpouštět, pokoře, zdvořilosti, štědrosti a poctivosti

Proč o lásce ? „Pokud se má žena bude cítit milována, jen pokud budu umývat nádobí, vysávat koberce či prát, pak se asi nedočká“ Poznání lásky - jak dáváme a přijímáme lásku Postoj lásky - rozhodnutí začít milovat, růst v lásce Slova ujištění, pozornost, přijímání darů, skutky služby, fyzický kontakt

Co je skutečná láska ? Domníváme-li se, že láska je cit, budeme zklamáni, pokud v sobě tento cit pokaždé nenajdeme. Skutečná láska pramení z našich postojů a vrcholí v našem jednání - a to je v možnostech každého. Pochopíme-li, že láska je především jednání, můžeme se v lásce zdokonalovat !!

Jak mohu růst v lásce ? Budeme muset vynaložit určité úsilí - je v nás cosi, co se staví proti touze skutečně milovat. Falešné já - klade náš vlastní prospěch nad prospěch druhých - vede k sobeckému životu. Pokud se rozhodneme milovat skutečnou láskou, naše touha růst v lásce a zjevovat své skutečné já bude vyvěrat z našich proměněných srdcí stále přirozeněji.

Laskavost Většinou jsme laskaví na ty, kteří jsou laskaví k nám. Může proměnit srdce toho druhého (Nelaskavý manžel, laskavá manželka - ilustrace) Laskavost - slovem, skutkem, úsměvem, radou - Pozorovat co druzí potřebují - Laskavost jako životní styl - Odmítání laskavosti

Trpělivost Přijímání nedokonalosti druhých Slouží i ti, kdo pouze stojí a čekají - John Milton Být trpělivý znamená umožnit druhým nebýt dokonalí. Prokazujeme-li trpělivost v určité oblasti svého života, pomůže nám to prokazovat trpělivost i ve všech ostatních oblastech. Trpělivost vyžaduje, abychom se na druhé lidi dívali tak, jak si přejeme, aby se oni dívali na nás. Nikdo z nás nezůstává stále stejný. Stále se měníme – k lepšímu nebo k horšímu. Trpělivost lidi proměňuje – trpělivost je mocná. Trpělivost znamená, že jsme ochotni naslouchat a snažíme se pochopit, co se v nitru druhého člověka odehrává. Trpělivost se sebou samým – dítě, které se učí chodit – padá a padá, ale přesto to zkouší neustále znovu. Dospělí by to mohli dotáhnout daleko, kdyby měli dětskou trpělivost a úpornost ve věcech, které jsou pro ně důležité !!! Chceme-li mít lásku k druhým, musíme mít trpělivost i sami se sebou. Trpělivost se soustředí na problém, nikoli na osobu. Nepřítel netrpělivosti – pýcha (často nás k tomu vede – říká: „Já mám pravdu, ty se mýlíš. Chci, abys věděl, jak se hněvám – abys věděl, že já mám pravdu. )

Odpuštění Nezůstáváme v moci hněvu Odpuštění není náhodný čin. Je to trvalý postoj – Martin Luther King ml. Ublíží-li nám někdo, cosi v našem nitru nám říká: To není správné. Ten kdo to způsobil, za to musí zaplatit. Skutečné odpuštění je možné jen tam, kde působí jak spravedlnost, tak láska. Proč potřebujeme odpuštění? 1. Lidské bytosti jsou svobodné – mohou milovat i nenávidět (mohou se vydat špatným směrem – ubližují sobě i svým blízkým) 2. Bez odpuštění se v mezilidských vztazích neobejdeme, neboť naše svoboda nás zpravidla přivádí k sobeckým řešením – co je dobré pro mě? Učíme se odpouštět: Musíme pokárat člověka, který nám ublížil – postupujeme pravdivě a laskavě. Říci druhému co se nás dotklo. Nabídneme odpuštění. Nejlepší je, když viník přizná, že udělal chybu, a vyjádří touhu se něčeho takového příště nedopustit. To očekáváme – pak můžeme odpustit Začne proces obnovování důvěry – bez účasti druhé strany nemůžeme skutečně odpustit – stejně tak je to na úrovni Bůh – člověk Meze odpuštění: 1) Odpuštění není nic snadného 2) Odpuštění neodstraňuje následky prohřešku 3) Odpuštění neznamená, že se automaticky obnoví důvěra 4) Odpuštění nám nevymaže z paměti vzpomínku na prohřešek Učte se odpouštět maličkosti a rovněž se za maličkosti omlouvat. Láska k člověku, který se odmítá omluvit – i když vám někdo ublíží a nechce se omluvit nebo není omluvy schopen, můžete se přesto zbavit hněvu, který vůči němu cítíte. 1. Úleva – cítit úlevu je něco zcela jiného než někomu odpustit. Oproštění se od člověka, který nám zranění způsobil – úleva od zranění i hněvu 2. Vyznání – hněváte se oprávněně. Hněv by měl být ale jen návštěvníkem, nikoli trvalým obyvatelem. (špatné nakládání s bolestí a hněvem) 3. Splácejte zlo dobrem –velmi těžké. Oplaťte zlo dobrem. 4. Využijte správně svou bolest – úleva, přiznání vlastní chyby, láska. Budete mít svobodu jít dál životem a využívat lépe čas a energii. Nepřítel odpuštění: STRACH (odmítnutí, přiznání se, že se mě něco dotklo, vyznání svého podílu viny, druhý si naše odpuštění vyloží jako právo jednat špatně) Odpusťte sami sobě, omluvte se za svá selhání ve vztazích, zaujměte vůči druhým postoj opravdové lásky +

Zdvořilost Jednáme s druhými jako s přáteli Buďte laskaví, neboť každý, koho potkáte, svádí velikou bitvu. Věříme-li, že každý člověk, kterého potkáváme, je cenný, je zdvořilost nevyhnutelná. Přijímání od druhých je projevem lásky. Zdvořilost začíná doma – každá kultura má svůj seznam drobných zdvořilostí (učíme se je doma) Nikdy nemluvte za druhého – co si myslí druhý o tom, či onom Navzájem si pozorně naslouchejte – vnímání druhého (mobil) – co ho např. : rozzlobilo Řekněte si o to, po čem toužíte – nejsme obdařeni čtením myšlenek Dojde-li ke sporu, soustřeďte se na hledání řešení, nikoli na vítězství – zvítězím-li má žena prohraje. Vyslovujte prosby, nikoli požadavky – když od své ženy něco vyžaduji, podobám se otrokáři a žena se podobá otroku. Než druhého požádáte, aby se v něčem změnil, vyslovte několik uznání – uznání je projevem toho, že ho máme rádi a vážíme si ho Pokud byl nějaký prohřešek vymazán a odpuštěn, už o něm nikdy nemluvte – selhání nejde smazat, ale lze je odpustit a není třeba o tom mluvit Nepřítel zdvořilosti – uspěchanost !! (máme příliš moc věcí zařídit a udělat, že nemáme čas být zdvořilí) +

Pokora Sestoupení, jež někomu umožní vystoupit Pokora, to je divná věc. Právě ve chvíli, kdy si začnete myslet, že jsme jí dosáhli, o ní přijdeme – Bernard Meltzer POKORA: Pokojné srdce vám umožňuje poodstoupit, aby vynikla hodnota druhého člověka. Znát své místo – vědomí vlastní hodnoty nám pomůže lépe milovat druhé. Pýcha naruby – jsme-li skutečně pokorní, pak sami sebe nesnižujeme Návyky k osvojení: Pokud se neustále snažíte získat pozornost, o níž se domníváte, že vám náleží, změňte svůj postoj: Vyzvěte druhého, aby mluvil o sobě, a věnujte pozornost jemu. Ochota k oběti – chcete-li někomu prokázat skutečnou lásku, obětujte pro vztah k němu něco cenného. Objevit moc pokory – přijmeme-li pomoc druhých, může to být nejlepší a současně nejtěžší příspěvek k budování láskyplných vztahů. Snažíme se skrýt své nedostatky a projevit své silné stránky. Pokora však zjeví druhým, jak na tom opravdu jsme. Návyky k osvojení: Máte-li pocit, že jste byli vystaveni neoprávněné kritice, nereagujte ukvapeně. Věnujte čas snaze o pochopení, zda na kritice není něco pravdy. Možná vám daná situace pomůže něco se naučit. Naše slabosti se mohou stát naší silou, pokud na ně hledíme pokornýma očima. Pokora jako životní styl: tři pravdy 1) Nemám nic, co bych nedostal 2) Mé poznání je omezené 3) Můj život je zcela závislý na něčem, co leží mimo mě. Nepřítel pokory – bolest (zranění, která bolí) +

Štědrost Rozdávat se druhým Láska – to je dávání sebe sama – Papež Jan Pavel II Štědrost: věnujeme druhým svou pozornost, čas, schopnosti, peníze i soucit Návyky k osvojení: Když nevíte, jak někomu projevit lásku, požádejte ho, ať vám o sobě něco řekne. To, co je nejdůležitější, se nám nemusí jevit jako to, co je nejnaléhavější. Ať už je vaše povolání či schopnosti jakékoli, může se stát vyjádřením lásky. Čím vice dáváte, tím více skutečného bohatství máte. Ať už dáváte cokoli a jakkoli, pamatujte, že sloužíte konkrétnímu člověku. +

Upřímnost Kdo vlastně jste? Pravda je tak vzácná – mluvit pravdu je rozkošné – Emily Dickinson Upřímnost: Láska, která prokazuje jednotu slov, myšlenek i činů. Říkáme-li pravdu v lásce, pamatujeme na všechny ostatní rysy milujícího člověka: Laskavost, Trpělivost, Odpuštění, Zdvořilost, Pokora, Štědrost Návyky k osvojení: Pokud si nejste jisti, zda něco říci, položte si otázku: Jsou má slova v souladu s rysy milujícího člověka? Mluvit pravdu neznamená: Říkat vše co víme; Mluvit o všem, co prožíváme; Domnívat se, že máme právo mluvit bez lásky Vytahovat tajnosti druhých, protože je to pro nás výhodné; Ohrožovat spravedlnost Skutečná poctivost se netýká jen toho, jak mluvíme, ale toho, kdo jsme K poctivému životu patří … Přiznání vlastních slabostí; Vědomí, že na pravdě záleží Jednota jednání, slov, tónu i smyslu; Sázka na pravdu Dodržování slova Rozhodněte se, že se ve vztazích v práci, s přáteli i s příbuznými vyhnete i „malým“ lžím Díky návykům milujeme – nebo nemilujeme. Nepřítel upřímnosti – sebeobhajování +

Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Galatským 5: 22 Kdo chce tyto vlastnosti získat musí o ně usilovat (musí o ně projevit zájem)

KONEC